Nejdůležitější abiotické faktory

1. Nejdůležitější abiotické faktory Ostatní abiotické faktory

2. Atmosférický tlak • omezuje vertikální rozšíření živočichů • se vzrůstající nadmořskou výškou atm. tlak klesá a současně se snižuje zastoupení kyslíku • vertikální rozšíření teplokrevných živočichů je omezeno zhruba nadmořskou výškou 6 000 m • adaptované lidské populace trvale žijí ve výškách 4 500 – 5 200 m n. m. (jihoamerické Andy) • Mount Everest – tlak 105 hPa, kyslík jen 8 % • normální atmosférický tlak je 1 013,25 hPa • měření tlaku barometry, barografy • tlaková výše, tlaková níže

3. Tlaková výše (TV, anticyklóna) :Je to atmosférický tlakový útvar, v jehož středu je tlak nejvyšší a směrem k okraji tlak klesá, u země proudí vzduch od středu k okrajům, otáčí se ve směru hodinových ručiček, mají dlouhé trvání až několik vyskytuje teplejší proudění vzduchu od jihu. Počasí bývá jasné, málo oblačné, většinou bez srážek, slabý vítr až bezvětří, výrazné teplotní rozdíly mezi dnem a nocí, v létě suché a slunečné s výskytem ranní a večerní rosy (možné lokální bouřky z tepla), v zimě chladné mlhavé s mrholením a sněžením.

4. Tlaková níže (TN, cyklóna) :Jde o atmosférický tlakový útvar, v jehož středu je tlak nejnižší a směrem k okraji tlak stoupá, u země proudí vzduch od okrajů do středu, kde vystupuje vzhůru, otáčí se proti směru hodinových ručiček, na přední straně proudí teplejší vzduch od jihu až jihozápadu, v zadní části proudí chladnější vzduch do severu a severozápadu s proměnlivými přeháňkami. Počasí bývá oblačné s trvalejšími srážkami, teplotní rozdíly mezi dnem a nocí jsou malé, v létě přináší ochlazení a v zimě oteplení.

5. Proudění vzduchu • vyvoláváno vyrovnáváním rozdílů mezi oblastmi s různým tlakem nebo přemísťováním různě teplých vzduchových hmot • ovlivňuje orientaci živočichů (šíření pachových signálů) • morfologické změny • přemísťování a šíření organismů • větrná eroze • vysýchání půdy • zjišťujeme rychlost a směr větru; směr = ODKUD VANE anemometr

6. Počasí a podnebí • soubor povětrnostních faktorů, jehož momentální stav označujeme jako počasí a dlouhodobý průběh jako podnebí předpovědní synoptická mapa

7. Oheň • urychluje rozkladné procesy, tok energie a koloběhy látek • zmlazování porostů některých jehličnanů – uvolňování semen sekvojí a některých borovic při žáru • negativně působí na druhy, které mu nejsou schopny uniknout (drobní savci, nelétaví bezobratlí)

8. Obsah plynů • kyslík – obsah ve vzduchu = 21 %; ve vodě obsah proměnlivý; značka O2 • oxid uhličitý - CO2; asi 0,03 %; uvolňuje se hořením, při rozkladných procesech, při dýchání rostlin a živočichů; v půdě dosahuje obsah desetin procenta i více a jeho produkce se označuje jako půdní dýchání; • metan – CH4; při anaerobním rozkladu organických látek • sirovodík – H2S; při anaerobním rozkladu; ve větším množství se hromadí při dně vod, zejm. v mořských hlubinách a v sirných pramenech; jedovatý, jeho vyšší koncentrace snášejí jen některé druhy vířníků, nálevníků, z ryb karas obecný • amoniak – NH3; jedovatější než sirovodík; uvolňuje se v půdě i jinde při větší kumulaci rozkládajících se organických látek

9. Reakce prostředí • výrazně ovlivňuje druhovou skladbu rostlin na různých substrátech • do 6,4 – acidofyty (brusnice borůvka, metlice křivolaká, kostřava ovčí) • 6,5 až 7,3 – neutrofyty • nad 7,3 – alkalofyty (třemdava bílá, bělozářka větevnatá)

10. brusnice borůvka (borůvka černá) – Vaccinium myrtillus

11. Metlice křivolaká – Avenella flexuosa (syn. Deschampsia flexuosa) kostřava ovčí – Festuca ovina

12. třemdava bílá – Dictamnus albus

13. bělozářka větevnatá – Anthericum ramosum

14. Salinita • obsah solí ve vodě a v půdě • dána koncentrací chloridů, uhličitanů, síranů, dusičnanů Ca, Mg, Na a K

15. Obsah minerálních živin • dusík – nezastupitelný pro růst rostlin; nitrofilní druhy, např. kopřiva dvoudomá • fosfor – spolu s dusíkem jsou faktory způsobující eutrofizaci vod, tzv. vodní květ; jedná se o nadměrné obohacování vod živinami, které vede k rozvoji fytoplanktonu i vyšších rostlin • další prvky – K, Na, Ca, Mg, S, Fe; stopové = Mn, B, Cu, Mo, I, Zn, V, Co, Cl, Si • vápník – na vápencích specifická struktura půdy, rychlé odvádění vody, tím jsou sušší a teplejší; vápnobytné rostliny – kalcifyty (pěchava vápnomilná, lomikámen latnatý) pěchava vápnomilná – Sesleria calcaria lomikámen latnatý – Saxifraga paniculata

16. Těžké kovy • působí negativně • uvolňovány matečnou horninou, emisemi, výfukovými plyny • Hg, Pb, Cu, Cd, Zn, Mn

17. K

18. O

19. N

20. E

21. C