1 / 32

Obsah semináře:

Pedagogika II - NPED035, LS 3. seminář, 02. 04. 2012 Pedagogická evaluace Pedagogická evaluace na úrovni vzdělávacího systému Mezinárodní výzkumy vzdělávání jako zdroj dat pro evaluaci vzdělávacího systému. 1. 1. Obsah semináře:. Pedagogická evaluace a její cíle

tamyra
Download Presentation

Obsah semináře:

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Pedagogika II - NPED035, LS3. seminář, 02. 04. 2012 Pedagogická evaluacePedagogická evaluace na úrovni vzdělávacího systémuMezinárodní výzkumy vzdělávání jako zdroj dat pro evaluaci vzdělávacího systému 1 1

  2. Obsah semináře: Pedagogická evaluace a její cíle Kvalita a efektivita ve vzdělávání, indikátory Nástroje pedagogické evaluace Pedagogická evaluace – úroveň žáka, školy, vzdělávacího systému Evaluace vzdělávacího systému: Proč, co a jak? Národní a mezinárodní evaluační aktivity Mezinárodní srovnávací výzkumy vzdělávání Aktuální studie o českém vzdělávacím systému: OECD 2012, McKinsey 2010 2

  3. Pedagogická evaluace • = hodnocení vstupů, procesů a výstupů ze vzdělávání(např.: evaluace učebnic, vzdělávacích programů, vzdělávacích potřeb, výuky – tj. vyučování a učení, výsledků žáků…) • O pedagogické evaluaci se mluví tam, kde se jedná o hodnocení na základě spolehlivých dat, komplexní a systematické

  4. Co je cílem pedagogické evaluace? • zjistit a analyzovat daný jev nebo proces (jevy nebo procesy) ve vzdělávání a vyhodnotit je • vzhledem k očekávaným nebo stanoveným kritériím; • evaluační kritéria by obecně měla reprezentovat kvalitu a efektivitu (ve) vzdělávání

  5. Kvalita (ve) vzdělávání Pojem často používaný, ale ne zcela jasný. Cítíme, že kvalita (ve) vzdělávání je zásadně důležitá, ale ne vždy s tímto pojmem transparentně zacházíme: • dosažení očekávané úrovně vzdělání… • naplnění vzdělávacích potřeb… • splnění vzdělávacích cílů…

  6. Efektivita vzdělávání = vstupy/výstupy Také ne zcela jasný pojem Vstupy vzdělávání: vložené zdroje a podmínky (nejen ekonomické povahy) Výstupy vzdělávání: výsledky vzdělávání + vzdělávací efekty (dlouhodobé důsledky a účinky vzdělávání: uplatnění lidí v profesi, způsoby trávení volného času, produktivita práce, kulturní aj. preference…)

  7. Indikátory vzdělávání Kvantitativní ukazatele, které • popisují stav, kvalitu, výkon, efektivitu… hlavních proměnných charakterizujících vzdělávání na dané úrovni. • Pedagogická evaluace by se měla opírat vždy o systém indikátorů vycházející z měřitelných proměnných. • Z jednoho indikátoru a jeho změny zpravidla není možné usuzovat na stav a vývoj evaluovaného jevu.

  8. Nástroje pedagogické evaluace – pokrač. • Pedagogická evaluace by měla dospívat k co možná spolehlivým a objektivním výsledkům, protože na jejich základě se dělají zpravidla závažné závěry a rozhodnutí o vzdělávání. • Pro získání vstupních dat pro evaluaci se proto vytvářejí a používají pokud možno přesné evaluační nástroje, často kvantitativní, • které pracují především s objektivními daty získanými prostřednictvím statistických metod a výběrových šetření.

  9. Pedagogická evaluace na úrovni: • Vzdělávacího systému • Školy • Žáka

  10. Pedagogická evaluace na úrovni vzdělávacího systému Evaluuje se systém jako celek nebo jeho části – vymezené • územně (státy, regiony; u nás tvoří relativně ucelené subsystémy školství v krajích), • podle věku (základní, střední školství…), • podle druhu škol (všeobecně vzdělávací, odborné školství, …) • věcně (systém hodnocení ve vzdělávání, používané metody, národní a školní kurikulum…)

  11. Proč evaluovat vzdělávací systém? • Tvorba vzdělávací politiky na základě spolehlivého vyhodnocení stavů a vývoje systému a jeho částí; tvorba rozhodnutí, koncepcí a strategií, příprava dlouhodobých záměrů • Informace veřejnosti (školství je veřejná služba, financuje se z veřejných rozpočtů)

  12. Národní evaluační aktivity Chybí systémový přístup, není vytvořen systém indikátorů vzdělávání, které by byly dlouhodobě sledovány. Datovým základem pro národní evaluační aktivity jsou: • Národní statistiky školství a vzdělávání a analýzy na tomto datovém základě (např. studie „SLEDOVÁNÍ GENDEROVÝCH OTÁZEK A VĚKOVÉ STRUKTURY ZAMĚSTNANCŮ VE ŠKOLSTVÍ“, http://www.uiv.cz/clanek/610/1466) • Výběrová šetření (např. projekt „MONITORING IMPLEMENTACE KURIKULÁRNÍ REFORMY“, http://www.uiv.cz/clanek/8/2091)

  13. Mezinárodní evaluační aktivity Dlouhodobě je rozvíjejí OECD a EU • Hlavní publikace EU: Key Data on Education in Europe • Hlavní publikace OECD - ročenka: Education at a Glance: OECD Indicators Český komentovaný výtah: České školství v mezinárodním srovnání, dosud rovněž každoročně

  14. Mezinárodní systémy indikátorů vzdělávání OECD i EU postupují při sběru dat, analýzách a v publikacích na základě systémů indikátorů. Např. indikátory OECD – tři skupiny: • Výsledky vzdělávání a výnosy ze vzdělávání • Finanční a lidské zdroje vložené do vzdělávání • Přístup ke vzdělávání, účast na něm a průchod vzdělávací soustavou

  15. A. Výsledky vzdělávání a výnosy ze vzdělávání • A1 Na které úrovni dospělí studovali? (Vzdělanost dospělé populace) • A2 Kolik studentů ukončí sekundární vzdělávání? (Míra dokončování vyššího sekundárního vzdělávání) • A3 Kolik studentů ukončí terciární vzdělávaní? (Mira dokončování terciárního vzdělávání a míra přežití v terciárnim vzdělávání) • A4 Jaké ambice mají žáci z pohledu dosaženého vzdělání? • A5 Jaký mají studenti postoj k matematice? • A6 Jaký dopad má zázemí imigrantů na jejich studijní výsledky? • A7 Ovlivní socioekonomické zázemí žáků jejich účast ve vyšších stupních vzdělávání? • A8 Jaký vliv má účast ve vzdělávání na účast na trhu práce? • A9 Jaké jsou ekonomické výnosy ze vzdělávání?

  16. B. Finanční a lidské zdroje vložené do vzdělávání • B1 Kolik stojí žák/student? (Výdaje na vzdělávání na studenta) • B2 Kolik z bohatství státu je vynaloženo na vzdělávání? (Výdaje na vzdělávání jako podíl HDP) • B3 Jaké jsou veřejné a soukromé výdaje na vzdělávání? (Veřejné a soukromé investice do vzdělávání) • B4 Jaké jsou celkové veřejné výdaje na vzdělávání? (Celkové veřejné výdaje na vzdělávání) • B5 Jaké jsou výdaje studenta v terciárním vzděláváni a kolik veřejných subvencí obdrží? (Veřejné subvence studentům a domácnostem) • B6 Z jakých zdrojů pocházejí finančni prostředky na vzdělávání a za co jsou utráceny? (Výdaje na instituce podle účelu a zdrojů) • B7 Jak efektivně jsou finanční prostředky ve vzdělávání využity?

  17. C. Přístup ke vzdělávání, účast na něm a průchod vzdělávací soustavou • C1 Jak rozšířené jsou programy odborného vzdělávání? (Účast na vzdělávání od základního vzdělávání po dospělost) • C2 Kdo se účastní vzdělávání? (Účast na vzdělávání v sekundárním a terciárním vzdělávání) • C3 Kdo studuje v zahraničí a kde? (Mobilita studentů a studující cizinci v terciárním vzdělávání) • C4 Jak úspěšní jsou studenti při přechodu ze vzdělávání na trh práce? (Vzdělávací a pracovní status mladých lidí) • C5 Účastní se dospělí dalšího vzdělávání souvisejícího s prací? (Účast na vzdělávání dospělých)

  18. OECD: Education Indicators in Focushttp://www.msmt.cz/statistika-skolstvi/education-indicators-in-focus Tematické zprávy vydávané od roku 2012: • Únor 2013 Jak se liší podmínky, systém a kvalita předškolního vzdělávání a péče v zemích OECD? • Leden 2013 Jaké společenské výhody poskytuje vzdělání?  • Listopad 2012 Jak se ve světě liší velikosti tříd ve školách?  • Říjen 2012 Souvisí zvýšení soukromých prostředků, především v terciárním vzdělávání, se snížením veřejných výdajů a nerovným přístupem ke vzdělání?  • Září 2012 Jak dobře země vzdělávají mladé lidi pro potřeby zaměstnání a plnohodnotného života?  • Červen 2012 Jaká je návratnost vyššího vzdělání z hlediska jednotlivců a z celospolečenského hlediska? • Květen 2012 Jak se mění celosvětová zásobárna talentů? • Duben 2012 Jak výrazné jsou příjmové nerovnosti a jak může vzdělávání tyto nerovnosti snižovat? • Březen 2012 Jak jsou dívky úspěšné ve škole a jak se uplatňují na trhu práce? • Únor 2012 Jak země podporují studenty v oblasti terciárního vzdělávání? L • Leden 2012 Jak globální ekonomická krize zasáhla lidi s různou úrovní vzdělání?

  19. Mezinárodní výzkumy jako zdroj dat pro evaluaci vzdělávacího systému • Mezinárodní výzkumy vzdělávání organizují především • OECD – např. výzkum PISA (Programme for International Student Assessment) • IEA (International Association for Educational Assessment, Mezinárodní asociace pro hodnocení výsledků vzdělávání) – např. výzkum TIMSS (Trends in Mathematics and Science Education)

  20. Mezinárodní výzkum OECD PISA 2009 Následující snímky jsou převzaty z prezentace Jany Palečkové a Vladislava Tomáška, členů českého národního týmu PISA, na tiskové konferenci MŠMT dne 16. prosince 2010

  21. Programme for InternationalStudent Assessment • mezinárodní projekt OECD • měření výsledků vzdělávání • čtenářská, matematická a přírodovědná gramotnost • 15letí žáci • čtyři sběry dat: 2000, 2003, 2006, 2009

  22. PISA 2009 65 zúčastněných zemí (34 zemí OECD)

  23. Realizace výzkumu PISA

  24. Čtenářská gramotnost Průměrné výsledky zemí OECD

  25. Změny ve výsledcích zemí OECD mezi roky 2000 a 2009, čtenářská gramotnost

  26. Matematická gramotnost(průměrné výsledky zemí OECD)

  27. Přírodovědná gramotnost(průměrné výsledky zemí OECD)

  28. Matematická gramotnost • výsledek českých žáků průměrný • největší zhoršení ze všech zemí od roku 2003 (o 29 b.) Přírodovědná gramotnost • výsledek českých žáků průměrný • největší zhoršení ze všech zemí od roku 2006 (o 12 b.)

  29. Změna výsledků českých žáků ve třech sledovaných oblastech

  30. Změny ve výsledcích českých chlapců a dívek ve třech oblastech

  31. Výsledky českých žáků • Roste zastoupení žáků s nedostatečnou úrovní kompetencí ve všech třech testovaných oblastech • Chlapci se zhoršují mnohem více než dívky • Potvrzuje se sestupný trend ve výsledcích žáků (TIMSS 2007, 2011)

  32. Aktuální studie hodnotící český vzdělávací systém • Klesající výsledky českého základního a středního školství: fakta a řešení. McKinsey, 2010 http://www.mckinsey.com/locations/prague/work/probono/2010_09_02_McKinsey&Company_Klesajici_vysledky_ceskych_zakladnich_a_strednich_skol_fakta_a_reseni.pdf • OECD Reviews of Evaluation and Assessment in Education: CZECH REPUBLIC. OECD 2012 http://www.oecd.org/dataoecd/33/47/49479976.pdf

More Related