BIOLOGICKÉ A PSYCHOSOCIÁLNÍ PREDIKTORY CHRONICITY BOLESTÍ DOLNÍ ČÁSTI ZAD

1. BIOLOGICKÉ A PSYCHOSOCIÁLNÍ PREDIKTORY CHRONICITY BOLESTÍ DOLNÍ ČÁSTI ZAD A MOŽNOSTI JEJICH OVLIVNĚNÍ Opavský J., Urban J. Katedra fyzioterapie a algoterapie, Fakulta tělesné kultury Univerzity Palackého, Olomouc

2. FAKTORY BIOLOGICKÉ FAKTORY PSYCHOSOCIÁLNÍ VÝZNAMNÉ FAKTORY PRO CHRONICITU BOLESTÍ DOLNÍ ČÁSTI ZAD A MOŽNOSTI JEJICH OVLIVNĚNÍ V RÁMCI TERAPIE PRAXE ZALOŽENÁ NA DŮKAZECH (s použitím databáze MEDLINE pro heslo LOW BACK PAIN a další související hesla) EVIDENCE-BASED MEDICINE (PRACTICE)

3. výrazná disabilita na počátku obtíží • Valat et al., 1997 • propagace bolesti do dolní končetiny • zvyšuje riziko chronicity LBP 1,9 - 2,6x • Fransen et al., 2002, • Thomas et al. 1999, • Valat et al. 1997 INTENZITA BOLESTI A PROPAGACE DO KONČETINY JAKO NEGATIVNÍ PREDIKČNÍ FAKTORY • počáteční vysoká intenzita bolesti Bendix et al., 1998 • delší trvání bolesti před zahájením léčby Hasenbring et al., 1994

4. PATOLOGICKÉ ZMĚNY MEZIOBRATLOVÉPLOTÉNKY • zánětlivé změny - přítomnost mediátorů zánětu (substance P, fosfolipáza A2, PGE2, leukotrieny, oxid dusnatý, cytokiny, TNF-alfa) • Coppes et al., 1997, • Freemont et al., 1997, • Goupille et al.,1998, • Kawakami et al., 1998, • Saal 1995, • neovaskularizace poškozené meziobratlové ploténky • Pai et al., 1999, • Virri et al., 1996 FAKTORY BIOLOGICKÉ

5. PATOLOGICKÉ ZMĚNY MEZIOBRATLOVÉPLOTÉNKY - pokračování - • změny nervového zásobení • mechanoreceptory v zevních vrstvách anulus fibrosus - význam pro nocicepci a reflexní změny v daném úseku • Roberts et al., 1995 • u pacientů s chronickou LBP zjištěna nervová vlákna až ve vnitřní třetině anulus fibrosus a dokonce i u části z nich v nucleus pulposus • Freemont et al., 1997 • senzitivní i autonomní nervová zakončení v poškozené meziobratlové ploténce • Coppes et al., 1997, • Palmgren et al., 1996

6. VZNIK RADIKULOPATIE • mediátory zánětu z poškozené meziobratlové ploténky se podílejí na vzniku radikulopatie • Miyamoto et al., 2000, • Kawakami et al., 1998 • žilní městnání, ischemizace, neovaskularizace a endoteliální abnormality - významné faktory pro intra- a perineurální fibrózu po herniaci disku - zvažován proto příznivý vliv ASA a NSA • Cooper et al., 1995

7. POSTIŽENÍ MEZIOBRATLOVÝCH KLOUBŮ • mechanické faktory ovlivňující stabilitu a další biomechanické aspekty v segmentu • iritace senzitivních a autonomních vláken v meziobratlových kloubech (spoluúčast i vláken nervus sinuvertebralis) • a zánětlivé změny v oblasti facetových kloubů se mohou významně podílet na patogenezi LBP • Ahmed et al., 1993

8. FAKTORY SVALOVÉ • svalová dekondice - adekvátní fyzická aktivita je prevencí chronicity u LBP • Vuori, 2001 • snížení síly trupového svalstva při izokinetických měřeních spojeno s chronicitou LBP • Bayramoglu et al., 2001, • Lee et al., 1999 • snížení aerobní kapacity - časté u pacientů s chronickými bolestmi zad - významné snížení bolestí a disability již po 6ti týdenním aerobním cvičení • van der Velde a Mierau 2000

9. FAKTORY SVALOVÉ - pokračování - • hypotrofie i části m. multifidus v bederní oblasti u pacientů s LBP Hides et al., 1994 • zkrácení trvání aktivity m. gluteus maximus při flexi i extenzi trupu u pacientů s LBP • Leinonen et al., 2000 • zvýšená únavnost m. gluteus maximus u pacientů s LBP • Kankaanpää et al., 1998

10. FAKTORY SVALOVÉ - pokračování - • po zvýšení síly extenzorů trupu došlo k významnému snížení bolestí a k funkčnímu zlepšení • Mooney et al., 1997 • zvýšení výkonnosti zádových svalů - pozitivní faktor • Bendix et al. 1998 • přítomnost trigger bodů - v souvislosti se senzitizací nervových zakončení a s průvodnými změnami integračních míšních aktivit • Hong a Simons, 1998

11. PORUCHY ŘÍZENÍ POHYBŮ, SVALOVÉ DYSBALANCE A DYSKOORDINACE • „poruchy předprogramování pohybů” (poruchy feedforward mechanismů) - poruchy včasného zapojování m. transversus abdominis a mm. obliqui abdominis u pacientů s LBP • Hodges a Richardson, 1999 • poruchy senzomotorické kontroly pohybů a snížení segmentální stability v bederním úseku • Ebenbichler et sl., 2001, • Jull a Richardson, 2000 • snížení aktivity m. gluteus maximus a oslabení pánevní stability u chronických bolestí dolní části zad u poruch senzomotoriky • Bullocksaxton, Janda a Bullock 1993

12. OMEZENÍ HYBNOSTI V BEDERNÍM ÚSEKU • výrazné omezení hybnosti mělo negativní predikční význam ve 3 z 9 studií • Borge et al., 2001 • mechanické rizikové faktory - zvedání těžších předmětů, časté ohýbání, kombinace zvedání s rotací trupu, statické pozice, vibrace • Basler, 1994, • Fathallah et al., 1998 STEREOTYPNÍ PŘETĚŽOVÁNÍ POHYBOVÉHO SYSTÉMU

13. HMOTNOST A ZVÝŠENÍ BODY MASS INDEXU • pozitivní korelace s chronicitou LBP, obezita zvýšila riziko chronicity LBP 1,7x • Bayramoglu et al., 2001, • Fransen et al., 2002, • Leboeuf-Yde et al., 1999 • hmotnost a výška nejsou spojeny s chronicitou u LBP • Valat et al., 1997 ?

14. VĚK • vyšší věk je spojen se zvýšením rizika chronicity, prodlužování doby disability v závislosti na zvyšujícím se věku • Bendix et al., 1998, • Mayer et al., 2001, • Valat et al., 1997

15. KOUŘENÍ • pozitivně korelovalo s disabilitou, riziko chronicity LBP se u kuřáků zvyšuje 1,6 - 2,2x • kouření bylo spojeno nejen s LBP, ale i s dalšími muskuloskeletálními bolestmi • Andersson et al., 1998, • Bendix et al., 1998, • Feldman et al., 2001, • Thomas et al., 1999

16. FAKTORY PSYCHOLOGICKÉ DISTRESS A VLIV NEPŘÍZNIVÝCH ŽIVOTNÍCH UDÁLOSTÍ • špatné vlastní hodnocení zdravotního stavu a/nebo těžší distress premorbidně zvyšují riziko chronicity více jak 3x • Thomas et al., 1999 • stressové vlivy zvyšující pocit bezmoci a nejméně jedna závažná stressová událost před rozvojem bolestí zad vedou k rozvoji chronicity • Klapow et al., 1995, • Lampe et al., 1998

17. DEPRESE • deprese, spojená často se špatným zvládáním bolesti, je prediktorem chronicity • Hasenbring et al., 1994, • Reis et al., 1999 • exhausce byla mnohem častější u pacientů s nevýrazným nálezem (tzv. idiopatické bolesti zad) • Lampe et al., 1998 EXHAUSCE

18. PROBLÉMY SE ZVLÁDÁNÍM OBTÍŽÍ (COPING) • obtíže se zvládáním životních situací vedou významně častěji k chronicitě • Lampe et al., 1998 • problémy se zvládáním bolesti, často spojené s depresí) jsou prediktory chronicity • Hasenbring et al., 1994

19. DALŠÍ PSYCHOLOGICKÉ FAKTORY • očekávání bolesti a strach z bolesti při pohybu omezovaly pohybové schopnosti u chronických bolestí zad • Al-Obaidi et al., 2000 • vlastní hodnocení výraznější disability bylo u pacientů na sociální podpoře (tj. nevracejících se do zaměstnání ani po roce) • Gatchel et al., 1995

20. FAKTORY SOCIÁLNÍ • nižší úroveň vzdělání, nižší příjem a nižší sociální zařazení • Hagen et al., 2000, • Hasenbring et al., 1994, • Valat et al., 1997 • nespokojenost se zaměstnáním byla spojena s častější chronicitou (až 2x) • Basler, 1994, • Hagen et al., 2000, • Thomas et al., 1999, • Williams et al., 1998

21. DALŠÍ SOCIÁLNÍ FAKTORY • neuspokojivá sociální podpora byla častější u chronických pacientů • Basler, 1994, • Klapow et al., 1995 • nedostatečná podpora při obtížích ze strany rodiny a/nebo neuspokojivá rodinná situace • Basler, 1994, • Valat et al., 1997, • Reis et al. 1999

22. !!! MEMENTO PRO LÉKAŘE A FYZIOTERAPEUTY !!! • Faktor podporující rozvoj chronicity: • nespokojenost s efektem prvotního vyšetření a léčby pro tyto obtíže • Reis et al., 1999