1 / 17

Relaxační a podpůrné techniky

Relaxační a podpůrné techniky. Jiráková Kamila Tůmová Barbora Bereznaninová Hana Učitelství pro 1.st ZŠ a SP. Relaxační techniky. Smyslem relaxačních technik je dosažení lepší psychické pohody prostřednictvím uvolnění .

nuru
Download Presentation

Relaxační a podpůrné techniky

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Relaxační a podpůrné techniky Jiráková Kamila Tůmová Barbora Bereznaninová Hana Učitelství pro 1.st ZŠ a SP

  2. Relaxační techniky • Smyslem relaxačních technik je dosažení lepší psychické pohody prostřednictvím uvolnění. • Jestliže se při relaxaci podaří dosáhnout uvolnění těla, přenáší se toto uvolnění i do oblasti psychiky. • Základem relaxace je tedy vždy uvolnění. Na to je možné navázat dalšími formami působení – jsou tu autosugesce (kdy si dotyčný vrývá do vědomí i nevědomí to, co potřebuje – např. že mluvit před lidmi je přirozené) nebo řízená imaginace (představivost) používaná jako prostředek k duševnímu růstu.

  3. Autogenní trénink • Jde patrně o nejrozšířenější relaxační techniku. Ve své původní podobě má dvě formy. • Ve standardní formě se postupně nacvičuje navozování pocitů tíhy a tepla v těle, klidné srdeční a dechové činnosti, pocitu příjemného tepla v oblasti břicha a chladného čela. Nácvik jednotlivých dovedností trvá podle původních představ autora několik týdnů a má probíhat vícekrát denně po 5-15 minutách. • Tuto relaxaci je možné použít i pro snadné usnutí – pak se vynechává závěr a relaxovaný stav se nechává přejít ve spánek.

  4. Autogenní trénink • Autogenní trénink je možné provozovat vleže nebo vsedě. • Minimálně pro začátek doporučujeme spíše horizontální polohu, protože v ní se uvolnění dosahuje snáze. Po nějaké době nácviku je pak již možné relaxovat třeba v kanceláři u stolu (v poloze člověka opřeného nebo volně skloněného dopředu). • Když už dotyčný zvládne tuto základní formu – dovede se uvolnit, oprostit od rušivých vlivů a myšlenek a pociťovat klid, může přistoupit k dalšímu stupni a vřadit si do relaxace vlastní formulky zaměřené na to, co on konkrétně potřebuje.

  5. Autogenní trénink • Dále lze navázat autogenní meditací, která pracuje s určitými představami a je určená těm, kteří usilují o hlubší poznání a rozvoj sebe sama. • Je třeba dosáhnout relaxace a pohroužení do sebe a zabývat se určitými předměty, abstraktními idejemi, zážitky, citovými vztahy, zásadními otázkami (např. po smyslu života) – přičemž zde nejde o uvažování tak, jak ho známe v bdělém stavu, ale spíše o nadhození tématu a sledování, jaké představy se kolem něj rozvíjejí.

  6. Jacobsenova progresivní relaxace • Zde se učíte rozlišovat mezi napětím a uvolněním – nejdříve se dosáhne napětí určitých svalů, které se následně uvolní. Cvičí se svalové skupiny celého těla a nácvik je postupný. • Tato relaxace se nejsnáze provádí vsedě. Pozitivního účinku na duševní zdraví se dosahuje jednak odpoutáním pozornosti od běžné reality (tím, že se soustředíte na tělesné pocity) a dále uvolněním svalů, který bývají v důsledku stresu napnutá, aniž by si toho byl člověk obvykle vědom. Tělesné uvolnění pak přináší i uvolnění duševní.

  7. Cvičení s dechem • Tyto formy relaxace vedou ke zklidnění tělesných orgánů a v té souvislosti i ke zklidnění psychickému. Jejich základem je dokonalá koncentrace na vlastní dech a jeho řízení. • Stabilizující dechová cvičení jsou vhodná pro osoby ve stresu. Klidným dýcháním lze ovlivnit chování vnitřních orgánů (např. zpomalit srdeční tep) i aktuální pocity. • Rozdíl mezi dvěma typy dýchání – do hrudníku, kdy se při nádechu rozšiřuje horní a střední část hrudního koše, a dýchání do břicha, kdy se uplatňuje spodní část hrudníku a břicho. Při relaxaci používejte břišní dýchání.

  8. Odvedení pozornosti • Jednoduché cvičení na odvedení pozornosti se hodí tehdy, když začne nekontrolovaně narůstat pocit napětí a případně se blíží exploze, třeba v podobě příliš hlasitého a ne právě vybraného verbálního projevu. Když tento proud emocí zachytíte včas – a to se lze naučit, postupujte tak, že a) zaujměte pokud možno pohodlnou polohu vsedě a b) zaměstnejte svůj mozek předem připraveným programem. Zde je pár tipů na onen program: • - zadívejte se z okna, Vidíte-li park, les nebo zahradu, představte si, že vám patří a že máte zahradníka, kterého je třeba zaúkolovat.

  9. Odvedení pozornosti • - Vidíte-li z okna silnici, udělejte něco podobného: je dostatečně široká, osvětlená, co chodníky, patníky, čáry, bezpečnost…? A jak to zlepšit? • - Totéž můžete aplikovat na svou pracovnu – nábytek, uspořádání, osvětlení, teplota, hluk, vybavení přístroji… – co vyhovuje, co ne a co by mohl správce zlepšit – připravte mu plán. • - Nebo to zkuste výhradně na bázi představivosti: vybavte si známou cestu, kterou jezdíte nakupovat a vymyslete jinou trasu pro případ, že by tato byla neprůjezdná. Pak zkuste cestu do vedlejšího města, do Prahy atp. Fantazie je v tomto ohledu nevyčerpatelná. • Stačí pět minut a dosáhnete odstupu od původní stresující situace, která se díky tomu nevyhrotí, jak by se stalo, kdybyste v ní setrvali.

  10. Hrozí u relaxačních metod nějaké nebezpečí? • Je to a la příbalový leták u jakéhokoli běžného léku: Může se ojediněle objevit chvění, úzkost, rychlá srdeční činnost a jiné nepříjemné pocity – ty by měly odeznít s postupujícím cvičením a prohloubením relaxace. Pokud by přetrvávaly, není relaxace pro takovou osobu vhodná a doporučuje se konzultace u psychologa nebo psychiatra. U naprosté většiny osob se však žádné nežádoucí účinky nevyskytují.

  11. U čeho všeho lze autogenní trénink, resp. relaxaci využít? • Nejčastěji jsou to různé neurotické stavy: nedefinované napětí, úzkost, fobie, panická porucha, tréma, pocity malé sebejistoty; ale i třeba zadrhávání v řeči, astma, závislosti atp. Spektrum uplatnění je velmi široké a vždy je důležitá motivace a vytrvalost.

  12. Podpůrné techniky • Existuje řada opatření, která mohou bolest zmírnit či odstranit anebo napomoci k dosažení pohodlí. Je obtížné podat úplný nebo strukturovaný seznam takových podpůrných a doplňkových aktivit. • Akupunktura • - Na čelném místě by jistě měla být umístěna akupunktura. Tato léčebná metoda patří do okruhu tradiční čínské medicíny. • - Vychází z předpokladu, že po těle se rozlévá životodárná energie . • - Práce s bolestí je v akupunktuře dobře zvládnutá

  13. Podpůrné techniky • Psychoterapie • - Mnohé bolesti jsou pacientem lépe přijaty nebo mohou i "spontánně" vymizet při hluboké psychoterapii. Tato terapie se zaměřuje na hledání osobní cesty životem, na odkrytí starých duševních ran a zranění, na jejich hojení a na znovunalezení životní síly, role, cesty. I když se nemusí dařit bolest zcela odstranit, což nastává zvláště tehdy, je-li bolest působena onemocněním tkání a orgánů, téměř bez výjimky pacientovi psychoterapie výrazně pomůže.

  14. Podpůrné techniky • Rehabilitace • - Řadu bolestí dokáže zmírnit dobře prováděná rehabilitace. Například na lůžko upoutaní pacienti jsou často sužováni pocity rozlámání celého těla z neustálého ležení. Zde může být rehabilitace velice účinná. Rehabilitační techniky jsou velmi vhodné téměř u všech nemocných. V mnoha případech jde o jakési pasivní procvičování svalů a kloubů bránící jejich "práchnivění" a následnému omezení funkce.

  15. Podpůrné techniky • Pohyb • - Mnoho bolestí může ustoupit nebo se stát snesitelnějšími po vhodně prováděných pohybových aktivitách. Ty mohou samy o sobě vést k úlevě například odstraněním křečí ve svalech nebo nepřímo zvýšením odolnosti a kondice organismu usnadnit boj s nemocí, zlepšit schopnost hojení a podobně. • Sociální zázemí • - Velký význam má podpora z okolí pacienta. Lidé trpící bolestí více než kdokoli jiný potřebují projevy pozornosti a lásky od svého okolí, od rodiny i kamarádů. Starostlivá péče může způsobit propastný rozdíl v kvalitě života postiženého, může mu umožnit doslova se přes bolest přenést.

  16. Podpůrné techniky • Vědomí smyslu • - K prožití nemoci a bolesti přispívá vědomí smyslu. Na tomto poli se velmi angažoval německý psycholog Viktor E. Frankl, který ve svých pracích objasnil, že veškerá protivenství života jsou mnohem snáze snesitelná a všechny problémy snáze řešitelné, vidí-li ve svém životě a konání člověk smysl. Lidé, kteří smysl svého života neznají a nevidí smysl ve svém konání, jsou mnohem náchylnější podlehnout jakýmkoli komplikacím včetně zdravotních. Mnohdy je pochopitelně obtížné vnímat smysl v tvrdých ranách osudu, na druhou stranu není hledání smyslu omezeno na "světskou“" sféru a neocenitelným zdrojem perspektivy a nadhledu se stávají náboženství nebo obecně spiritualita.

  17. Použitá literatura • http://www.relaxace.psychoweb.cz/ • http://www.lecba-bolesti.cz/podpurne-aktivity

More Related