NEJČASTĚJŠÍ VĚTY VE ZPRÁVÁCH ZE CVIČNÝCH INSPEKCÍ Konference

1. NEJČASTĚJŠÍ VĚTY VE ZPRÁVÁCH ZE CVIČNÝCH INSPEKCÍ Konference Standardy kvality sociálních služeb v praxi, 26. 2. 2013 Ing. Štěpánka Syrovátková Centrum pro komunitní práci západní Čechy

2. Celkem proběhlo 22 cvičných inspekcí Rozdělení dle typů služeb Azylový dům pro matky s dětmi – 2 Centrum denních služeb – 1 Domov pro osoby se zdravotním postižením – 4 Domov pro seniory – 5 Denní stacionář – 2 Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež – 3 Odborné sociální poradenství – 2 Pečovatelská služba – 2 Ranná péče – 1 Rozdělení dle zvolených standardů Standard č. 1 - 6 Standard č. 2 – 3 Standard č. 3 – 9 Standard č. 4 - 4

3. STANDARD č. 1 • Poslání je formulováno obecně – nevymezuje druh, smysl a nabídku služby. • Cíle služby nejsou zpracovány měřitelně, nelze určit, zda směřují k naplňování poslání zařízení. • Negativní vymezení cílové skupiny nekoresponduje s § 91 ZSS. • Zařízení nemá zpracovány postupy pro výkon základních činností. • Předložená anonymizovaná dokumentace klientů obsahuje stigmatizující hodnocení uživatelů. • Poskytovatel připustil asymetrické oslovování mezi klienty a personálem (personál tyká, klient vyká), poskytovatel nemá zaznamenán způsob oslovování (tykání, vykání) v osobní dokumentaci jednotlivých klientů.

4. STANDARD č. 2 • Pravidla pro prevenci porušení základních lidských práv a svobod (dále jen ZLPS) nejsou dostatečně zpracována, resp. postup podle předložených pravidel by nezaručil ochranu ZLPS. • Pravidla nejsou psána formou návodných postupů pro pracovníky zařízení. • Pravidla neobsahují postupy pro situace, kdy by došlo k porušení ZLPS či situace střetu zájmů (např. sankcionování pracovníků, satisfakce klientů). • Dle popsaných pravidel (a dle sdělení pracovnic) dochází v zařízení k faktickému porušování základních lidských práv a svobod uživatelů služby. • Z rozhovoru s pracovnicemi vyplynulo, že problematika střetu zájmů není v zařízení reflektována. • Pravidla pro nakládání s dary neobsahují žádný návod pro to, jak při přijímání (odmítání) darů postupovat.

5. STANDARD č. 3 • Pravidla pro jednání se zájemcem jsou obecná, nepopisují návodně, jak celý proces jednání se zájemci vypadá, o čem konkrétně poskytovatel zájemce informuje, jakým způsobem se na proceduře podílejí třetí subjekty. • Metodika neobsahuje návodný postup, jak zjišťovat skutečnost, zda se zájemce nachází v nepříznivé sociální situaci (resp. zda spadá do vymezeného okruhu osob). • Metodiky (a formulář pro sociální šetření) upravující jednání se zájemci o službu jsou málo konkrétní, nelze podle nich jednoznačně postupovat. • Z postupu v písemném dokumentu k jednání se zájemcem vyplývá, že poskytovatel může akceptovat jednání se zájemcem, kterému není zájemce osobně přítomný. • V žádosti o službu a některých jejích přílohách požaduje poskytovatel po zájemci jeho osobní údaje v neoprávněném rozsahu (např. rodné číslo, kopie o výši důchodu) – toto jednání lze posuzovat jako neoprávněné nakládání s osobními údaji zájemců.

6. STANDARD č. 3 • Poskytovatel má v pravidlech negativně vymezenu cílovou skupinu způsobem, který může vést k odmítnutí zájemců o službu z jiných důvodů, než povoluje § 91 ZSS. • Poskytovatel používá při stanovení pořadí zájemců v evidenci žádostí kritéria, která nesouvisejí s řešením nepříznivé sociální situace zájemce, ale s ekonomickými zájmy poskytovatele (případně zřizovatele). Tato situace je situací střetu zájmů. • Poskytovatel nemá v metodice uvedeno, že vede evidenci zájemců odmítnutých z důvodu naplněné kapacity. • V pravidlech o odmítnutí zájemce o služby není uvedena zákonná povinnost vystavení potvrzení o odmítnutí (a důvodu odmítnutí), pokud o to zájemce požádá.

7. STANDARD č. 4 • Předložené materiály pro oblast standard 4 jsou zpracovány obecně, nemají charakter návodných postupů pro uzavírání smlouvy o poskytování sociální služby. • Smlouva není individualizovaná – v kapitole „rozsah poskytování sociální služby“ uvádí pouze výčet základních činností dle ZSS, aniž by byl sjednán výběr činností či upřesněno, že výběr bude obsahem individuálního plánování při poskytování služby. • Poskytovatel stanovil ve smlouvě (resp. její příloze) jako fakultativní ty činnosti, které jsou základními činnostmi služby • Pravidla poskytovatele neošetřují dostatečně způsob ukončení smlouvy (nejsou konkretizované výpovědní důvody pro situaci velmi závažného porušení pravidel, není stanovena výpovědní lhůta a okamžik, odkdy začíná běžet). • Výpovědní důvody (uvedené ve smlouvě i v pravidlech) jsou neurčité.

8. STANDARD č. 5 • Pravidla pro SQ5 jsou obecná, nejsou pracovním návodem pro realizaci individuálního plánování v praxi. • Individuální plánování není mezi pracovníky chápáno jako komplexní proces plánování celého rozsahu poskytované služby. Individuální plánování je zaměřené pouze na plnění tzv. osobních cílů uživatelů. • Předložená dokumentace klientů neobsahuje plány spolupráce (tedy jednotlivých kroků, termínů a toho, kdo a co udělá). Pracovníci si předávají postupy ústně (či pracují dle svého individuálního uvážení), což nezaručuje jednotný (s klientem vyjednaný) postup personálu. • Předložená dokumentace uživatelů neobsahuje konkrétní plán činností k naplnění stanovených cílů. V dokumentaci lze nalézt spíše zprávu o tom, jak činnosti probíhaly (tedy zpětné hodnocení).

9. STANDARD č. 5 • V některých případech jsou kroky k dosažení cílů formulovány jako popis toho, co bylo ze strany uživatele ne/uděláno. (nejedná se o plánování, ale monitorování spolupráce) • Hodnocení průběhu spolupráce je realizováno optikou pracovníka, jedná se o hodnocení pokroku klienta (či klienta samotného), nikoli o hodnocení celé spolupráce. • Hodnocení v některých případech obsahuje hodnocení klienta. • Dle sdělení části personálu je důležité mít informace o tom, jak pracovat s klienty, tzv. „uložené v hlavě“. Zaznamenávání do „papírů“ není nutné a ani by se to nestihlo. • Rizika ohrožující klienty (a způsob jejich případné eliminace) nosí personál „v hlavě“, nezaznamenává je do osobní dokumentace klientů.

10. Štěpánka Syrovátková DĚKUJI ZA POZORNOST www.cpkp.cz