1 / 24

Karel Kramář Alois Rašín Antonín Švehla

Karel Kramář Alois Rašín Antonín Švehla. Karel Kramář (27. prosince 1860 – 26. května 1937). Karel Kramář. narodil se 27. prosince 1860 ve Vysokém nad Jizerou byl český a československý politik první ministerský předseda ČSR účastník 1. odboje předseda Československé národní demokracie

rosie
Download Presentation

Karel Kramář Alois Rašín Antonín Švehla

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Karel KramářAlois RašínAntonín Švehla

  2. Karel Kramář(27. prosince 1860 – 26. května 1937)

  3. Karel Kramář • narodil se 27. prosince 1860 ve Vysokém nad Jizerou • byl český a československý politik • první ministerský předseda ČSR • účastník 1. odboje • předseda Československé národní demokracie • předseda Národního sjednocení • zemřel 26. května 1937 v Praze

  4. Studie: Právnická fakulta Univerzity Karlovy vývoj rakouského státního práva ve Vídni národní hospodářství v Berlíně politické vědy v Paříži • 1889 – podílí se na založení České strany lidové – realistické • 1891- zvolen do vídeňské Říšské rady za mladočechy později je zvolen předsedou • Od r. 1894 – člen zemského sněmu • Do vypuknutí 1. světové války byl zastáncem federalizovaného Rakouska-Uherska, v jehož rámci by úzce spolupracovaly slovanské národy. • Organizoval všeslovanské sjezdy v Praze (1908) a v Sofii (1910) a propagoval myšlenku novoslovanství. • Před vypuknutím 1. světové války vypracoval dokument s názvem Slovanská ústava, který již s existencí Rakouska- -Uherska nepočítá a české země plánuje jako součást slovanské federace.

  5. První světová válka • Začal organizovat domácí odboj • 1915 byl za to zatčen, proces trval od 6. prosince 1915 do 3. července 1916 (spolu s A. Rašínem, V. Červinkou a J. Zamazalem) byl odsouzen k trestu smrti pro velezradu a vyzvědačství. Trest mu byl později změněn na 20 let a v červenci roku 1917 byl císařem Karlem I. spolu s dalšími odsouzenými amnestován. • Doma získal již během procesu s ním pověst hrdiny, který díky své činnosti pro vlast riskuje vlastní život. • Po propuštění opět stanul v čele mladočeské strany, která se v únoru 1918 sloučila s několika menšími stranami, zejména Českou stranou státoprávně pokrokovou pod názvem Česká státoprávní demokracie.

  6. Po první světové válce • V době vyhlášení samostatného Československa se jako předseda Národního výboru nacházel v Ženevě na setkání představitelů domácího a zahraničního odboje. • 1919 - na počátku 1. republiky, změnila Kramářova strana svůj název na Československou národní demokracii

  7. První ministerský předseda ČSR • 14. listopadu 1918 byl Národním shromážděním zvolen prvním ministerským předsedou ČSR. • Vedl československou delegaci na Pařížské mírové konferenci Prosazoval tam názor, že by měly vítězné mocnosti intervenovat proti bolševické vládě v Rusku. S tímto požadavkem však pro Benešův odpor neuspěl. • Ve funkci zůstal do 8. července 1919, kdy jeho strana neuspěla v obecních volbách. • 8. ledna 1919, ještě jako ministerský předseda, přežil pokus o atentát mladého komunisty Aloise Šťastného na jeho osobu.

  8. V době 1. republiky byl Kramář sice předsedou své strany, ale faktickou moc v ní měli jiní. Kramář zastával konzervativní a nacionalistické názory • Vedl řadu ideových i osobních sporů (například o zásluhy domácí a zahraničního odboje) s Benešem i Masarykem. • Po vzniku Národního sjednocení se stal jeho předsedou. • K. Kramář zemřel roku 1937 v Praze a je pohřben v kryptě pravoslavného kostela na Olšanských hřbitovech.

  9. Místo posledního odpočinku Karla Kramáře v kryptě Chrámu Zesnutí přesvaté Bohorodice

  10. Kramářova vila je budova, kterou nechal postavit v roce 1914 premiér K. Kramář. Od 18. prosince 1998 slouží jako oficiální rezidence českých premiérů.

  11. Alois Rašín(18. října 1867 – 18. února 1923)

  12. Alois Rašín • český a československý politik ekonom a právník • jeden z odsouzených v procesu s Omladinou • účastník 1. odboje • první československý ministr financí • funkcionář Československé národní demokracie

  13. Studie: gymnázia v Novém Bydžově, Broumově a Hradci Králové Lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze přestoupil ze zdrav. důvodů na právnickou fakultu • 14. února 1894 – odsouzen v procesu s Omladinou ke 2 letům vězení (ztratil titul doktor práv) • listopad 1895 – amnestován (získal zpátky titul) • Podílel se na založení Radikálně státoprávní strany a přeměně Radikálních listů v deník • 1900 – stáhl se z aktivní politiky a založil advokátní kancelář • Politické dění komentoval příležitostně na stánkách deníku Slovo. • 1907 – vstupuje díky změnám vedení do Strany mladočeské, kde se věnuje psaní do Národních listů. • 1911 – úspěšně kandidoval za Klatovy do Říšské rady, kde působil ve finančním a rozpočtovém výboru.

  14. První světová válka • Aktivně se zapojil do odboje jako člen organizace Maffie. • 1915 byl zatčen s K. Kramářem odsouzen k trestu smrti pro velezradu a vyzvědačství • Trest byl mu nejprve zmírněn na 10 let a v červenci 1917 byl spolu s dalšími odsouzenými amnestován. • Během procesu se stal v očích české veřejnosti národním hrdinou. • Po návratu z vězení se okamžitě aktivně zapojuje do politického života. • 22. září 1917 byl opět promován doktorem práv, protože rozsudkem z července 1916 už podruhé ztratil titul. • Podílí se na vzniku České státoprávní demokracie a stává se členem předsednictva Národního výboru.

  15. Po vzniku Československa • 28. října 1918 spolu s A. Švehlou, J. Stříbrným, F. Soukupem a V. Šrobárem vyhlašuje samostatný stát. (je autorem textu prvního zákona) • V Kramářově vládě přijal funkci ministra financí. • V této funkci setrval až do 7. července 1919. • Díky svému působení získal pověst budovatele státu a stabilizátora rozvrácených poválečných státních financí. • Byl tvůrcem měnové odluky. Na základě zvláštních pravomocí, které mu byly uděleny, nechal v době od 26. února do 9. března 1919 uzavřít státní hranice a okolkovat veškeré oběživo, které se na území Československa nacházelo a část finančních prostředků nechal zadržet ve formě nucené státní půjčky.

  16. Díky jeho politice – zpevňování koruny (zanedlouho patří k nejsilnějším a nejstabilnějším měnám na evropském trhu) • 1922 – ministr financí v první Švehlově vládě • Nadále podporuje politiku rozpočtové úspory a politiku deflace. • Dostává se do sporu s některými legionáři. • 5. ledna 1923 se stává obětí atentátu, když je u svého bytu v Žitné ulici zákeřně střelen do zad anarchistou Josefem Šoupalem, který byl členem komunistické strany. • 18. února 1923 – umírá

  17. Poslední portrét Aloise Rašína

  18. Antonín Švehla(15. dubna 1873 - 12. prosince 1933)

  19. Antonín Švehla • předseda třech československých vlád • předseda Agrární strany • hostivařský statkář

  20. Antonín Švehla • 1900 – převzal po smrti svého otce rodinné hospodářství. • Politicky se začal angažovat v 90. letech 19. století • 1902 – místopředsedou Sdružení českých zemědělců • 1906 – spoluzakladatel časopis Venkov • 1908 až 1913 – působil jako poslanec českého zemského sněmu • 1909 – v Agrární straně předsedou výkonného výboru • Za 1. světové války byl jedním z vůdčích představitelů domácího odboje. • Účastnil se činnosti Českého svazu, od roku 1917 byl v popředí Maffie a od července 1918 stál v čele Národního výboru.

  21. Po vzniku Československa • 28. října 1918 se podílel na vyhlášení samostatného státu a stal se tak jedním z pěti mužů 28. října. • 1918 – poslancem Národního shromáždění • 1918 až 1920 – ministrem vnitra • Podílel se výrazně na vzniku a podobě československé ústavy schválené r. 1920. • V roce 1919 se stal předsedou Agrární strany • Podílel na vytvoření a následném fungování tzv. Pětky, orgánu koordinujícího činnost hlavních českých tzv. státotvorných politických stran.

  22. Od r. 1922 byl předsedou celkem třech československých vlád ( 7. 10. 1922 - 9. 12. 1925, 9. 12. 1925 - 18. 3. 1926 a 12. 10. 1926 - 1. 2. 1929). • 1927 – odmítl kandidovat na funkci prezidenta a podpořil kandidaturu T. G. Masaryka • 1929 – z důvodu svého zdravotního stavu se stáhl z aktivního politického života • Švehla byl znám jako schopný politik a mistr kompromisu. Na rozdíl od většiny významných politiků své doby neměl akademické vzdělání, své znalosti získal samostudiem a vynikal v řešení praktických politických otázek.

  23. Pomník Antonína Švehly v obci Chválenice

  24. Zdroje: • Malá československá encyklopedie, naklad. Academia, 1987, Praha • Osudové okamžiky Československa, K. Pacner, naklad. Albatros, 2001, Praha • Malá encyklopédiaSlovenska, naklad. Vydavateľstvo slovenskej akadémie vied, 1987, Bratislava • www.vlada.cz • zivotopisyonline.cz

More Related