1 / 37

„ STRUKTURÁLNÍ INTEGRACE ČESKÝCH ELIT “

„ STRUKTURÁLNÍ INTEGRACE ČESKÝCH ELIT “. Pavol Frič CESES, UK FSV Olomouc 8. prosince 2010. VĚČNÉ DILEMA DEMOKRATICKÝCH ELIT. ČESKÁ TRADICE: elity jsou nesoudržné = problém! KLASICKÁ TORIE ELIT: - Pareto : soudržnost elit = problém! - brzda cirkulace elit = degenerace

magnar
Download Presentation

„ STRUKTURÁLNÍ INTEGRACE ČESKÝCH ELIT “

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. „ STRUKTURÁLNÍ INTEGRACEČESKÝCH ELIT“ Pavol Frič CESES, UK FSV Olomouc 8. prosince 2010

  2. VĚČNÉ DILEMA DEMOKRATICKÝCH ELIT • ČESKÁ TRADICE: elity jsou nesoudržné = problém! • KLASICKÁ TORIE ELIT: - Pareto: soudržnost elit = problém! - brzda cirkulace elit = degenerace • DEM. ELITISMUS: soudržnost = dilema „Sjednocená elita znamená konec svobody. Ale když elitní skupiny nebudou jen rozdílné, ale stanou se nejednotné, znamená to konec státu.“ (RaymondAron)

  3. ŘEŠENÍ VĚČNÉHO DILEMATU DEMOKRATICKÝCH ELIT • Aby se demokratické elity v budoucnu vyhnuly „degeneraci“ ve skrytou oligarchii či anarchii, musí zvolit adekvátní model soudržnosti. NOVÝ ELITISMUS: stabilita demokracie Integrace elit (Field, Higley, Burton 1990) - Diferenciace elity - Sjednocení elity

  4. 4 KONFIGURACE ELIT

  5. KONSENSUÁLNÍ ELITA Dva základní parametry konsenzuální elity: 1. Hodnotový konsenzus: Jednotlivé segmenty elit: • jsou názorově a ideologicky diferencované • shodnou se na pravidlech politické praxe 2. Strukturální integrace: • Relativní inkluzivitaformálních a neformálních sítí komunikace a vlivu (snadný neformální přístup do sítí ostatních elit)

  6. ELITNÍ KRUHY VLIVU Jde vlastně o model síťových vztahů s relativně centralizovanou strukturou interakcí bez permanentní skupiny vůdců. Síť interakcí elit nemá střed (žádná z frakcí v něm nedominuje) Někteří členové jsou důležitější než jiní, protože jsou těsněji spojeni s jinými důležitými kruhy vlivu a jinými podobně důležitými osobnostmi sítě. Centrální kruh elit, který pomáhá měnit a priorizovat rozhodnutí a konstituuje klíčovou komunikační strukturu pro sjednávání výměn, kompromisů a neformálního porozumění. Aby dobře plnil svoji funkci, musí být poměrně široký. (Higley, Hoffmann, Kadushin, Moore 1991)

  7. VÝZKUM ELIT • Použitá data pocházejí kvantitativního výzkumu českých elit z r. 2007, který uskutečnilo Centrum pro sociální a ekonomické analýzy UK FSV pod názvem: „Vztahy elit a veřejnosti“ v rámci Výzkumného záměru FSV. • Terénní sběr dat metodou standardizovaných osobních rozhovorů proběhl na podzim 2007 na vzorku 1035 respondentů zastávajících vysoké formální pozice v institucích a organizacích veřejného, soukromého a občanského sektoru. • Kombinace kvótního a náhodného výběru respondentů podle „poziční definice elit“

  8. VÝBĚR VZORKU Pro každou kategorii elit byla stanovena kvóta 150 respondentů - s výjimkou početně menší skupiny BE (100) a naopak početně větší skupiny EE (200). Realizátorovi sběru dat byl předán přesný seznam pozic, ze kterých byli respondenti náhodně vybíráni a následně osloveni tazateli. Stanovené minimální návratnosti (65 %) se podařilo dosáhnout, nicméně nedošlo k naplnění zadaných kvót (jako problematické se z hlediska dosažitelnosti ukázaly především mediální a politické elity, naopak u ekonomických a občanských elit byly kvóty překročeny).

  9. VZOREK Oblasti působení elit a počet respondentů: • politiky (111 respondentů), • veřejné správy (138 respondentů), • bezpečnosti (77 respondentů) • ekonomiky (260 respondentů), • médií (97 respondentů), • kultury (umění, vzdělávání a výzkumu, církví (158 respondentů) a • občanského sektoru (204 respondentů).

  10. VZOREK Oblasti působení elit a počet respondentů: • politiky (111 respondentů), • veřejné správy (138 respondentů), • bezpečnosti (77 respondentů) • ekonomiky (260 respondentů), • médií (97 respondentů), • kultury (umění, vzdělávání a výzkumu, církví (158 respondentů) a • občanského sektoru (204 respondentů).

  11. ZÁKLADNÍ PROMĚNNÉ • Hustota vzájemných kontaktů • Vzájemná důvěra • Vliv na jiné elity • Závislost na jiných elitách

  12. MĚŘENÍ STRUKTURÁLNÍ INTEGRACE – Budu vám postupně předčítat několik skupin elit a vy mi řekněte, jak často jste s jejich představiteli v kontaktu bez ohledu na to, jestli jde o osobní, telefonický nebo písemný kontakt. – Máte důvěru k následujícím skupinám lidí? (měřeno na škále 1 – 4) • Podle frekvence kontaktů jsme rozdělili respondenty na dvě skupiny – s občasným nebo žádným kontaktem (řídké kontakty) a s alespoň jedním kontaktem za měsíc (husté kontakty). • Podobně jsme postupovali v případě důvěry, kde jednu skupinu tvoří odpovědi rozhodně a spíše nedůvěřuji (vysoká důvěra) a druhou rozhodně a spíše důvěřuji (nízká důvěra).

  13. ČESKÉ ELITNÍ KRUHY VLIVU: DŮVĚRA A KONTAKTY • Centrální kruh: – Insiders(husté kontakty/vysoká důvěra) = 17% • Semiperiferie: • Konspiranti(husté kontakty/nízká důvěra) = 11% • Aspiranti (řídké kontakty/vysoká důvěra) = 39% • Periferie: • Outsideři (řídké kontakty/nízká důvěra) = 33% SPÍŠE OLIGARCHICKÝ DESIGN STRUKT. INTEG.

  14. SLOŽENÍ CENTRÁLNÍHO KRUHU ELIT Zdroj: CESES 2007

  15. Průnik insiderů jednotlivých sítí

  16. Postavení jednotlivých typů elit v celkové síti nízká vysoká husté

  17. Síla neformálních vztahů mezi jednotlivými typy elit: vliv – závislost. • Síla vlivu určitého typu elit je měřena mírou neformálního vlivu tohoto typu elit, kterou pociťují ostatní elity. • Závislost je měřena pociťovanou mírou neformálního vlivu zvenčí. Míra vlivu a závislosti byla zjišťována pomocí odpovědí na otázku: „Jak silný neformální vliv na směřování oblasti, v níž působíte mají (doplnit kategorii elit).“ Škála pro odpovědi: 1-velmi silný, 2-dost silný, 3-spíše silný, 4-spíše slabý, 5-téměř žádný, 6-žádný.

  18. Rozložení neformálního vlivu a závislosti elit vysoká nízká nízká vysoká

  19. TYPY VLIVU A ZÁVISLOSTI 1. Silný vliv/velká závislost Spoutaný Golem = Politické elity 2. Silný vliv/menší závislost Hegemon = Správní elity 3. Střední vliv/malá závislost Freelancer = Ekonomické a Mediální elity 4. Slabý vliv/velká závislost Loser = Kulturní a Občanské elity 5. Velmi slabý vliv/velká závislost Největší loser = Bezpečnostní elity

  20. Nesplněné podmínky demokratického vzoru strukturální integrace českých elit • Centrální kruh elit není nijak široký - strukturální integrace českých elit má spíše oligarchický vzor • Síť interakcí elit má střed - nejúžeji jsou provázány politické a správní elity • Jedna z frakcí v síti dominuje - největší vliv mají mocenské elity navázané na stát

  21. ZÁVĚRY České elity upadají do jednoho extrému své soudržnosti - podléhají plíživé oligarchizaci • Ideologický konflikt = pouhý ritualismus • Jejich budoucnost jako demokratických elit je nejistá • Predikce: pokud budou elity pokračovat v nastoupeném trendu, stabilita demokracie bude ohrožena – šance pro silné vůdce s pevnou rukou

  22. OBČANSKÉ ELITY

  23. Dva základní pohledy na roli OE • Klasická teorie elit vidí v osobnostech, které nepocházejí z řad elit, ale vyčnívají svým talentem nad průměr, členy nové nastupující elity. = Cirkulační role OE • Teorie občanské společnosti vidí ve vedoucích osobnostech neziskových organizací reprezentanty široké veřejnosti, bez nichž je demokracie jen skrytou oligarchií. = Advokační role OE

  24. Postavení OE v sítích jednotlivých typů elit (sloupcová %) Zdroj: CESES 2007 Největší podíl (téměř polovina) OE se nachází v pozici aspirantů do sítí ostatních typů elit. Nejčastěji aspirují do sítí ekonomických elit!

  25. POZICE OE Neformální sítě OE jsou na samotném dně žebříčku vlivu a jejich závislost na neformálních sítích ostatních elit patří k největším. Jsou to loseři neformálního světa reciprocity v sítích českých elit. Občanské elity působí na periferii vlivové struktury elit.

  26. ZÁVISLOST NA ÚŘEDNÍCÍCH To znamená, že OE, na které je kladena zodpovědnost za střežení demokracie mají na ostatní elity jen malý vliv a vykazují zvýšenou závislost hlavně na správních elitách. Projevuje se tak především jejich silná závislost na prostředcích ze státního rozpočtu, které rozdělují právě úředníci prostřednictvím často ne příliš průhledných, mechanismů.

  27. Síla neformálního vlivu a závislosti OE Zdroj: CESES 2007 Pozn.: Hodnoty představují aritmetický průměr odpovědí na otázku Jak silný neformální vliv na směřování oblasti, vníž působíte mají (doplnit kategorii elit). Škála pro odpovědi: 1-velmi silný, 2-dost silný, 3-spíše silný, 4-spíše slabý, 5-téměř žádný, 6-žádný.

  28. ZÁVĚRY • Závěrem lze na základě výše uvedených zjištění konstatovat, že OE naplňují spíše cirkulační než advokační roli. Pretendují spíše na pozvolnou revitalizaci staré elity než na její revoluční výměnu a tím podporují stabilitu současné podoby demokracie v ČR. • Celkově je advokační funkce českého občanského sektoru naplňována jen velmi malým podílem neziskových organizací s nejmenším podílem členů a dobrovolníků. • To taktéž podporuje hypotézu, že OE naplňují svoji advokační roli jen v minimální míře – nemají vlastnosti vůdců schopných mobilizovat masy následovníků v zájmu obhajoby veřejného blaha.

  29. STRUKTURA OE Zdroj: Frič, Pospišilová, VHD, 2009 OE v advokačních – obecně prospěšných – neziskových organizacích působí dojmem generálů bez vojska. I proto je jejich pozice a síla slabá.

  30. BEZPEČNOSTNÍ ELITY • C.W.Mills– „mocenská elita“ složená z politiků, národohospodářů a vojáků = hrozba pro demokracii (nadvláda ozbrojených sil) • DwightEisenhower – hrozba rostoucí moci „vojensko-průmyslového komplexu“ • Nový elitismus (J.Higley) – demokracie předpokládá síťovou konfiguraci elitních kruhů vlivu - typy elit relativně autonomní a vyvážené v centrálním kruhu elit

  31. DŮVĚRYHODNOST BEZPEČNOSTNÍCH ELIT Zdroj: CESES 2007

  32. DŮVĚRA BEZPEČNOSTNÍCH ELIT OSTATNÍM ELITÁM Zdroj: CESES 2007

  33. Hustota kontaktů uvnitř jednotlivých typů elit Zdroj: CESES 2007

  34. POZICE BE Bezpečnostní elity působí na samé periferii vlivové struktury v ČR. Jsou pouze nepříjemnými chudými příbuznými v rodině českých elit. Je toto to pravé místo, které mají bezpečnostní elity v současné demokratické společnosti zastávat? Nehrozí nám něco zcela opačné, než popisoval Mills v USA, tj. vyloučení představitelů armády a policie z centrálního kruhu elit?

  35. HROZBA Hrozba „… uzavřené, izolované vojenské komunity, která se zabývá pouze svými vlastními problémy.“ (Pezl 2004). Získaná data nás opravňují ke konstatování, že dochází k naplňování této hrozby. Z hlediska demokracie může deprivovaná a neintegrovaná elita představovat stejnou hrozbu jako elita stahující na sebe příliš velkou moc.

  36. Děkuji Vám za pozornost! Kontakt: fric@fsv.cuni.cz

More Related