Hodnocení bonity municipalit a přístupy bank

1. Finanční analýza municipalit v podmínkách českého výkaznictví Příspěvek pro XIV. celostátní finanční konferenci SMO ČR 10. 11. 2011Ing. Jiří Potměšil - Česká Spořitelna, odbor úvěrových analýzjpotmesil@csas.cz

2. Hodnocení bonity municipalit a přístupy bank Znalostní přístup • Banky si udržují vlastní know-how, rozumí výkazům • Aplikují vlastní systém interních ratingů („IRB“ přístup) • Systematicky diferencují mezi klienty • Specializace pracovníků, informační systém Formální přístup • Instituce nedisponují vlastním know-how, sektoru se věnují nahodile • Spoléhají na různá kritéria z externích zdrojů případně se snaží na municipality aplikovat kritéria z jiných klientských segmentů • Neumí diferencovat - vůči sektoru chovají často bezmeznou důvěru, střídanou bezmeznou nedůvěrou v časech ekonomické stagnace

3. Hodnocení bonity municipalit – přístup ČS • Dlouhodobá snaha o diferenciaci klientů z pohledu úvěruschopnosti (již od počátku 90. let) • Hodnocení klientů vlastním ratingovým systémem • Důraz na výhled hospodaření • Detailní analýza u klientů s významnou expozicí • Vyšší míra specializace pracovníků napříč úvěrovým procesem

4. Proč banka zpracovává finanční analýzu? Porozumění finanční situaci klienta • Klíčová podmínka pro schopnost poradit a nabídnout vhodné strukturování úvěrových produktů Řízení úvěrového rizika • Stanovení adekvátního interního ratingu • Podpora rozhodování o poskytnutí úvěru a jeho podmínkách (sazba, zajištění atp.) • Získání podkladů pro výpočet kapitálové přiměřenosti

5. Co banka sleduje v rámci finanční analýzy? Bude municipalita v budoucnu schopna krýt dluhovou službu a další mandatorní popř. plánované fakultativní kapitálové výdaje? Dílčí kritéria • Výše provozního přebytku a jeho stabilita • Výše dluhu a jeho časová struktura (výše splátek v jednotlivých letech) • Výše mandatorních a fakultativních investic • Potenciál kapitálových příjmů • Dopady realizovaných projektů na investiční/provozní cash-flow • Dopad hospodaření podřízených organizací a dceř. společností • Srovnání vybraných ukazatelů s podobně velkými municipalitami

6. Informační vstupy pro finanční analýzu Základní • Výkaz pro hodnocení plnění rozpočtu • Rozvaha • Výkaz zisku a ztráty • Rozpočet, rozpočtový výhled • Závěrečný účet • Projekce splátek finančních závazků popř. dodavatelských úvěrů (není-li součástí rozp. výhledu) Doplňující • Plán investic a souvisejících dotací (není-li součástí výhledu) • Prováděcí studie k projektům, kde lze předpokládat významný dopad na budoucí provozní hospodaření municipality • Další ..

7. Výkaz pro hodnocení plnění rozpočtu • Není nutné očišťování o nepeněžní toky • K dispozici je konsistentní časová řada • Na stejné bázi jsou připravovány rozpočty a rozpočtové výhledy • Vysoká podrobnost (výhoda jen v případě možnosti elektronického zpracování) • Kromě druhového i funkční členění • Členění toků na běžné a kapitálové se nekryje s žádoucím členěním na řádné (tj. za běžných okolností opakovatelné) a mimořádné • Peněžní toky z hospodářské činnosti jsou převáděny souhrnnou běžnou položkou • Z podstaty vyšší náchylnost k různým zkreslením než u výkazu Z/Z, např. výkaz neobsahuje závazky, které měly být uhrazeny, ale nebyly

8. Výkaz zisku a ztráty • Od roku 2010 poprvé na shodné bázi vykazována hlavní i hospodářská činnost • Sestavování na akruální bázi vytváří předpoklad pro možnou konsolidaci • Nižší náchylnost na zkreslení výsledku mimořádnými operacemi • Do roku 2009 včetně pouze hospodářská činnost – zatím není k dispozici časová řada • Nutnost doplňujících informací (mj. o časové struktuře pohledávek/závazků, o mimořádných a „non-cash“ položkách) • Nedostupnost výhledů sestavovaných na shodné bázi (narozdíl od firemní sféry, která běžně vytváří plány na úrovni VZZ a rozvahy)

9. Volba základního výkazu pro analýzu Prozatím se Výkaz pro hodnocení plnění rozpočtu jeví jako vhodnější základ pro finanční analýzu než Výkaz Z/Z u kterého dosud: • Není k dispozici konsistentní časová řada • Není ustálena metodika a její aplikace v praxi • Nejsou běžně k dispozici adekvátní doprovodné informace • Nejsou k dispozici výhledy sestavované na úrovni VZZ a rozvahy

10. Úprava peněžních toků pro účely analýzy Překlasifikování některých položek příjmů a výdajů zvyšuje vypovídací schopnost analýzy (v některých případech je bez něho vypovídací schopnost mizivá) Typické položky které mohou zkreslit výstupy analýzy (bez ohledu na to, že jsou klasifikovány v souladu s předpisy) • Opravy mimořádného rozsahu, • Předplacené nájemné (vyskytuje se např. u lesů, komerčních nemovitostí) • Převody z hospodářské činnosti (mají-li původ v prodeji dlouhodobého majetku) • Odpočty DPH z investic klasifikované jako záporný běžný výdaj nebo nedaňový příjem • Dlouhodobé dodavatelské úvěry Výčet není úplný!

11. Příklad – finanční analýza města ABC Příklad demonstruje: Úpravu klasifikace peněžních toků před výpočtem ukazatelů Výpočet vybraných ukazatelů zadluženosti a jejich interpretaci Upozornění: Příklad demonstruje pouze ideový přístup nikoliv ucelený postup úpravy cash-flow a analýzy Kalkulované ukazatele zastupují pouze malou výseč z širší škály využívaných ukazatelů PŘÍKLAD VYCHÁZÍ Z PRAXE, AVŠAK UVÁDĚNÉ HODNOTY JSOU SMYŠLENÉ A NETÝKAJÍ SE ŽÁDNÉHO KONKRÉTNÍHO MĚSTA

12. Město ABC - peněžní toky dle Rozp. skladby

13. Město ABC – identifikace významných zkreslení • Přesun mimořádné části převodů z hosp. činnosti do kapitálových příjmů • Přesun odpočtu DPH z investic do kapitálových příjmů

14. Město ABC – identifikace významných zkreslení • Přesun odpočtu DPH z investic do kapitálových příjmů • Přesun splátek dl. dodavatelských úvěrů z kapitálových výdajů do vlastní dluhové služby (splátky jistiny/úroku)

15. Město ABC – upravené peněžní toky

16. Město ABC – vybrané ukazatele zadluženosti Krytí dluhové služby provozním přebytkem • Podíl provozního přebytku (čitatel) a součtu výdajů na úroky a splátky jistiny dlouhodobých závazků • Vyjadřuje, kolikrát je municipalita v daném roce schopna pokrýt svou dluhovou službu ze svého provozního přebytku • Hodnota by dlouhodobě měla být vždy výrazně vyšší než 1,0 (konkrétní žádoucí úroveň závisí na potřebě samofinancovaní kapitálových výdajů) Návratnost finančního dluhu • Podíl celkového finančního dluhu (čitatel) a provozního přebytku (jmenovatel) • Vyjadřuje, za jak dlouho by municipalita splatila svůj dluh za hypotetického předpokladu nulových kapitálových výdajů (nulových výdajů z vlastních zdrojů)

17. Město ABC – vyhodnocení vybraných ukazatelů • Provozní přebytky (v roce 2009 dokonce schodek) města nejsou adekvátní výši dluhové služby ani celkového finančního dluhu • Hodnoty ukazatelů signalizují značné riziko budoucí neschopnosti města krýt svou dluhovou službu a krýt jakékoliv kapitálové výdaje z vlastních zdrojů, zejména klesá-li potenciál možných příjmů z prodeje nemovitostí • Finální závěry je však možné utvořit až na základě hlubší analýzy (mj. porovnání s výsledky srovnatelných měst, zvážení potenciálu navýšení příjmů, redukce výdajů) a přípravy výhledu

18. Naznačení postupu analýzy na základě VZZ Ideový přístup bude analogický • Výkaz Z/Z a rozvaha se transformují v cash flow členěné na provozní, finanční a mimořádnou činnost • Eleminovány jsou nepeněžní toky (mj. odpisy, zúčtování fondů, N a V z přecenění, změny stavu rezerv, ..) • Zhodnotí se vývoj pracovního kapitálu (např. narůstající obch. pohledávky mohou signalizovat, že část tržeb nebude inkasována – důležitá práce s doplňkovými informacemi o pohledávkách) • Zhodnotí se adekvátnost očištěného provozního cash-flow vzhledem k výši dluhové služby, mandatorním a plánovaným fakultativním kapitálovým výdajům, atd.

19. Děkuji za pozornostjpotmesil@csas.cz