Jaderná elektrárna Temelín

1. Jaderná elektrárna Temelín Lenka Šteklová

2. Lokalita • JETE se nachází v obci Temelín v Jihočeském kraji • Leží asi 25 km od Českých Budějovic • Nachází se v pahorkatině v nadmořské výšce 510 m n.m. • Elektrárna je vzdálena cca 50 km od státních hranic s Rakouskem a SRN

3. Historie ve zkratce • 1980 - vládou Československa byla jaderná elektrárna Temelín schválena k výstavbě • 1985 - společnost Energoprojekt Praha zpracovala projekt JE Temelín • 1987 - začátek vlastní stavby jaderné elektrárny Temelín • 1990 - stavba jaderné elektrárny Temelín byla zredukována poté, co již porevoluční federální vláda schválila rozhodnutí dokončit pouze dva ze čtyř plánovaných bloků JE • 2000 - stavba JE Temelín dokončena • 2002 - zahájen zkušební provoz prvního bloku JE Temelín • 2003 - druhý blok jaderné elektrárny Temelín zahájil provoz • 2004 - vyrobila jaderná elektrárna Temelín 13,4 TWh elektrické energie

4. Technické informace • JETE je vybavena dvěma tlakovodními reaktory, každý o tepelném výkonu 3000 MW a elektrickém výkonu 1000 MW • Jako palivo slouží oxid uraničitý UO2 • V reaktoru je celkem 92 tun paliva • Voda pro chlazení se odebírá z vltavské nádrže Hněvkovice a za plného provozu spotřebovává přibližně 2 až 3 m3/s • Zpětně se voda vypouští do Vltavy v prostoru nádrže Kořensko • Vliv chlazení na okolí je minimální – v okruhu 5 km do elektrárny je teplota vyšší jen o 0,02 až 0,06 °C • Odpadní teplo se využívá pro vytápění Týna nad vltavou

5. Bezpečnostní ochrana 1 • Důraz je kladen především na bezpečnost reaktoru obou jaderných zařízení • Důležitá je také kultura obsluhy zařízení - provoz jaderné elektrárny zajišťuje šest směn, řídící personál pracuje dokonce v sedmi směnách, které procházejí v pravidelných intervalech intenzivním výcvikem (základní příprava operátorů trvá více než dva roky a oprávnění k výkonu funkce je operátorovi vystaveno až na základě státních zkoušek před státní zkušební komisí.) • Bezpečnost elektráren zvyšují i pravidelné kontroly, a to jak pracovníky elektrárny, tak nezávislými orgány a kontrolními institucemi, včetně Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) • V areálu i svém okolí má elektrárna instalován systém radiační kontroly, který upozorní na sebemenší možný únik radioaktivity

6. Bezpečnostní ochrana 2 • Bezpečnost atomové elektrárny zajišťuje i systém lokalizace možné havárie elektrárny, který zahrnuje hermetickou ochrannou obálku - plnotlaký železobetonový kontejment. Tento systém zabraňuje v případě poruchy úniku radioaktivních látek z primárního okruhu do okolního prostředí a zajišťuje zachycení chladiva, které uniklo z primárního okruhu. • Jaderná elektrárna musí počítat i se ztrátou hlavního i rezervního elektrického napájení vlastní spotřeby elektrárny. Proto je vybavena nouzovými zdroji elektrické energie; ty je jsou schopny elektricky napájet systémy. Tyto systémy dokáží vytvořit podmínky pro bezpečné odstavení reaktoru, dochlazení a pro jeho udržení v bezpečném podkritickém stavu.

7. Jaderný odpad • Základním požadavkem každého úložiště jaderného odpadu je jeho bezpečnost ve vztahu k životnímu prostředí a ochraně zdraví obyvatel. Vychází především z konstrukce úložiště a ze způsobu jeho provozováním podle předem stanovených režimů a pravidel. • Je např. omezena maximální úroveň radioaktivity, kterou lze u ukládaných materiálů připustit. • K oddělení radioaktivních odpadů od biosféry se využívají umělé (inženýrské) i přírodní bariéry.

8. Jaderný odpad - bariéry • Inženýrské bariéry jsou tvořeny vlastní konstrukcí úložiště, způsobem ukládání odpadů do úložiště a dále např. obalem, do nichž jsou odpady vloženy a ukládány. • Druhou bariérou úložiště je obal, do kterého se jaderný odpad umístí. U vysokoaktivních odpadů to je silnostěnný ocelový kontejner nebo měděná nádoba, uvažuje se i o nádobách z titanu. Od okolí by tento kontejner měl svůj obsah izolovat po dobu minimálně tisíc let. U nízkoaktivních a středněaktivních odpadů se používají plechové sudy, popř. betonové kontejnery. Ty by měly zajistit stínění před zářením po dobu 300 až 600 let. • Další bariéru úložiště mohou tvořit betonové pakety nebo přebaly, do nichž se ukládají plechové sudy nebo betonové kontejnery. • Přírodní bariérou je geologická formace, v níž je úložiště umístěno - ta musí být seismicky stabilní. Většinou se vybírá hornina, která se prokazatelně nezměnila za posledních několik milionů let. Hodnotí se především její pevnost, nerozpustnost a tepelná stabilita. Za vhodné geologické formace pro stavbu úložiště se považují solná ložiska, jílové sedimenty, tufy, granity (žuly) a rulové horniny. • Životnost inženýrských bariér se odhaduje na 300 let, životnost hmoty, ve které jsou radionuklidy znehybněny, je až 1 milion let. Stabilita geologických formací, do nichž jsou úložiště umisťována, je nejméně 70 milionů let.

9. Jaderný odpad • Budoucnost jaderného odpadu • Jaderný odpad bude v meziskladech uložen po dobu několika desítek let. Až jeho teplota klesne, bude uložen do hlubinného úložiště. • Vyloučena není ani možnost, že díky technologickému pokroku se vyhořelé jaderné palivo stane cennou surovinou pro opětovné použití při další výrobě elektrické energie.

10. Zdroje • http://www.jaderna-bezpecnost.cz/ • http://www.je-temelin-dukovany.cz/ • http://www.temelin.cz/ • Wikipedie