Je česká škola spravedlivá? Zkušenosti a očekávání žáků

1. Je česká škola spravedlivá?Zkušenosti a očekávání žáků Ústav pedagogických věd FF MUNI, Brno 29. 4. 2010 David Greger PedF UK v Praze Ústav výzkumu a rozvoje vzdělávání

2. Obsah prezentace • Spravedlivý vzdělávací systém nebo férová škola??? • Představení výzkumů spravedlivosti • Spravedlivost – principy a kritéria • Očekávání žáků a realita (jak by to mělo být a jak to „vidíme-máme“) • Ukázka dvou témat: Spravedlivost hodnocení žáků, spravedlivost přístupu učitelů k žákům • Diskuse

3. (1) Spravedlivost – škola nebo systém? equality vs. equity spravedlnost/ spravedlivost rovnost • srovnatelnost • ekvivalence • objektivní srovnání • kvality a/nebo kvantity bez morálních soudů • - objektivní posouzení nerovností • koncept spíše sociologický – vzdělanostní nerovnosti • - morálně-etické • posouzení nerovností; • - hodnotové posouzení • normativní dimenze • koncept vlastní • politické filozofii – • teorie spravedlnosti • (J. Rawls, A. Sen, • M. Walzer, R. Nozick aj.)

4. (1) Spravedlivost – škola nebo systém? • „Objektivní“ vzdělanostní nerovnosti (znevýhodnění) jsou často nepociťované a naopak (BFLPE), referenčním rámcem je škola, zkušenost žáka, ne systém. • Škola nemůže kompenzovat společnost (B. Bernstein), nebezpečí efektivity školy – změna je v moci školy a když to nedělá, je to její chyba. • Může být férová škola v nespravedlivém systému?

5. (1)Výzkumy – Equity Pilot Surveyžáci 8. ročníku ZŠ a VG, rok 2005

6. (1)Výzkumy – Equity Survey IIžáci 9. ročníku ZŠ a VG, rok 2007

7. (1)Výzkumy – Equity Survey IIžáci 9. ročníku ZŠ a VG, rok 2007 • Hlavní výstupy: Orbis scholae 2/2008 viz www.orbisscholae.cz Gorard, S.; Smith, E. The impact of school experiences on students’ sense of justice. • Kniha: Gorard, S.; Smith, E.; Benadusi, L.; Demeuse, M.; Greger, D.; Meuret, D. Equity in Education: An International Comparison of Pupil Perspectives. Palgrave Macmillan, 2010. 256 s.

8. (1) Nejčastější kritéria/principy spravedlivosti dle sociálních skupin (Kellerhals et al. 1997)

9. (1) Nejčastější kritéria/principy spravedlivosti dle žákovských sub-populací (Dubet 1999, EGREES 2005)

10. (1) Kritéria spravedlivosti pro různé oblasti (Sabbagh et al. 2006, návaznost na M. Walzera 1983, EGREES 2005, Friant 2008)

11. Spravedlivost v přístupu učitelů k žákům

12. Příklad: Aby byla ZŠ/SŠ spravedlivá, musejí se její učitelé

13. Nesoulad kritérií a hodnocení systému

14. Scénář/vignettes: Slabší čtenář, pomoc učitele na úkor ostatních? Petra je slabší čtenář a dělá ji problém držet krok s ostatními spolužáky ve třídě. Paní učitelka tak musí Petře více pomáhat a věnuje ji hodně času. Občas musejí ostatní žáci čekat než paní učitelka vysvětlí něco Petře a přijde pomoci i jim. • 1. Petra potřebuje více pomoci, proto je spravedlivé, když se jí paní učitelka věnuje více. • 2. Paní učitelka by měla věnovat všem žákům stejně času. Není spravedlivé, že ostatní musejí čekat až paní učitelka pomůže Petře.

15. Nesoulad kritérií a hodnocení systému

16. Spravedlivost a respekt v přístupu učitelů k žákům – sotva půlka spokojena • Equity 2005: S tvrzením, že učitelé si váží a respektují každého žáka souhlasí jen 52% žáků • Equity 2007: Učitelé se ke mně chovali vždy spravedlivě (souhlas 35 %, u slabších žáků jen 11%); • Moji učitelé jsou spravedliví (48% souhlas), • Celkově lze říci, že škola je spravedlivá (52% souhlas). • Učitelé mají mezi žáky své oblíbence (76% souhlas, ostatní země kolem 60%) • Ve třídě se jednalo se všemi žáky stejně (34% souhlas)

17. Spravedlivost a respekt v přístupu učitelů k žákům – volné výpovědi žáků • Aby učitelé neponižovali slabší žáky! • Na některých předmětech by se mělo slabším žákům více věnovat a ne je přehlížet. • Učitelky nám bez důvodu nadávají do blbců a debilů!!! Lepším žákům říkají zdrobněle, např. Terezko, Markéko… • Někteří učitelé dodržují spravedlnost, váží si všech žáků, ale naopak někteří (není jich moc) si vyberou pár žáků, které si oblíbí a několik chudáků, na které si zasednou. • Neměli by se někteří učitelé povyšovat nad žáky, zejména jedna naše učitelka! • Někteří učitelé jsou fajn, ale jiní po nás někdy hází klíče, křídu, tahají za uši a za vlasy … Velice se mi to hnusí.

18. Spravedlivost hodnocení /známkování žáků

19. Nesoulad kritérií a hodnocení systému

20. Nesoulad kritérií a hodnocení systému

21. Scénář/vignettes: Slabší čtenář, pomoc učitele na úkor ostatních? Honza trávil nad domácím úkolem celý večer. Správné odpovědi vyhledával na internetu a zapisoval je svými vlastními slovy. Jeho spolužák Petr oproti tomu pouze v rychlosti naškrábal několik odpovědí pro domácí úkol ráno v autobuse cestou do školy. Po oznámkování úkolu dostal Honza horší známku než Petr. • 1. Není spravedlivé, že Honza dostal horší známku, když se tolik snažil. • 2. Petr je určitě chytřejší než Honza, proto je spravedlivé, že dostal lepší známku, i když se tak moc nesnažil.

22. Spravedlivost hodnocení žáků – spokojená většina • Equity 2005: 68% říká, že učitelé známkují spravedlivě (60% slabších a 72% výborných žáků) • Equity 2007: Žáci dostávají známky, jaké si zaslouží (60%, resp. 51% u slabších žáků) • Přesto však vybrané příklady nespravedlivosti hodnocení: Kritika nesprávného normativního hodnocení: Jen v jednom případě mi nepřijde spravedlivé porovnávání písemek a následně určování jejich známek podle nejlepšího testu. Potom ti, co nepíší základní inf. nemají na ty, co vše píší do detailů. (dívka, prům. žákyně, VG)

23. Spravedlivost hodnocení žáků – spokojená většina Snaha o objektivizaci zkoušení a omezení vlivu (nadržování) učitele: Myslím, že škola není vždy spravedlivá a ne vždy měří stejným metrem. Hodně záleží na učiteli, který nás daný předmět učí. Základem si myslím, že by se měly psát pouze testy s různými možnostmi a za určitý počet bodů by byla určitá známka, tím by se zamezilo nadržování určitým žákům. Dále by se měl na vysvědčení promítnout jenom průměr a ne chování. Když někdo zlobí, má se to ukázat na jeho známce z chování a ne na ostatních, jak to ostatně bývá nejčastěji!

24. Spravedlivost hodnocení žáků – spokojená většina Škatulkování žáků a setrvalé hodnocení učitelem bez ohledu na výkon/snahu : Nelíbí se mi, když si učitelé na někoho zasednou! Je to nespravedlivé! I když oni tvrdí, že to tak není! Taky se mi nelíbí, když někomu nadržují. Např. u nás je jedna holka, která se zhoršila, ale učitelé jí nadržují, protože je to jejich miláček, a protože předtím měla dobré známky! Navíc někteří učitelé si nejsou schopni žáka vyslechnout!!! Učitelé si nevšímají zlepšení a snahy! Nadržování dívkám (resp. určitým skupinám žáků)?: A že je holkám nadržováno – když se rozbrečí kvůli špatné známce, nedostane ji. To je nefér!

25. Spravedlivost diskuse

26. Děkuji za pozornost!!!

27. (2) Tři různá pojetí rovnosti příležitostí ve vzdělávání (equal educational opportunities) • 1) Rovnost v přístupu (equality of access/opportunity) Všichni mají mít stejnou šanci dosáhnout určitého (stupně) vzdělání. Záleží pouze na schopnostech žáků, nikoliv na faktorech askriptivní povahy (SES, gender, aj.)

28. (2) Tři různá pojetí rovnosti příležitostí ve vzdělávání (equal educational opportunities) • 2) Rovnost podmínek (equality of treatment/means) Všichni žáci mají mít srovnatelné podmínky vzdělávání. srovnatelné materiální zázemí (normativ na žáka, učebnice, počítače, velikost tříd, kvalitu učitelů atp.), ale také např. sociální složení třídy (žáci různých schopností, SES, atp.)

29. (2) Tři různá pojetí rovnosti příležitostí ve vzdělávání (equal educational opportunities) • 3) Rovnost výsledků (equality of achievements/results) Dosažení funkčního minima pro všechny (základní znalosti, dovednosti a kompetence). Nedosažení funkčního minima je chyba systému, nikoliv chyba žáka – oprávněnost pozitivní diskriminace.