tr vic trakt n.
Download
Skip this Video
Loading SlideShow in 5 Seconds..
Trávicí trakt PowerPoint Presentation
Download Presentation
Trávicí trakt

Loading in 2 Seconds...

play fullscreen
1 / 25

Trávicí trakt - PowerPoint PPT Presentation


  • 152 Views
  • Uploaded on

Trávicí trakt. Trávicí soustava je branou, kudy vstupují do těla živiny, vitamíny, minerály a tekutiny. Živiny jsou štěpeny na vstřebatelné jednotky převážně v tenkém střevě . Produkty trávení, vitamíny, minerály a voda procházejí sliznicemi a vstupují do lymfy nebo krve . Ústa.

loader
I am the owner, or an agent authorized to act on behalf of the owner, of the copyrighted work described.
capcha
Download Presentation

PowerPoint Slideshow about 'Trávicí trakt' - valtina


An Image/Link below is provided (as is) to download presentation

Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author.While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server.


- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - E N D - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -
Presentation Transcript
slide2
Trávicí soustava je branou, kudy vstupují do těla živiny, vitamíny, minerály a tekutiny.
  • Živiny jsou štěpeny na vstřebatelné jednotky převážně v tenkém střevě.
  • Produkty trávení, vitamíny, minerály a voda procházejí sliznicemi a vstupují do lymfy nebo krve.
slide3
Ústa
  • Potrava je mechanicky rozmělněna a promíchána se slinami.

Sliny obsahují:

  • alfa-amylasu, která štěpí škroby na jednodušší cukry.
  • mucin je vylučován v celém trávicím traktu, s vodou tvoří hlen - ochranná funkce
  • lyzozym ničí bakterie, choroboplodné zárodky
  • Žlázky jazyka také v malém množství produkují lipasu, která štěpí triglyceridy na mastné kyseliny a diglyceridy.
aludek
Žaludek
  • Hlavní funkcí žaludku je shromáždit rozmělněnou potravu, promísit ji, natrávit a v peristaltických vlnách posouvat do duodena.
  • Žaludek průměrné dospělé osoby pojme obsah 1až 1,5litru potravy; každých 24 hodin vyrobí také zhruba stejné množství žaludečních šťáv, jejichž sekreci stimuluje jednak vzhled, vůně a chuť jídla, jednak vlastní vstup potravy do žaludku.
slide5
Silné svaly žaludku se každých dvacet sekund rytmicky stahují a vytváří tzv. tráveninu -chymus.
  • Buňky žaludeční sliznice také produkují hlen - mucin, který ji chrání před agresivním působením HCL.
  • Rozmělnění potravy účinně napomáhají žaludeční šťávy, jejichž základní složkou je koncentrovaná kyselina chlorovodíková, enzymy (pepsin, lipasa) a vnitřní faktor.
  • Pepsin štěpí bílkoviny na jednodušší polypeptidy tvořené řetězcem aminokyselin, také sráží mléko.
  • Žaludeční lipasa štěpí triglyceridy (tuky) na mastné kyseliny a glycerol.

Kyslelina chlorovodíková (HCL):

  • vytváří silně kyselé prostředí pro působení enzymu pepsinu
  • usnadňuje trávení masa - vazivo bobtná a rozpadá se na jednotlivá vlákna
  • chrání některé vitamíny v potravě před znehodnocením (př. vitamín C)
  • ničí choroboplodné zárodky
slide6
Tvorba tráveniny trvá různě dlouho v závislosti na druhu požité potravy. Obecně lze říci, že čím je strava tučnější a bohatší, tím déle v žaludku setrvává.
  • Potrava obsahující hodně tuků se zdržuje v žaludku nejdéle – až 6 hodin. Potrava obsahující převážně sacharidy (cukry) opouští žaludek již za 2 až 3 hodiny.
  • Částečně natrávená potrava je v pravidelných intervalech stahy žaludku a uvolňováním svěrače vrátníku v dolní části žaludku vypuzována do dvanáctníku.
  • Peristaltické pohyby se na žaludku objevují i při lačnění, tedy v období mezi jídly. Tato pohybová aktivita žaludku vzniká přibližně jednou za dvě hodiny a trvá několik minut.
st eva tenk st evo
Střeva – tenké střevo
  • První oddíl tenkého střeva se nazývádvanáctník (jeho název je odvozen od přibližné délky 12 palců) a probíhá zde nejintenzivnější zpracování živin.
  • Trávenina se při průtoku dvanáctníkem mísí se střevní šťávou, pankreatickou šťávou a se žlučí.
  • Druhým oddílem je lačník (jejunum) o délce asi 1,5 až 2 metry a třetím pak kyčelník (ileum), dlouhý necelý metr.
slide8
Ale proč vlastně musí být tenké střevo tak dlouhé? Hlavně proto, že jeho hlavní funkcí je vstřebávání živin z přijaté potravy do krevního oběhu. Je tedy nutná co největší povrchová plocha, která se na procesu vstřebávání živin podílí.
  • Sama délka kolem tří metrů by však nestačila – proto je vnitřní povrch střeva zvrásněn do nesčetných záhybů a klků. Ani povrch klků není hladký - je pokryt vrstvou mikroklků, takže připomíná jemný kartáč. Tímto důmyslným zařízením zvětšuje tenké střevo svůj vnitřní povrch na bezmála 300 metrů čtverečních, což je srovnatelné s fotbalovým hřištěm.
slide9
Mezi klky jednoduché trubicovité žlázky střevní, které produkují střevní šťávu.
  • V horní části střeva jsou buňky, které při styku s tráveninou produkují hormony sekretin a pankreozymin podněcující slinivku břišní k produkci šťávy.
  • Průchod tráveniny tenkým střevem trvá 4 až 8 hodin.
slinivka b i n
Slinivka břišní
  • Slinivka je těsně spjata s procesem trávení a zároveň je největší sekreční žlázou organismu.
  • Kromě vylučování velmi silných trávicích enzymů (trypsinu, chymotrypsinu a dalších), tedy funkce exokrinní, produkuje v ostrůvcích speciálních buněkživotně důležitý hormon inzulín, který hraje stěžejní rol při udržování hladiny cukru v těle.
slide11
Hlavní pankreatický vývod se spojuje sežlučovým vývodem a spolu vytvářejí tzv. Vaterskou papilu.
  • Denní produkce pankreatické šťávy se pohybuje mezi jedním a dvěma litry.
  • Hlavními pankreatickými enzymy je už zmíněný trypsin a chymotrypsin. Oba pokračují ve štěpení bílkovin, započatém už v žaludku.
slide12
Škroby a jiné velké glycidové molekuly obsažené v potravě jsou štěpeny alfa amylázou na jednoduché cukry, glukózu, galaktózu a fruktózu, které jsou schopny dalšího vstřebání.
  • Náročný boj s tuky podstupuje pankreatická lipáza. Tuky totiž nejsou rozpustné ve vodě, a tak mají tendenci se rozkládat a zase seskupovat do velkých kuliček, do nichž lipáza ve střevě proniká jen stěží.
  • Proto je potřeba kuličky nejprve rozbít na menší tukové kapénky - emulgovat. Tuto emulgaci umožňuje žluč.
lu n k
Žlučník
  • Žlučník je drobný vakovitý útvar hruškovitého tvaru, umístěný pod pravým jaterním lalokem.
  • Je přibližně 8 až 12 centimetrů dlouhý, 4 až 5 centimetrů široký a má obsah zhruba 50 až 80 mililitrů.
  • Je zásobníkem žluči, v němž se žluč zahušťuje.
  • K uvolňování žluči ze žlučníku dává povel hormon cholecystokikin, uvolňovaný dvanáctníkem po příjmu potravy do žaludku.
slide14
Žluč se tvoří ve žlučových kanálcích mezi jaterními lalůčky.
  • Obsahuje směs žlučových kyselin, cholesterolu,pigmentů, bílkovin a minerálních solí např. ionty sodíku nebo draslíku.
  • Primární žlučové kyseliny jsou po vyloučení žluči do tenkého střeva přeměňovány na tzv. sekundární žlučové kyseliny, které se uplatňují při emulgaci tuků přijímaných tuků.
  • Denně se tvoří kolem 0,5 – 0,7 litru žluči.
slide15
Protože lidské tělo má k dispozici jen asi 2 až 4 gramy žlučových kyselin, je jejich potřebné množství zajišťováno jejich cirkulací mezi střevem a játry (enterohepatální oběh).
  • Převážná část žlučových kyselin (95 %) je totiž v kyčelníku, vstřebána opět do krve a transportována do jater, kde se znovu stává součástí nově vytvářené žluči.
st eva tlust st evo
Střeva – tlusté střevo
  • Tlusté střevo je přibližně 1,5 metru dlouhé a má cca 5 cm v průměru.
  • Mezi tenkým a tlustým střevem je chlopeň, která zabraňuje zpětnému toku tráveniny.
  • První částí tlustého střeva je slepéstřevo(cékum) a poslední částí konečník (rektum).
  • Mezi nimi se úseky střeva nazývají vzestupný tračník, příčný tračník, sestupný tračník, esovitá klička.
  • V nejspodnějším úseku konečníku (ampule), uzavřeném řitním svěračem, se shromažďuje stolice.
  • Protože intenzivní vstřebávání živin probíhá už v tenkém střevě, sliznice tlustého střeva nemá klky.
  • Tlusté střevo je především místem, kde dochází k absorpci solí a vody.
slide17
Převažujícím sekretem v tlustém střevu je hlen, který jednak chrání sliznici před účinkem enzymů tenkého střeva a jednak pomáhá formovat stolici.
  • Pro dobré trávení je důležitá střevní mikroflóra skládající se z určitého množství různých druhů symbiotických laktobacilů, které pomáhají rozkládat to co ještě zbylo z potravy – vznikají tak kvasné reakce (u cukrů) a hnilobné pochody (u aminokyselin a bílkovin).
  • Mastné kyseliny které jsou tvořeny bakteriemi z neabsorbovaných sacharidů poskytují zdroj energie pro buňky tlustého střeva.
  • Naše přátelské bakterie likvidují např. antibiotika, stres, nesprávná výživa. V tu dobu dochází k velké zátěži imunitního systému.
  • Díky tomu může dojít např. rozvoji plísní, Jejich projevy (nehty, plosky nohou, jazyk, pokožka, pohlavní orgány) většinou potom léčíme různými přípravky, ale zapomínáme , že jejich likvidaci mohou zvládnou laktobacily.
tr ven sacharid
Trávení sacharidů
  • ústa – škroby jsou štěpeny ptyalinem (amylasou)
  • tenké střevo - účinkem amyláz pankreatické a střevní šťávy se složené cukry štěpí na jednoduché, hlavně glukózu
tr ven b lkovin
Trávení bílkovin
  • žaludek – štěpení bílkovin pepsinem na polypeptidy
  • v tenkém střevě se polypeptidy štěpí trypsinem na peptidy
  • enzymy střevní šťávy přeměňují peptidy na jednotlivé aminokyseliny
  • Na rozdíl od štěpících enzymů sacharidů a lipidů jsou hlavní proteolytické enzymy produkovány v neaktivní formě (pepsinogen, tripsinogen).
tr ven tuk
Trávení tuků
  • tenké střevo - žluč nerozpustné tuky emulguje = zvětší se plocha vystavená účinkům lipáz
  • účinkem lipáz (pankreatické a střevní) se zde štěpí na glycerol a mastné kyseliny
resorpce
Resorpce
  • Resorpce = štěpné produkty trávení se dostávají do portálního krevního oběhu a lymfatického oběhu přes buňku výstelky střeva (enterocyt).
  • Prostupnost střevní stěnou není konstantní a s přibývajícím věkem klesá pro vodu, proteiny a pro elektrolyty.
resorpce sacharid
Resorpce sacharidů
  • Rozštěpené sacharidy se rychle vstřebávají stěnou střední částí tenkého střeva.
  • Molekuly cukru přecházejí do oběhu kapilárami buněk sliznice do vena porte.
  • Glukosa a galaktosa je přenášena aktivně (společně s Na+ ionty).
  • Fruktosa usnadněnou difúzí nezávisle na Na+ iontech.
resorpce b lkovin
Resorpce bílkovin
  • Aminokyseliny jsou aktivně přenášeny do enterocytů a odtud pasivně do portálního oběhu.
  • Pouze 2 – 5 % bílkovin není stráveno a vstřebáno. Ty se dostávají do tlustého střeva, kde jsou rozloženy přítomnými bakteriemi.
  • Bílkovina ve stolici nepochází z potravy, ale z bakterií a rozpadlých buněk.
resorpce tuk
Resorpce tuků
  • Resorpce mastných kyselin závisí na délce jejich uhlíkového řetězce:
  • S krátkým a středně dlouhým řetězcem jsou dobře rozpustné ve vodě a proto přecházejí snadno do portální krve.
  • S dlouhým řetězcem se resyntezují v buňkách sliznice na triglyceroly a obalují se vrstvou proteinů, cholesterolu a fosfolipidů – vytvářejí chylomikrony, které putují do lymfy a odtud krevním oběhem do jater. (K transportu přes vnitřní mitochondriální membránu jaterní buňky potřebují přenašeč karnitin).
  • Při mírném příjmu tuků se jich vstřebá asi 95 %.
resorpce vody
Resorpce vody
  • Do střev přichází denně asi 2 l požité vody a 7 l produkovaných trávicích šťáv.
  • 98 % tekutin se zpětně vstřebá sliznicí tenkého i tlustého střeva a stolicí ztrácíme asi 200 ml tekutin.