Ing. Rudolf Klančík, SPŠ Chemická akademika Heyrovského v Ostravě

1. Podnikatelský duch na SŠ Ing. Rudolf Klančík, SPŠ Chemická akademika Heyrovského v Ostravě Pilotní projekt programu Leonardo da Vinci El / 2000 / B / P / 114153

2. Koordinátor: Partneři: Agentura pro regionální rozvoj prefektury Achaia,Patras, Řecko YENI, Northern Ireland, Belfast, UK Metrics S.R.L., Bologna, Italy Metodo Analisis y Tecnicas S.L., Vigo, Spain Gestelimar, Prior Velho, Portugal SPŠCh akad.Heyrovského, Ostrava, CZ Transilvania University, Brasov, Romania Proplan Ltd., Nicosia, Cyprus Tichýpartner:

3. Projekt řešil problematiku: • jak řešit úkol č.3.2: Rozvíjení podnikavosti, vyhlášený v prosinci 2002 v Kodani • Jak rozvíjet podnikavost a tvořivost mládeže na středních školách EU • Jak vychovávat středoškolskou mládež k podnikání • Jak trénovat mládež v podnikání

4. Proč rozvíjet podnikavost mládeže: • Tento cíl vytyčili ministři školství v r. 2002 v Kodani prostřednictvím „Prohlášení o posílení evropské spolupráce v oblasti odborného vzdělávání a přípravy“. • Roste potřeba tvořivých a podnikavých lidí, klesá potřeba reprodukčních zaměstnanců. • Evropa i celý svět potřebují stále více podnikatelů • Podnikatelé vytvářejí pracovní příležitosti, zaměstnávají lidi, řeší tím sociální problémy jednotlivců i celé společnosti.

5. Podnikatelé slouží veřejnosti tím, že jí zajišťují uspokojování jejích potřeb. • Čím více budeme mít podnikatelů, tím více problémů bude jimi řešeno, tím rychleji budou odstraňovány disproporce jako bída, hlad, nebezpečí, kriminalita a pod.Tím lepší, příjemnější a bezpečnější může být život na Zemi. • Proto je třeba, aby i naše školy rozvíjely podnikavost a tvořivost, učily mládež podnikat, vychovávaly co nejvíce podnikatelů

6. Naučit žáky podnikat znamená naučit je utvářet si vlastní život službou zákazníkům (veřejnosti) • To vyžaduje aby se školy zaměřily na kultivaci potřebných vlastností podnikatelů - na rozvoj poznávacích schopností, vstřícný a tvořivý pří-stup k problémům, rozvíjet její iniciativu, pozitivní přístupy k sobě, ke společnosti atd. • Podnikání je služba zákazníkům. Mládež je třeba orientovat na tento cíl a učit ji podnikat

7. Postup prací na projektu Příprava projektu: 1999 Podání přihlášky projektu: 2000 Začátek projektu: 1.12. 2000 Ukončení projektu: 31.11. 2003

8. Strategické cíle projektu: • Zajistit mládeži EU systematickou kultivaci podnikavosti a dalších potřebných vlastností, podmiňujících úspěšné podnikání • Napomoci vytyčení nového výchov-ně-vzdělávacího cíle pro SŠ EU: Podněcovat, vychovávat a přípravovat mládež k podnikání • Napomoci přeorientování vzdělávání od přípravy na zaměstnavatelích závislých zaměstnanců k přípravě nezávislých a podnikavých dodava-telů nedostatkových služeb

9. Konkrétní cíle projektu • Vyvinout vzdělávací program pro kultivaci podnikavosti, tvořivosti a podnikání mládeže. • poskytnout jej SŠ celé EU • Tak usnadnit a urychlit odstartování této kultivace na SŠ EU • Napomoci zemím EU, jež tuto kultivaci ještě nezahájily, dohánět vyspělé země, jež tuto kultivaci dělají systematicky již desítky let

10. Proč cíl a úkol Kultivace podnikavosti 1/ Tvořivost, podnikavost a podnikání jsou základními zdroji i prostředky růstu HDP a rozvoje společnosti 2/ Pro stabilitu Evropy i celého světa je třeba, aby se i Evropa stala stejně silnou supervelmocí jako jsou USA 3/ USA jsou nejsilnější ekonomickou, vojenskou i politickou supervelmocí m.j. proto, že: • vládne tam nejmocnější podnikatelský duch

11. již od r.1919 tam cílevědomě rozvíjejí podnikavost a podni-kání mládeže – tedy nejdéle na světě • mají tam nejvíce podnikatelů a proto taky nejvíce kapitálu • vytvořili si pro podnikání a jeho rozvoj, pro růst ekonomiky a HDP nejlepší podmínky 4. Aby Evropa dostihla USA potře-buje ve školství rozvíjet vedle vzdělání především tvořivost, podnikavost a podnikání. Tím zvyšovat svou sílu ekonomickou, politickou i vojenskou.

12. 5.Proto musí EU dělat vše, aby její školy vychovávaly co nejvzděla-nější, nejtvořivější a nejpodnika-vější absolventy. Co nejsilnější, nejvýkonnější a tudíž i co nejpří-nosnější. 6. Proto EU vytyčila na Lisabonském summitu cíl stát se do r.2010 nejkonkurence-schopnější a nejdynamičtější znalostní ekonomikou na světě

13. Co bylo v rámci projektu vytvořeno 1/ Vzdělávací program na Internetu na adrese www.enter-eu.info, určený nejen učitelům a žákům SŠ, ale i nezaměstnaným dospělým občanům a začínajícím podnikatelům. 2/ Vzdělávací program na CD-ROM, distribuovatelný i na DVD 3/ Instruktáž učitelů na videokazetě 4/ 3 informační a propagační materiály 5/ Analýza potenciálu projektu a přehled dosažitelných efektů

14. Kde lze tyto produkty získat Na adrese: SPŠ chemická akademika Heyrovského v Ostravě Středoškolská 1 700 30 Ostrava - Zábřeh www.spsch-ostrava.cz skola@spsch-ostrava.cz tel. 595 781 541 fax. 595 781 539

15. Potenciál projektu: Dosažitelné efekty 1/ Usnadnění vstupu absolventů SŠ na trh práce 2/ Prevence nezaměstnanosti vyba-vením absolventů SŠ schopností vytvářet pracovní příležitosti sami sobě i svým potenciálním zaměstnancům 3/ Snížení nezaměstnanosti, sociál-ních problémů, výdajů na podpory 4/ Snížení závislosti mládeže na zaměstnavatelích a nabídkách pracovních míst na trhu práce

16. 5/ Zvýšení zaměstnanosti, ekono-mické výkonnosti i růstu HDP 6/ Vznik a rozvoj střední třídy, tím i růst sociální stability společnosti 7/ Přeorientování škol od výchovy zaměstnanců, závislých na za-městnavatelích a nabídkách trhu práce, k výchově podnikavých a nezávislých dodavatelů služeb veřejnosti 8/ Postupná transformace sítě škol ve „vzdělávací průmysl“, v primár-ní zdroj rozvoje společnosti a její ekonomiky

17. 9/ Transformace zaměstnanců v tvořivé a mnohem nezávislejší (i zodpovědnější) občany 10/ Rozvinutí podnikavosti 11/ Rozvoj podnikání a v důsledku toho i klimatu ve společnosti a podmínek pro podnikání 12/ Rozvoj tvořivosti a tvořivého myšlení žáků, posílení jejich role a postavení ve společnosti, jejich svobody a nezávislosti 13/ Zvýšení efektivnosti vzdělávání (práce škol a učitelů i žáků) 14/ Zvýšení přínosnosti vzdělání pro žáky i společnost

18. 15/ Vyšší návratnost investic do vzdělávání i do vzdělání 16/ Lepší naplňování potřeb společ-nosti školami 17/ Významné změny názorů a posto-jů veřejnosti ke školám, učitelům, růst prestiže učitelů a narovnání hodnoty vzdělání v očích veřejnosti 18/ Čím bude vzdělání lepší a návrat-nější investicí, tím bude více ceně-no a proto bude lépe honorováno i vzdělávání (práce učitelů) 19/ Postupné přesvědčování konzervativních oponentů a transformace vzdělávání v „good business“, ve „vzdělávací průmysl“.

19. 20/ Postupné změny názorů a paradigma, dozrávání situace pro vytvoření možnosti opustit systém „vzdělávání zadarmo“ a změnit jej ve výhodnou investiční činnost. Tedy i zavedení školného. 21/ Přeorientování škol od reproduktiv-ního vzdělávání a reprodukování ke tvorbě, vzdělávání produktivnímu 22/ Zvýšení aktivity a zainteresovanos-ti žáků na vzdělávání, jejich zájmu se vzdělávat, ochoty investovat čas, úsilí i peníze do sebe a své budouc-nosti 23/ Postupné vytváření potř. podmínek a rozvoj všech forem vzdělávání

20. 24/ Přeměna role učitele od předávání informací a zkoušení ke koučování, poradenství, tréninku činností a dovedností 25/ Postupná transformace učitelů v podnikatele, rozvoj podnikání ve vzdělávání a transformace vzdělá-vání v „good business“. Zprvu v ob-lasti rozvoje vzdělávání, neboť práce na projektech jeho rozvoje je již formou podnikání ve vzdělávání. 26/ Růst podnikání ve vzdělávání ve stále větším rozsahu. Jako důsledek růstu efektivnosti individu-álních investic do vzdělání a násled-ného růstu poptávky po vzdělávání

21. 27/ Přeměna odborného vzdělávání v normální oblast podnikání jako je např. výroba, obchod a pod. 28/ Vnímání vzdělání jako naprosto prioritní ekonomický zdroj společ-nosti. S odpovídající péčí o něj 29/ Vzdělávání jako primární nástroj cílevědomého utváření budoucnosti jednotlivců, celých zemí, kontinentů a celého lidstva. 30/ Transformace učitelstva ve spole-čensky aktivní, výkonnou, progre-sivní a mnohem jednotnější spole-čenskou sílu. Růst jeho kvantity, kvality a společenské role v důsled-ku působících ekonomických, poli-tických, sociálních a dalších sil

22. Co teď? Jak dostat PD do všech SŠ ČR? Tuto problematiku studuji od skončení projektu PD, přípravuji projekt „Implementace“ a mohu dnes již konstatovat: • Je to příliš veliký úkol, aby byl na celé ploše ČR realizován rychle a efektivně. V konečné fázi bude vyžadovat cca 200 lidí v organizač-ních týmech, až 2000 učitelů a až 10000 dobrovolných spolupracov-níků z podnikatelské praxe. • Úkol je to ale velmi urgentní a nelze jej dlouho odkládat, neboť důsledky budou nepříjemné a nebezpečné.

23. V rámci celé ČR však bude nutné najednou vyvinout 10-14x větší úsilí, zajistit a vložit 10-14x více prostřed-ků než v 1 kraji, napáchá se 10-14x více chyb a škod. A taky řídit a koordinovat 14x rozsáhlejší projekt bude mnohem náročnější. A co více: • Čím rozsáhlejší a nákladnější projekt, tím důkladnější a časově náročnější musí být i příprava. Tak vznikne větší zpoždění, více zmatků a nervozity. • Mnohem těžší a déle bude trvat získání a vyškolení mnohem většího počtu lidí při nedostatku lektorů a kvalitně připraveného personálu

24. Proto není vhodné začít na celé ploše ČR, nýbrž jen v jednom kraji, tam postupně vyvíjet modely jedno-tlivých fází postupu a získané zkušenosti pak hned poskytovat ostatním krajům. • To umožní vybudovat v předstihu potřebné služby a zajistit tím podmínky pro řízení a koordinaci • V ostatních krajích se pak akce může rozeběhnout již paralelně o školní rok později • Tak se dosáhne mnohem vyšší efektivnosti postupu.

25. V Ostravě jsme již v rámci DVPP zorganizovali seminář a workshop pro první zájemce z řad učitelů a ředitelů SŠ. Další budou brzy následovat a pracuje se na jejich pořádání po celém kraji. • Pracujeme již i na přípravě infor-mační, komunikační, diskusní a koordinační platformy, jež bude brzy vybudována na Internetu. • Tato platforma bude hlavním nástrojem šíření a implementace projektu Podnikatelský duch do SŠ nejen MSK, ale i do celé ČR. A co nejtěsnější spolupráce všech zainteresovaných stran a osob.

26. Argumenty proč začít v MSK • Projekt byl řešen v MSK, tam jsou soustředěny informace i kompe-tentní lidé, rozvinuté kontakty se zahraničními partnery atd. • V MSK již implementaci projektu připravujeme, máme podporu kraje a taky již zajišťujeme potřebné prostředky z fondů EU. • V MSK máme největší nezaměst-nanost, nejintenzivnější potřebu projekt realizovat, nejsilnější motivaci i šance na to získat prostředky z fondů EU.

27. Forum for Advancing Chemistry Education (FACE) Síťový projekt programu Leonardo da Vinci 2 NT 112 544 http://www.face.net.tc/ Prezentace: Ing. Rudolf Klančík, SPŠ chemická akademika Heyrovského v Ostravě

28. Cíle projektu • Propojit navzájem chemické školy celé Evropy • Vytvořit z nich síť za účelem zabez-pečení co nejlepších podmínek pro vzájemnou spolupráci na zajišťo-vání permanentního rozvoje a aktualizace vzdělávání chemiků celé EU tak, aby bylo neustále na co nejvyšší a nejvyrovnanější úrovni • Vyvořit databázi informací o vzdělávání chemiků v celé EU

29. Potenciál projektu, očekávané efekty • Funkce FACE jako mezinárodní síť, utvářená pro výměnu základ-ních informací o vzdělávání che-miků, myšlenek a dobré praxe • Odstranění potřeby nostrifikace diplomů vyrovnáním úrovně vzdělávání chemiků v celé EU • Mobilita chemiků a možnost pra-covat v kterékoliv zemi EU s auto-matickým uznáváním kvalifikace • Intenzivní spolupráce chemických škol EU

30. Rozvoj vzájemné spolupráce che-miků EU navzájem, efektivní sdí-lení informací, zkušeností, inova-cí... • V konečném efektu urychlování vývoje, růstu výkonnosti chemiků a chem. průmyslu EU, ekono-miky EU, tempa rozvoje EU • Podmínky pro vzájemnou spolu-práci mezi školami, jejich učiteli, mezi studenty • Vzájemné výměny učitelů i stu-dentů mezi školami, vzdělávacích programů, učebních pomůcek, „technologií vzdělávání“ atd.

31. Zahraniční praxe studentů a stáže učitelů. Přínosy všem zúčastně-ným stranám: • Přínos nových myšlenek a doved-ností podnikům praktikanty • Pomoc podnikům řešením malých projektů rozvoje praktikanty • Usnadnění, zlevnění a zefektivnění náborování nových pracovníků podnikům, internacionalizace pracovníků podniků ve styku a spolupráci se zahraničními praktikanty

32. Usnadnění hledání zaměstnání studentům po absolutoriu, zkrácení doby hledání zaměstnání • Přínosy školám: Těsné propojení s praxí, vylepšení statistiky škol o nezaměstnaných absolventech • Internacionalizace (europeizace) vzdělávání chemiků v EU. Naučí se dobře jazyky, svou profesi, cestovat, pohybovat se po celé EU, pracovat kdekoliv v podnicích a institucích EU • Zvýšení efektivnosti vzdělávání i nvestic do vzdělávání

33. Snížení nezaměstnanosti chemiků, zvýšení zaměstnatelnosti a uplat-nění v praxi, zvýšení efektivnosti investic do vzdělávání • Vzájemné poskytování si služeb školami celé EU • Růst kvality vzdělávání chemiků • Možnost studovat chemii na školách celé EU • Vzájemná vertikální i horizontální prostupnost celého systému vzdě-lávání od nejnižšího učňovského až po nejvyšší doktorandské • Vývoj směrem k „jednotnému“ vzdělávacímu systému chemiků v celé EU

34. Funkce FACE jako most mezi chemickými školami, chemickým průmyslem a dalšími společen-skými institucemi • FACE jako motor sbližování škol a společenské praxe, jejich vzájem-ného prorůstání a transformace škol v „podniky služeb“ společen-ské praxi • Enormní informační potenciál společenství FACE je zmnohoná-soben zpřístupněním informačního kapitálu jeho jednotlivých členů a dalších sítí, do kterých jsou zapoje-ni jeho jednotliví členové (školy a jejich pracovníci)

35. Propojení databáze FACE na již existující informační sítě (např. Eurydice), na evropské a národní asociace zaměstnavatelů, odbo-rové i studentské organizace, pro-fesní společnosti a národní agen-tury EU, zajišťující mobility. • Třídění databáze FACE podle zemí EU, partnerů projektu, forem vzdělávání a studijních programů. • Funkce FACE jako odborný filtr pro vyhledávání nabídek vzdělávání s inovacemi obsahu, organizačních forem a kreditním systémem

36. Konečné produkty projektu • Síť FACE • Databáze FACE • Identifikované obecné trendy a definice generalizovaných speci-fických návrhů pro postupné změ-ny vzdělávání chemiků v EU.

37. Hodnota projektu pro školy jiných oborů • Tento síťový projekt je v podstatě pilotním projektem, jenž vytváří pro školy jiných oborů obecný vzor a poskytuje i motivaci k vytváření ob-dobných sítí pro školy a vzdělává-ní v jiných oborech lidské činnosti. • Aplikováním tohoto vzoru se pos-tupně vytvoří síť sítí různých typů škol, dosáhne se rozumného stup-ně jednotnosti organizace a úrovně vzdělávání i vzdělání v celé EU