syndrom vyho en n.
Download
Skip this Video
Loading SlideShow in 5 Seconds..
Syndrom vyhoření PowerPoint Presentation
Download Presentation
Syndrom vyhoření

Loading in 2 Seconds...

play fullscreen
1 / 22

Syndrom vyhoření - PowerPoint PPT Presentation


  • 209 Views
  • Uploaded on

Syndrom vyhoření. Možnosti prevence a terapie. Cíle:. Přehled současných poznatků. Rizikové a protektivní faktory syndromu vyhoření. Terapie a možnosti prevence vyhoření. Vymezení problému.

loader
I am the owner, or an agent authorized to act on behalf of the owner, of the copyrighted work described.
capcha
Download Presentation

PowerPoint Slideshow about 'Syndrom vyhoření' - speranza


An Image/Link below is provided (as is) to download presentation

Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author.While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server.


- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - E N D - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -
Presentation Transcript
syndrom vyho en

Syndrom vyhoření

Možnosti prevence a terapie

slide2
Cíle:
  • Přehled současných poznatků.
  • Rizikové a protektivní faktory syndromu vyhoření.
  • Terapie a možnosti prevence vyhoření.
vymezen probl mu
Vymezení problému
  • Burnout syndrom, neboli syndrom vyhoření, vyhasnutí, je považován za reakci na mimořádně zatěžující práci, kdy dochází k úplnému vyčerpání fyzických, emočních a duševních sil, kdy takto postižený člověk je přesvědčen, že již nemůže dál. Je to stav pocitu beznaděje.
  • Syndrom vyhoření vzniká nejčastěji působením chronické dlouhodobé zátěže.
  • Nejvíce jsou burnout syndromem ohroženi lidé, kteří se angažují v pomáhajících profesích nebo v zaměstnání jsou často v kontaktu s lidmi, popřípadě výsledek jejich práce je závislý na hodnocení ostatními.
  • Syndrom vyhoření se projevuje specifickou emoční únavou, dlouhodobým subdepresivním laděním a podrážděností. Příznaky jsou psychického, fyzického i sociálního charakteru.
  • Takto postižený pracovník se obtížně soustřeďuje na klienty, trpívá pocity zatrpklosti, dojmem, že se nedaří nic, že jeho práce nemá smysl. Často ztrácí o klienty zájem, v zaměstnání se přestává angažovat a jeho výkon je spíše formální.
  • Extrémním případem je rozvoj drogové závislosti nebo sebevražedný pokus.
historick sonda
Historická sonda
  • Pojem burnout byl poprvé použit v roce 1974 Herbertem Freudenbergerem.
  • Hlavní vlna zájmu o tuto problematiku se objevuje v 80. letech 20. století.
  • Bylo řečeno že syndrom vyhoření se dostavuje jako reakce na převážně pracovní stres.
  • Ukazuje se, že vysoce stresogenní je práce charakterizovaná vysokými nároky na kvalitu, odpovědnost a nasazení pracovníka při současné nízké autonomii pracovní činnosti. Autonomie pracovní činnosti představuje možnost pracovníka rozhodnout o tempu práce, její povaze a podmínkách.
  • Burnout syndrom byl nejdříve popsán u některých zaměstnání, pro které je typický intenzivní kontakt s lidmi (lékaři, zdravotní sestry, učitelé, sociální pracovníci).
  • Později vyšlo najevo, že se vyskytuje taktéž u advokátů, úředníků na poště, sociálních pracovnic, stejně jako v kategoriích povolání, které nezapadají do běžného zaměstnaneckého poměru, ale jejich příslušníci jsou vystaveni hodnocení druhými na základě svých výkonů. Sem můžeme zařadit sportovce, umělce, politiky.
  • Příznaky jsou psychického, fyzického i sociálního charakteru.
psychick rovina
Psychická rovina
  • Dominuje pocit, že dlouhé a namáhavé úsilí o něco již trvá nadměrně dlouho a efektivita tohoto snažení je v porovnání s vynaloženou námahou nepatrná.
  • Pocit celkového duševního vyčerpání, především vyčerpání emoční, vyčerpání v kognitivní oblasti, výrazný pokles až ztráta motivace.
  • Únava bývá popisována expresivními výrazy („jsem úplně na dně“, „mám toho až po krk“), což je v rozporu s celkovým utlumením a oploštěním emocionality.
  • Pokles celkové aktivity, redukuje se spontaneita, kreativita, iniciativa.
  • Depresivní ladění, bezvýchodnost a beznaděj, tíživě je prožívána marnost vynaloženého úsilí.
  • Objevuje se přesvědčení o vlastní postradatelnosti a bezcennosti, jež někdy hraničí až s mikromanickými bludy.
  • Projevy negativismu, cynismu, hostility ve vztahu k osobám, jež jsou součástí profesionální práce s lidmi (pacienti, klienti) a jejich vnímání jako objektů – dehumanizovaná percepce.
  • Pokles až naprostá ztráta zájmu o témata související s profesí, často také negativní hodnocení instituce, v niž byla profese až dosud vykonávána.
  • Sebelítost, intenzivní prožitek nedostatku uznání.
  • Iritabilita, někdy též selektivní interpersonální senzitivita.
  • Redukce činností na rutinní postupy, užívání stereotypních frází a klišé.
fyzick rovina
Fyzická rovina
  • Apatie, ochablost, celková únava organismu.
  • Rychlá unavitelnost, která se dostavuje po krátkých etapách relativního zotavení.
  • Vegetativní obtíže – bolesti u srdce, změny srdeční frekvence, potíže se zažíváním, dýchací obtíže (pocity nemožnosti se dostatečně nadechnout).
  • Nespecifikované bolesti hlavy.
  • Poruchy krevního tlaku.
  • Poruchy spánku.
  • Přetrvávající celková tenze.
  • Zvyšování rizika rozvoje závislostí jakéhokoli druhu.
soci ln rovina
Sociální rovina
  • Celkový útlum sociability, nezájem o hodnocení ze strany druhých osob.
  • Výrazná tendence redukovat kontakt s klienty, často i s kolegy a všemi osobami, mající vztah k profesi.
  • Zjevná nechuť k vykonávané profesi a všemu, co s ní souvisí (plán práce, zpracování výsledků).
  • Nízká empatie, většinou u osob s původně vysokou mírou empatie.
  • Postupné narůstání konfliktů, většinou ne jejich aktivním vyvoláváním, ale spíše v důsledku nezájmu, lhostejnosti a sociální apatie ve vztahu k okolí.
p ehled profes s rizikem vzniku syndromu vyhaslosti
Přehled profesí s rizikem vzniku syndromu vyhaslosti:
  • Lékaři (zvláště v oborech jako onkologie, chirurgie, LDN, JIP, psychiatrie, gynekologie, rizikové obory pediatrie).
  • Zdravotní sestry a další zdravotní pracovníci (ošetřovatelky, laborantky).
  • Psychologové a psychoterapeuti.
  • Sociální pracovníci.
  • Učitelé na všech stupních škol.
  • Policisté, především v přímém výkonu služby.
  • Pracovníci pošt, zvláště ti, kteří pracují u přepážek a doručovatelé.
  • Dispečeři, řídící letového provozu, telefonistky.
  • Právníci, především advokáti.
  • Pracovníci věznic – dozorci, ale i další zaměstnanci.
  • Profesionální funkcionáři – politici, ale i manažeři.
  • Duchovní a řádové sestry.
  • Nezaměstnanecké kategorie u osob v kontaktu s druhými lidmi, kteří jsou závislí na jejich hodnocení a mohou být tak vystaveni účinkům chronického stresu – umělci, špičkový sportovci.
st dia vyhaslosti
Stádia vyhaslosti
  • Fáze nadšení: člověk přemýšlí, jakými rozmanitými způsoby zpestří svým klientům poskytovanou službu, uvažuje o tom, že dny strávené v práci jsou naprosto dokonalé, hlídá si veškeré nové trendy a literární zdroje, dobrovolně zůstává přesčas.
  • Fáze stagnace: ideály se nedaří plně realizovat, vzrůstá pocit neuspokojení, marnosti a zklamání povoláním.
  • Fáze frustrace: pocity neuspokojenosti vzrůstají, člověk je přesvědčen, že investice směrem ke klientům jsou nevratné, nechuť učit se cokoliv nového.
  • Fáze apatie: kolik hodin zbývá do konce pracovní doby a kolik let do důchodu, převážná starost o peníze a odměny, dehumanizovaná – odlidštěná percepce kolegů a klientů.
  • Fáze vyhoření: úplné vyčerpání, výrazné tělesné obtíže, problémy doma i v zaměstnání, sebevražedný pokus, možný rozvoj závislosti.
rizikov faktory vyhaslosti
Rizikové faktory vyhaslosti:
  • Příslušnost k profesi, která obsahuje profesionální práci s lidmi nebo pouze kontakt s nimi.
  • Nutnost čelit chronickému stresu.
  • Osamocený život v současné společnosti, ve které se neustále zrychluje životní tempo a zvyšují se nároky na člověka kladené.
  • Vysoké až nadměrné požadavky na výkon, při současné nízké autonomii pracovní činnosti.
  • Výrazně nekritické pracovní nadšení.
  • Chování typu A s důrazem na soutěživost a hostilitu.
  • Vysoká míra empatie, obětavosti, zájmu o druhé.
  • Nízká asertivita.
  • Negativní afektivita, depresivní ladění.
  • Úzkostné, fobické, obsedantní rysy.
  • Permanentně prožívaný časový tlak.
  • Externí lokalizace kontroly.
  • Nízké či nestabilní sebepojetí a sebehodnocení.
  • Přesvědčení o neodpovídajícím společenském uznání a ekonomickém hodnocení vykonávané profese.
protektivn faktory ve vztahu k vyhaslosti
Protektivní faktory ve vztahu k vyhaslosti:
  • Chování typu B.
  • Dostatečná asertivita
  • Umět relaxovat a znát jak.
  • Umění nedostat se pod časový tlak, vhodná organizace času.
  • Pracovní autonomie, pestrost a proměnlivost práce.
  • Odolnost jakožto osobnostní nastavení ve smyslu – hardiness, sense of coherence, resilience.
  • Pocit dostatku vlastních schopností zvládat náročné životní situace.
  • Důvěra ve vlastní schopnosti a sebeuplatnění.
  • Interní lokalizace kontroly.
  • Dispoziční optimismus.
  • Sociální opora.
  • Pocit adekvátního společenského a ekonomického uznání a hodnocení.
  • Pocit osobní pohody a životní spokojenosti.
neutr ln faktory ve vztahu k vyhaslosti
Neutrální faktory ve vztahu k vyhaslosti:
  • Inteligence
  • Věk
  • Vzdělání
  • Délka praxe v oboru
  • Doba po kterou je zastávána nynější pracovní pozice
  • Pohlaví
psychosoci ln infek nost syndromu vyho en
Psychosociální infekčnost syndromu vyhoření
  • Syndrom vyhoření nějakého pracovníka může být signálem, že něco v organizaci nefunguje dobře.
  • Lze si představit, že zklamání, prohlédnutí, ztráta ideálů, se může v určité organizaci za určitého vedení, firemní kultury a celkové atmosféry na pracovišti dostavit snadněji než jinde.
mo nosti terapie syndromu vyho en
Možnosti terapie syndromu vyhoření:
  • Hlavním zdrojem možné pomoci se v současnosti jeví existenciálně orientované směry v psychoterapii.
  • Existenciální psychoterapie se zabývá tématy svobody, odpovědnosti, samoty, smrti a smyslu života.
  • Právě pochybnosti o smyslu existence (existenciální frustrace) s doprovodnými jevy (sebevražedné myšlenky a jednání, závislost na psychoaktivních látkách) jsou typickými příznaky vyhoření v pokročilejších stádiích.
konkr tn doporu ovan terapeutick sm ry
Konkrétní doporučované terapeutické směry:
  • Daseinsanalýza
  • Logoterapie
  • Existenciální analýza
mo nosti prevence vyho en
Možnosti prevence vyhoření:
  • Vyhoření můžeme chápat jako důsledek nerovnováhy mezi profesním očekáváním a profesní realitou.
  • Tuto diskrepanci můžeme zmenšit jak na straně jedince tak na straně zaměstnavatele.
individu ln mo nosti prevence
Individuální možnosti prevence
  • Nalezení smysluplné pracovní činnosti.
  • Získání a převzetí profesionální autonomie a opory.
  • Vytváření přirozeného vztahu k práci (poznání přínosu, jenž práce přináší člověku a člověk práci) a dalším životním aktivitám.
  • Osvojení si základních postupů hodnocení a zvládání stresogenních situací.
  • Respektování zásad zdravého životního stylu.
z sady aktivn ho p stupu k ivotu
Zásady aktivního přístupu k životu:
  • Otevřenost k tomu, co se kolem nás děje, zájem o okolí.
  • Nebát se změn, chápat změnu jako něco běžného, nutného a umožňujícího naučit se nové věci.
  • Při setkání s nepříjemnými životními událostmi nebýt pasivní, ale hledat způsoby, jak jim čelit.
  • Počítat se stresujícími situacemi – v dnešním světě se jim nevyhneme. Zvlášť v zaměstnání, které poskytuje profesionální sociální oporu.
  • Umět izolovat pracovní stres od ostatních životních aktivit (platí to i v opačném směru).
  • Dbát na dobré a hojné vztahy s ostatními lidmi.
  • Vytvořit si kolem sebe příznivé prostředí.
  • Osvojit si zdravý životní styl (strava, pohyb, nekuřáctví, mírná nebo žádná konzumace alkoholu, dostatek spánku, umět relaxovat).
mo nosti prevence na stran zam stnavatele
Možnosti prevence na straně zaměstnavatele:
  • Pořádání seminářů o syndromu vyhoření.
  • Adekvátní výběr zaměstnanců.
  • Pořádání výcviků v profesních dovednostech.
  • Důraz na osobní růst zaměstnance.
  • Týmová spolupráce.
  • Zvýšení podílu pracovníků na řízení a rozhodování.
  • Kondiční programy.
  • Odpovídající finanční ohodnocení.
  • Pořádání debriefingových, Bálintovských skupin.
  • Možnost supervize.
deset tip pro zdrav
Deset tipů pro zdraví:
  • Nekuřte, pokud kouříte zkuste přestat. Pokud to nedokážete, zkuste kouření alespoň omezit.
  • Uplatňujte ve svém jídelníčku vyváženou stravu s dostatkem ovoce a zeleniny.
  • Dělejte nějaký sport. Věnujte se pohybu.
  • Naučte se čelit stresu a najděte si čas na relaxaci.
  • Pokud pijete alkohol, udržujte konzumaci v umírněných mezích.
  • Chraňte sebe a své děti před prudkým sluncem.
  • Provozujte bezpečný sex.
  • Začněte využívat možností programů prevence proti rakovině.
  • Dodržujte základní zásady bezpečnosti v silničním provozu.
  • Naučte se základy první pomoci.
10 alternativn ch tip pro zdrav
10 alternativních tipů pro zdraví:
  • Nebuďte chudí. Pokud chudí jste, zkuste stav chudoby ukončit. Pokud jej ukončit nemůžete, zkuste nebýt chudí alespoň příliš dlouho.
  • Nemějte chudé rodiče.
  • Vlastněte auto.
  • Nepracujte ve stresogenním, špatně placeném manuálním zaměstnání.
  • Nežijte ve vlhkém bytě, nízké kvality.
  • Dopřejte si zahraniční dovolenou ve slunném prostředí.
  • Žijte tak, abyste neztratili práci a nestali se nezaměstnanými.
  • Pokud jste nezaměstnaní, v důchodu, nemocní nebo handicapovaní, využívejte všech výhod a výsad, jichž za této situace využít jde.
  • Nežijte v blízkosti velkých frekventovaných silnic nebo továren, které znečišťují ovzduší.
  • Dříve, než by se vám mohlo stát, že zůstanete bez prostředků nebo bez domova, naučte se vyplňovat přihlášky k azylovému ubytování, zjistěte si, kde se toto ubytování nejblíže vám nachází, běžte se tam podívat. Naučte se také vyplňovat formuláře k vyplácení podpory.
doporu en literatura
Doporučená literatura
  • Jaro Křivohlavý: Jak neztratit nadšení. Grada 1998.
  • Jaro Křivohlavý: Psychologie zdraví. Portál 2000.
  • Vladimír Kebza: Psychosociální determinanty zdraví. Academia 2005.