DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL

1. DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL

2. Základní jednotky slovní zásoby • Slovo – lexém – slovníkové heslo • Sousloví – víceslovné pojmenování • Odborný název – termín • Frazeologické spojení - frazém

3. Druhy frazémů: • rčení (páté kolo u vozu, vzal do zaječích, prásknul do bot) - věta • pořekadla (I mistr tesař se někdy utne), vyj.lidskou zkušenost • přísloví (S poctivostí nejdál dojdeš) – mají morální rozměr • pranostiky (Vánoce na blátě, Velikonoce na ledu. Na svatého Jiří vylézají hadi a štíři) • přirovnání (Petr je zvědavý jako opice)

4. Pojmenování dle původu: • Značková (nemotivovaná) slova: původ už není zřetelný (auto, dům..) • Popisná (motivovaná) slova: lze vysledovat vztah k jiným slovům (kapesník, topič…)

5. V souvislém textu se skutečnost pojmenovává těmito způsoby: • Přímé pojmenování– význam je ustálen (vítr fouká) • Nepřímé pojmenování– místo pojmenování ustáleného se užije jiné (vítr pláče) • Pojmenování přirovnáním (vítr ostrý jako pila) • Pojmenování opisem (perifráze) (maloval čerta na zed = strašil) • Okazionalismy – slova příležitostná (hl. v poezii: smuténka, čas kostižerný)

6. ROZVRSTVENÍ SLOVNÍ ZÁSOBY • Z hlediska doby • Z hlediska citovosti • Z hlediska stylu

7. ROZVRSTVENÍ ČESKÉ SLOVNÍ ZÁSOBY Z HLEDISKA DOBOVÉHO • Jádro slovní zásoby - základní, užívaná slova, pro komunikaci nepostradatelná. • Proměnlivá část - reaguje na chod doby. Slova, která se buď přestávají užívat, anebo se začínají užívat. • Historismy (knecht = pacholek) • archaismy (almara) • neologismy (manažer).

8. ROZVRSTVENÍ ČESKÉ SLOVNÍ ZÁSOBY Z HLEDISKA CITOVÉHO • neutrální • expresívní • Kladně zabarvená • familiární (maminečka, miláček, pejsánek), • dětská (bebíčko) • domácké podoby rodných jmen • Eufemismy (zesnout) - zjemnění • Negativně zabarvená • hanlivá (pejorativa - čokl, palice) • Zveličelá (augmentativa – psisko) • Nadávky (vulgarismy) • Disfemismy: (zveličují nepříjemnou skutečnost – chcípnout)

9. ROZVRSTVENÍ ČESKÉ SLOVNÍ ZÁSOBY – SLOH/STYL • Spisovná slovní zásoba: • slohově neutrální, • slohově zabarvená: • hovorová (brnknout, ředitelovat, hobby), • knižní(pocelovat, nazírat) • básnická (poetismy - jeseň) • publicistická (společenská angažovanost, pozice síly), • odborná (binom - dvojčlen, rachitis - křivice). • Nespisovná slovní zásoba: • obecná čeština(uklohnit, sajrajt, piglovat) • Nářečí (dialekty) • Slang- charakteristické výrazy určitých profesních a zájmových skupin, • Argot - vrstva slovní zásoby užívaná společenskou spodinou (zloději, překupníky, narkomany apod.), jejím účelem je utajit obsah sdělení před nezasvěcenými posluchači.

10. U každého z následujících slov určete, zda je zabarveno slohově, dobově, či citově a určete druh slova: • Platiti, šufánek, odvětit, věžák, oř, hnusák, pacholek, slečinda, já peku, záhy, sémě, Sovětský svaz, gumáky, sudlice, léno, voška, babizna, tunelovat, městský národní výbor, senzační, socdemák,

11. VÝZNAM SLOVA • informační obsah slova • význam: • LEXIKÁLNÍ – věcný (jaký předmět se označuje) • Symbolický (slon – neohrabanost) • MLUVNICKÝ • Slovně druhový – práce – pracovat • Tvaroslovný (význam vyplývá z tvaru slova) • Skladebné

12. Určete, jaký význam mají následující slova: • Být, ale, píle, veliké, požadovat, váš, nad, nahoře, crrr, pouze, nerespektovat, řád.

13. jednoznačná slova – jeden význam - termíny, vlastní jména, zeměpisné názvy.. Mnohoznačná slova (mnohoznačnost = polysémie) – více významů Homonymie a homonyma – slova souzvučná, stejně se píší, ale mají jiný význam (vlna, vinice) Homofony – stejně znějí, ale rozdílně píší: byl x bil, vít x výt.. Homografy– stejně se píší, ale vyslovují se rozdílně: panický: [panycký] x [panický] Antonyma – opačný význam Synonymie – stejný nebo podobný Úplná nebo částečná