princip komparativn ch v hod tr n rovnov ha ceny dokonal a nedokonal konkurence l.
Download
Skip this Video
Loading SlideShow in 5 Seconds..
Princip komparativních výhod, tržní rovnováha, ceny, dokonalá a nedokonalá konkurence PowerPoint Presentation
Download Presentation
Princip komparativních výhod, tržní rovnováha, ceny, dokonalá a nedokonalá konkurence

Loading in 2 Seconds...

play fullscreen
1 / 31

Princip komparativních výhod, tržní rovnováha, ceny, dokonalá a nedokonalá konkurence - PowerPoint PPT Presentation


  • 186 Views
  • Uploaded on

Princip komparativních výhod, tržní rovnováha, ceny, dokonalá a nedokonalá konkurence. Neviditelná ruka trhu. Autorem tohoto výroku je skotský ekonom, filosof, historik, sociolog a politolog Adam Smith (1723 – 1790 ) v knize Pojednání o podstatě a původu BOHATSTVÍ NÁRODŮ

loader
I am the owner, or an agent authorized to act on behalf of the owner, of the copyrighted work described.
capcha
Download Presentation

PowerPoint Slideshow about 'Princip komparativních výhod, tržní rovnováha, ceny, dokonalá a nedokonalá konkurence' - Audrey


An Image/Link below is provided (as is) to download presentation

Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author.While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server.


- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - E N D - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -
Presentation Transcript
neviditeln ruka trhu
Neviditelná ruka trhu

Autorem tohoto výroku je skotský ekonom, filosof, historik, sociolog a politolog Adam Smith (1723 – 1790 ) v knize Pojednání o podstatě a původu BOHATSTVÍ NÁRODŮ

1. vydání : 9.března 1776

„Člověk sleduje jen svůj vlastní zisk a jako v mnoha jiných případech, vede ho tu jakási neviditelná ruka, aby zároveň napomáhal k dosažení cíle, o který mu vůbec nejde. Tím, že jde za vlastním cílem, prospěje mnohdy zájmům společnosti účinněji, než kdyby jim chtěl opravdu prospět.“

Kniha Adama Smithe je výjimečná v mnoha ohledech, nejvíce ale v důrazu na význam dělby práce pro zvyšování výkonnosti ekonomiky.

z kladn my lenky d la a smithe
Základní myšlenky díla A. Smithe
  • dělba práce
  • laissez faire, laissez passer („nechte nás konat“ nebo „nechte být, nechte plynout“ nebo „nevšímejte si toho“)
  • nezdaníme-li „boháče“, jeho peníze se neztrácejí
  • v době Adama Smithe nebyl znám pojem mezní užitek, Smith tak rozlišoval mezi směnnou hodnotou a užitnou hodnou statku
  • důraz na roli státu, Smith nebyl liberální fundamentalista a roli státu vymezoval pro určité oblasti: spravedlnost, obranu území, veřejné stavby, veřejné instituce
  • svoboda obchodu proti merkantilistické doktríně
princip komparativn ch v hod
Princip komparativních výhod

Lze pozorovat na příkladech, kde se uplatňuje dělba práce. Mnoho zemí, která mají nerostné bohatství, se může specializovat na těžbu a vývoz a jiné výrobky dovážet.

Toto využívají např. některé arabské země disponující ropou. Pokud ovšem země omezuje volný obchod, tato výhoda neplatí, což je případ některých rozvojových zemí Afriky (kde z obchodu těží pouze vyvolená elita).

Princip komparativních výhod říká, že člověk, firma, země zvětší svou produkci, pokud se specializuje na činnost, ke které má lepší předpoklady, aniž by musela zvýšit velikost výrobních faktorů (práce, kapitál).

k ivka produk n ch mo nost
Křivka produkčních možností

Zabývejme se otázkou, jestli ve skleníku budeme

pěstovat spíše rajčata nebo papriky?

Rajčata (kg)

A

Zahradník bude alokovat volné

zdroje mezi rajčata a papriky

podle svého mezního užitku!!!

B

Je-li komparativní výhodou zahradníka

typ půdy vhodný pro pěstování rajčat,

vyplatí se mu pěstovat rajčata a za

přebytek rajčat, které nespotřebuje,

získat směnnou papriky.

C

Papriky (kg)

v roba pendl k
Výroba špendlíků

„Jeden muž drát táhne, druhý ostří, třetí jej řeže, čtvrtý ostří, pátý jej na konci brousí v hlavičku, což vyžaduje dvě nebo tři samostané operace. Viděl jsem malou manufakturu tohoto druhu, kde bylo zaměstnáno pouze deset lidí a kde někteří z nich prováděli dvě nebo tři různé operace.

Ale i když byli velmi chudí, a proto jen sotva dostatečně vybaveni nezbytným zařízením, byli schopni, když se činili, společně vyrobit asi 12 liber špendlíků denně.

V jedné libře je až čtyři tisíce špendlíků střední velikosti. Těchto deset lidí tedy dokázalo společně vyrobit až čtyřicet osm tisíc špendlíků za den. O každém z nich, podílejícím se na těchto osmačtyřiceti tisících špendlíků jednou desetinou, můžeme tedy říci, že vyrobil čtyři tisíce osm set špendlíků za den.

Ale kdyby každý z nich vyráběl samostatně a nezávisle a kdyby žádný z nich nebyl pro takovou speciální výrobu vyškolen, žádný z nich by zajisté nebyl schopen vyrobit dvacet, a možná ani jediný špendlík za den.“

Adam Smith, Pojednání o podstatě a původu bohatství národů, strana 8

princip komparativn ch v hod8
Princip komparativních výhod

statek X

Spotřební možnosti země bez obchodování

x1+y1

B

xB

Spotřební možnosti země s obchodováním

C

A

xA

x1

Dělba práce spojená s volným

mezinárodním obchodem umožňuje

zvyšovat spotřební možnosti států.

yA

y1

yC

y1+x1

statek Y

frederick bastiat
Frederick Bastiat
  • narozen 1801
  • francouzský politik, ekonom, statkář, esejista
  • prosazoval minimální zásahy státu do ekonomiky a zahraničního obchodu
  • mezi jeho nejznámější díla patří Petice výrobců svíček nebo pojednání Co je a co není vidět
  • nebyl klasickým vědcem, jeho spisy měly charakter tzv. pamfletů
  • zemřel na tuberkulózu roku 1850
bastiatovy teze o obchodn bilanci
Bastiatovy teze o obchodní bilanci
  • Exportoval jsem sud vína z Bordeaux do Liverpoolu v hodnotě 50 franků – tj. export Francie v tuto chvíli činí mou zásluhou 50 franků
  • V Liverpoolu se víno prodalo za 70 franků, za které jsem na francouzský trh nakoupil uhlí, které se v Bordeaux prodává za 90 franků. Import tak dosáhl výše 90 franků.
  • Nejdříve - k mé velké radosti – jsem tak dosáhl výborného zisku 40 franků. Bohužel následoval pohled do francouzských statistik, které mi mou radost vzaly – svým obchodem se saldo francouzského zahraničního obchodu zvýšilo o 40 franků.
  • Ideální by bylo, kdyby se loď s mým uhlím cestou zpátky potopila, já bych sice byl ve ztrátě, ale obchodní bilance Francie by vykázala přebytek.
petice v robc sv ek
Petice výrobců svíček
  • v petici navrhuje Bastiat zamezit přístup denního světla do všech obydlí – zvýší se tak poptávka po svíčkách a tedy všemu ostatnímu, s čím jejich výroba souvisí
  • „Žádáme, abyste laskavě vydali zákon, nařizující uzavřít všechna okna, vikýře, špehýrky a okenice, zatáhnout žaluzie, záclony, závěsy, rolety, zkrátka a dobře ucpat všechny otvory, díry, skuliny a štěrbiny, kterými má sluneční světlo ve zvyku pronikat do příbytků, a to na úkor skvělých odvětví výroby, kterými jsme měli tu čest zaplnit zemi a které by teď byl od nás čirý nevděk nechat na holičkách v tak nerovném boji.“
  • „Pokud se u nás pomeranč z Lisabonu prodává oproti pomeranči z Paříže za poloviční cenu, je to proto, že bezplatné a přírodní světlo dává lisabonskému pomeranči to, co ten pařížský musí získat díky světlu umělému a tedy nákladnému.“
marginalistick revoluce
Marginalistická revoluce

WILHELM HERMANN GOSSEN

  • fakticky on objevil teorii mezní účinnosti

Tři Gossenovy zákony:

  • Mezní užitečnost zboží klesá s jeho rostoucí spotřebou
  • Racionální spotřebitel rozdělí své peníze mezi různé statky tak, aby platilo:
  • Člověk maximalizuje celkovou užitečnost z vynakládané práce tehdy, když se mezní užitečnost zboží, které za svou práci získává, rovná mezní neužitečnosti (tedy nákladům) jeho práce.
marginalistick revoluce13
Marginalistická revoluce

WILIAM JEWONS

  • Protože Gossenova práce zapadla, oficiálně je W. Jewons objevitelem teorie mezní užitečnosti
  • Z mezního užitku zkoušel odvodit cenu statku, ale to nedokázal, protože nepracoval s poptávkovou funkcí
  • Objev teorie mezní užitečnosti je nicméně jedním z nejvýznamnějších v dějinách ekonomického myšlení
  • Do této doby nebylo lidem zřejmé, čím je dána cena statků
dosahov n tr n rovnov hy
Dosahování tržní rovnováhy
  • Tržní cena je dána:
  • náklady
  • konkurencí na trhu
  • nabídkou
  • poptávkou

p

D

S

přebytek

p2

pe

p1

nedostatek

Q

Qe

dopad regulace cen
Dopad regulace cen
  • Jaký bude mít regulace cen vliv na nabídkovou a poptávkovou funkci

a jak se regulace projeví na trhu (nejedná se o regulaci monopolu)?

p

D

S

pe;Qe ... rovnovážné množství

při rovnovážné ceně

tržní cena

pe

regulovaná cena

SR

nedostatek

Qe

Q

dopad regulace na p ebytky spot ebitele a v robce
Dopad regulace na přebytky spotřebitele a výrobce

p

D

S

přebytek spotřebitele

ztráta přebytku

tržní cena

pe

regulovaná cena

pR

přebytek výrobce

QR

Qe

Q

sez nnost nab dky a popt vky
Sezónnost nabídky a poptávky

Sledujme dva statky: jahody a kapry. Zatímco v červnu cena jahod klesá, v prosinci cena kaprů stoupá, přestože v těchto měsících je jich na trhu nejvíce.

TRH S KAPRY

TRH S JAHODAMI

p

p

DS

D

D

S

S

pS

SS

pe

pe

pS

Q

Q

POSUN NABÍDKY

POSUN POPTÁVKY

norm ln rove cen
„Normální úroveň cen“

„Mám několik dobrých rad. A protože přicházejí pozdě, nemůžu tím už nic zkazit. Největší starostí bývají dárky. Ty je dobré kupovat příležitostně od července, když cítíme, že Vánoce se blíží. Výběr dárku je zajímavější dělat z opačného konce: ne co komu vymyslet, ale komu se ta věc, jež nás zaujala, může trochu hodit.

Dárků nemá být na osobu o mnoho víc než jeden a nezáleží na ceně, ale na trefnosti, vtipu a barvě. Divíval jsem se, proč lidé před Vánoci kupují věci, jež po nich byly vždycky mnohem levnější; obchodníci tím prozrazovali skutečnou cenu svého zboží. Letos to porušili: bojí se.“

Ludvík Vaculík

norm ln rove cen19
„Normální úroveň cen“

Normální (přirozená) úroveň cen je vždy taková, která je dána nabídkou a poptávkou. A nezáleží, zda je před vánoci, nebo po nich.

Ceny jsou tak na své normální úrovni pouze tehdy, když je systém dosahování tržní rovnováhy funkční.

vlastnosti dokonal ho trhu
Vlastnosti dokonalého trhu
  • dokonalá informovanost kupujících a prodávajících
  • nulové náklady na změnu dodavatele
  • homogenní produkt
  • velký počet prodávajících

Pro to, abychom mohli mluvit o dokonalém trhu, musí být splněny všechny tyto podmínky současně

funkce mezn ho p jmu
Funkce mezního příjmu

V nedokonalé konkurenci výrobci tvoří neboli hledají

cenu, proto je křivka mezního příjmu klesající. Odpovídá

to průběhu poptávkové funkce, chce-li výrobce více prodat,

musí snížit cenu.

MR

Mezní příjem se v případě dokonalé konkurence rovná ceně,

která je konstantní

PRO NEDOKONALOU KONKURENCI TOTO ALE NEPLATÍ!!!

Q

dokonal a nedokonal trh
Dokonalý a nedokonalý trh

p

p

nedokonalý trh = neelastická

poptávka

dokonalý trh = dokonale

elastická poptávka

p1

pK

p2

Q1

Q2

Q1

Q2

Q3

Q

Q

DOKONALÝ TRH

NEDOKONALÝ TRH

typy nedokonal konkurence monopol
Typy nedokonalé konkurenceMONOPOL

Jak vznikne monopol?

1. úsporami z rozsahu = přirozený monopol

AC

TC

CELKOVÉ

NÁKLADY

PRŮMĚRNÉ NÁKLADY

Q

Q

typy nedokonal konkurence monopol24
Typy nedokonalé konkurenceMONOPOL
  • úsporami z rozsahu = přirozený monopol
  • výlučné ovládání významných vstupů
  • patenty
  • státní licence a koncese

Nejčastější formou monopolu jsou úspory z rozsahu, ostatní se dají postupně nějakým způsobem obejít

rovnov ha monopolu
Rovnováha monopolu

C,R,p

MR

AC

MC

pM

ZISK MONOPOLU

pe

D=d

QM

Qe

Q

U monopolu dochází k tomu, že jediný výrobce nabízí nižší než rovnovážné

množství za vyšší než rovnovážnou cenu

ztr ta p ebytku monopolu
Ztráta přebytku monopolu

Rovnovážný bod optimální

produkce a optimální ceny

C, p

MC

Ztráta přebytku

pM

Bod, kde se mezní náklady rovnají

mezním příjmům a kde bude

optimum produkce pro nabízejícího

pe

D

MR

QM

Qe

Q

kdo v esk republice m monopol
Kdo v České republice má monopol?
  • ČESKÉ DRÁHY ???
  • TELECOM (O2) ???
  • ČESKÁ POŠTA ???
  • MĚSTSKÁ HROMADNÁ DOPRAVA ???
  • AUTOBUSOVÁ DOPRAVA V REGIONECH ???
regulace monopolu
Regulace monopolu

D

Otázka regulace ceny monopolu, např. MHD –

buď na úrovní průměrných nákladů (p1)

nebo pod nimi (p2).

p, C, MR

AC

pM

ZISK MONOPOLU

Při regulaci monopolu je vždy problém

zjišťování jeho nákladů.

MR

MC

p1

ZTRÁTA

p2

QM

Q

Ztráta firmy neboli velikost nutné subvence v případě regulace

oligopol
OLIGOPOL

C,R,p

AC

MC

pe

ZISK OLIGOPOLU

D

di

MR

Qe

Q

Oligopol je trh, kdy dlouhodobě na trhu působí jen několik firem.

monopolistick konkurence
Monopolistická konkurence

- je nejblíže dokonalé konkurenci

  • je na takových trzích, kde je mnoho firem, které prodávají podobný produkt
  • trhy monopolistické konkurence jsou otevřené
  • příkladem můžou být čerpací stanice
  • poptávková křivka je klesající
  • aby na trh v monopolistické konkurenci mohl vstoupit další nabízející, musí se buď zvednout cena nebo musí klesnout náklady
monopolistick konkurence31
Monopolistická konkurence

Na trh vstupují noví výrobci, poptávka se tak dělí mezi ně a snižuje i

křivku mezních příjmů. Postupně dojde k situaci, že pokud chce na trh

vstoupit další nabízející, musí snížit náklady.

C,R,p

AC

MC

D

MR

pe

di

Qe

Q