1 / 20

Obecná strategická úroveň

ČR. EU. Obecná strategická úroveň. Strategie hospodářského růstu ČR + další národní strategie. Lisabonský a Göteborský proces, hospodářská politika, atd. Konkrétní strategie – tematické, regionální. Strategie regionálního rozvoje. Sektorové, tematické strategie.

gaia
Download Presentation

Obecná strategická úroveň

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. ČR EU Obecná strategická úroveň Strategie hospodářského růstu ČR + další národní strategie Lisabonský a Göteborský proces, hospodářská politika, atd. Konkrétní strategie – tematické, regionální Strategie regionálního rozvoje Sektorové, tematické strategie Obecné strategické zásady (HSS) Aplikace HSS v ČR – národní úroveň Národní rozvojový plán Národní strategický referenční rámec Aplikace HSS v ČR – operační úroveň Operační programy regionálního typu Tematické (sektorové) operační programy Ostatní strategické dokumenty (venkov, politika zaměstnanosti apod.)

  2. Community Strategic Guidelines – navrhované priority P1 – Zatraktivnění Evropy a jejích regionů pro příliv práce a investic • Rozšiřování a zlepšování dopravní infrastruktury • Zlepšení příspěvku životního prostředí na růstu a pracovních příležitostech • Intenzivní využívání tradičních energetických zdrojů • Podpora zdraví pracujících P2 – Zlepšování znalostí a inovací potřebných pro růst • Zvýšení a zlepšení investic do RTD • Podpora inovací a podněcování podnikatelského prostředí • Podpora informační společnosti • Zlepšení přístupu k finančním prostředkům

  3. Community Strategic Guidelines – navrhované priority P3 – Více a lepší pracovní příležitosti • Přilákání a udržení většího počtu lidí v zaměstnání, modernizace systémů sociální ochrany • Zvyšování adaptability pracovníků, podniků, zvyšování flexibility na pracovním trhu • Zvýšení investic do lidského kapitálu prostřednictvím zvyšování vzdělání a dovedností P4 – Územní soudržnost a spolupráce • Příspěvek městům na růst pracovních příležitostí • Podpora ekonomické diverzifikace venkovských oblastí • Spolupráce (přeshraniční, mezinárodní, meziregionální)

  4. Politika soudržnosti v období 2000-2006 Cíl posílení ekonomické a sociální soudržnosti a snížení rozdílů mezi regiony Nástroje tři Cíle a čtyři Iniciativy Společenství; 49,5 % populace v EU o 25 členech žije v oblastech spadajících do Cíle 1 nebo Cíle 2 Finanční zdroje přibližně 233 miliard euro představujících třetinu celkového rozpočtu EU neboli 0,45 % HDP EU

  5. Programy a nástroje Způsobilost Priority Dotace Regiony s HDP na osobu 75% průměru EU25 • inovace; • životní prostředí/ • prevence rizik; • dostupnost; • infrastruktura; • lidské zdroje; • administrativní kapacita 67,34%= 177,8 miliard EUR 8,38%= 22,14 miliard EUR Statistický dopad: Regiony s HDP na osobu 75% v EU15 a >75% v EU25 Členské státy s hrubým národním důchodem na osobu < 90% průměru EU25 • doprava (TEN); • trvalý rozvoj dopravy; • životní prostředí; • obnovitelné zdroje energie 23,86% = 62,99 milliard EUR Regionální programy (Evropský fond pro regionální rozvoj) a národní programy (ESF) Členské státy navrhují seznam regionů (NUTS1 nebo NUTS2) • inovace • životní prostředí/ • prevence rizik • dostupnost • strategie evropské • zaměstnanosti 83,44% = 48,31 miliard EUR Postupné začleněníregionů, které v období2000-06 pokrývá Cíl 1, ale nepokrývá je Cíl Konvergence 16,56% = 9,58 milliard EUR Přeshraniční a nadnárodní programy a sítě(Evropský fond pro regionální rozvoj) Hraniční a větší regiony nadnárodní spolupráce • inovace; • životní prostředí/ • prevence rizik; • dostupnost • kultura, vzdělávání 35,61 % přeshraniční programy 12,12 % ENPI 47,73 % nadnárodní programy 4,54 % sítě Cíl Konvergence 78,5 % včetně speciálního programu pro nejodlehlejší regiony (264 miliard EUR) Regionální a národní programy Evropský fond pro regionální rozvoj ESF Politika soudržnosti 2007-2003 3 Cíle Rozpočet: 336,1 miliard EUR (0,41 % HDP EU) Fond soudržnosti Cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost17.2% (57,9 miliard EUR) CílEvropská teritoriální spolupráce3.94% (13,2 milliard EUR)

  6. Konvergence Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost Evropská územní spolupráce Politika soudržnosti (2007-2013) Rozdělení podle cílů v miliardách Euro (celkem návrh EK: 336.1 miliard EURO) Přeshraniční spolupráce: 4,7 Vnější hranice: 1,6 Nadnárodní spolupráce: 6,3 Postupné začleňování regionů spadajících pod Cíl 1 v období 2000-06 Sítě: 0,6 Regiony spadající mimo konvergenci Regiony s HDP pod 75 % Speciální program pro nejodlehlejší regiony: 1,1 Fond soudržnosti Regiony postižené tzv. statistickým efektem

  7. Návrhynové právní architektury Obecné nařízení pro Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond a Fond soudržnosti Rada: jednomyslně EP:souhlas Rada: QMV (kvalifikovaná většina) EP: spolurozhodování Rada: jednomyslně EP: souhlas Rada: QMV EP: spolurozhodování • Nařízení Evropského fondu pro regionální rozvoj • Nařízení ESF • Nařízení Fondu soudržnosti • Nařízení zakládající Evropské seskupení pro přeshraniční spolupráci (EGTC) Jedno nařízení Komise Informování, propagace, finanční kontrola a finanční opravy Nově: Obecnénařízení platíi pro Fond soudržnosti; novýFond pro rozvoj venkova nyní mimo politiku soudržnosti; jedno nařízení Komise místo pěti pro jednotlivé specifické aspekty, zjednodušená pravidla způsobilosti včleněná přímo do Nařízení. • monofondovost, křížové financování

  8. Strategické obecné zásady Společenství navrhuje Komise, přijímá Rada a schvaluje Evropský Parlament 1 Národní rozvojový plán tvoří členský stát při použití principu partnerství 2 Národní strategický referenční rámec navrhuje členský stát při použití principu partnerství; odráží zaměření Unie, stanovuje národní strategii a její programy; nakonec o něm rozhoduje Komise 3 Operační programy jeden fond na program a členský stát nebo region NUTS II, popis priorit, řízení a finanční zdroje; nakonec o něm rozhoduje Komise Strategická průběžná kontrola a výroční diskuse na jaře v Evropské radě, základem je výroční zpráva Komise a členských zemí 4 6 Řízení programu a výběr projektů provádí členské státy a regiony NUTS II; princip „sdíleného řízení“ = společný postup s Komisí 5 Nové programové dokumenty a návazné kroky Strategie hospodářského růstu Úřad vlády /sekce místopředsedy vlády pro ekonomiku

  9. Současný stav přípravy ČR na období 2007 - 2013 • schválena Strategie udržitelného rozvoje ČR • rozpracována Strategie RR ČR – pracovní verze schválena 31.7.2005 (konečná verze 1.čtvrtletí 2006) • schváleny prioritní oblasti politiky HSS pro období 2007-13 Podnikání Lidské zdroje Inovace a znalostní ekonomika Dostupnost a infrastruktura Řešení regionálních disparit • zadáno zpracování NRP – usnesení vlády 245/2005

  10. Strategické cíle NRP • Globálním cílem Národního rozvojového plánu v období 2007 – 2013 je přeměna socioekonomického prostředí České republiky v souladu s principy udržitelného rozvoje tak, aby byla přitažlivým místem pro realizaci investic, práci a život obyvatel. Prostřednictvím trvalého posilování konkurenceschopnosti bude dosahováno udržitelného růstu, jehož tempo bude vyšší než  průměrný růst EU 25. ČR bude usilovat o růst zaměstnanosti a o vyvážený a harmonický rozvoj regionů, který povede ke zvyšování úrovně kvality života obyvatelstva.

  11. ČR - atraktivní prostředí pro investice, práci a život obyvatel Ochrana a zlepšení kvality životního prostředí: • zaměřena na zlepšení kvality životního prostředí jako nutného předpokladu atraktivnosti a konkurenceschopnosti státu a jeho regionů při využití inovačních efektů politiky životního prostředí pro udržitelný rozvoj Dostupnost a infrastruktura: • zahrnuje dopravní dostupnost v nejširším slova smyslu, tj. dopravu osob, zboží, informací i služeb Konkurenceschopný podnikatelský sektor: • zaměřuje se na vytvoření podmínek pro český podnikatelský sektor tak, aby byl konkurenceschopný jak na vnitřním trhu Evropské unie, tak i ostatních mezinárodních trzích, aby dosahoval vysoké přidané hodnoty a produktivity práce Rozvoj cestovního ruchu: • zaměřena na podporu zvýšení konkurenceschopnosti celého odvětví cestovního ruchu a lázeňství na národní i regionální úrovni

  12. Posílení inovačního potenciálu a budování znalostní společnosti Podpora VaV, inovací: • podporuje vědu a výzkum a tvorbu inovací jako zásadní aspekt rozvoje znalostní ekonomiky v České republice, jejím cílem je efektivní využití zdrojů EU pro rozvoj výzkumu, vývoje, inovací a znalostní ekonomiky v ČR Vzdělávání a vzdělanost: • rozvoj lidských zdrojů, které jsou jedním ze základních faktorů konkurenceschopné ekonomiky. Podpora bude směřovat do modernizace vzdělávacích systémů a vytvoření komplexního systému celoživotního učení Modernizace veřejné správy: • efektivní činnost orgánů veřejné správy a jejich pracovníků a zajištění větší dostupnosti a kvality při zajišťování služeb občanům, efektivní a účelné nakládání s veřejnými prostředky je předpokladem konkurenceschopnosti ČR

  13. Zvyšování zaměstnanosti a posilování sociální soudržnosti Zvyšování zaměstnanosti a zaměstnatelnost: • podpora opatření směřující k modernizaci politiky zaměstnanosti, motivující k práci a k předcházení zneužívání systému sociální ochrany. Při tvorbě nových pracovních míst je nutné zohlednit možnosti adaptace pracovních sil na požadované znalosti a dovednosti prostřednictvím vhodných, obsahem přizpůsobeného dalšího vzdělávání pro uchazeče o zaměstnání, ale také rozvojem podpůrných systémů veřejných služeb (podporované zaměstnání, asistenční služby, poradenství apod.), což povede ke zvyšování adaptability účastníků trhu práce a jejich lepší uplatnitelnosti Posilování sociální soudržnosti: • sociální soudržnost je základním cílem politik jak na evropské, tak na národní úrovni. Tato prioritní osa se váže na předchozí, neboť problém sociální exkluze je ve většině případů spojen s nezaměstnaností a omezenou uplatnitelností znevýhodněných osob na trhu práce

  14. Vyvážený rozvoj území Vyvážený rozvoj regionů, městských a venkovských oblastí: • podpora vyváženého rozvoje regionů, snižování disparit v socioekonomické úrovni mezi i uvnitř regionů soudržnosti, podpora řešení problémů urbanizovaných a venkovských oblastí, podpora rozvojových center, která svými aktivitami ovlivňují rozvoj svého zázemí Evropská územní spolupráce: • vychází z podpory spolupráce na přeshraniční, meziregionální a mezistátní úrovni, kterou poskytuje Evropská unie. Zařazení těchto intervencí umožní strategické provázání cíle Konvergence a cíle Evropská územní spolupráce

  15. Globální cíl NRP Konkurenceschopnost a kvalitní prostředí v ČR Atraktivní prostředí Inovace a znalost. ek. Zaměstnanost, soudržnost Vyvážený rozvoj území Dostupnost, infrastruktura Konkurenceschopnost ekonomiky Moderní společnost Rozvoj území OP ŽP OP Dop OP PP OP VVI OP Zaměst OP Vzděl IOP ROP OP TA

  16. Návrh alokací finančních prostředků (787,5 mld. Kč – indikativní rámec)

  17. Národní rozvojový plán Indikativní návrhy operačních programů Životní prostředí Fond soudržnosti (kohezní fond) Dopravní infrastruktura ERDF (možnost křížového financování v rámci projektu 10% ESF) Podnikání a inovace Regionální operační programy Integrovaný operační program Adaptabilita a zaměstnanost ESF (možnost křížového financování v rámci projektu 10% ERDF) Výzkum, vývoj, inovace Vzdělávání Technická asistence

  18. Možnosti ROP z hlediska NSRR • Posílení administrativní a absorpční kapacity krajů v dlouhodobém pohledu • Významný podíl vlastního financování intervencí ROP ze strany krajů (spolufinancování ERDF) • Větší vlastnictví ROP ze strany krajů (než je tomu u SROP) • _________________________________________________________________ • Odpovědnost za formálně správné využití finančních prostředků • Stále zůstává možnost financovat aktivity krajů i z jiných OP – kraje jako zprostředkující subjekt nebo konečný příjemce • Posílení projektové role krajů – financování vlastních projektů, nejen přerozdělování finančních prostředků třetím osobám

  19. Děkujeme za pozornost Martin Černý cerny.m@kr-vysocina.cz a Martina Kršňáková krsnakova.m@kr-vysocina.cz www.partnerstvi-vysocina.cz www.vysocina-finance.cz

More Related