1 / 47

Ing. Zbyšek Sochor MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU

Základní předpoklady a úloha státu pro zajištění bezpečnosti a dostupnosti energie ČR ve vazbě na Státní energetickou koncepci. Ing. Zbyšek Sochor MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU. PRAHA, 21.3. 2007. Základním dokumentem pro tvorbu energetické politiky ČR je Státní energetická koncepce.

palmer
Download Presentation

Ing. Zbyšek Sochor MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Základní předpoklady a úloha státu pro zajištění bezpečnosti a dostupnosti energie ČR ve vazbě na Státní energetickou koncepci Ing. Zbyšek Sochor MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU PRAHA, 21.3. 2007

  2. Základním dokumentem pro tvorbu energetické politiky ČR je Státní energetická koncepce. Je rámcem pro legislativní činnosti a geografickou diverzifikaci zásobování energií. Konkretizuje státní priority a stanovuje cíle, jichž chce stát dosáhnout. Základními prioritami jsou maximální nezávislost, bezpečnost a udržitelný rozvoj. V letošním roce dojde k vyhodnocení naplňování SEK a k případnému návrhu na změny. Státní energetická koncepce

  3. Rozhodování a jednání státu samozřejmě ovlivňuje členství ČR v Evropské unii. Ačkoli volba energetického mixu zůstává plně v pravomoci jednotlivých členských států, určitým nařízením či opatřením se ČR nevyhne. Důležitá je aktivní účast orgánů státu při tvorbě evropské legislativy. V současné době vzrůstají tlaky na vytvoření společné „Energetické politiky pro Evropu“, která by zajistila bezpečnou, konkurenceschopnou a udržitelnou energetiku v celé EU. Evropská integrace

  4. Energetická bezpečnost • Minimalizace závislosti na vnějších politických a ekonomických vlivech. • Optimální skladba vlastních a importovaných primárních zdrojů energie. • Dostatečné strategické zásoby pro případy energetických krizí. • Vyvážené složení energetického mixu.

  5. S rostoucí ekonomikou roste přirozeně i spotřeba energií. Je bláhové se domnívat, že tento růst je možné zastavit, lze jej však zpomalit a to zvýšenou energetickou účinností. V této oblasti vyvíjí značné úsilí EU (směrnice o energetických službách, směrnice o energetické náročnosti budov a další). V ČR je podpora úspor energií zatím v plenkách, prosazuje se u větších podniků, nicméně pro občany jsou úsporná opatření spíše výjimkou. Podpora úspor energie

  6. ČR ve svém energetickém mixu využívá domácí zdroje hnědého uhlí, jadernou energetiku, vodní elektrárny, v rámci svých možností postupně zavádí využívání obnovitelných zdrojů. Na druhé straně je ČR téměř 100% závislá na importu ropy a zemního plynu. V porovnání s řadou evropských zemí si ČR udržuje stále ještě relativně nízkou dovozní závislost. Diverzifikace zdrojů

  7. Využití kapacity 80% Využití kapacity 57% Využití primárních zdrojů OZE Jaderná energie 6 jednotek celková kapacita 3760 MW plyn uhlí 60 jednotek přes 50MW Celková kapacita 7940 MW

  8. Podíl domácí těžby zemního plynu na spotřebě je zanedbatelný. ČR importuje téměř 100% potřebného plynu (v roce 2005 bylo dovezeno cca 9350 mil. m3, z toho asi 7000 mil. m3 z Ruska). Hlavním dovozcem je společnost RWE Transgas a.s. Otázkou zůstává možnost vytvoření strategických zásob plynu tak, jak to již funguje u ropy. Diverzifikace cesta) zemní plyn

  9. Podíl domácí těžby ropy na spotřebě činí pouze 4 až 5%, ČR tak importuje cca 95% potřebné ropy. Nedávné problémy s dodávkami ruské ropy přes Bělorusko ukázaly, jak správný krok učinila ČR diverzifikací svých zdrojů (ropovod IKL, který je schopen ropovod Družba eventuálně nahradit). Kromě toho ČR má k dispozici nouzové zásoby ropy a ropných produktů na dobu přesahující 3 měsíce. Diverzifikace cestb) ropa

  10. Ve výrobě elektrické energie je ČR zatím soběstačná – cca 25 % produkce se vyváží. Více než 90 % celkové produkce elektřiny se vyrábí v uhelných a jaderných elektrárnách. Podle některých odhadů lze vyrovnání výroby a spotřeby očekávat v letech 2009-2012. Vzhledem k energetické situaci v sousedních státech nebude, v případě potřeby, možno dovézt chybějící množství elektřiny. Je zapotřebí rozhodnout, jak situaci řešit – výstavba či rekonstrukce kapacit. Výroba a prodej elektrické energie a tepla

  11. Spotřeba elektřiny v ČR

  12. Z obnovitelných zdrojů energie je v ČR nejvyšší podíl využití biomasy pro výrobu tepla a vodních elektráren pro výrobu elektrické energie. Potenciál vodních elektráren je však prakticky vyčerpán, stavba větrných elektráren se setkává s negativním postojem veřejnosti. V úvahu tak připadá další podpora využití biomasy, je třeba si však uvědomit, že energetická náročnost zpracování této suroviny může být vyšší než energie z ní získaná. Obnovitelné zdroje energie

  13. Využití OZE

  14. Je nutné i nadále podporovat diverzifikaci cest i zdrojů energie. Zvýšit finanční prostředky v oblasti výzkumu a vývoje nových technologií. Úmyslně neopomíjet žádný z dostupných energetických zdrojů. Zvyšovat povědomí občanů o důležitosti energetických úspor, sáhnout i k finančním pobídkám. Začít jednat už nyní! Jak zajistit energii i pro budoucnost

  15. Jeden z řady scénářů rozvoje energetického hospodářství (EH) a elektrizační soustavy (ES) ověřovaných MPO v roce 2006. Je scénářem s největší restrikcí tuzemských zdrojů energie a s úplnou restrikcí jaderné energetiky. Je scénářem nejvíce se odchylujícím od SEK, schválené vládou ČR v roce 2004 Krizový scénář rozvoje EH a ES

  16. Krizový scénář rozvoje EH a ES - vstupy

  17. Bilance spotřeby PEZ

  18. Bilance spotřeby PEZ

  19. V nabídce domácích paliv jen zbytková těžba hnědého uhlí (jen v rámci limitů těžby), černého uhlí (do roku 2015) a OZE. Scénář nepočítal s žádnými novými JE, ani s neprodloužením životnosti JEDU a JETE. Pro strukturu spotřebovávaných primárních energetických zdrojů je charakteristická nízká zdrojová diverzifikace a rychlý růst dovážených zdrojů energie, především ničím nelimitovaného černého uhlí. Podíl dovážených zdrojů na spotřebě PEZ: v roce 2030 74%, v roce 2040 84%. Bilance spotřeby PEZ

  20. Hlavním dováženým zdrojem energie se stalo černé uhlí (s dovozy až 26 mil. tun), následované zemním plynem. Jaderné palivo přestalo být dovážené v roce 2042 (s ukončením výroby elektřiny v JETE). Černé uhlí se ve scénáři současně stalo hlavním spotřebovávaným primárním energetickým zdrojem, které se uplatnilo především v nových velkých elektrárenských blocích, ale i v konečné spotřebě. Růstu jeho dovozů zabránily až emisní stropy, především NOx, což model vyřešil dovozem elektřiny. Bilance spotřeby PEZ

  21. Bilance výroby a spotřeby elektřiny

  22. Struktura výroby elektřiny

  23. Vývoj instalovaných výkonů

  24. Spotřeba elektřiny v ČR trvale poroste, ale s klesajícím tempem. Přírůstek spotřeby elektřiny v období 2005 - 2040 + 27%. Krizový scénář počítal jen s malými přírůstky výroby elektřiny (v roce 2040 vůči roku 2005 jen o 5%). Exportní potenciál ES se vyčerpal v roce 2015, po roce 2035 výroba elektřiny prudce klesla a nastupuje dovoz elektřiny. Ve struktuře výroby elektřiny a instalovaných výkonů ES rozsáhlé změny - náhrada hnědouhelných a jaderných elektráren elektrárnami na černé uhlí. Tak zásadní palivová, dodavatelská a technologická přeorientace elektrizační soustavy v krátkém čase je nereálná, ale jiné východisko nabídka PEZ neposkytla. Bilancevýroby a spotřeby elektřiny

  25. Závislost výroby elektřiny na palivech z dovozu: 2030: 73%, 2040: 86%. Hlavním zdrojem pro výrobu elektřiny se stalo dovážené ČU, z velké části zámořské, Polsko s ČR v bilancích ČU nepočítá. Krizový scénář potvrdil, že dopady limitované disponibility tuzemských paliv se projeví především ve výrobě elektřiny, v kritickém souběhu s útlumem jaderné energetiky. Přestože ke změnám ve struktuře výroby elektřiny dochází ve vzdálenějším horizontu, jsou tyto změny předurčeny dnešními rozhodnutími o územních limitech těžby HU a o výstavbě nových JE. Bilance výroby a spotřeby elektřiny

  26. Konečná spotřeba paliv a energie

  27. Struktura výroby centralizovaného tepla

  28. Dovozní energetická závislost

  29. Dovozní energetická závislost

  30. Dovozní energetická závislost

  31. K závažnému neplnění cílů a indikativních ukazatelů SEK dochází u dovozní energetické závislosti. Veškeré vývozy zdrojů energie (černé uhlí, koks, elektřina) rychle skončí. V dovozu postupně převládne černé uhlí, následované zemním plynem a ropou, dovoz jaderného paliva postupně zcela skončí. Spotřeba elektřiny bude stále více krytá její výrobou z dováženého ČU, ale jen do roku 2040. Potom tato výroba narazí na emisní stropy a elektřinu bude nutné dovážet. Spotřeba elektřiny pak bude až z 80% krytá výrobou z dováženého ČU, nebo dovozem elektřiny. Dovozní energetická závislost

  32. Krizovýscénář se výrazně odchyluje od SEK, má zcela jinou disponibilitu PEZ. Jeho energetické bilance jsou sice vyrovnané, mají ale negativní dopad na plnění národních závazků ČR, na emise, na celkovou dovozní energetickou závislost a závislost výroby elektřiny a tepla na dovážených zdrojích energie. Krizový scénář vymezil nejhorší možnou variantu budoucího vývoje energetického hospodářství a elektrizační soustavy o jejichž charakteru se v současné době rozhoduje. Zhodnocení krizového scénáře

  33. Problémem budoucího vývoje EH nebude snižování energetické náročnosti, ani emise (obojí zajistí technický rozvoj), ale budoucí struktura spotřeby PEZ a výroby elektřiny a s nimi spojená různá výše dovozní energetické závislosti a struktura dovozu zdrojů energie. Krizový scénář jde v obávané dovozní energetické závislosti vysoko nad projekci SEK a indikativní cíle SEK. V krizovém scénáři v dovozech převládá černé uhlí, které se současně stane rozhodujícím primárním zdrojem energie v energetických bilancích ČR. Zhodnocení krizového scénáře

  34. Uvolněný prostor za administrativně blokované hnědé uhlí a utlumované jádro vyplní nikoli zemní plyn, ale dovážené černé uhlí (postupně 22-26 mil. tun, tj. 60-70 uhelných vlaků denně!!). Na tento obrat nejsou připraveni odběratelé, ani dopravní infrastruktura, není připraven žádnou mezistátní dohodou. Cíleve využití obnovitelných zdrojů energie bude nutné v SEK přehodnotit (pravděpodobně posunem v čase), protože žádný scénář nepotvrdil ambice SEK pro rok 2030. Zhodnocení krizového scénáře

  35. Za zcela realistický a plně v intencích SEK lze naopak označit souběžně zpracovávaný scénář referenční, který ale vyžaduje provést dvě klíčová rozhodnutí – racionálně přehodnotit územně ekologické limity těžby HU a rozhodnout o výstavbě nových jaderných bloků. Dovozy jaderného paliva nelze považovat za dovozy z politicky nespolehlivých zemí a jejich základem jsou dlouhodobé kontrakty. V případě ČR k pozitivním vlivům patří i to, že ČR může být schopná pokračovat v produkci prvního článku výroby jaderného paliva – ve výrobě uranového koncentrátu. Rozhodnutí o pokračování v těžbě a úpravě uranu po roce 2008 by přispělo k posílení energetické bezpečnosti a nezávislosti ČR. Výsledky krizového scénáře jsou dále porovnány se referenčním scénářem a se scénářem SEK. Zhodnocení krizového scénáře

  36. Porovnání scénářů rozvoje – struktura spotřeby TS PEZ

  37. Porovnání scénářů rozvoje – struktura výroby elektřiny

  38. Porovnání scénářů rozvoje – spotřeba TS PEZ hnědé uhlí

  39. Porovnání scénářů rozvoje – spotřeba TS PEZ černé uhlí

  40. Porovnání scénářů rozvoje – spotřeba TS PEZ zemní plyn

  41. Porovnání scénářů rozvoje – spotřeba TS PEZ OZE

  42. Porovnání scénářů rozvoje – spotřeba TS PEZ jaderné palivo

  43. Porovnání scénářů rozvoje – srovnání emisí CO2

  44. Porovnání scénářů rozvoje – srovnání emisí SO2

  45. Porovnání scénářů rozvoje – srovnání emisí NOx

  46. Porovnání scénářů rozvoje – dovozní energetická náročnost

  47. DěkujiVám za pozornost. Ing. Zbyšek Sochor sochor@mpo.cz

More Related