Neziskový sektor „veřejný“

1. Neziskový sektor „veřejný“ média, církve, odbory, komory, akademická sféra,...

2. neziskové? • Nevýdělečné? • nevládní? • veřejnoprávní? (příklady ze sociální či kulturní oblasti)

3. primárně: církve odbory profesní komory veřejnoprávní média AV ČR na okraj: armáda a policie zdravotnictví školství sociální služby ostatní kulturní zařízení hlavní typy

4. postavení církví • (1) Církev a náboženská společnost vzniká dobrovolným • sdružováním fyzických osob a svébytně rozhoduje o věcech spojených • s vyznáváním víry, o organizaci náboženského společenství • a o vytváření k tomu určených institucí. • (2) Stát, kraje a obce nemohou provádět náboženskou nebo • protináboženskou činnost. • (3) Církve a náboženské společnosti spravují své záležitosti, • zejména ustanovují a ruší své orgány, ustanovují a odvolávají své • duchovní a zřizují a ruší církevní a jiné instituce podle svých • předpisů nezávisle na státních orgánech.

5. Překážky vzniku a působení církví činnost je v rozporu s právními předpisy a jejíž učení nebo činnost ohrožuje práva, svobody a rovnoprávnost občanů, ohrožuje demokratické základy státu, jeho suverenitu, nezávislost a územní celistvost, a • a) je v rozporu s ochranou veřejné mravnosti, veřejného pořádku, veřejného zdraví, principy lidskosti a snášenlivosti a bezpečnosti občanů, • b) popírá nebo omezuje osobní, politická nebo jiná práva fyzických osob pro jejich národnost, pohlaví, rasu, původ, politické nebo jiné smýšlení, náboženské vyznání nebo sociální postavení, rozněcuje nenávist a nesnášenlivost z těchto důvodů, podporuje násilí nebo porušování právních předpisů, • c) omezuje osobní svobodu osob – využívá psychický a fyzický nátlak k vy-tvoření závislosti, která vede k fyzickému, psychickému a ekonomickému poškozování těchto osob a jejich rodinných příslušníků, k poškozování jejich sociálních vazeb včetně omezování psychického vývoje nezletilých a omezování jejich práva na vzdělání, zabraňuje nezletilým přijmout zdravotní péči odpovídající zdravotním potřebám, nebo • d) je utajována vcelku nebo v některých částech, stejně jako organizační struktura církve a náboženské společnosti a vazby na zahraniční složky (…).

6. Registrace Církev a náboženská společnost se registrací stává právnickou osobou. Registrovaná církev a náboženská společnost může k pl-nění svého poslání zejména a) vyučovat a vychovávat své duchovní i laické pra-covníky ve vlastních školách a jiných zařízeních i na vysokých školách bohosloveckých a bohosloveckých fakultách za podmínek podle zvláštních právních před- pisů, b) získat oprávnění k výkonu zvláštních práv podle tohoto zákona.

7. Podmínky registrace přípravný výbor, zápis o založení, podpisy 300 zletilých občanů ČR nebo cizinců s trvalým pobytem hlásících se k této církvi a základní dokument, v něm: • název, sídlo a základní charakteristika církve, jejího učení a poslání, • označení orgánu církve, který jedná jejím jménem (včetně způsobu jeho ustavování a odvolávání, délky funkčního období jeho členů a jejich osobních údajů • organizační struktura, typy orgánů a jiných institucí s vyzna-čením těch, které mají být církevními právnickými osobami, způsob jejich ustavování a rušení (...) • způsob ustavování a odvolávání duchovních, • způsob schvalování základního dokumentu a jeho změn, • začlenění do struktur církve a náboženské společnosti mimo ČR, • zásady hospodaření • práva a povinnosti osob hlásících se k církvi.

9. Zvláštní práva • vyučovat náboženství na státních školách, b) konat duchovenskou službu v ozbrojených silách ČR, v místech, kde se vykonává vazba, trest odnětí svobody, ochranné léčení a ochranná výchova, c) být financována podle zvláštního právního předpisu, d) konat obřady, při nichž jsou uzavírány církevní sňatky, e) zřizovat církevní školy, případně f) zachovávat mlčenlivost duchovních v souvislosti s výkonem zpovědního tajemství (nebo podobného), je-li tato povinnost tradiční součástí učení církve a náboženské společnosti nejméně 50 let; tím není dotčena povinnost překazit trestný čin.

10. podmínky pro zvláštní práva • registrace a výroční zprávy aspoň 10 let • plnění závazků vůči státu a třetím osobám • podpisy alespoň 1 promile obyvatel České republiky podle posledního sčítání lidu, hlásících se k této církvi • případně potvrzení, že povinnost mlčenlivosti duchovních v souvislosti s výkonem zpovědního tajemství je tradiční součástí učení církve a náboženské společnosti nejméně 50 let.

11. Hospodaření církví – zákon č. 218/1949 (!) Sb. Stát poskytuje registrovaným církvím, kterým bylo přiznáno oprávnění k výkonu zvláštních práv, stanovenou úhradu osobních požitků duchovních, působících jako zaměstnanci církví v duchovní správě, v církevní administrativě nebo v ústavech pro výchovu duchovních.

12. přesněji řečeno... Pro financování církví jsou ve státním rozpočtu každoročně schvalovány finanční prostředky na: 1. platy a pojistné duchovních2. platy a pojistné administrativy 3. věcné náklady 4. údržbu církevního majetku Kritériem pro rozdělování těchto prostředků je od roku 2000 počet duchovních jednotlivých církví.

14. §§ 11 a 12 Zánik závazků (1) Veškerý soukromý a veřejný patronát nad kostely, obročími a jinými církevními ústavy přechází na stát. (2) Veškeré závazky přispívat na účely církví a náboženských společností, jejich složek, komunit, ústavů, nadací, kostelů, obročí a fondů, opírající se o patronát nebo o jiné právní důvody nebo dlouhodobé zvyklosti, zanikají s výjimkou závazků členů církví a náboženských společností, vyplývajících ze zřízení státem schválených. Učiliště pro výchovu duchovních Stát vydržuje učiliště a ústavy pro výchovu duchovních.

15. Odbory hlavní poslání: obhajoba hospodářských a sociálních zájmů zaměstnanců vesměs uznávány významná součást občanské společnosti. Historie: dlouholetý boj za důstojné pracovní podmínky zaměstnanců, zejména pokud jde o pracovní dobu, právo na placenou dovolenou, mzdy apod.

16. Odbory – sdružení zaměstnanců k prosazování jejich zájmů. Jinými slovy, aby vahou své kolektivní síly vyrovnávali ekonomicky nerovnou pozici mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Jsou pro tyto účely vybaveny pravomocemi, které jsou obsaženy v zákoníku práce. Zaměstnavatel je v zásadě v pozici ekonomicky silnějšího subjektu, který si může klást podmínky, neboť má k dispozici zejména výrobní prostředky.

17. Cílem odborových organizací je především uzavírat kolektivní smlouvy, které upravují zejména pracovní a mzdové podmínky všech zaměstnanců (tedy i odborově neorganizovaných) se zaměstnavatelem. Kolektivní smlouvy jsou nejen významným nástrojem pro úpravu pracovních a mzdových podmínek, ale zaručují zaměstnavateli po dobu platnosti kolektivní smlouvy sociální smír – pokud je kolektivní smlouva uzavřena, nemohou zaměstnanci stávkovat. • Právo zaměstnanců na informace a projednání se realizuje prostřednictvím odborových organizací nebo rad zaměstnanců.

18. Autorita odborů ve společnosti? • Historické důvody - ROH a jeho postavení v NF ČSSR. Právním nástupcem ROH je Majetková, správní a delimitační unie odborových svazů – občanské sdružení! • Po 1989 – málo zkušeností (?), těžké začátky ve vztahu k vládě v 90. letech. Celkově ale sociální smír (v mezi-národním srovnání výrazný). • Dnes „Chce to více odvážných odborových funkcionářů na všech úrovních.“ • Vytlačování odborů z podniků. • Ochrana odborových funkcionářů před propuštěním (nutný souhlas odborů, spory řeší soud).

19. Právní základ – zákoník práceč. 262/2006 Sb. • Uzavírání kolektivních smluv (podnikových nebo vyššího stupně) • Projednávání • stížností • převádění pracovníků na jinou práci • hromadné úpravy pracovní doby, • práce přesčas a možnost nařizovat práci ve dnech pracovního klidu a noční práci • Info o propouštění, u hromadného v předstihu plus projednání.

20. Struktura • konfederace/asociace – svazy – ZO nebo individuální členství • ČMKOS – 33 svazů, cca 11 000 ZO, cca 600 000 lidí • též ASO (13 svazů), KUK, KOK, OSČMS a Rovnost • cca 15-20 samostatných svazů • několik samostatných organizací

21. hlavní pole působnosti ČMKOS

22. Z nového Zákoníku práce • Ruší 58 předpisů a nahrazuje několik zákonů. • Zavádí nový princip vztahů mezi zaměstnanci a zaměstnavateli: "co zákon nezakazuje, je povoleno". • U firem do deseti zaměstnanců se snižuje rozsah zákonných povinností zaměstnatele (například v poskytování informací). • Zavádí "konto pracovní doby". Firmy (i bez odborů) budou moci upravit stanovenou týdenní pracovní dobu zaměstnanců a zároveň jim vyplácet stálou mzdu. • Sjednocuje výpovědní dobu na dva měsíce (nyní je u organizačních důvodů zaměstnavatele i tříměsíční). •  Nezahrnuje už nástroje k zabezpečování plné zaměstnanosti (překážky při rozvázání poměru). Zaměstnavatel nebude muset u výpovědi z organizačních důvodů pracovníkovi hledat nové místo. •  Možnost rozvázat pracovní poměr ze strany zaměstnavatele ze zdravotních důvodů za odstupné.

23. Komory – sdružení podnikatelů/ zaměstnavatelů Zřízené zákonem nebo ze zákona: S povinným členstvím: • lékařské, stomatologická a lékárnická • advokátní • daňových poradců • veterinárních lékařů (mimo MO a MV) • architektů • autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě • notářská • auditorů S nepovinným členstvím: - Hospodářská komora a Agrární komora

24. Hospodářská komora ČR • zřízena zákonem č.301/1992 Sb., cca 14 000 členů • k podpoře podnikatelských aktivit, k prosazování a ochraně zájmů a k zajišťování potřeb svých členů • v zemědělství, potravinářství a lesnictví „sesterská“ Agrární komora ČR • členství: každá právnická nebo fyzická osoba zapsaná v obchodním rejstříku nebo vlastnící živnostenský list. JHK: „po odsouhlasení přijetí za člena představenstvem“. • dvojí struktura (oborová –mnoho desítek- a regionální) • členství zpočátku povinné, teď dobrovolné, neprosazen návrh na povinnou registraci (a poplatky!) • ne velké korporace, ty ve Svazu průmyslu a dopravy

25. Komory v rámci své působnosti zejména • poskytují svým členům poradenské a konzultační služby, • vydávají vyjádření, osvědčení a odborná stanoviska, • organizují vzdělávací činnost a spolupracují s orgány státní správy v zajišťování informovanosti, profesního vzdělávání a rekvalifikace a při řešení problémů zaměstnanosti, • zabezpečují propagaci členů a šíření informací o jejich podnikatelské činnosti, • dbají, aby členové vykonávali podnikatelskou činnost odborně a v souladu s obecně závaznými právními předpisy, • navazují a rozvíjejí styky s komorami v zahraničí, vydávají a rozšiřují informativní a odborné publikace, • zřizují stálé smírčí komise k předcházení obchodním sporům mezi svými členy.

26. legislativa § 23 ZP: Návrhy zákonů a návrhy ostatních právních předpisů týkajících se důležitých zájmů pracujících, zejména hospodářských, výrobních, pracovních, mzdových, kulturních a sociálních podmínek, se projednávají s příslušnými ústředními odborovými orgány a příslušnými organizacemi zaměstnavatelů. HK ČR povinným připomínkovým místem na základě usnesení vlády č. 1072 ze dne 3. listopadu 2004 (novela LRV)

27. Veřejnoprávní média duální systém • RRTV • ČT • ČRo

28. Rada pro rozhlasové a televizní vysílání • zřízena zákonem č. 231/2001 Sb. jako správní úřad, který vykonává státní správu v oblasti rozhlasového a televizního vysílání. • dohlíží na zachovávání a rozvoj plurality programové nabídky a informací v oblasti vysílání a dbá na jeho obsahovou nezávislost.

29. Působnost RRTV dohlíží na dodržování právních předpisů v oblasti vysílání a podmínek stanovených v rozhodnutí o udělení licence včetně regulace reklamy, • uděluje, mění a odnímá licence k provozování vysílání • upozorňuje provozovatele vysílání na porušení povinností, stanoví mu lhůtu k nápravě • ukládá sankce • zpracovává v součinnosti s Českým telekomunikačním úřadem část plánu přidělení kmitočtového spektra určeného pro vysílání • stanoví soubor technických parametrů, které jsou součástí oprávnění k provozování vysílání • předkládá Poslanecké sněmovně každoročně výroční zprávu o své činnosti a o stavu v oblasti vysílání

30. Členové RRTV

31. ČESKÁ TELEVIZE • Zřízena ke dni 1. ledna 1992 zákonem o České televizi jako televize veřejné služby   • Statutární orgán generální ředitel jmenovaný Radou České televize na šestileté období   • Kontrolní orgán Rada České televize (15 členů) volená Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR na 6 let, s dvouletou obměnou jedné třetiny členů   • Organizační části ČT v Praze, Televizní studio Brno, Televizní studio Ostrava   • Hospodaření samostatný subjekt nezávislý na státním rozpočtu   • Financování z televizních poplatků a zákonem vymezené podnikatelské činnosti (reklama, sponzoring - doplňkový zdroj příjmů)  

32. Poslání: • poskytovat objektivních, ověřených, ve svém celku vyvážených a všestranných informací pro svobodné vytváření názorů, • přispívat k právnímu vědomí obyvatel ČR • vytvářet a šířit programy a poskytovat vyváženou nabídku pořadů pro všechny skupiny obyvatel • se zřetelem na svobodu jejich náboženské víry a přesvědčení, kulturu, etnický nebo národnostní původ, národní totožnost, sociální původ, věk nebo pohlaví • tak, aby tyto programy a pořady odrážely rozmanitost názorů a politických, náboženských, filozofických a uměleckých směrů • s cílem posílit vzájemné porozumění a toleranci a podporovat soudržnost pluralitní společnosti • rozvíjet kulturní identitu obyvatel ČR včetně národnostních nebo etnických menšin. Poslání naplňuje ČT zejména tím, že • provozuje vysílání na dvou celoplošných vysílacích okruzích • zřizuje síť vlastních zpravodajů • vytváří archivní fondy, udržuje je a podílí se na jejich využívání jako součásti národního kulturního bohatství.

33. RADA ČESKÉ TELEVIZE • je orgánem, jímž se uplatňuje právo veřejnosti na kontrolu činnosti České televize. • Rada ČT má patnáct členů, které volí a odvolává Poslanecká sněmovna, a to tak, aby v ní byly zastoupeny významné regionální, politické, sociální a kulturní názorové proudy.

34. Do působnosti Rady náleží: • jmenovat a odvolávat generálního ředitele (a určovat mu mzdu) a na jeho návrh ředitele televizních studií České televize • schvalovat rozpočet a závěrečný účet ČT • schvalovat na návrh generálního ředitele Statut ČT • předkládat PS P ČR ke schválení Kodex ČT • dohlížet na plnění úkolů veřejné služby. RČT předkládá PS P ČR výroční zprávu o činnosti a hospodaření ČT. Návrhy kandidátů na členy Rady předkládají PS P ČR organizace a sdružení představující kulturní, regionální, sociální, odborové, zaměstnavatelské, náboženské, vzdělávací, vědecké, ekologické a národnostní zájmy. Členové Rady jsou voleni na funkční období 6 let, přičemž každé 2 roky je volena jedna třetina členů; mohou být zvoleni opětovně. Členství v Radě je neslučitelné s jakoukoli funkcí ve veřejné správě ani v politických stranách, společenských organizacích a občanských sdruženích. Jednání RČT jsou veřejná. Rada ČT projednává podněty a připomínky k činnosti České televize, které na její adresu docházejí. Ze zákona je Rada ČT povinna řešit stížnosti na generálního ředitele České televize.

36. Český rozhlas • naprosto analogicky k ČT

37. AV ČR • historické peripetie (KČSN, ČAVU/SPNVUL, ČSAV, US ČR) • 55, 6200 • vl. zákon 283/1992 Sb. a kapitola v rozpočtu, donedávna v zásadě samospráva • přelom: zákon o VVI č. 341/2005 Sb. – i resortní výzkumné ústavy (příprava: zákon č. 130/2002 Sb. o podpoře výzkumu a vývoje • teď: AV ČR co organizační složka státu • pracoviště (ústavy co VVI) • orgány: • Akademický sněm • Akademická rada a její předsednictvo, • předseda Akademie • Vědecká rada Akademie. • Učená společnost ČR (občanské sdružení) – podpora a reprezentace ze zákona (?!)