LATINA A LATINSKÁ LITERATURA V ČESKÝCH ZEMÍCH V DOBĚ BAROKA

1. LATINA A LATINSKÁ LITERATURA V ČESKÝCH ZEMÍCH V DOBĚ BAROKA Úvod do studia klasické filologie

2. Barokní latina a její základní lingvistické charakteristiky • základní dichotomie tradice inovace • variabilita stylů, lexika i ortografie • spojuje v sobě prvky humanistické i středověké latiny stejně jako modernizující invenci • expresivita, emocionalita – superlativy, hyperboly, bohatá metaforika • záliba ve vytváření neologismů • silný vliv řečtiny • metrická variabilita – kombinuje klasicizující metrické formy humanistické literatury se středověkými formami včetně rýmu

3. Hlavní žánry latinské literatury v období baroka teologická literatura, kázání školní hry poezie –náboženská lyrika legenda odborná díla (literární teorie, historiografie, přírodověda, filozofie)

4. Sociálně-kulturní kontext barokní literatury v českých zemích ₃ ₃ ₃ ₃ ₃ ₃ ₃ ₃ ₃ ₃ ₃ ₃ ₃ ₃ ₃ ₃ ₃ ₃ ₃ ₃ ₃ ₃ ₃ ₃ ₃ ₃jazyková triglosie₃ ₃ ₃ ₃ ₃ ₃ ₃ ₃ ₃ ₃ ₃ ₃ ₃ ₃ ₃ ₃ ₃ ₃ ₃ ₃ ₃ ₃ ₃ ₃ ₃ ₃ katolická xevangelická nábožensko-ideologická konfrontace: LITERATURA domácíxexulantská Předpokladem literární tvorby je vyspělé školství založené na systematické výuce klasických jazyků (univerzity – Olomouc, Praha, gymnázia, školské řády - jezuité, piaristé). latina čeština němčina

5. Barokní divadlo > prostředí – šlechtické dvory, školy (gymnázia, univerzity), města, kláštery, církevní slavnosti > žánry – tragedie, komedie, alegorické hry při školních, církevních a korunovačních slavnostech (ludicaesarei), opery, melodramy > náměty – antická mytologie a historie, středověká historie, biblické motivy, křesťanská tradice > teoretikové – Franciscus Lang, Bohuslav Balbín

6. Bohuslav Balbín

7. Baroko a antická tradice • teoretické návody v barokních poetikách a jejich praktická aplikace v rámci literární tvorby • přímé přejímání antických reálií – mytologie, historie • přímé citace z antických literárních děl • antické žánry a metrické formy • antická symbolika a metaforika – zejména se projevuje v rámci dobové emblematiky • přejímání antických myšlenkových koncepcí – historiografie, filozofie • antická topika – pastýřská idyla, arkadská krajina

8. emblematikaoslava vítězství Leopolda I. nad Turky

9. Barokní slavnosti a jejich jazyková a literární stránka barokní slavnost – multidisciplinární kulturně-historický fenomén: divadlo, hudba, architektura, malířství příležitosti pořádání slavností – konsekrace kostelů, jubilejní slavnosti, závěr akademického roku, korunovace panovníka, svatořečení národních světců (sv. Jan Nepomucký) literární rovina slavností – divadelní představení, kázání, deklamace, citace z klasické literatury dekorující slavobrány a kulisy

10. barokní divadlo sál (Giuseppe Galli Bibena)

11. Barokní latinské kazatelství • rozsáhlá kazatelská literatura v češtině, němčině i latině; i česká a německá kázání obsahují citace v latině • základní zaměření kázání – rekatolizace, sociální kritika postavení poddaných, výrazná součást barokních slavností – zejména svatonepomucenská tematika související s kanonizací sv. Jana Nepomuckého r. 1729 • hlavní představitelé: Antonín Koniáš, Karel Račín, Daniel Nitsch, Tomáš Xaverius Laštovka, Bohumír Hynek Josef Bílovský, Eligius od sv. Jiří

12. sbírka kázání B. H. J. Bilovského sv. Jan Nepomucký

13. Postavení latiny v barokní době V evropském kontextu se latina výrazněji uplatňuje v katolických zemích, zatímco v zemích, v nichž dominuje reformace, latina z veřejného prostoru pomalu ustupuje a omezuje se na roli jazyka vědy a na akademické prostředí. V době vlády Ludvíka XIV. je latina vytlačena i z pozice mezinárodního diplomatického jazyka ve prospěch francouzštiny. Ve středoevropském kontextu (zejména na území habsburské říše včetně Čech a Moravy) latina funguje jako liturgický jazyk, jazyk církevní i státní administrativy, vyučovací jazyk na univerzitách, jazyk výrazné části literatury). Teprve josefínská modernizaceoslabuje její postavení ve prospěch němčiny. „Latina si udržovala i nadále dominantí postavení jako jazyk prestižní vzdělanosti.“ Alexandr Stich

14. Latina jako jazyk barokní vědy literární věda, poetika Bohuslav Balbín filologie, gramatika Jan Václav Pohl, Václav Jan Rosa historiografie Pavel Stránský, Pavel Skála ze Zhoře, Bohuslav Balbín, Tomáš Pešina z Čechorodu, Jan Tanner, Bonifác Procházka filozofie, teologie Rodericus Arriaga, Valerián Magni lékařská literatura Jan Marek Marci matematika, astronomie Josef Stepling Latina se rovněž uplatnila jako pracovní jazyk vědeckých záznamů. Např. v 18.století se v latině vedly zápisy o meteorologických pozorováních v pražském Klementinu.

15. Tomáš Jan Pešina z Čechorodu

16. Tato prezentace byla vytvořena v rámci projektu FRVŠ č. 1820/2011 Inovace studijního předmětu Úvod do studia klasické filologie.