Přeshraniční spolupráce mezi územními orgány

1. Přeshraniční spolupráce mezi územními orgány

2. Právní rámec • přímá přeshraniční spolupráce mezi územními orgány=důležitá součást společného správního prostoru • základní právní rámec - Evropská rámcová úmluva o přeshraniční spolupráci mezi územními orgány (Madridská úmluva) často se označuje za jeden z nejzdařilejších smluvních instrumentů  vytvářejících společný správní prostor • otevřena k podpisu 21. května 1980 • účinnost 22. prosince 1981 • ČR podepsala jako 26. členský stát RE v květnu 1998

3. Charakteristika Madridské úmluvy • základní účel • umožnit přímou přeshraniční spolupráci mezi regionálními a místními společenstvími příslušejícími k odlišným státům • zabránit tomu, aby taková spolupráce ohrozila vnitřní integritu veřejné správy v rámci národních států. • rámcová charakter - pro územní orgány a společenství nezakládá žádné nové kompetence, to určuje národní právní řád s tím, že úmluva tvoří rámec nad národním institucionálním a právním uspořádáním

4. Na koho a na co se úmluva vztahuje • úrovně veřejné správy územní společenství nebo úřady společenství =orgány a instituce, jež vykonávají místní a regionální funkce a jako takové jsou definovány i v legislativě daného státu smluvní strana může určitá společenství zcela nebo zčásti z působnosti úmluvy vyloučit • přeshraniční spolupráce - • jakékoliv společně odsouhlasené akce, jejichž cílem je propagovat a podporovat dobré sousedské vztahy mezi územními společenstvími nebo úřady v pravomoci dvou nebo více smluvních stran a • uzavírání jakýchkoliv dohod a smluv, které budou nezbytné pro dosažení uvedených cílů

5. Nejdůležitější pravidla • závazek umožnit a podporovat přeshraniční spolupráci • odstraňovat právní, administrativní nebo technické překážky • konzultace sporných otázek • zásada subsidiarity • antidiskriminační klauzule • úmluva neomezuje možnost státního dozoru • informační otevřenost

6. Přílohy • Proč jsou přílohy důležité? • Vzory dohod -využití zkušeností euroregionální praxe (od 70. let 20. století), metodická pomůcka • První příloha – vzory mezistátních odhod • Druhá příloha - vzory správních dohod uzavíraných přímo orgány územních společenství

7. Dodatkový protokol k úmluvě • vynucen dalším vývojem • podepsán 9. listopadu 1995, účinnost 1. prosince 1998 • zbavil smluvní strany možnosti vyhradit si mezistátní dohody jako výlučnou právní formu úpravy otázek přeshraniční spolupráce • rozhodnutí přijaté v rámci přeshraniční spolupráce mají mít stejný implementační režim jako ryze národní rozhodnutí • právo vytvořit společný orgán či organizaci – nejpokrokovější, řada států má výjimku • zákaz diskriminace při výkonu státního dozoru

8. Další protokoly • Druhý protokol z roku 1998 zavedl spolupráci bez ohledu na hranice - veškerá pravidla pro přeshraniční spolupráci v Madridské úmluvě a 1. protokol se mají aplikovat též na spolupráci územních společenství, která spolu nesousedí a ani nemusejí být geograficky blízká • Třetí protokol z roku 2009 právo zakládat sdružení pro euroregionální spolupráci • mají být zakládána písemným statutem • mají požívat právní subjektivitu ve státě, kde sídlí • mají mít též vlastní rozpočet.