Cizinci na trhu práce

1. Cizinci na trhu práce v České republice Vlasta Turková, Jan Pavel květen 2007

2. Počet zahraničních pracovníků se rychle zvyšuje

3. Otázky, které tento nárůst vyvolává • Je současný rychlý růst počtu zahraničních zaměstnanců cyklického charakteru? • Jak je zahraniční zaměstnanost regionálně rozložena? • Jaká odvětví zaměstnávají zahraniční pracovníky? • Vytlačují zahraniční zaměstnanci domácí pracovníky, nebo pouze obsazují ta místa, o která není dlouhodobě zájem? • Jak jsou zahraniční zaměstnanci placeni – nedeformují či neohrožují mzdový vývoj?

4. Avšak zdroje pro analýzu nejsou ideální • Údaje o migraci obyvatelstva • Výběrová šetření pracovních sil(ČSÚ) • Evidenční počet zaměstnanců a jejich mzdy v ČR(ČSÚ) • Informační systém o průměrném výdělku(ISPV - pro MPSV zpracovává Trexima) • Registrovaná zaměstnanost cizinců (MPSV a MPO)

5. Mzdy – není dostupný žádný podklad na základě kterého by se dala hodnověrně přímo zhodnotit mzdová úroveň zahraničních zaměstnanců ve srovnání s úrovní domácích • Počty a struktura – evidenční statistika zaměstnanců MPSV a živnostníků MPO poskytuje relativně dobrý podklad pro analýzy

6. Legislativní úprava práce zahraničních pracovníků • Dvě skupiny pracovníků • Občané EU (+ Norsko, Švýcarsko, Island, Lichtenštejnsko) • Třetí země – (zbytek světa) • V případě EU nejsou třeba žádná povolení. Pouze je nutné provést ohlášení na příslušném úřadu práce.

7. Zaměstnávání pracovníků z třetích zemí vyžaduje značnou administrativu • Například: • Zaměstnavatel, který chce zaměstnat zahraničního pracovníka, musí získat povolení od místně příslušného úřadu práce. Nezbytnou podmínkou pro jeho obdržení je prokázání faktu, že volné místo, na které chce zaměstnat zahraničního pracovníka, nelze s ohledem na požadovanou kvalifikaci nebo dočasný nedostatek volných pracovních sil obsadit z „domácích zdrojů“. • Cizinec, který získá pracovní pozici u českého zaměstnavatele, musí disponovat: platným povolením k zaměstnání od úřadu práce podle místa výkonu práce, platným vízem k pobytu za účelem zaměstnání, písemně uzavřenou pracovní smlouvu na dobu, která je v souladu s dobou uvedenou úřadem práce na rozhodnutí o povolení k zaměstnání cizince

8. Makroekonomické souvislosti

9. Zahraniční zaměstnanci výrazně podporují růst zaměstnanosti

10. Vztah mezi růstem HDP a počtem zahraničních pracovníků v letech 1997-2006

11. Regionální aspekty zahraniční zaměstnanosti

12. Regionální struktura zahraniční zaměstnanosti, stav k 31.12.2006

13. Podrobnější analýza tří regionů • Hlavní město Praha – vysoce flexibilní trh práce s převisem poptávky nad nabídkou • Středočeský kraj – dominantní zaměstnávání cizinců ve zpracovatelském průmyslu (zejména automobilky a související) • Moravskoslezský kraj – relativně vysoké zastoupení zahraničních pracovníků v odvětvích, které prošly v 90. letech minulého století restrukturalizací

14. PrahaVývoj zahraniční zaměstnanosti a míry nezaměstnanosti

15. PrahaOdvětvová struktura zahraniční zaměstnanosti

16. PrahaSrovnání vývoje průměrné mzdy a zahraniční zaměstnanosti

17. Středočeský krajVývoj zahraniční zaměstnanosti a míry nezaměstnanosti

18. Středočeský krajOdvětvová struktura zahraniční zaměstnanosti

19. Středočeský krajSrovnání vývoje průměrné mzdy a zahraniční zaměstnanosti

20. Moravskoslezský krajVývoj zahraniční zaměstnanosti a míry nezaměstnanosti

21. Moravskoslezský krajOdvětvová struktura zahraniční zaměstnanosti

22. Moravskoslezský krajSrovnání vývoje průměrné mzdy a zahraniční zaměstnanosti

23. Shrnutí

24. Váha zahraničních pracovníků na pracovní síle a míra nezaměstnanosti v jednotlivých regionech

25. Váha zahraničních pracovníků na pracovní síle a počet volných pracovních míst v jednotlivých regionech (stav k 31.12.2006)

26. Váha zahraničních pracovníků na pracovní síle a průměrný meziroční růst mezd v letech 2003-2005

27. Odvětvová struktura zahraniční zaměstnanosti

28. Přírůstek zahraniční zaměstnanosti v odvětvích dle OKEČ – vždy ke 31.12.

29. Směrování přírůstku zaměstnancůpřevažující z hlediska váhy i tempa • Státy EU – průmysl a služby (zpracovatelský průmysl, nemovitosti a podnikatelské aktivity, obchod, významný podíl Slovensko a Polsko) • Třetí země – stavebnictví a průmysl (+ služby významný podílUkrajina)

30. Změna odvětvové struktury

31. Struktura podle OKEČ podrobně ke31.12.2006

32. Klasifikace zahraničních zaměstnanců

33. V zařazení vyžadujícím vysokoškolské vzdělání a další vysoké kvalifikační předpoklady jednoznačně dominují Němci, Britové, Američané, Francouzi, Japonci a Rakušané. Avšak více než polovinu svých pracovníků mají v této kategorii i Rusové a více než 20 % i Číňané a Rumuni. • U Ukrajinců a Poláků zařazení v převážně manuálním zařazení přesahuje 90 %, u Ukrajinců dokonce pomocní a nekvalifikovaní pracovníci tvoří více než polovinu všech zaregistrovaných zaměstnanců.Import levnější pracovní síly s nižší kvalifikací z Moldávie, Mongolska, Bulharska, Rumunska je většinou cílený. • Slováci jsou výrazně nejčetnější skupinou - ke 31.12.2006 představovali z celkového počtu cizinců – zaměstnanců 49 % (v EU 78 %). Zahrnují téměř 20 % bílých límečků a 70 % dělníků. Díky minimálním bariérám a své mobilitě pracují po celém území , výrazně koncentrováni jsou zejména v Praze, dále ve Středočeském kraji a Brně.

35. Závěry • Rychlý růst zaměstnanosti cizinců v ČR v posledním období je dán spíše cyklicky. • Jsou obsazována převážně volná místa nevyužitá či nevyužitelná domácími pracovníky, jejichž mobilita a adaptabilita je nižší. To je v řadě případů způsobeno nevhodným institucionálním nastavením českého trhu práce (daňový a dávkový systém apod.). • Regiony s nejvyšší zahraniční zaměstnaností vykazují většinou vysoce podprůměrnou úroveň míry nezaměstnanosti. • Zahraniční zaměstnanost se koncentruje zejména do odvětví zpracovatelského průmyslu, stavebnictví a činností souvisejících s nemovitostmi a podnikáním. • Nelze usuzovat, že zahraniční pracovníci v současné době výrazně ovlivňují mzdový růst v ČR.