1 / 55

SOCIÁLNÍ PSYCHOLOGIE Mgr. Michal Šafář , Ph.D.

. SOCIÁLNÍ PSYCHOLOGIE Mgr. Michal Šafář , Ph.D. Sociální psychologie I. Obsah přednášky I Sociální psychologie –místo v systému, základní přístupy, geneze Sociální percepce – efekt primarity, self-efficacy, afiliace, atraktivita, láska

flynn
Download Presentation

SOCIÁLNÍ PSYCHOLOGIE Mgr. Michal Šafář , Ph.D.

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. SOCIÁLNÍ PSYCHOLOGIEMgr. Michal Šafář, Ph.D.

  2. Sociální psychologieI Obsah přednášky I Sociální psychologie–místo v systému, základní přístupy, geneze Sociální percepce– efekt primarity, self-efficacy, afiliace, atraktivita, láska Postoje - definice postoje, složky, předsudky, změna postojů – kognitivní disonance Jedinec a skupina– dyáda, malá sociální skupina, pozice, role, status, dynamika, vývoj, typy vedení, sociální facilitace a zahálení, sociální polarizace a deindividuace Sociální komunikacepojem, druhy, formy, empatické naslouchání, zpětná vazba.

  3. Sociální psychologie - geneze vzniku • Proč je potřeba sociální psychologie ? "Kdyby psychologie, která se zabývá vlohami, pudy, motivy a záměry jednotlivého člověka včetně jeho jednání a vztahů k bližním, vyřešila všechny tyto souvislosti, ocitla by se před zcela novým úkolem. Musela by vysvětlit překvapující skutečnost, proč toto individuum, které se pro ni stalo srozumitelným, za určité podmínky cítí, myslí a jedná zcela jinak, než jak by se to dalo od něho očekávat. Tou podmínkou je zařazení do lidské skupiny nebo davu“ S. Freud 1921

  4. Sociální psychologie - geneze vzniku • Norman Triplet 1898 - Sociální facilitace • Theodor Schjelderup-Ebbe 1922 - Klovací řád • Jacob Levi Moreno 1924 - Psychodrama, sociometrie • Elton Mayo 1927 - Hawthornský experiment • Kurt Lewin 1930 - Styly řízení sociálních skupin

  5. Sociální Ψ – experimentální milníky • Solomon Asch (1951 – 1956) • Sociální vliv, sociální konformita • „Test zrakového vnímání“, porovnání délek čar na kartičkách • Sedm testovaných osob, dvanáct kartiček • Šest spolupracovníků experimentátora odpovídalo v některých případech špatně – 75 % testovaných osob reagovalo konformně– odpověděli jako ostatní i když byli přesvědčeni, že je to špatně. • http://www.youtube.com/watch?v=DKivdMAgdeA&feature=related http://www.youtube.com/watch?v=DKivdMAgdeA&feature=related

  6. Sociální Ψ – experimentální milníky • Stanley Milgram (1963) • Poslušnost (obedience) • Experiment s učením • Účastníci obdrželi finanční odměnu (4 $) • Vylosován učitel a student (spolupracovník experimentátora) • Za špatnou odpověď elektrický šok • Informace, že šoky bolí, ale nezpůsobují poškození a neohrožují studenta.

  7. Sociální Ψ – experimenty http://www.youtube.com/watch?v=jcXb1aQruwI http://www.simplypsychology.pwp.blueyonder.co.uk/milgram.htm

  8. Sociální Ψ – experimentální milníky • Philipe Zimbardo (1971) • Standfordský vězeňský experiment • Inzerát - 15$ denně za účast na 14 denním pobytu v simulovaném vězení. • Na inzerát se přihlásilo 70 zájemců, na základě psychotestů vybráno 20 psychicky nejodolnějších, náhodně rozděleni na dozorce a vězně. • Po pěti dnech musel být experiment předčasně ukončen, kvůli vystupňovanému sadismu dozorců a špatnému psychickému stavu vězňů.

  9. Sociální Ψ – experimentální milníky http://www.youtube.com/watch?v=2o0Nx31yicY&feature=related

  10. Sociální psychologie Vymezení: • se pokouší porozumět a vysvětlit, jak je naše prožívání a chování ovlivněno aktuální, implikovanou (nepřímou, podmíněnou) nebo imaginativní přítomností ostatních • zkoumá všechny způsoby, jak je naše prožívání a chování ovlivněno druhými

  11. Sociální psychologie v systému věd

  12. Sociální psychologie v systému věd

  13. Sociální psychologie - Věda pre-paradigmatická (nemá jednotnou teorii, metodu, předmět zkoumání) Základní přístupy: • Psychoanalytický přístup • Behaviorální přístupy • Kognitivní přístup • Humanistický přístup

  14. Psychoanalytický přístup • S. Freud, T. Adorno, E. Fromm, K. Horney • Z ranné dětské zkušenosti a z pudových sil v nevědomí lze odvodit a interpretovat sociální chování. • Zaměření na: • psychologii davu • vůdcovství • autoritářskou osobnost • totalitní společnost (fašisimus a komunismus) • neurotickou potřebu lásky, vysvětlení lidské agresivity, ...

  15. Autoritářská osobnost • Jedná se o osobnost, jež má dispozice k předsudkům (rasovým, etnickým) • Silný vztah k moci – submisivní vůči autoritě a současně nepřátelský a opovržlivý vztah vůči lidem s nižším postavením. • Špatně snáší nejistotu a je konvenční a nepřizpůsobivá. • Silná tendence kategorizovat ostatní lidi do skupin MY a ONI a svou vlastní skupinu (MY) chápe jako nadřazenou

  16. Autoritářská osobnost • Drsná a pedantská výchova v dětství • Rigidní obraz, černo-bílé vidění světa • Silné nevědomé pocity nenávisti vůči rodičům přetransformované do nepřátelského chování vůči „slabším odlišným“ ve svém okolí. • Příčiny:

  17. Behaviorální přístupy B. F. Skinner, J. B. Rotter, A. Bandura • Sociální chování lze vysvětlit z teorií učení • Příklady teorií: • místo kontroly (LOC) • observační učení • Obsáhly celou oblast sociální psychologie z pohledu teorie učení

  18. Místo kontroly (LOC) • Osobnostní charakteristika vztahující se k zvládání náročných životních situací • Internalisté - vnitřní místo kontroly • pocit že řídí a ovládají svůj život, odpovědnost, předpověditelnost • Externalisté - vnější místo kontroly • vnímají vliv osudu, náhody, štěstí, neznámých sil • Náročné životní situace lépe zvládají internalisté

  19. Kognitivní přístupy E. C. Tolman, F. Heider, H. A. Simon • „Jak si lidé vytvářejí dojem o jiných lidech a sobě samých?“ • Důraz na kognitivní procesy, subjektivní vnímání a hodnocení reality. • Příklady teorií: • kognitivní mapy • atribuční teorie

  20. Kauzální atribuce • Dlouhodobě nejlepší student napíše čtvrtletní písemnou práci na nedostatečnou. • Ve Velké Pardubické vyhraje kůň s nejhorším kurzem (outsider)

  21. Kauzální atribuce • Obecná tendence přisuzovat příčiny jevům (úspěchům a selháním) v našem životě

  22. Humanistické přístupy C. Rogers, A. Maslow • Svobodná vůle, individuální zkušenost, seberealizace • Důraz na prožívání, vnitřní zkušenost, život jedince v jeho přirozeném prostředí • Kvalitativní metody, zakotvená teorie

  23. Sociální percepce - efekt primarity • Pro výsledný dojem ze situace má zásadní význam v jakém pořadí jsou informace prezentovány. • Pennigton (1982) – „Falešný soud“ • Pořadí argumentů ovlivňovalo rozsudek poroty • Další výzkumy • Prvního dojmu se neradi vzdáváme – zejména pokud je negativní • U pozitivního prvního dojmu je změna snazší

  24. Sociální percepce – self-efficacy • Důvěra ve vlastní zdatnost (self-efficacy) je zásadní charakteristikou ovlivňující okolí a v důsledku i vlastní výkon (A. Bandura, 1989) • Experiment – Porovnání fyzické síly mužů a žen • Falešná zpětná vazba – zvyšovala self-efficacy u žen a snižovala ho u mužů • Výsledek – ženy dosahovaly v testu síly stejné výsledky jako muži

  25. Sociální percepce – self-efficacy • Ovlivňuje a působí prostřednictvím: • Myšlení (vysoká sebeúčinost = vysoké cíle) • Motivace (vysoká sebeúčinost = vytrvalost a odolnost vůči neúspěchu) • Emoce (vysoká sebeúčinost = nižší stres a úzkost)

  26. Sociální percepce - atraktivita • Atraktivita – tendence vyhledávat přítomnost druhého, spojená s pozitivními pocity. • Faktory atraktivity • expozice • podobnost (postojů, socioekonomických charakteristik, preference volnočasových aktivit) • komplementarita interpersonálního stylu (submise X dominance)

  27. Sociální percepce - láska • Láska – kladný, silný emocionální vztah k jiné osobě • Druhy lásky (Lee, 1988) • eros –láska erotická, důraz na fyzickou krásu a přitažlivost, • ludus –hravá láska, bez svazku nebo žárlivosti • storge –láska kamarádská s malým důrazem na vášeň • pragma – racionální láska řízená osobním prospěchem • mania– volná láska založená na uspokojení sexuální potřeby • agapé –altruistická, zaměřená na péči o druhého

  28. Sociální percepce - láska • Teorie lásky podle Sternberga (1988) • Intimita (důvěrnost)– míra emoční blízkosti, důvěry s níž se svěřujeme druhému • Touha (vášeň, pobláznění) – stupeň intenzivní emoční a sexuální přitažlivosti pociťované ke druhému • Závazek (oddanost) – stupeň úmyslu, rozhodnutí setrvat ve vztahu s druhým

  29. Postoje Vymezení: • hodnotící vztah • sklon ustáleným způsobem reagovat na předměty, osoby, situace a sebe sama • připravenost reagovat určitým způsobem na motivačně závažný podnět • naučená přednastavení k celkově příznivé nebo nepříznivé reakci na daný objekt, osobu či událost • poznatky, city a tendence jednat ve vztahu k rozličným předmětům a jevům ve světě individua

  30. Postoje Charakteristika: • uspořádávají svět do přehlednější struktury (to co nám někdy uškodilo - záporný postoj - v budoucnu se tomu vyhneme a naopak) • patří do struktury dynamiky osobnosti - motiv (pomoci babičce přes cestu- cítit se slušným člověkem), -postoj (slabším a nemohoucím se má pomáhat ) - vlastnost(altruismus) • jsou naučené v průběhu života - v rodině a od tzv. významných druhých

  31. Postoje Struktura: • Postoj má tři složky: 1. Kognitivní (informace a vědomosti o předmětu postoje) 2. Afektivní (- + a intenzita postoje) 3. Behaviorální (připravenost jednat určitým, typickým způsobem)

  32. Postoje • Dodnes se vede spor zda skutečně má postoj tři složky - Lapier (1934) - experiment s Američany čínské národnosti při ubytování v hotelech - chování není v souladu s postoji - Ajzen (1988) - lidé se chovají v souladu se svými postoji - ty se však liší svou globálností a konkrétností

  33. Změna postoje Ne Ano Podporujete trest smrti ?

  34. Změna postoje Ne Ano Podporujete trest smrti ?

  35. Změna postoje Ne Ano Podporujete trest smrti ?

  36. Změna postoje Charakteristika postoje ve vztahu k jeho změně • Extrémnost – čím je postoj extrémnější, tím je odolnější ke změně • Multiplexita – množství faktů které podporují postoj • Více faktů – lze snáze měnit intenzitu • Méně faktů – lze snáze změnit v protiklad • Konzistence – soulad postojů(čím vyšší konzistence, tím odolnější vůči změně) • Síla a množství uspokojovaných potřeb– čím více, tím vyšší odolnost vůči změně • Centrálnost x periférnost – čím je postoj centrálnější (vztažený k důležitější hodnotě) tím je odolnější vůči změně

  37. Změna postoje – kognitivní disonance • Kognitivní disonance (myšlenkový nesoulad) • Objevuje se, když se naše postoje dostanou do rozporu • Pokud se dostaneme do stavu kognitivní disonance, tak: • změníme některý z rozporných postojů • nebo přidáme nový postoj, který umožní reinterpretaci situace • Festinger, Schachter – výzkum u Apokalyptické sekty „Konec světa nenastal díky našim motlitbám“

  38. Specifické postoje – předsudky a stereotypy • Předsudek – silně emočně nabitý, kriticky nezhodnocený postoj • utváří se na základě náboženské víry či ideologického přesvědčení, nezávisí na aktuální situaci a neopírá se o porozumění • Stereotyp – souhrn postojů o osobnostních charakteristikách celé skupiny lidí • hodnocení jedince podle vlastností přisuzovaných skupině

  39. Sociální skupina • Sportovní tým, školní třída, klienti na kurzu = malá sociální skupina 1. komunikující tváří v tvář 2. mající vytvořeny důvěrné vzájemné vztahy 3. se společnými normami, zájmy a cíli 4. pocit skupinové identity - MY • Členění skupin • Podle vzniku primární x sekundární • Podle spontánnosti formální x neformální • Podle členství vlastní x nevlastní x referenční

  40. Struktura sociální skupiny I • Pozice • Status • Role dlouhodobé, situační • Typy rolí ve skupině: formální • Vůdce neformální socioemocionální problémový

  41. Struktura sociální skupiny II • Jiné členění • alfa - imponující vůdce • beta - expert • gama - pasivní, přizpůsobiví, konformní • omega - okraj skupiny • P - typický protivník • Konflikt rolí • inter a intra rolový

  42. Struktura sociální skupiny III • Sociální normy • závazný způsob chování členů skupiny • sankce a odměny • institucionální, voluntaristické, evoluční

  43. Skupinová dynamika I • Skupinová koheze • uspokojováním osobních potřeb • společný cíl • přátelská atmosféra • sympatie členů • skupinový deviant (outsider, gama) • soutěžení s jinou skupinou • vnější nepřítel

  44. Skupinová dynamika II • Skupinová tenze • Mírné napětí pro sportovní tým může být přínosem • Ve škole a při volnočasových aktivitách spíše NE - důraz na důvěru a bezpečí ve skupině

  45. Skupina v zátěži • Mírná zátěž • Zvyšuje se skupinová koheze • Zvyšuje se orientace na cíl • Zvyšuje se komunikace • Autoritativnější vedení • Menší ohled na potřeby jednotlivých členů • Náznaky konfliktů

  46. Skupina v zátěži • Vysoká zátěž • Klesá koheze, zvyšuje se tenze • Klesá kooperace, rozpory v motivaci • Nepřátelská atmosféra, agresivní komunikace • Zkreslování situace

  47. Jedinec v nové skupině • Pocity jedince v nové skupině • nejistota z neznámého • pocity úzkosti, nedostatečnosti, obavy, agrese • nedůvěra • Typické chování • pozorování ostatních • vyčkávání, co se bude dít • nízká aktivita

  48. Čtyři etapy rozvoje skupiny HLEDÁNÍ DOSAHOVÁNÍ KONFLIKT CÍLE KOOPERACE

  49. Hledání • závislost na vedoucím - on nejlépe ví, jak a co se má dělat • každý jednotlivec se soustředí na sebe • jak se zařadit • jak mnoho mám síly a moci • co se ode mne očekává • zdvořilé testování • být ve střehu a opatrný • nejistota, obrany

  50. Konflikt, protest • zesilují osobní pocity • zvyšuje se zájem o ostatní • potřeba sebeprosazení, hledání svého místa • objeví se první konflikty • frustrace

More Related