Digitální učební materiál

1. Digitální učební materiál

2. Barvy Jak je vidíme, jak na nás působí a jak je chápeme

3. Barevná charakteristika • Jednotlivé barvy jsou definovány čtyřmi základními vlastnostmi, a to podle toho, jak vnímáme jejich podstatu OdstínRozmezí mezi barvami, jež definuje jejich vlnová délka SytostRelativní tlumenost či intenzita barvy

4. Barevná charakteristika • Jednotlivé barvy jsou definovány čtyřmi základními vlastnostmi, a to podle toho, jak vnímáme jejich podstatu Teplota barvy Emoce, které máme spojeny s různými barvami, vytvářejí dojem barev teplých a studených Jas isvětlost barvy Vyjadřuje, jak moc světlá či naopak tmavá se barva jeví

5. Odstín barvy • Tímto pojmem označujeme základní "identitu" barvy -červená, fialová, oranžová atd. • Tato identita je výsledkem našeho vnímání odrazu světla o různých frekvencích, který vyvolává zrakový vjem, barvu světla. • Vidíme-li například zelené auro, neuvědomujeme si, že to, co ve skutečnosti vidíme, jsou světelné vlny určité frekvence odražené od auta, zatímco vlny ostatních frekvencí jsou jím pohlceny. TATOUTE AND PHROOD. Wikipedia.org [online]. [cit. 4.6.2013]. Dostupný na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Spectre.svg

6. Základní a sekundární barvy • Za tři základní barvy (v zásadě barvy nadřazené) jsou označovány červená, modrá a žlutá • Posune-li se světelná frekvence mezi dvě základní barvy, vznikne odstín, který vnímáme jako jejich směs • Tyto odstíny označujeme jako sekundární barvy: mezi červenou a žlutou vznikne oranžovámezi žlutou a modrou zelenáa mezí modrou a červenou ftalová • Dalším prolínáním těchto barev pak vznikají barvy terciární: červenooranžová, oranžovožlutá, žlutozelená, modrozelená, modrofialová a červenofialová

7. Sytost barvy • Sytost barvy můžeme popsat také jako její intenzitu či zářivost, tj. syté barvy jsou velmi intenzivní, zářivé. • Svedeme-li dohromady barevné odstíny, které se maximálně liší svými frekvencemi (tzn. čím blíže se nachází k jedné ze dvou protilehlých základních barev), vzroste výrazněji jejich intenzita. • Malé množství tlumené (neutrální) barvy uvnitř velkého pole jiné barvy bude nabírat na intenzitě a opticky měnit odstín směrem k opačné straně barevného spektra.

8. Sytost barvy Na bílém podkladě se základní žlutá jeví jako méně intenzivní, protože bílá figuruje až na úplném konci stupnice sytosti. Na podkladě černém však barvy opět zmenšuje, dokud stejná žlutá vypadá velmi nemá světlost okolní barvy intenzivně.

9. Sytost barvy Oproti středně tmavé šedé se intenzita žluté barvy opět zmenšuje, dokud nemá světlost okolní barvy stejnou hodnotu.

10. Sytost barvy Oproti podobně sytému, ale mírně odlišnému odstínu fialové, vypadá původní fialová spíše tlumeně. Na podkladu třetím, který má naprosto odlišnou barvu, ale stejnou světlost (tmavost), pak její intenzita ještě vzrůstá. V poli neutrální šedé působí fialová o něco intenzivněji.

11. Sytost barvy Tím, jak odstín tmavne (doprava) či se zesvětluje (doleva), snižuje se i jeho intenzita

12. Jas a světlost barvy • Jas označuje stupeň tmavosti či světlosti barvy Efekt spolupůsobení různě světlých či tmavých odstínů vidíme zde, kde jsou vedle sebe porovnávány dvě barvy podobného odstínu i intenzity.

13. Jas a světlost barvy Čím odlišnější je stupeň světlosti či tmavosti obou barev (popřípadě barvy podkladu a barvy objektu na něm umístěném), tím intenzivněji jedna z nich působí. Tmavě okrová vypadá intenzivněji na spodním obrázku, protože ji rozjasňuje světlá žlutooranžová.

14. Jas a světlost barvy Hranice mezi modrofialovou (vlevo) a modrozelenou (vpravo) je dobře viditelná. Nahradíme-li tmavší barvu odstínem, který má stejnou světlost jako odstín modrozelený, bude však hranice mezi nimi nezřetelná a opticky nestálá.

15. Teplota barvy • To, jak v tomto ohledu vnímáme barvy, závisí na naší osobní zkušenosti. Barvy obecně označované za studené jsou zelená, modrá a fialová. Barvami teplými jsou červená, žlutá a oranžová.

16. KONEC Zdroj: archiv autora