MIKROBIOLOGIE KRMIV Úvod Mikroflora objemných krmiv Mikroflora sena

1. MIKROBIOLOGIE KRMIV • Úvod • Mikroflora objemných krmiv • Mikroflora sena • Mikroflora jadrných krmiv, krmných směsí • Mikrobiologie siláže

2. Úvod • Mikroorganismy vesměs nežádoucí • podíl na destrukci živin • produkce nežádoucích metabolitů • Výjimky: • mléčné bakterie v siláži a senáži • mikroorganismy (zvláště kvasinky) jako zdroj vitamínů a bílkovin • probiotika – živý krmný mikrobní doplněk k optimalizaci mikroflóry trávicího traktu

3. Mikroflora objemných krmiv = mikroflora zelených částí rostlin = epifytní mikroflora V průměru nepříznivé složení Obvyklý počet 105 – 108/g (podrobnosti viz půdní mikrobiologie)

4. Mikroflora sena • Snížení obsahu vody (na 12-16%) vede k omezení mikrobiálních aktivit a změně složení mikroflory – vychází z epifytní • snížení počtu (při optimálním sušení) • přechod bakterií v anabiosu • preference klidových stádií (spóry, konidie) • typičtí představitelé – mikromycety, Bacillus • Přísun vody vede ke stimulaci mikrobních procesů • Samozahřívání - Termogenese = výsledek fyziologických a mikrobiálních procesů při nepřiměřeném obsahu vody (i lokálně) • Hlavním zdrojem tepla mikroorganismy • 5-10 % substrátu = zdroj živin • 95-90 % pro produkci tepla • (v půdě 20-40% živiny, 80-60% mineralizace – energie) • Fáze: • fyziologická • mikrobiologická (mesofilové, termofilové) • chemická, suchá destilace samovznícení

5. Mikroflora jadrných krmiv Základ - epifytní mikroflora Zvýšený výskyt vždy negativní ČSN 46 70 11 „Metody zkoušení nezávadnosti krmiv“ ČSN 46 70 06 „Mikrobiologické zkoušení krmiv Není norma stanovující konkrétní parametry Hlavní kriteria kvality: - bez patogenních mikroorganismů (Salmonella) - bez mikromycet – producentů toxinů Naše výsledky: - celkový počet bakterií do 103/g výborné do 105/g vyhovující - počet mikromycet do 103/g dobré do 104/g průměrné nad 105/g plesnivějící (plesnivé) Hlavní skupiny mikroorganismů: - bakterie: Bacillus , Pseudomonas, Escherichia! Salmonella ! - mikromycety: Aspergillus! Penicillium, Mucor, Alternaria Fusarium! Polská norma vymezuje počty: Proteolytické b. Amonifikační b. Saprofytické houby Toxiny produkující mikromycety

6. Mikrobiologie siláže • = konzervovaná objemná (zelená) píce činností mléčných bakterií • 3 základní podmínky: • anaerobní uložení silážované hmoty (velikost řezanky, • rychlost naskladnění, vytěsnění vzduchu, uzavření….) • 2. cukerné minimum (Zubrilin) = dostatek zkvasitelných cukrů, • aby pH pokleslo na cca 4,2 (odvislé od pH) • 3. přítomnost bakterií mléčného kvašení • Fáze silážování: • fáze smíšené mikroflory (do 7 dnů) • – rozvoj všech epifytních bakterií, spotřebován O2, • rozvoj anaerobů, počátek produkce org.kyselin • fáze bakterií mléčného kvašení – anaerobiosa umožňuje rozvoj BMK; zpočátku hlavně kokovité (podfáze mléčných koků - Lactococcus) • – rychle se množí ale méně odolné vůči pH; nahrazeny tyčinkami • (podfáze ml.tyčinek – Lactobacillus); při nízkém pH odumírání i tyčinek • technologická zralost (cca po 8 týdnech) • – mikrobní procesy ustávají, píce je konzervována • a získává dlouhodobou skladovatelnost

7. Hlavní mikroorganismy siláže • Bakterie mléčného kvašení • jediná pozitivní skupina v siláži; • fermentuje glycidy na kyselinu mléčnou; • homormentativní (preferovány) i heterof.; • Lactococcus (lactis), Lactobacillus (plantarum) • Mikromycety (plísně) • Negativní – konkurenti BMK, rozklad živin, produkce toxinů; • Acidorezistentní, regulace anaerobiosou; • Aspergillus, Penicillium…. • Bakterie máselného kvašení • Konkurenti BMK, produkce kys.máselné, • tím zhoršení organoleptických vlastností; • Anaerobní, regulace – pH: < 4,9 (4,5); • Clostridium • Hnilobné bakterie • Dominantní v efifytní m., • rozklad proteinů, vznik nežádoucích metabolitů (NH4+); • Aerobní až anaerobní, regulace: nízké pH • Pseudomonas, Escherichia… • Kvasinky • Konkurenti BMK (etanol + CO2); • V malém množství nevadí; • Fakultativní anaerobové; • Regulace – dlouhá generační doba; • Saccharomyces

8. Regulace procesů v siláži • Anaerobiosa = nezastupitelná podmínka • Očkování BMK – nutný ale dostatek glycidů • Polyvalentní x monovalentní; • Enterococcus faecium (Lactisil) • Lactobacillus • Doplnění dalších mikroorganismů • Především jako zdroj hydrolas • Bacillus, Aspergillus… • Kombinované přípravky • Obsahují enzymovou složku • (hydrolýza polysacharidů – např. amylasy) + BMK • Doplnění glycidů • Melasa - dříve nejpoužívanější přísada • Kombinace snadno a obtížně silážovatelných rostlin • Snížení pH (nyní výjimečně) • Přídavek organických či anorganických kyselin • nahradí určitý nedostatek glycidů; • (kys.mravenčí, H2SO4….) • Regulace nežádoucích mikrobů (nyní výjimečně) • Soli organických kyselin, formaldehyd • Antibiotika (již zakázána) – • ČR dříve pouze 2: bacitracin, chlortetracyklin