Analýza vnějšího trhu práce

1. Analýza vnějšího trhu práce V našich podmínkách jsou organizace v rozhodující míře závislé na zdrojích pracovních sil nacházejících se na území, z něhož je možná ještě racionální denní dojížďka za prací do organizace.

2. Spádové území organizace • Spádové území organizace se vymezuje na základě: • a) analýzy geografické a dopravní situace a dopravních podmínek v širším okolí sídla organizace • b) analýzy stávající a retrospektivní dojížďky pracovníků za prací do organizace, především pak dojížďky denní • c) analýza dat sčítání lidu, domů a bytů, o vyjížďce a dojížďce do zaměstnání v širším okolí organizace a zvláště pak do sídla organizace • d) analýza konkurenční nabídky pracovních příležitostí v širším okolí organizace, zejména pak těch pracovních příležitostí, které se orientují na stejný typ, povolání a kvalifikaci pracovníků

3. Dopravní dostupnost I • dopravní dostupnost je důležitým faktorem ovlivňujícím kvalitu života v daném regionu • ovlivňuje mi také rozvojový potenciál kraje, dále má vliv na rozvoj velké části hospodářských aktivit i cestovního ruchu • dělení dopravní dostupnosti (možní podle několika hledisek): • 1. podle dopravního prostředku • IAD • veřejnou hromadnou dopravou • vlak • bus • mhd

4. Dopravní dostupnost II • 2. podle cílového místa • hlavního města • krajského města • ORP (lékařské centrum) • centra města • významných dopravní bodů, resp. uzlů • dálnice, železnice, … • různých úřadů, nemocnic • zaměstnavatele,atd.

5. Dopravní dostupnost III • počítá se buď časová dostupnost (přepravní čas) či vzdálenost • dle toho rozlišujeme dva druhy map znázorňujících dopravní dostupnost: • 1. izochronické mapy dopravní dostupnosti ( stejný čas) • 2. izochorické mapy dopravní dostupnosti (stejná vzdálenost) • výsledkem zkoumání dopravní dostupnosti regionu, města atd. je mapa a (nebo) tabulka • při konstruování mapy, resp. tabulky dopravní dostupnost je důležité si: • určit místa, ke kterým budu dostupnost vztahovat • přesně vymezit území a místa, jejichž dostupnost budu zkoumat • druh dopravy • zejména pro mapové vyjádření, ale i lepší tabulkové vyjádření je nutné si vhodně zvolit i intervaly (čas, resp. vzdálenost)

6. Izochronické mapy • Jsou zde zaznamenávány délky dopravních linek (které vycházejí z určitého dopravního uzlu, a které jsou měřeny pomocí čar), spojující místa stejné časové dostupnosti. • Těmto čarám říkáme izochrony. • Zakreslujeme je obvykle pro osobní dopravu uskutečňovanou veřejnými hromadnými dopravní prostředky. • Při konstrukci se berou v úvahu průměrné jízdní časy všech dopravních prostředků, které jsou v oblasti k dispozici.

7. Izochorické mapy • Izochory jsou čáry, které spojují místa stejně vzdálená od nejbližší dopravní cesty nebo dopravního bodu. Obyčejně se vytvářejí pro jednotlivé druhy dopravních cest nebo dopravních bodů a to v nějakém délkovém intervalu (například 10 km)

8. Příklad I – dostupnost Brna po silnici

11. Ukazatele dojížďky do zaměstnání • a) počet osob vyjíždějících z lokality (obce) za prací do organizace • b) podíl osob vyjíždějících z lokality za prací do organizace na celkovém počtu pracovníků organizace • c) podíl osob vyjíždějících z lokality za prací do organizace na celkovém počtu ekonomicky aktivních osob bydlících v lokalitě • d) podíl osob vyjíždějících z lokality za prací do organizace na celkovém počtu ekonomicky aktivních osob vyjíždějících z lokality za prací • e) podíl osob vyjíždějících z lokality za prací do organizace na celkovém počtu ekonomicky aktivních osob vyjíždějících z lokality za prací do sídla organizace • f) počet osob, vyjíždějících z lokality za prací do sídla organizace • g) podíl osob vyjíždějících z lokality za prací do sídla organizace na celkovém počtu osob pracujících sídle organizace

12. Vymezení spádového území I • Vlastní vymezení spádového území zahajujeme tím, že si pořídíme mapové schéma poměrně širokého okolí sídla organizace. • Připravíme si údaje získané z podnikové evidence. • Pak můžeme do mapového schématu vyznačit pásma geografické vzdálenosti či raději časové dostupnosti jednotlivých lokalit vzhledem k sídlu organizace.

13. Vymezení spádového území II • Jednotlivým lokalitám následně přiřadit počty pracovníků dojíždějících z lokality do organizace. • Přitom lokality podle počtu dojíždějících pracovníků můžeme zařadit do určitých intervalů a pomocí grafických nástrojů (různých typů rastrování) vyznačit do mapového schématu pásma určité velikosti dojížďky. • Dostaneme tak sérii kartogramů dokumentujících pracovní vazby jednotlivých lokalit k organizaci či jejímu sídlu.

14. Počet pracovníků denně dojíždějících z lokality ( obce) za prací do organizace

15. Podíl pracovníků denně dojíždějících z lokality (obce)za prací do organizace z celkového počtu ekonomických aktivních obyvatelů trvale bydlících v lokalitě (obci)

16. Podíl pracovníků denně dojíždějících z lokality (obce) za prací do organizace z celkového počtu ekonomických aktivních obyvatelů trvale bydlících v lokalitě (obci) a vyjíždějících za prací mimo lokalitu (obce) svého trdliště bydliště