DOPRAVA V ÚZEMNÍM PLÁNOVÁNÍ

1. DOPRAVA V ÚZEMNÍM PLÁNOVÁNÍ Ing. Bc. Dagmar Kočárková, Ph.D. Ústav dopravních systémů A 424 konzultace PO 12:00 – 13:00 hod

2. Podmínky udělení kzNáplň předmětu Úvod, historie, charty moderního urbanismu Územní členění státu, Stavební zákon a vyhlášky Nástroje územního plánování – ÚPP, PÚR Nástroje územního plánování – ÚPD a další nástroje Územní plány měst, role dopravy v ÚP Doprava v ÚP Základní vztahy a zákonitosti mezi dopravou a územím Principy řešení tranzitní a vnější dopravy Rozvoj měst Dopravně zklidněné komunikace, obytné zóny Řešení dopravy v klidu Bezpečnost komunikací Příklady z praxe

3. Úvod do územního plánování Území Plánování Prostorové / územní plánování Urbanismus Urbanizace Suburbanizace Reurbanizace

4. Suburbanizace Suburbium = předměstí, samostatné sídlo mimo intravilán (satelit) Významné faktory suburbánního vývoje poloha na komunikacích umožňujících spojení s centrem (železnice – taktová doprava, kapacitní silnice), dostupnost občanského vybavení, dojížďka zejména za prací, kvalita obytného prostředí (koncepční rozvoj, vazba na okolní krajinu).

5. Stěhování za hranice měst závislost na IAD potřeba výstavby další dopravní infrastruktury Vyvážený dopravní systém – 3 pilíře kvalitní urbanismus a územní plánování (zejména ve vztahu k rozvoji mimo město), restrikce automobilové dopravy (zejména v rostlém městě), podpora veřejné dopravy.

6. Obecné cíle územního plánování Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) ve znění pozdějších předpisů, od 1.1.2013 novela 1/ řešení funkčního využití území, zásady organizace, věcná a časová koordinace 2/ zabezpečení trvalého souladu všech složek, péče o životní prostředí, ochrana hlavních složek (půda, voda, ovzduší)

7. Udržitelný rozvoj území Udržitelný rozvoj se snaží uspokojovat potřeby a tužby současnosti, aniž by omezoval potřeby budoucích generací. Rovnováha 3 složek: sociální (soudržnost společenství obyvatel) ekonomické (hospodářský rozvoj) ekologické (příznivé životní prostředí)

8. Sociální udržitelnost soudržnost a stabilita sociálních kultur, kontinuita kultury, vzdělávací systémy, věda, zdravotnictví, základní materiální potřeby pro všechny Ekonomická udržitelnost ekonomický rozvoj, který zajišťuje růst, ale neohrožuje ostatní složky Environmentální udržitelnost neztenčení přírodního kapitálu, nenarušení ekosystémů (vzduch, voda), zachování evolučního potenciálu biosféry a člověka.

9. 50. – 60. léta 20. stol. – téměř neohraničený růst 70. léta 20. stol. – hranice růstu, energetická krize 80. léta – „tržní“ myšlení 90. léta – revize postojů k plánování, nutnost regulace a koordinace Mění se prostorový (globalizace) a časový („zrychlení“ času) aspekt, reurbanizace

10. Historie územního plánování proces plánování v území se začíná vyvíjet se vznikem a rozvojem lidských sídel souvisí s usazením člověka, domestikací zvířat, pěstováním obilí nejdříve v prostoru Blízkého východu asi 10 000 – 15 000 let př. n. l.

11. 1. Příklady velkých územně plánovacích počinů ve starověku: Zavlažovací systémy - vznik územně organizovaných politických celků - úspěšně realizováno x neznalost vedlejších negativních vlivů vedla ke kolapsu

12. Stavba pyramid v Egyptě - příprava a organizační zabezpečení - plánovitě založena nová města – Tel-el- Amarna (postavil faraón Achnaton, lineární město podél Nilu), Kahun, Véset - města obklopovaly zdi pro zabránění útěku dělníků, pravidelný půdorys

14. Zakládání strategických systémů osídlení - veškerá moc soustředěna do 1 centra – budování metropolí (Babylon, Peking) - Vitruvio „Desatero knih o architektuře“ - po výběru vhodného místa se postaví hradby, rozvrhne uliční síť, umístí fórum a hlavní veřejné budovy Římská castra – strategické opěrné body, na jejich půdorysu – Paříž, Cáchy, Vídeň, Florencie

15. Uspořádání římského castra „osa světa“ – ulice Cardo „běh slunce sledující“ osa Decumanus

17. 2.Střední Evropa - středověk Města umisťována dle přírodních podmínek –brody řek, zdroje pitné vody, úrodná půda, průsmyky hor, zdroje surovin, křižovatky obchodních cest Výchozí prvek dispozice – uliční síť, hlavní tržiště

18. Rostlá města – hlavní ulice sledují dávné obchodní stezky, tržiště (později náměstí) nepravidelného tvaru Pravidelná města – náměstí – čtyřúhelník Městské opevnění, brány

19. Evropská města Nejstarší města založena na základech římských měst, tržních osad, hradišť – jižní a západní Evropa Neurbanizované prostory východní a severní Evropy (pouze keltská opida) Naše území – slovanská hradiště Zač. 13. stol. – Přemysl Otakar I. – první zprávy o městech (Cheb, Praha, Litoměřice, Hradec Králové, Brno, Opava)

20. Město CHEBprvní zmínka r. 1203

21. Město LITOMĚŘICE zmínka o městu z r. 1234

22. Město HRADEC KRÁLOVÉzaložen r. 1225

23. Město OPAVAzmínka o městě z r. 1224

24. Koncem 13. stol. zakládání měst za Přemysla Otakara II., pochopení širších vazeb v území - 33 měst, např. Domažlice, Sušice, Písek, Loket, Č. Budějovice a Č. Krumlov, Telč, Uherské Hradiště, Břeclav, Beroun Pokračuje za Václava II. – Kutná Hora, Plzeň, Kroměříž, Mladá Boleslav Plánovací regulativy Funkční rozvržení ploch

25. Město DOMAŽLICEstatut města v 60. letech 13. stol.

26. Město UHERSKÉ HRADIŠTĚzaloženo r. 1257

27. Město KROMĚŘÍŽzaloženo r. 1260

28. 19. století Průmyslová revoluce – velký nárůst počtu obyvatelstva – hygienické kalamity Stavební řády – stanovují šířku ulic, výšku zástavby a její odstup, rozvoj městské dopravy – parní vlaky, elektrické tramvaje Vymezení funkčních zón – bydlení, výroba, obchod Čechy a Morava Stavební řády pro Království České z let 1886 a 1889 – polohopisné plány, regulační podmínky

30. Československé a české územní plánování Období 1. republiky - výstavba železniční sítě - Státní regulační komise – rozvoj Prahy Období po 2. světové válce - 1948 – zákon o územním plánování a výstavbě obcí - 1976 – předchůdce dnešního zákona Po r. 1989 – zaniklo centrální plánování a řízení ekonomiky, místní samospráva obcí, změny legislativy týkající se územního plánování

31. Charty moderního urbanismu (autentická svědectví směřování moderní stavby měst a architektury ve 20. a21. století)

32. 1933 – Athénská charta Předmětem: Využití území Organizace dopravy Legislativa V oblasti dopravy: Dopravní síť ze středověku Nutné nové přehodnocení komunikační sítě

33. 1983 – Torremolinská charta Cíle: Sociálně – ekonomický rozvoj regionů Zlepšování kvality života Ochrana přírodních zdrojů a ŽP Racionální využívání území V oblasti dopravy – rozvoj veřejné dopravy, zlepšování životního prostředí

34. 1994 – Aalborská charta Principy trvale udržitelného rozvoje = ochrana přírodního bohatství Udržitelná městská mobilita ekologické způsoby dopravy – pěší, cyklistická, veřejná doprava omezení IAD

35. 1998 – Nová Athénská charta – 1. verze 1/ řešení problémů současných měst a jejich prostředí 1996 – Zelená kniha o dopravě 2/ úloha plánování při rozvoji měst – slouží veřejnému zájmu 3/ uspokojování potřeb budoucího města a přání občanů závěry určené veřejnosti, politikům, urbanistům vytváření vhodného dopravního systému

36. 2003 – Nová aténská charta Vize urbanismu a územního plánování v Evropě ve 21. století – zaměřena na problematiku měst, hodnotu prostředí pro život a práci obyvatel. Vize budoucnosti evropských měst Zásady = sdělení evropské rady urbanistů ostatním urbanistům, politikům a lidem o funkcích města Hlavní problémy současného rozvoje měst