Konkurenceschopnost USA a jejich vyrovnávání se s hospodářským vývojem (komparativní analýza)

1. Konkurenceschopnost USA a jejich vyrovnávání se s hospodářským vývojem (komparativní analýza) Odstraňování bariér konkurenceschopnosti EU a ČR. 30.10. 2008 Pavel Neumann

2. 1.Obsahprezentace • V čem spočívá konkurenceschopnost USA? • makroekonomické ukazatele, kterými je prezentována • sociálně politický kontext • Jaké hospodářské faktory ji ovlivňují? • zdanění a regulace • pracovní trhy • hospodářská politika: fiskální a monetární • Může dojít ke korekci konkurenceschopnosti vlivem současného vývoje? • vlivy finanční a hypotéční krize • Závěr

3. 2. Absolutní a relativní HDP a jeho dynamika

4. 3. Diferenciace ve spotřebě • soukromá spotřeba může být indikátorem životní úrovně, potažmo konkurenceschopnosti země • vysoký ekonomický růst USA a vysoký HDP/ob. generoval v letech 1995-2005 mimořádně silnou spotřebu, zpětně ovlivňující ekonomický výkon • soukromá spotřeba v USA byla v r. 2004 udávána až o 77% vyšší ve srovnání s průměrem EU

5. 4. Investičníprocesy: kvalitativní a kvantitativní aspekty • podstatně silnější přírůstky celkových investic v USA oproti průměru EU, zejména v 90. letech • vyšší míra investic do informačních a komunikačních technologií (ICT) • vzrůstající technologická mezera mezi EU a USA

6. 5. Růst produktivity v podnikatelském sektoru

7. 6. Sociálně politický kontext konkurenceschopnosti • konkurenceschopnost USA je spojena převážně s ekonomickým výkonem, málo zohledňuje sociální dimenzi • růst EU je významně determinován sociálním přístupem; jeho zachování je případně i obětován vyšší ekonomický výkon • budování konkurenceschopnosti EU je determinováno dosažením i politického konsensu o parametrech integrace; proti USA jsou vytčené cíle dosahovány obtížněji

8. 7. Zdanění a regulace • nižší a pomaleji rostoucí zdanění v USA: 30% podíl na HDP oproti průměru 40 % v EU • odlišnost daňových systémů (zátěže) uvnitř EU brání dotvoření konkurenčního prostředí a tak ovlivňuje i vnější konkurenční schopnost EU • pokračují dosud některé regulace národních trhů a intervence vlád ve srovnání s relativně deregulovanými výrobkovými trhy USA

9. 8. Pracovní trhy: podmínky USA a EU • obecně srovnatelná kvalifikační struktura; trvají diference v úrovni primárního (všeobecného) a špičkového vzdělání • pružnější pracovní trh USA než v EU: • cena práce • míra celkové regulace pracovních trhů • formy zaměstnávání pracovníků, důchodový věk, • míra zaměstnanosti, výše podpory nezaměstnaným • zajištění sociálních jistot

10. 9.Fiskální politika • všeobecné priority (USA i EU): • příprava kvalifikované pracovní síly (vzdělání a odborný výcvik) • věda a výzkum; podpora aplikace progresivních technologií • pozitivní dopady rozpočtové konsolidace: • zisk prostředků pro uvedené aktivity • zlepšení makroekonomické rovnováhy • negativní dopady rozpočtové konsolidace: • USA: omezení ekonomického růstu • EU: zpomalení strukturálních změn

11. 10. Monetární politika • Federální rezervní systém (USA): • chápání inflace v kontextu celkové makroekonomické rovnováhy (vzhledem k růstu, zaměstnanosti, poptávce, atd.) • relativně pružný pohyb úrokových sazeb • důsledná, avšak vyvážená politika poskytující prostor ekonomickému růstu (kvantitativním i kvalitativním změnám) • Evropská centrální banka (EU): • objektivně složitější úloha monetární politiky v heterogenním prostoru eurozóny • podpora růstu podřízena plnění inflačního cíle • nižší pružnost úrokové politiky • možné negativní dopady politiky na tempo ekonomického růstu, strukturální změny ekonomiky a konkurenceschopnost

12. 11. Hodnocení hospodářské politiky USA ve fázi finanční krize • mimořádné zásahy fiskální o monetární politiky mají převážně sloužit k obnově důvěry jinak zdravé, odolné a progresivně si vyvíjející ekonomiky, popř. eliminovat výjimečné tržní selhání, nebo • jde o celkové, dlouhodobé posilování regulace, která • bude pro další chod ekonomiky nezbytná • byla a je chybná, omezením trhu současnou krizi právě vyvolala

13. 12. Dopady krize na konkurenceschopnost • krátkodobá opatření k obnově ekonomické stability mohou udržet nebo obnovit konkurenceschopnost • dlouhodobě bude však ekonomika USA hledat základ konkurenceschopnosti v relativně ekonomicky a sociálně deregulovaném prostředí • podobný model přináší „rizikovou prémii“ z ekonomickéefektivnosti, ale i případně i nestabilitu (finanční krize, sociální diferenciace, apod.) • evropské hledání konkurenceschopnosti půjde cestou vyšší regulace, sociálních akcentů, které jsou nutnou součástí dosahování ekonomické efektivnosti

14. 13. Závěr • prozatímní větší úspěšnost USA (měřená vesměs makroekonomickými ukazateli „čistého“ ekonomického výkonu) • objektivně složitější pozice EU (heterogenní struktura) • ekonomické změny v EU budou respektovat sociální tradici: cesta ke konkurenceschopnosti bude vždy hledáním kompromisu mezi sociální ochranou a rozvojem ekonomické efektivnosti • akcelerace výkonu a cesta k vyšší konkurenceschopnosti EU bude spíše dlouhodobá, v závislosti na schopnosti a politické ochotě k modernizaci jejího ekonomicko-sociálního modelu

15. -------------------------------------------- Děkuji za pozornost