etika a etiketa pro poji ovnictv n.
Download
Skip this Video
Loading SlideShow in 5 Seconds..
Etika a etiketa pro pojišťovnictví PowerPoint Presentation
Download Presentation
Etika a etiketa pro pojišťovnictví

Loading in 2 Seconds...

play fullscreen
1 / 107
sacha-cotton

Etika a etiketa pro pojišťovnictví - PowerPoint PPT Presentation

267 Views
Download Presentation
Etika a etiketa pro pojišťovnictví
An Image/Link below is provided (as is) to download presentation

Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server.

- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - E N D - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -
Presentation Transcript

  1. Etika a etiketa pro pojišťovnictví Část 1. ETIKA Doc. Ing. E. Mazák, CSc BIVŠ

  2. Jak získáte tuto prezentaci? • Je uložena v ISu ve složce Materiály ke studiu u předmětu EEP

  3. 1.0 ETIKA A MORÁLKA ÚVOD DO ETIKY

  4. 1.1 ÚVOD DO ETIKY .

  5. 1.1.1 Mezilidské vztahy Pokrevní- vrozené a vybudované v dětství Sociální - uvědomělé, vyvíjejí se –učíme se jim celý život regulované sociálními institucemi působí jako externí síly,mohou být interiorizovány -zvnitřněny, osvojeny do osobnosti

  6. 1.1.2 Regulace sociálních vztahů Cíl: společensky žádoucí chování jednotlivců a sociálních skupin 4 úrovně podle stupně regulovanosti chování • Obvyklé a vhodné (obyčeje, zvyky, tradice, etiketa) • Požadované (hodnoty a normy, etika-morálka) • Řízené (činnost firem, společností, stran, veř. správa,trh) • Vynucované (mocenské orgány- soudy, policie, armáda)

  7. 1.1.3 Co to je etika -1 Etika- nauka o morálce Éthos- (staroř. ) Charakter, mravnost, morálka Etika- rozlišování dobra a zla

  8. 1.1.4 Co to je etika -2 Soubor pravidel (e.normativní) nebosoubor způsobů jednání (e.deskriptivní) které: • byly většinově přijaty určitým společenstvím lidí (např. manažery a zaměstnanci bank nebo určité banky, občany nějaké země, členy nějaké církve atd., třídami a sociálními skupinami) • platí v konkrétních podmínkách, místě a době • stanovují konvenční pravidla soužití a práce • vedou k minimalizaci počtu a hloubky konfliktů • zajišťují nejvyšší možnou efektivnost fungování společenství v delším časovém horizontu volně podle K Trinkewitze

  9. 1.1.5 Co to je etika -3 Etika hodnotí skutky a postoje člověka, lidí,organizací z hlediska určité morálky To znamená: říká, co je z morálního hlediska dobré , co by se mělo dělat špatné , co by se nemělo dělat

  10. 1.1.6 Etika a osobní život Vedle dříve uvedené funkce etiky působit jako regulativ každodenního lidského jednání v mezilidské komunikaci • může etika sloužit člověku jako vodítko - při hledání orientace v životě, - při přijímání zásadních rozhodnutí a - při řešení kritických situací

  11. 1.1.7 Etika a filozofie V etice se setkáváme i s otázkami, které ji přesahují: • Proč se člověk rozhoduje jednat eticky? • Proč člověk dokáže jednat proti své přirozenosti ? (Navzdory pudům, instinktům, choutkám etc.) • Z čeho pramení náš pocit povinnosti, soucitu a další mravní city? • Proč člověk dokáže tvořit a dodržovat etické normy? • Co to je svobodná vůle? Odpovědi musíme hledat ve filozofii -filozofií je více a odpovídají různě proto je i více etik! ?

  12. 1.1.8 Etika a etiketa • Jednou z funkcí etiky je působit jako regulativ každodenního lidského jednání v mezilidské komunikaci • V této funkci stanoví základní normy projevování vzájemné úcty, ohleduplnosti, laskavosti, soucitu – obecně slušnosti • Část těchto norem nabývá povahy zvyku až formalizovaného rituálu a stává se součástí etikety

  13. 1.1.9 Etika a spravedlnost Etika je dnes stále častěji vtahována do praktických společenských problémů Spravedlnost a rovnost Obsah toho, co je považováno za spravedlivé se mění Spravedlnost často chápána jako rovnost Ale v čem? Před zákonem (v právech, v povinnostech)…v příležitostech, v možnostech,…v ohodnocení za práci, …ve spotřebě

  14. 1.1.10Dnešní pohled na spravedlnost • Principiální rovnost všech lidí vyplývající z jejich důstojnosti jako racionálních morálních bytostí • Nenarušitelnost základních osobních svobod, včetně svobody získat a vlastnit majetek • Spravedlnost jako rovnost : = rovnost příležitostí ke vzdělání, zaměstnání, lékařské péči • Každý má mít rovnou příležitost k uplatněné svých schopností • Odmítnutí diskriminace nebo preferencí na základě původu, postavení, rasy, náboženství či majetku • Spravedlnost nikdy není dokonalá!

  15. 1.1.11 Etika a svoboda • Rozpor mezi svobodou jednotlivce a svobodou ostatních • Moje svoboda končí tam, kde začíná svoboda druhého • Kdy musí osobní svoboda ustoupit obecnému zájmu? Vymezení svobody: Negativní : zaměřené právně, na maximální zabezpečení jednotlivce proti zasahování a omezování jeho svobod z vnějšku, zejména ze strany státu (formalistické, naplnění je tvoje věc) Pozitivní: zaměřené obsahově, na pozitivní vymezení, pro které cíle jsme svobodni, s důrazem na možnost skutečné realizace zejména vlastního rozvoje

  16. 1.1.12 Etika a ekologie Zažíváme ekologickou krizi? Je možné e-situaci vyřešit technickými, ekonomickými a organizačními (regul.) opatřeními? Jaký recept nabízí ekologická etika? Člověk musí změnit svůj vztah k přírodě. Panský postoj k přírodě musí být nahrazen partnerským Příroda a zachování života musí zaujmout čelné místo v hodnotovém žebříčku, teprve potom člověk a jeho zájmy

  17. 1.1.13 Etika a právo na život a zdraví (bioetika) Otázky: • Co to je zdraví a jakou má hodnotu • Umělé přerušení těhotenství a práva nenarozených • Právo na zdraví a krytí nákladů na léčbu z veřejných prostředků • Problém práva na smrt, euthanasie

  18. 1.1.14 Morálka • Považuje se za nejstaršího regulátora lidského chování • Funguje jedině v lidské společnosti • Změna společnosti vyvolává změnu morálky • A naopak změna morálky vyvolává změnu spol. Dva přístupy k původu morálky • Empirický – v přirozenosti člověka, potřebách a zájmech • Transcendentní- mimo člověka, boží vůle, přírodní zákon,

  19. 1.2 zdroje etiky . ESMA Profesionální etika 19

  20. 1.2.1 Kde se vzala etika ? Stoické pojetí ctnosti Náboženská etika – Boží přikázání Utilitaristická etika Kantova etika kategorického imperativu ESMA Profesionální etika 20 20

  21. 1.2.2 Stoické pojetí ctnosti Nejvyšším dobrem a smyslem života každého moudrého člověka je ctnost (chápaná jako život ve shodě s přírodou (přirozeností ) Co se tím rozumí vysvětluje Marcus Aurelius v radách člověku, který chce být moudrý a ctnostný- Zůstaň prostým, dobrým, nelíčeným, důstojným, přirozeným přítelem práva, bohabojným, dobrotivým, milujícím všechny blízké a neoblomným při plnění svých povinností. ESMA Profesionální etika 21

  22. 1.2.3 Stoikové a jejich názory na život Stoikové rozdělují věci na ty,které jsou v naší moci a které ne. V naší moci jsou podle nich jen naše prožitky, naše duše. Vše ostatní: tělo, zdraví, bolest, sláva , bohatství , úspěšné děti atd. nejsou v naší moci Klíčový argument stoiků: věcmi, které nejsou v naší moci se nemáme zneklidňovat. , stejně je nemůžeme ovlivnit. Člověk si má vypěstovat lhostejnost ke všemu, co přichází z vnějšku a dosáhnout tak duševního klidu.(ATARAXIA) Stoikové nejsou fatalisté: kladli důraz na plný a odpovědný veřejný život. Obětavě plní všechny povinnosti, které na ně společnost a stát kladou Komentář: Stoicismus je příkladem individualistické etiky, kriteriiem správnosti činu je jeho přirozenost , podřízenost světovému řádu a rozumu Nejvyšší hodnotou je ctnost, která je dobrá sama o sobě a zárukou šťastného a smysluplnného života. ESMA Profesionální etika 22

  23. 1.2.4 Náboženská etika Např. Boží vůle – viz Desatero božích přikázání Korán ESMA Profesionální etika 23

  24. 1.2.5 Utilitaristická etika Nejvyšším cílem je dosahování užitku pro jednotlivce i pro společnost Čin je správný jen tehdy, pokud je užitečný pro dosahování štěstí (=suma duševní i tělesné libosti) Bylo to původně reformní úsilí ve prospěch liberalismu Utilitarismus činu – ukládá vykonat ten čin, který vede k největšímu užitku (lhát se nemá, ale milosrdná lež nemocnému je lepší než pravda) Utilitarismus pravidla - ukládá vykonat ten čin, který zpravidla přináší užitek (zde by se nemocnému řekla pravda) ESMA Profesionální etika 24

  25. 1.2.6 Utilitaristická etika- komentář Přikazuje dělat to co přináší co největší štěstí pro co nejvíce lidí Je tak založena na přirozené lidské tendenci k libosti Za kritérium správnosti činu pokládá racionální zhodnocení jeho užitečnosti ESMA Profesionální etika 25

  26. 1.2.7 Kantova etika kategorického imperativu Kant – důraz na lidskou morální autonomii Rozum sám určuje mravní zákony, nehledě na lidské sklony, empirické motivy libosti a nelibosti Svobodou člověka rozumí volit nezávisle na sklonech a preferencích daných přírodou Člověk je schopen dát přednost morálnímu zákonu před libostí (Hus, G. Bruno,Savonarola) ESMA Profesionální etika 26

  27. 1.2.8 Kantův mravní zákon Jaké jsou mravní zákony dané rozumem? Nazývá je kategorickým imperativem na rozdíl od hypotetického, který přikazuje něco učinit za účelem něčeho jiného Tj imperativ nepodmíněný vs podmíněný 1. Jednej tak, aby se účel tvého jednání mohl stát obecným zákonem (universalistické pojetí morálky) Nečiň jiným, co nechceš, aby činili oni tobě- 2.Jednej tak, abys používal lidství jak ve sv osobě tak i v osobě každého druhého vždy zároveň jako účel a nikoliv pouze jako prostředek. Chápat, že jiní lidé mají stejné zájmy, touhy a účely jako my sami. Obvykle totiž bereme představitele jiných profesí jako prostředek k uspokojení naší potřeby a až pak (možná) jako lidskou mravní bytost ESMA Profesionální etika 27

  28. 1.2.9 Kant – komentář Kant chápe lidskou morálku jako autonomní a člověka jako svobodného, který je schopen plnit mravní zákon, uložený mu rozumem Kant věří na lidskou důstojnost a trvalé mravní zdokonalování V čem vidíte rozdíl mezi etikou stoiků, náboženskou a Kantovou? ESMA Profesionální etika 28

  29. 1.2.10 Vývoj naší soudobé morálky • Morálka tzv. západní civilizace se vyvinula z evropské středověké morálky , hlásí se ke křesťanské tradici a antickému odkazu • Směřuje k prohlubování humanismu (přes všechny excesy totalitních režimů, válečné konflikty, a násilné formy politického boje, ) 3 kategorie subjektů soudobé morálky • akceptující většina • amorální menšina – v soukromém zájmů nehledí na mor. • reformátoři, rebelové, volnomyšlenkáři – usilují o změnu

  30. 1.3 Morálka -etika –právo .

  31. 1.3.1 Morálka -etika -právo V hovorové řeči m. a e. jako synonyma Často i v učebnicích – např. u Janotové Morálka označuje společenský jev … jak se lidé chovají v reálném životě k sobě navzájem, k sobě samým, ke všemu živému i neživému, k materiálním i duchovním hodnotám. Etika označuje teoretickou disciplinu (Aristoteles) věda o morálce a mravnosti , zkoumající lidské chování z hlediska dobra a zla. Morálka má vždy konkrétního nositele (subjekt), který na základě osobní nebo kolektivní vůle volí způsob svého chování

  32. 1.3.2 Právo • Z morálky a etiky vyrostlo právo • Právo je další významný regulátor sociálního chování • Reguluje především vlastnické a společenské vztahy • Ochraňuje status quo • Zákony nemohou obsáhnout veškerý život • Proto jsou etické (morální) normy potřebným doplňkem

  33. 1.3.4 Etika a právo • Má vazbu na minulou a současnou společenskou realitu • Může fungovat jen ve společnosti s určitou úrovní etiky a mravů • Právo je vynucováno mocí státu • Etika (morálka) je vynucována veřejným míněním a svědomím jednotlivce

  34. 1:3:4 Etika a Zákony Etické jednání – přijímáno jako konvenční Zákonné jednání - vynucováno státem Zákony Etické jednání Neetické jednání

  35. 1:3:5 Kolik je etik? Zatím neexistuje jediná univerzální etika Mnohost kultur – mnohost etik Mnohostrannost života – jiná mnohost etik Akademická podnikatelská etika jako návod jak řešit eticky problémové situace a dilemata zahrnuje asi dvacet etik Etika ctnosti, etika zlatého pravidla , etika zodpovědnosti, etika povinnosti, etika užitku, etika lidských práv, etika dialogu, atd

  36. 2.0 Profesní etika .

  37. 2.1 Čím se zabývá profesní etika .

  38. 2.1.1Profesní etika a mezilidské vztahy Vykonávání profese – jedna z životních rolí Požadavky na člověka v profesi: • Odborné • Vztahové – chování : profesní etika a etiketa

  39. 2.1.2 Poslání profesní etiky • Regulátor chování profesních skupin • Příklad: Hippokratova přísaha-starověk Cechovní regule - středověk • Dnes ekonomická činnost regulována mnoha zákony ale právní zásada : „Co zákon nezakazuje je dovoleno“ je pro ekonomický život společnosti nebezpečná • Proto si život vynucuje formování profesních etik jako deontologických etika (etik povinností) • Reguluje nad rozsah práva • Kolektivní etika vztahující se na všechny subjekty určité profese • Odvozena z obecné etiky , vyjadřuje se k určitým specifikám konkrétní profese

  40. 2.2. ETIKA V MANAŽERSKÉ PRAXI .

  41. 2.2.1 Co to je manažerská etika Management jeden ze subjektů podnikatelské etiky. Existuje i v nepodnikatelských organizacích Jeden z axiomů teorie managementu „ pokud se na nějaké činnosti podílejí minimálně dva lidé , jejich činnost si vynutí další prvek, který umožní dát do souladu jejich činnost. Tímto prvkem je řízení – management a jeho nositelem je manažer.“ manažerská etika je aplikovaná profesní etika řídících pracovníků –manažerů.

  42. 2.2.2 Základní rozpor v podnikání a managementu • Dosud přežívá nesprávné sociální paradigma, že ekonomika a etika jsou dvě nezávislé sféry a že v ekonomice je dovolené všechno, když to nezakazuje zákon a správné, když to vede k profitu.(A.Remišová, upraveno) Jen pozvolna se začíná přijímat, že ekonomika není oblast sama o sobě, ale že slouží životu, takže musí brát v úvahu i jiné faktory než je zisk. Takto chápané podnikatelské aktivity si vyžadují manažery, schopné reagovat na sociální, ekologické a etické potřeby společnosti.

  43. 2.2.3 Co má dělat manažer je - li etika firmy špatná? Ideální případ č.1 – manažer na to upozorní a firma etickou závadu odstraní a je mu vděčná Není-li šance na 1 Ideální případ č. 2 – manažer z firmy raději odejde Život lze zřídka řešit ideálními postupy: zkusit Nielsovy postupy (viz Janotová )

  44. 2.2.4Nielsovy postupy je- li etika firmy špatná • -nezabývat se problémem • -ignorovat problém • -protestovat • -namítat s odbornými argumenty • -anonymně zveřejnit • -externě neanonymně zveřejnit • -anonymně hrozit zveřejněním • -sabotovat neetická opatření • -vyjednávat a dopracovat se konsenzu o změně neetického chování • -opustit firmu Luknič A.S. Štvrtý rozmer podnikania – etika, SAR-Slovak academic press. 1994, s.104-108

  45. 2.2.5 Čtyři úrovně subjektů působících na podnikatelskou etiku

  46. 2.3 Institucionalizace profesní etiky

  47. 2.3.1. Etika a profesní etické kodexy Profesní etika = standard očekávaného chování Celospolečenský význam profesních etik: Zabezpečují zodpovědnost příslušníků profese před celou společností i zainteresovanými skupinami , že nebudou stavět své osobní zájmy nad zájmy své profesní skupiny Prohlašují veřejně, že chtějí profesi vykonávat ke spokojenosti klientů i společnosti Formou tohoto prohlášení může být p. etický kodex

  48. 2.3.2 Co se čeká od etického kodexu? • Že bude regulovat etické chování subjektů • Bude definovat orientační minimum etiky /standard/ • Že bude sloužit k prevenci k prevenci neetického jednání subjektů (např. korupce, skandály, poškozování klientů, poškozování dobrého jména profese atd.) • Že budu umožňovat klientům a veřejnosti porovnávat co o sobě firma prohlašuje a co dělá

  49. 2.3.3 Etické kodexy- cíle • Zavázat příslušníka profese k dodržování etických norem považovaných za součást zodpovědně vykonávané práce v oboru • Apelovat na profesní hrdost • Vést k obhajování důstojnosti daného povolání

  50. 2.3.4 Typy etických kodexů • Podle ambicí, které si kladou (A.S. Lukanič) • Aspirační (Vyjadřují ideály, které byse měly subjekty snažit naplnit) • Výchovné (Obsahují přesné pokyny s komentářem, jak je naplňovat) • Regulační (Soubor detailních pravidel řízení profesionálního chování . Slouží také pro vyřizování stížností, posuzování míry zavinění při nehodách a neštěstích) 2. Podle subjektu (adresáta) • Profesní kodexy (lékaři, učitelé, právníci, manažeři, novináři, kněží…) • Odvětvové kodexy (bankovnictví, státní správa, veřejná správa, pošta, pojišťovnictví) • Podnikové kodexy (určeny pro pracovníky konkrétního podniku, např. České spořitelny, Národního divadla, Univerzity Karlovy)