Pravomoc, příslušnost Řešení sporů o pravomoc a příslušnost

1. Pravomoc, příslušnost Řešení sporů o pravomoc a příslušnost

2. Pravomoc soudů • Obecně chápeme jako souhrn oprávnění určitého orgánu jednat a rozhodovat v určitých záležitostech (kompetence). • V civilním procesu hovoříme o civilní pravomoci soudů – můžeme ji definovat různým způsobem v teorii + § 7 a 8 o.s.ř. – zákonné vymezení civilní pravomoci soudů.

3. Civilní pravomoc soudů – teoretické vymezení • Pravomocí soudů rozumíme souhrn záležitostí, které jsou soudy oprávněny a povinny projednávat a rozhodovat. • Vymezuje vztahy mezi soudy a jinými orgány. • Civilní pravomoc – projednávání a rozhodování věcí ochrany práv.

4. Civilní pravomoc soudů – zákonné vymezení Obecné vymezení civilní pravomoci soudů - §7 odst. 1 (první část souvětí): „Vobčanském soudním řízení projednávají a rozhodují soudy spory a jiné právní věci, které vyplývají z občanskoprávních, pracovních, rodinných a obchodních vztahů,“

5. Civilní pravomoc soudů – zákonné vymezení Zúžená pravomoc soudů - § 7 odst. 1 (Druhá část souvětí) : „pokud je podle zákona neprojednávají a nerozhodují o nich jiné orgány.“ - soukromoprávní věci, které neprojednávají soudy (např. vklad práva do katastru nemovitostí). O soukromoprávních záležitostech vyňatých z pravomoci ale mohou soudy rozhodovat za podmínek části páté o.s.ř. (§ 7 odst. 2 o.s.ř. ) Zúženou pravomoc je třeba odlišovat od odnětí pravomoci soudům na základě písemné smlouvy (a nikoli zákona) – založení pravomoci k projednání sporu rozhodci.

6. Civilní pravomoc soudů – zákonné vymezení • Rozšířená pravomoc soudů - § 7 odst. 3 „Jiné věci projednávají a rozhodují soudy v občanském soudním řízení, jen stanoví-li tak zákon.“ „Jiné věci“ - jiné než občanskoprávní, pracovní, rodinné a obchodní – tj. věci veřejnoprávní povahy – např. řízení o propuštění cizince ze zajištění dle § 200o a násl. o.s.ř. • Pravomoc soudů ve věcech správního soudnictví upravuje zvláštní zákon – zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, v.z.p.p. (§7 odst. 4 o.s.ř.).

7. Civilní pravomoc soudů – zákonné vymezení • Dělená pravomoc - § 8 o.s.ř.- „Má-li být před řízením u soudu provedeno řízení u jiného orgánu, mohou soudy jednat jen tehdy, nebyla-li věc v takovém řízení s konečnou platností vyřešena.“ • Pravomoc soudů je založena, až není-li možné vyřešit s konečnou platností u jiného orgánu. Řízení u soudu je pak zahájeno postoupením věci, postoupené spisy plní funkci žaloby. • V současné době obsolentní ustanovení.

8. Spory o pravomoc – kompetenční spory • Spory o pravomoc mohou nastat mezi soudy a jinými orgány a mezi soudy ČR a jiného státu. • Kompetenční konflikty jsou: • Pozitivní – oba orgány mají za to, že věc spadá do jejich pravomoci. • Negativní – oba orgány mají za to, že věc nespadá do jejich pravomoci.

9. Spory o pravomoc • Spory mezi soudy a orgány moci výkonné, územní, zájmové a profesní samosprávy – dle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetečních sporů - rozhoduje specializovaný senát složený ze tří soudců Nejvyššího soudu a tří soudců Nejvyššího správního soudu (sudý počet členů senátu) X dle tohoto zákona se řeší i spory mezi soudy rozhodujícími ve správním soudnictvím a soudy rozhodujícími v občanském soudním řízení – označeny jako spory o věcnou příslušnost

10. Spory o pravomoc 2. Mezi soudy ČR a soudy jiných států: • mezi soudy ČR a soudy členských států EU – akty sekundárního komunitárního práva (např. nařízení Rady č. 44/2001) • mezi soudy ČR a soudy jiných než členských států EU – mezinárodní smlouvy, není-li jich pak kolizní normy (zákon č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním)

11. Civilní pravomoc soudů • Procesní podmínkou, jejíž nedostatek je neodstranitelný. Není-li dána pravomoc, soud řízení zastaví, a po právní moci usnesení o zastavení řízení postoupí soud věc orgánu, do jehož pravomoci náleží. • Není-li ve věci dána pravomoc, nemůže být v této věci ani provedeno smírčí řízení dle části druhé o.s.ř.

12. Příslušnost soudů • Vymezuje rozsah působnosti mezi jednotlivými orgány, do jejichž pravomoci věc náleží. • V civilním procesu tedy vymezuje rozsah působnosti mezi jednotlivými soudy. • Vymezuje vztahy mezi soudy navzájem. • Určení (vymezení) toho článku soudní soustavy, jakož i konkrétního soudu daného článku, který má danou věc spadající do civilní pravomoci soudů projednat a rozhodnout.

13. Druhy soudní příslušnosti • Dle hledisek, dle nichž je určován soud příslušný k projednání věci a rozhodnutí o ní dělíme na : věcná, místní a funkční. • Věcná příslušnost – vymezuje rozsah působnosti mezi jednotlivými články soudní soustavy. • Místní příslušnost – vymezuje rozsah působnosti mezi jednotlivými soudy stejného článku soudní soustavy. • Funkční příslušnost vymezuje rozsah působnosti mezi jednotlivými články soudní soustavy tak, že určuje, který článek je příslušný projednat a rozhodnout konkrétní stejnou věc na základě opravného prostředku postupně po sobě.

14. Princip „trvání příslušnosti“ • Tzv. perpetuatio fori • Řízení se koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný. Pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení. • Věcně a místně příslušným je vždy také soud, jehož příslušnost již není možné podle zákona zkoumat nebo jehož příslušnost byla určena pravomocným rozhodnutím příslušného soudu.

15. Výjimky z principu trvání příslušnosti – místní příslušnost • Přenesení příslušnosti Za zákonem stanovených podmínek může soud svou příslušnost přenést – řízení ve věcech péče soudu o nezletilé, řízení ve věcech obchodního rejstříku, řízení opatrovnické. • Přikázání věci (delegace) – • Nutná – všichni soudci vyloučeni z projednávání • Vhodná – z důvodu vhodnosti. O přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána. Přikazuje se jinému soudu téhož stupně.

16. Věcná příslušnost • Určuje, který článek soudní soustavy je příslušný věc projednat a rozhodnout (v prvním stupni). • Právní úprava § 9 o.s.ř. • Základní pravidlo - § 9 odst. 1 – „nestanoví-li zákon jinak, je k řízení příslušný okresní soud. • Výjimky z tohoto pravidla – odst. 2, 3, 4 a 5 • Odstavce 2, 3 a 4 – věcná příslušnost krajského soudu – druhý odstavec – většinou neobchodní, specializace, náročnost, malý výskyt, např. ochrana osobnosti, spory vycházející z autorského zákona apod. - Třetí odstavec – většinou obchodní povahy+ dle pís. r) ve sporech mezi podnikateli při jejich podnikatelské činnosti z dalších obchodních závazkových vztahů, včetně sporů o náhradu škody a vydání bezdůvodného obohacení, s výjimkou sporů– šest výjimek, kdy je příslušný okresní soud – např. peněžité plnění do 100 000 Kč - čtvrtý – insolvenční řízení • Pátý odstavec – věcná příslušnost Nejvyššího soudu, stanoví-li tak zákon.

17. Věcná příslušnost • Je procesní podmínkou, jejíž nedostatek je odstranitelný. • Soud ji zkoumá kdykoli za řízení. • Platí zásada perpetuatio fori • Řešení sporů – upravují § 104a o.s.ř. – civilní soudní řízení, § 104b a § 104c o.s.ř. – v souvislosti se správním soudnictvím.

18. Věcná příslušnost – řešení sporů dle § 104a o.s.ř. Má-li okresní nebo krajský soud, že není věcně příslušný, předloží věc spolu se zprávou svému nadřízenému vrchnímu soudu, popř. Nejvyššímu soudu (má-li za to, že věc spadá do věcné příslušnosti NS). Účastnici se mají právo vyjádřit. Rozhodnutím vrchního nebo NS jsou soudy a účastníci vázáni. Stejně postupuje, namítne-li nedostatek účastník.

19. Místní příslušnost • Určuje konkrétní soud ze soudů věcně příslušného článku dle místních hledisek. • Právní úprava § 84 a násl. • Dělíme na obecnou a zvláštní. • Zvláštní dělíme na „příslušnost danou na výběr (fakultativní)“ a „výlučnou příslušnost (obligatorní).

20. Místní příslušnost - obecná • Soudem příslušným k řízení je obecný soud žalovaného. • Obecný soud – určují § 85-86 o.s.ř.: • u fyzické osoby – dle bydliště, • u právnické osoby – sídlo, • stát – organizační složka nebo místo, kde nastala skutečnost, která zakládá uplatněné právo, • obec – území, • kraj – sídlo orgánů • Insolvenční správce při výkonu jeho funkce - okresní soud, v jehož obvodu má sídlo.. • Obecný soud – vždy soud okresní, je-li věcně příslušný krajský soud – ten krajský soud, v jehož obvodu je obecný soud účastníka.

21. Místní příslušnost – daná na výběr • Žalobce si může vybrat mezi obecným soudem a soudy určenými v § 87 o.s.ř. (např. dle pracoviště, u náhrady škody dle místa, kde nastala škodná událost). • Svůj výběr může žalobce uskutečnit nejpozději při podání žaloby.

22. Místní příslušnost - výlučná • V § 88 o.s.ř., určuje výlučně místně příslušné soudy. V případech zde uvedených není možné podat žalobu k obecnému soudu účastníka. • Zejména nesporná řízení – není v nich možné určit žalovaného.

23. Dohoda o prorogaci • Místní příslušnost může být určena i dohodou stran – tzv. dohoda o prorogaci. • Ve věci obchodní. • Není možné, stanoví-li zákon příslušnost výlučnou.

24. Místní příslušnost • Je procesní podmínkou, její nedostatek je odstranitelný. • Platí zásada perpetuatio fori. • Místní příslušnost zkoumá soud jen do skončení přípravného jednání podle § 114c. • Neprovedl-li tuto přípravu jednání, zkoumá soud místní příslušnost jen před tím, než začne jednat o věci samé, nebo rozhodl- li o věci samé bez jednání, jen před vydáním rozhodnutí; to neplatí, jde-li o platební rozkaz, elektronický platební rozkaz nebo evropský platební rozkaz. • Později ji soud zkoumá pouze tehdy, nebyla-li provedena příprava jednání podle § 114c, a jen k námitce účastníka, která byla uplatněna při prvním úkonu, který účastníku přísluší. • Při zkoumání místní příslušnosti se nepřihlíží k přípravě jednání, jednáním a jiným úkonům provedeným před věcně nepříslušným soudem a k rozhodnutím vydaným věcně nepříslušným soudem.

25. Místní příslušnost • Má-li soud za to, že není místně příslušný, vysloví svou nepříslušnost a postoupí věc soudu, o němž má za to, že je místně příslušný. • Jestliže s tím soud, jemuž byla věc postoupena nesouhlasí – vzniká spor o místní příslušnost. Spor řeší soud nadřízený soudu, kterému byla věc postoupena. • Obdobně soud postupuje k námitce účastníka. • Právní úprava - § 105 o.s.ř.

26. Funkční příslušnost • Můžeme považovat také za zvláštní druh věcné příslušnosti. • K řízení o odvolání proti rozhodnutí okresního soudu jsou funkčně příslušné soudy krajské. • K řízení o odvolání proti rozhodnutí soudu krajského jako soudu prvního stupně jsou funkčně příslušné soudy vrchní. • K řízení o dovolání je funkčně příslušný Nejvyšší soud. • K řízení o žalobě na obnovu řízení je funkčně příslušný soud, který rozhodoval v prvním stupni. • K řízení o žalobě pro zmatečnost je funkčně příslušný soud, který rozhodoval věc v prvním stupni, výjimečně však může být i soud odvolací.