160 likes | 269 Views
Navazující pojmy sociální politiky. II. Sociální bezpečí, sociální suverenita. Základní obecné charakteristiky postavení člověka v životě, o které vědomě či podvědomě usiluje každý jedinec a společnost
E N D
Sociální bezpečí, sociální suverenita • Základní obecné charakteristiky postavení člověka v životě, o které vědomě či podvědomě usiluje každý jedinec a společnost • Sociální bezpeční je stav, kde je garantováno naplnění základních sociálních práv jedinců ve společnosti. • sociální bezpečí X sociální ohrožení • Sociální suverenita X sociální závislost
Sociální zabezpečení I. • Souhrnné označení – sociální instituce poskytující občanům radu, ochranu, materiální či finanční plnění, službu či azyl. Jejím cílem je předcházet, zmirňovat a odstraňovat následky sociálních událostí. • Sociální zabezpečení slouží k uspokojování sociální potřeb v případě: a) Nemoci a zdravotních poškození, b) invalidity, c) nezaměstnanosti, d) stáří, e) mateřství a rodičovství, f) úmrtí žadatele.
Sociální zabezpečení II. • Sociální zabezpečení je uskutečňované čtyřmi hlavními nástroji: • Sociální pojištění (http://www.mpsv.cz/cs/1349), • Sociální podpora (http://www.mpsv.cz/cs/2#dsp), • Sociální pomocí (http://www.mpsv.cz/cs/5#zphn), • Sociálními službami (http://www.mpsv.cz/cs/9).
Sociální zabezpečení III. • Systém ČR – tři pilíře: • Sociální pojištění – důchodové, zdravotní, nemocenské, na politiku zaměstnanosti • Státní sociální podpora – cílová skupina hlavně rodina, financováno z daní na základě testování příjmu či bz ohledu příjmu – porodné,pohřebné • Sociální pomoc – v rámci tohoto pilíře jsou i sociální služby, pomoc prokazatelně potřebným na základě přezkoumání – finanční, věcná, služba
Sociální jistota • Klade si za cíl zabavit občana do budoucnosti (nejlepší jistotou je fungující hospodářství země), často spojováno s pojišťovnictvím Sociální diskriminace • Systematické porušování principu rovnosti a rovných příležitostí při zacházení se všemi členy společnosti (majorita vs. minorita, gender atd.)
Sociální práva • Předpoklad i výsledek konkrétní sociální politiky • Sociální práva zakotvena v Listině práv a svobod (součást naší ústavy), promítla se do nich ve svém znění i Evropská sociální Charta (ratifikace 1999) • Především pak právo na: • Zachování lidské důstojnosti, osobní cti, dobré pověsti a jména • Práci a svobodnou volbu práce • Svobodné sdružování se s cílem ochrany svých sociálních a hospodářských práv • Bezpečné pracovní podmínky (úrazové zajištění) Jednotlivá práva jsou rozpracována konkrétněji v zákonných normách – důležitá jejich vymahatelnost!
Sociální situace • Soubor prvků ovlivňující sociální situaci jedince či rodiny: majetkové poměry, společenský status, rodinné poměry atd. • Sociální situaci lze posuzovat na základě: • Obsahu: např. mateřství, narození, kvalifikace • Délky: doživotní (stáří), dlouhodobé (rodinný stav), krátkodobé (nemoc) • Periodicity: situace opakované x jednorázové • Závažnosti: základní životní situace x výjimečná životní situace
Sociální potřeby • Potřeba – požadavky organismu ať už vrozené či získané, vyvolávající pocit nedostatku, nutné je uspokojovat • Potřeby: • Všeobecné – týkají se všech lidí • Specifické – potřeby omezeného počtu lidí V sociologii se rozlišují potřeby: • Biologické – hlad, žízeň • Materiální – předměty denního užitku, pracovní nástroje, bydlení • Duchovní – dobra, spravedlnosti, krásna
První čtyři potřeby tzv.nedostatkové, společné pro všechny Pátá potřeba tzv. růstová, maximálně individuální Sociální potřeby II. – Maslowova pyramida potřeb
Sociální potřeby III. • Sociální potřeba se stává uznávanou z hlediska státu/sociální politiky pokud: • Projevují se pravidelně a ve zvýšeném výskytu – kvantitativní hledisko, • Pocit nedostatku ovlivňuje klima ve společnosti – kvalitativní hledisko, • Jejich řešení se stává sociální programem společnosti.
Sociální potřebnost – dvě vymezení • Týká se vždy rodiny s ohledem na společnost. • Nedostatek zdrojů, kdy dotyčný nedokáže uspokojit základní životní potřeby – součet příjmů v rodině je pod hladinou životního minima • Situace potřebnosti je definována poměřením okamžité finanční situace dané rodiny se situací ostatních rodin ve společnosti • Řešeno sociální podporou viz. sociální zabezpečení • Zákon o sociální potřebnosti: úplné znění zákona č. 482/1991 Sb. o sociální potřebnosti
Životní úroveň • Stupeň uspokojování životních potřeb obyvatelstva a souhrn podmínek, za nichž jsou uspokojovány. • Do soustavy ukazatelů životní úrovně společnosti se většinou řadí úrovně: • Zdravotní stav obyvatelstva, vzdělání, pracovní podmínky, výživa, ne/zaměstnanost, spotřeba domácnosti a jejich zadlužování atd.
Životní minimum • Vyjádřeno peněžní výší, hranice oddělující lidi na chudé a nechudé, pohyblivá hranice • Dvě míry životného minima: • Sociální minimum: spodní hranice společností přijatého životního standardu a horní hranice pásma chudob tzn. lze uspokojit minimálně všechny nezbytné životní standardy • Existenční minimum: nižší než sociální, uspokojování jen základních lidských potřeb (vzduch, voda, potrava, úkryt), není-li splněno, je ohrožen život jedince Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu
Záchranná sociální síť • Soubor legislativních nebo právních norem vymezujících minimální standard pomoci státu v případě, že se občan ocitne v závažné sociální situaci (státem uznané) • Základní charakteristikou sociální sítě je garance minimálního příjmu a tradiční orientace na podporu chudých • Tři základní funkce: • Garance minimální mzdy (právní norma), • Politika zaměstnanosti – poskytuje příjmy v případě nezaměstnanosti a urychluje návrat na TP (aktivní PZ) • Garance minimálních příjmů rodin/jednotlivců – stanovení životního minima (právní norma)
Záchranná sociální síť (ZSS) II. • ZSS musí být: • Aktivizační a motivující – poskytnout pomoc a ochranu, nikoli dlouhodobě pohodlné útočiště • Adaptabilní a pružná – schopnost efektivní a rychlé reakce • Přiměřeně hustá – řídká ZSS nemusí pokrýt všechny situace, naopak hustá ZSS vytváří pocit demotivujícího bezpečí ZSS je budována v několika stupních: • Jedinec – finanční rezervy, připojištění • Rodina – morální povinnost postarat se o své členy • Společnost – minimální mzda, sociální dávky, azylové bydlení atd.