1 / 34

Sociokulturní kompetence pro pracovníky škol a školských zařízení CZ.1.07/1.2.00/08.0104

Sociokulturní kompetence pro pracovníky škol a školských zařízení CZ.1.07/1.2.00/08.0104. Multikulturalismus ve školské praxi v ČR. Součástí Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání (dále jen RVP ZV) je multikulturní výchova: tvoří v něm samostatnou část

joy
Download Presentation

Sociokulturní kompetence pro pracovníky škol a školských zařízení CZ.1.07/1.2.00/08.0104

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Sociokulturní kompetence pro pracovníky škol a školských zařízení CZ.1.07/1.2.00/08.0104

  2. Multikulturalismus ve školské praxi v ČR • Součástí Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání (dále jen RVP ZV) je multikulturní výchova: • tvoří v něm samostatnou část • má umožnit žákům seznamovat se s různými kulturami, jejich tradicemi a hodnotami • lépe si uvědomovat i svoji vlastní kulturní identitu, tradice a hodnoty • rozvíjet smysl pro spravedlnost, solidaritu a toleranci

  3. Multikulturalismus ve školské praxi v ČR • Cíle multikuturní výchovy: • u menšinového etnika rozvíjet jeho kulturní specifika • současně poznávat kulturu celé společnosti • majoritní většinu seznamovat se základními specifiky ostatních národností • u obou skupin pomáhat nacházet styčné body pro vzájemné respektování, společné aktivity a spolupráci

  4. Multikulturalismus ve školské praxi v ČR • Úkol školy • zabezpečit takové klima, v němž se budou čeští žáci i žáci-cizinci cítit rovnoprávně • kde budou v majoritní kultuře úspěšní i žáci minorit a žáci majority budou poznávat kulturu svých spolužáků - příslušníků minorit • přispívat k vzájemnému poznávání obou skupin, ke vzájemné toleranci, k odstraňování nepřátelství mezi národy (RVP ZV)

  5. Multikulturalismus ve školské praxi v ČR • V nedávné době vznikl za podpory MŠMT ČR projekt, který napomáhá začlenit multikulturní výchovu do výuky na druhém a třetím stupni našich škol. • V rámci tohoto projektu vytvořila Katedra studií občanské společnosti na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze českou variantu metodického nástroje pro multikulturní výchovu tzv. „Czechkid“, a to ve spolupráci i institucemi, jež se multikulturní problematikou zabývají již řadu let.

  6. Projekt „Czechkid“ • Projekt byl inspirován projektem Eurokid, jehož původní verzi Britkid vytvořili prof. Chris Gaine a Damien Wilis na univerzitě v Chichesteru. • V současné době tento projekt funguje jako evropská virtuální rodina fiktivních dětských postav (zatím ve Velké Británii, Nizozemsku, Švédsku, Španělsku a nyní i v České republice).

  7. Projekt „Czechkid“ • Čeští tvůrci projektu Czechkid správně pochopili, že pokud má česká verze sloužit jako komplexní nástroj pro zavedení multikulturní výchovy do našich základních a středních škol, že je zapotřebí vycházet z reflektované životní sociální zkušenosti žáka či studenta. • V rámci multikulturního kontaktu totiž dochází k setkání jednotlivců z různých kulturních prostředí, jež může u konkrétních jedinců zpočátku vyvolávat nejrůznější pocity a vést až k nedorozumění a vzájemnému nepochopení.

  8. Projekt „Czechkid“ • Cílem projektu je: • odstranit bariéry u dětí a mládeže s odlišnou kulturou • získávat ve školním prostředí důležité informace o cizích kulturách • začít se společně efektivně učit • dovést k adekvátní komunikaci • Pokud má být cílů multikulturní výchovy dosaženo, je zapotřebí vycházet: • ze zkušenosti lidí s odlišnými kulturami v nejrůznějších situacích • z reflexe setkání a sebereflexe v multikulturním prostředí

  9. Projekt „Czechkid“ • Autoři české verze projektu, inspirováni mezinárodním projektem Eurokid, přejali typické postavy, jejichž prostřednictvím seznamují děti a mládež v českých školách s multikulturními zkušenostmi.

  10. Projekt „Czechkid“ • Autoři nového projektu Czechkid se domnívají, že nejvhodnější způsob, jak vypěstovat schopnost obstát v multikulturním světě, je vycházet z vlastních zkušeností a na jejich základě pak jednat. • Vzhledem k tomu, že projekt je určen dětem a mládeži, zvolili autoři dětské postavy, tedy prostředí školákům známé. • Hrdiny jsou mladí lidé, kteří řeší situace ze svého okolí. Hlavní postavy nemají být reprezentanty národností ani nějakých konkrétních skupin, jsou vázány pouze na konkrétní životní situace a jedinečné životní zkušenosti, s kterými jsou jejich prostřednictvím seznamováni čeští žáci a studenti v našich školách.

  11. Projekt „Czechkid“ • Projekt je dostupný na webových stránkách www.czechkid.cz. • Jeho základ tvoří 10 postav, s kterými by se měli žáci či studenti ve vyučovacím předmětu (nejlépe v hodinách českého jazyka - varianta česká, nebo anglického jazyka - varianta anglická) seznámit nejdříve. Charakteristika jednotlivých hrdinů je prezentována na hlavní stránce (kliknutím na jednotlivé postavy se otevře).

  12. Projekt „Czechkid“ • Ve stručnosti je lze přiblížit takto: • Aleš neboli Ali rád sportuje, hraje fotbal, soutěží v orientačním běhu a chodí do skauta. Má v úmyslu hodně cestovat. Jeho otec je ze Zimbabwe a maminka pochází z Čech. Mnozí lidé si o něm myslí, že je cizinec jen proto, že má tmavou pleť. • Andrea pochází z romské rodiny, doma však už romsky nemluví, což dívku velmi mrzí, a proto se sama učí romsky. Ráda zpívá a tančí. • Daniel představuje chlapce z větší rodiny, má ještě dvě mladší sestry. Doma mluví s babičkou romsky a s ostatními členy rodiny česky. Hraje fotbal a velmi rád boxuje, chtěl by se stát trenérem v boxu.

  13. Projekt „Czechkid“ • Jami je chlapec, který přišel do Čech s rodinou jako uprchlík z Iráku. Jeho skutečné jméno je Abu-Jamal, ale protože je jeho jméno těžko zapamatovatelné, má přezdívku Jami. • Je muslim, stejně jako jeho rodiče. Nerad mluví o tom, co v Iráku prožil. • Věnuje se fotbalu a zkouší hrát na kytaru. • Jožo se narodil v Popradu a je jedináček. Miluje vše, co je spojené s horami – chození, lezení i lyžování. Hraje na bubny. Plánuje studovat na vysoké škole nebo možná jít do Indie.

  14. Projekt „Czechkid“ • Magda představuje typ intelektuálky, hodně čte, píše básničky a hraje na kytaru. Nosí brýle a kvůli tomu často slyší, že je „šprtka“, i když to není pravda. • Olga pochází z Ukrajiny a od svých rodičů ví, že najít dobré zaměstnání není vůbec lehké. Ráda by si chtěla přivydělávat, aby mohla přilepšit své rodině. Hraje pěkně na flétnu a chtěla by studovat na konzervatoři. • Pavla hraje volejbal, miluje svého psa Plastyho a má trochu zamotanou hlavu z bratra, který se hlásí k neonacismu.

  15. Projekt „Czechkid“ • Suong přišla z Vietnamu. S rodiči žije v Čechách už řadu let, ale maminka pořád nemluví česky. Proto má dívka „náhradní babičku“, která jí s češtinou pomáhá. V budoucnu by chtěla Suong pracovat jako právnička. • Tim by chtěl být diplomatem, ale neví, jestli to zvládne. Kromě češtiny (jeho mateřský jazyk) a holandštiny (otcovský jazyk) by musel umět ještě další jazyky. Hraje volejbal, učí se hrát na varhany.

  16. Projekt „Czechkid“ • Po představení jednotlivých postav lze přejít na dialogy, jež jsou obdobně jako popisy postav k dispozici v českém i anglickém jazyce. • Formou dialogů jsou zpracovány názory, zkušenosti a vyprávění jednotlivých postav. • Kliknutím na ikonku „Přejít na mapu“ lze otevřít stránku s mapkou konkrétních míst, kde se postavy scházejí. • Po kliknutí na zvolené místo je k dispozici stránka, na které jsou vyobrazeny obličeje postav. • Každý dialog má svou vůdčí postavu, kliknutím na jednu z nich se lze přemístit na dialog. • Kliknutím na tlačítko „A jedeme dál“ lze přejít k otázkám, úkolům nebo pokračovat v dialogu.

  17. Projekt „Czechkid“ • Do projektu byly zařazeny i materiály pro učitele, které obsahují texty spojené s dialogy, neboť každý rozhovor zpracovává určitou oblast multikulturní výchovy. • Pro lepší orientaci jsou podkladové materiály stejně strukturované. • V úvodní části: • je stručně popsán obsah dialogu, • následuje výklad pojmů k danému tématu • stať, v níž je téma představené • V poslední části mohou pedagogové najít doplňující příběhy a příklady.

  18. Projekt „Czechkid“ • Kromě materiálů, jež se bezprostředně vážou ke konkrétním dialogům,mají učitelé k dispozici ještě tzv. doplňkové texty a také další témata, která jsou pro multikulturní výchovu důležitá (např. nostrifikace, třídy pro jazykovou přípravu organizované při školách apod.). • Tyto texty mají stejnou strukturu jako texty spojené s dialogy, neváží se však ke konkrétním rozhovorům, jejich úlohou je podat učitelům informace obecné. • (Přístup pro pedagogy je umožněn buď z hlavní stránky kliknutím na ikonku „Pro pedagogy“, nebo přímo z jednotlivých dialogů zase kliknutím na ikonku „Pro pedagogy“.)

  19. Projekt „Czechkid“ • Stránky projektu Czechkid byly ještě doplněny o metodiku, kterou lze získat na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze.

  20. Projekt „Czechkid“ • Jednotlivá témata v nedávno vytvořeném projektu zcela odpovídají požadavkům multikulturní výchovy podle RVP. • Učitelé na základních i středních školách v České republice tak mají k dispozici nástroj, který může posloužit jednak jako vhodný pomocník při zpracovávání školních rámcových vzdělávacích programů, jednak jako praktická pomůcka při zavádění multikulturní výchovy do škol. • S konkrétními dialogy lze pracovat v různých vyučovacích předmětech, nejlépe jsou však podle našeho názoru využitelné v hodinách českého nebo anglického jazyka.

  21. Projekt „Czechkid“ • V české verzi projektu se důsledně užívá obecná čeština, což vyvolává u mnohých lingvistů a učitelů, a nejen češtinářů, nesouhlas.

  22. Český národní jazyk • Je třeba si uvědomit, že český národní jazyk představuje výrazově velmi bohatý jazyk. • Psaná a mluvená podoba češtiny je v současnosti natolik odlišná, že i jazykovědci si kladou otázku, zda jazyk psaný a mluvený představuje jeden jazyk, dva mody téhož jazyka, nebo dvě různé jazykové varianty.

  23. Český národní jazyk • V českém prostředí však k tomuto rozdílu přistupuje i odlišnost mezi spisovným jazykem a různými obměnami nespisovnými.

  24. Obecná čeština • Obecná čeština je hodnocena jako nejvýznamnější interdialekt, který v našem prostředí funguje v úloze „třetího standardu“ (Chloupek, in: Čechová, 1997, s. 43), a užívá ji většina domorodých českých mluvčích při běžně mluvené komunikaci na celém území Čech a značné části Moravy. • Postupně se stává celonárodním nespisovným útvarem, čímž se vzdaluje své původní interdialektické podstatě.

  25. Obecná čeština • Konkurence spisovné a obecné češtiny, někdy posuzované jako specifický případ jazykové diglosie, vzbuzuje v českém jazykovém prostředí v současné době stále větší pozornost. • Začlenění běžně mluveného jazyka, výstižněji běžné mluvy (termíny označujeme soubor jazykových prostředků užívaný při běžně mluvené komunikaci, jež nejsou v analytické praxi jazykovědy termínu obecná čeština zřejmě příliš vzdáleny) do výuky českého jazyka i češtiny jako cizího jazyka je problémem, se kterým se setkávají nejen učitelé češtináři, ale i učitelé češtiny pro cizince.

  26. Obecná čeština • Velmi nepřehledná situace v české lingvistické praxi, jež se v minulých letech běžně mluvenému jazyku systematicky a v dostatečné míře nevěnovala, nese i svůj podíl na nedostatečné připravenosti pedagogů, absenci metodických zásad užití a prezentace toho typu jazyka ve výuce.

  27. Obecná čeština • Čermák a Sgall (1997) ukazují na potřebu změny školské výchovy a nutnost širokého studia úzu, a tedy i práce s rozsáhlým anotovaným korpusem mluvené češtiny souběžně s Českým národním korpusem. • Rozdílné jsou názory jazykovědců na její místo, rozsah užití a komunikační roli v naší jazykové kultuře. • Příslušné výzkumy i v praktickém využití získaných poznatků přinášejí na počátku nového tisíciletí určité posuny i ve výuce cizinců v tom, že spisovný jazyk je zdůrazňován s podstatně menší intenzitou než dříve a obecná čeština proniká i do učebnic češtiny pro cizince (viz např. Hádková, M.: Čeština pro azylanty A, Brno 2007; Holá, L. Czech Step by Step. Praha 2001 a další).

  28. Obecná čeština • Příslušné výzkumy přinášejí na počátku nového tisíciletí určité posuny i ve výuce cizinců v tom, že spisovný jazyk je zdůrazňován s podstatně menší intenzitou než dříve a obecná čeština proniká i do učebnic češtiny pro cizince (viz např. Hádková, M.: Čeština pro azylanty A, Brno 2007; Holá, L. Czech Step by Step. Praha 2001 a další).

  29. Nedostatky projektu • Za nedostatek projektu Czechkid: • česká verze obsahuje řadu gramatických a pravopisných chyb • (viz např. dialog Na lyžáku: Pavla říká: „Hmmmm…to mi máma taky říkala, že u nich v krámě krade už každejdruhej! A taky říká, že to jsou samý cikáni.“ • pokud jde o projekt, který je určen školám, měl by být zejména po pravopisné stránce bez chyb

  30. Závěr • Vytvoření projektu souvisejícího se zaváděním multikulturní výchovy však celkově hodnotíme kladně a věříme, že napomůže požadované proměně čes-kého školství. • webové stránky projektu: http://www.czechkid.cz/

  31. Závěr • Aby reforma české školy, jež klade důraz na moderní výuku respektující individualitu jedince, mohla být úspěšná, musí právě učitelé nové koncepci vzdělávání porozumět a zejména jejímu smyslu uvěřit. • Zvláštní pozornost by tak měl pedagog věnovat i žákům a studentům-cizincům, jejichž počet se v českých školách neustále zvyšuje. • Je třeba si uvědomit, že od devadesátých let 20. století začala čeština fungovat i jako multikulturní dorozumívací prostředek.

  32. Závěr • Ačkoli se cizinci naučí ovládat určitý počet slov a základní gramatiku jako nástroj komunikativních funkcí, jejich adaptaci do českého školství však mnohdy ztěžuje školský systém v zemi, odkud přicházejí, a odlišný kulturní vzorec chování.

  33. Závěr • Je třeba si uvědomit, že úspěch celého procesu kurikulární reformy české školy bude záviset především na osobnosti pedagoga a jeho předpokladech. • Podíl odpovědnosti na fungování nově nastoleného systému vzdělávání bude nejen na učitelích v praxi, kteří se možná bez soustavného postgraduální vzdělávání pedagogů neobejdou, ale i na nás, vysokoškolských učitelích, jak kvalitně připravíme své studenty v učitelských oborech na jejich profesi.

  34. http://sociocultur.ujep.cz/

More Related