Bild 2

1. Úřad práce ve Švédsku TordStrannefors, Vedoucí odd. prognóz,VSZJan Sundqvist, Regionální analytik, VSZŘíjen 2014

2. Bild 2 • Prezentace procesu vytváření prognóz pracovního trhu • Smysl prognóz • Proces vytváření prognóz • Data a analýza dat • Regionální prognózy

3. Prognózy ve Švédsku • Přehled národního trhu práce • Přehled regionálního trhu práce • Profesní prognózy • Krátkodobé výhledy • Dlouhodobé výhledy • Výhledy jsou publikovány dvakrát do roka

4. Model prognóz ve Švédsku • Náhodný výběr vzorku zaměstnavatelů • Zaměstnanci ÚP sbírají informace na základě osobních setkání se zaměstnavateli • Dotazníky • Software – Intranet system • Model našich prognóz je možné popsat jako model, který slouží ÚP naplňovat jejich základní poslání – tj. matching uchazečů o zaměstnání a volných pracovních míst

5. Proces prognózování • Červen / Prosinec • Proces začíná • Dotazníky • Září / Březen • Rozhovory se zaměstnavateli • Zapisování výsledků (Intranet software) • Listopad / Květen • Analýza a psaní (národní a regionální úroveň) • Prosinec / Červen • Publikování prognostických zpráv a tisková konference

6. Přehled švédského národního trhu práce • Mezinárodní přehled • Finanční trhy • Švédská ekonomika • Pracovní poptávka • Volná místa • Zaměstnanost • Vývoj v různých skupinách • Vývoj v různých průmysl. odvětvích/sektorech • Nabídka práce • Vývoj v různých skupinách • Nezaměstnanost • Vývoj v různých skupinách • Dlouhodobá nezaměstnanost • Částečná nezaměstnanost • Programy APZ • Výzvy na trhu práce • Regionální změny a výzvy

7. Švédský model prognóz • Nejdůležitější principy jsou tyto: • Model prognóz by měl přinášet užitek celé organizaci, tj. na národní, regionální i lokální úrovni • Výsledky by měly být užitečné pro sestavování individuálních akčních plánů a plánování rekvalifikací. • Výsledky by měly být užitečné pro nezaměstnané, zaměstnavatele, další uchazeče o zaměstnání, lidi všeobecně, vládu, parlament, novináře atd.

8. Historický kontext, ve Švédsku • 1. Švédsko má mnohaleté zkušenosti s vytvářením prognóz. Od začátku bylo hlavním účelem uspokojit regionální potřeby. • 2. Nejúčinnějším argumentem bylo vytvoření systému, který by umožnil porozumět potřebám zaměstnavatelů a jejich specifické kultuře. • 3. Dále pak přimět ÚP, aby mapovaly kompetence uchazečů o zaměstnání. • 4. Tento model byl užitečný na regionální i lokální úrovni. • 5. Zejména pro plánování rekvalifikacía pro účinné přiřazování uchazečů o zaměstnání na volná pracovní místa. • 6. Politika zaměstnanosti bylave Švédsku důležitým nástrojem pro změnu dlouhodobě vysoké inflace. Hlavním nástrojem pro dosažení tohoto cíle bylo předcházení nedostatku pracovní síly.

9. Jak může být model prognóz užitečný úřadům práce? • Model prognóz může být viděn také jako operační model pro ÚP, respektive jejich hlavní poslání, kterým je matching uchazečů o zaměstnání a volných pracovních míst, ale také pro profesní poradenství • ÚP by měly na základě osobních návštěv u zaměstnavatelů získávat informace týkající se poptávky po pracovní síle, což přispívá k lepšímu porozumění situaci na pracovním trhu. • Tento model vytváří síť zaměstnavatelů.

10. Prognóza – efektivnější matching • Prognózy a analýzy pracovního trhu jsou klíčem k předcházení ekonomickým problémům a lepšímu ekonomickému vývoji – zvyšování HDP. • Efektivnější matching – zkrácené období neobsazených pracovních míst –vyšší produktivita – větší ekonomický růst – vyšší HDP. Modelpro analýzu a pracovního trhu a prognózy

11. Metodologie vytváření prognóz

12. Využití prognóz Využití uvnitř organizace Zlepšení našeho porozumění pracovnímu trhu • Poskytování rad uchazečům o zaměstnání ohledně poptávky a požadavků na různé pracovní pozice, v současnosti i v budoucnosti • Lepší kontakt a výměna informací se zaměstnavateli ohledně nedostatku nebo přebytku uchazečů o zaměstnání s různými dovednostmi • Analýza potřeb pro plánování velikosti a rozsahu programů APZ – rekvalifikačních potřeb • Průmysl a další asociace • Může tvořit základ pro rozdělování zdrojů

13. Využití prognóz Využití vně organizace Informování a působení na externí aktéry • Vláda, parlament, správa a samospráva • Média • Další agentury a organizace na regionální a lokální úrovni • Školy a univerzity (včetně učňovských oborů a osob, které si volí budoucí studium/profesi) • Zaměstnavatelské organizace a odbory • Veřejnost • Vědci

14. Model prognóz je pro úřady práceefektivním instrumentem k získávání dat o lokálním náboru pracovní síly Tyto znalosti mohou být využity k zefektivnění matchingu uchazečů o zaměstnání a volných pracovních míst Vytváří také užitečné sítě podnikatelů Vytváření sítí je také dobrým základem pro pomoc skupinám znevýhodněným na trhu práce Prognózování skrze PES model

15. Návštěvy v podnicích • Proč osobní rozhovory a ne internetové nebo poštovní dotazníková šetření? Jedná se sice o dražší metodu, s ohledem na lidské zdroje – ale umožňuje získat mnohem více vědomostí a zvýšit efektivitu přiřazování uchazečů o zaměstnání na volná pracovní místa. • Výhody: • Dobrý kontakt se zaměstnavateli • Mnohem lepší znalost lokálního pracovního trhu • Mnohem lepší znalost jednotlivých odvětví • Mnohem lepší znalost jednotlivých profesí • Vytvoření sítě kontaktů • Kvalitní informace pro uchazeče o zaměstnání • Kvalitní znalosti v organizaci a lepší plánování práce

16. Analýza dat Příprava Kontrola, zda jsou data v pořádku Provádění rozhovorů – sběr dat I krok: Identifikace zaměstnavatelů II krok: Výběr respondentů III krok:Metodologie terénního šetření IV krok: Příprava rozhovorů V krok: Kontakt se zaměstnavateli VI krok: Získání dat shed Proces na lokální úrovni Proces dotazování zaměstnavatelů může být rozdělen do 5 fází: Výsledky

17. Analýza výsledků • Zaměřte se na podstatné změny na lokálním trhu práce • Vyvození závěrů ohledně poptávky po pracovní síle v hlavních sektorech s ohledem také na velikost podniků • Problémy v matchingu v jednotlivých profesích • Hlavní výzvy na lokální trhu práce, které lze očekávat v příštím roce

18. Informace od zaměstnavatelů…

19. Dotazníky pro zaměstnavatele • Informujte zaměstnavatele o tom, proč chcete znát odpovědi na otázky uvedené v dotazníku. A také o tom, že odpovědi jsou pokládány za důvěrné. • Ne příliš mnoho otázek • Každá otázka by měla sledovat jasný záměr • Otázky by měly být jednoduše pochopitelné • A zodpověditelné • Vyhněte se citlivým otázkám • Je důležité, aby tazatelé věděli, proč se ptají právě na tyto informace • Je důležité, aby tazatelé podávali stejné informace o jednotlivých otázkách zaměstnavatelům v celé zemi • Vyplnění dotazníku by nemělo zabrat příliš mnoho času • Pokuste se sbírat informace uváděné i mimo jednotlivé otázky • Pokuste se velmi dobře porozumět problémům konkrétního zaměstnavatele • Pokuste se porozumět, jaká očekávání má konkrétní zaměstnavatel od ÚP • Vytvářejte dobrý vztah mezi ÚP a zaměstnavateli

20. Situace na pracovním trhu je posuzována pouze zaměstnavateli z lokálního trhu práce. Pracovní poptávka v poměru k dostupnosti vhodných uchazečů o zaměstnání. Odpovědi pouze o profesích, které jsou zaměstnány v konkrétním podniku. Instrukce – Otázky ohledně profesí

21. Pomůcka pro to, kde udělat hranici při rozhodování, zda je nedostatek pracovníků či nikoliv „Významnější nedostatek“ znamená, že je velmi obtížné nalézt vhodné uchazeče o zaměstnání pro danou profesi na lokálním trhu práce Instrukce – Otázky ohledně profesí

22. Praktické otázky ohledně profesí Jednotné posouzení znamená heterogenní profese a geografické pokrytí. Je důležité rozlišovat současnou situaci a očekávanou situaci za rok. Terénní šetření musí zodpovědět, jaká odvětví a profese budou pravděpodobně ovlivněny vývojem v průběhu příštího roku.

23. Výsledky rozhovorů • Analyzujte statistická data a využívejte také svých znalostí o poptávce na pracovním trhu – jaké podstatné změny můžete ve vašem regionu zaznamenat? • Zaměstnanost • Problémy s náborem zaměstnanců z pohledu zaměstnavatelů • Nedostatek pracovní síly • Vyvozujte závěry! • Hlavní výzvy ve vaší práci?

24. Shrnutí prognózování poptávky po pracovní síle Jádrem modelu prognóz jsou ÚPa jeho zaměstnavatelé Výběr modelu prognóz je založen na následujících předpokladech: • Musí být založen na zájmu ÚP • Dobrá znalost lokálního trhu práce, dobrá obeznámenost s poptávkou po pracovní síle a schopnostech uchazečů o zaměstnání • Poskytuje přidanou hodnotu zaměstnavatelům i uchazečům o zaměstnání • ÚP vytváří silné propojení s trhem práce • Nezbytný předpoklad pro pomoc uchazečům o zaměstnání vyrovnat se s těžkostmi spojenými se vstupem na trh práce • Vytváří dobrý základ pro efektivní matching, ale také dobrý základ pro plánování podnikání a rozvoj instrumentů politiky zaměstnanosti

25. Organizace – zaměstnanci

26. Organizace– zaměstnanci (Švédsko) Kontaktní osoba pro různá odvětví (pro výrobu, stavebnictví atd.) – specialista na každé odvětví, počet specialistů závisí na počtu zaměstnanců úřadu a počtu zaměstnavatelů v konkrétním odvětví Výhody • Kontakt s podniky v daném odvětví • Provádění rozhovorů v daném odvětví • Podniky ví, koho mohou kontaktovat • Specialista dobře obeznámen s odvětvím a jeho problémy v matchingu • Specialista ví, jaký druh rekvalifikace je potřebný

27. Organizace – zaměstnanci (Švédsko) Kontaktní osoba pro prognózy – vytvořte seznam se jmény • Lokální úřady Výhody • Zodpovědný za prognózy na konkrétním úřadě • Zodpovědný za kvalitu dat na konkrétním úřadě • Pracovníci z krajské a národní úrovně ví, na koho se obrátit, pokud mají nějaké otázky ohledně dat • Zaručuje kvalitu již na nejnižší úrovni • Krajská úroveň Výhody • Zodpovědný za prognózy v kraji • Zodpovědný za kvalitu dat kraji • Pracovníci z národní úrovně, ví na koho se obrátit, pokud mají nějaké otázky ohledně dat • Zajišťuje dobrou kvalitu dat v každém kraji

28. Školení zaměstnanců v mnoha krocích – některé z nich • Pracovní trh - představení • Metody pro analýzu poptávky po pracovní síle • Znalost pracovního trhu • Znalost profesí – problémy matchingu • Technika dotazování – tazatelé na školení trénují dotazovaní spolu (jeden je zaměstnavatel a druhý tazatel) • Kontakty se zaměstnavateli • Vstupní data pro vytvoření prognózy • Jak předejít odmítnutím při rozhovorech se zaměstnavateli – dosažení vysokého počtu odpovědí na jednotlivé otázky i v rámci celého šetření