1 / 89

Psychologie práce v praxi psychologa hygienické služby

Psychologie práce v praxi psychologa hygienické služby. PhDr.Zdeňka Židková. Mentální hygiena. Nová koncepce doplňující hygienu o psychický rozměr vznik - 80 léta minulého století ochrana duševního zdraví vyloučení záporných vlivů na zdraví podpora kladných vlivů na zdraví

keefer
Download Presentation

Psychologie práce v praxi psychologa hygienické služby

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Psychologie práce v praxi psychologa hygienické služby PhDr.Zdeňka Židková

  2. Mentální hygiena • Nová koncepce doplňující hygienu o psychický rozměr • vznik - 80 léta minulého století • ochrana duševního zdraví • vyloučení záporných vlivů na zdraví • podpora kladných vlivů na zdraví • stres => psychosomatózy

  3. Úkoly psychologa práce

  4. Úkoly psychologie práce Psychologie práce studuje různé druhy pracovní činnosti (profese), hledá, za jakých podmínek je pracovní prostředí pro duševní pohodu člověka nejpříznivější a jaké uspořádání objektivních, ale i subjektivních pracovních podmínek nejlépe odpovídá psychofyziologickým vlastnostem pracovníka.

  5. Psychologie práce sleduje: Hledisko ergonomické = soulad mezi pracovními požadavky a osobními možnostmi pracovníka (jak splnit požadovaný úkol kvalitně, ale s vynaložením co nejmenší námahy a v pohodě) Hledisko epidemiologické = míra rizika ohrožení duševního zdraví v práci (pravděpodobnost, že se při vystavení pracovním stresorům vyvine či nevyvine porucha či onemocnění).

  6. Rozdíl mezi KP a PP • Klinická psychologie pracuje s „odchylkami“ v osobnosti či životě člověka (krajní varianty) ,metody - diagnostika a terapie (změna člověka) • Psychologie práce pracuje s „běžným“ člověkem („populační průměr“), metody - analýza problému a prevence škodlivého jevu OBĚ PROFESE CHRÁNÍ DUŠEVNÍ ZDRAVÍ!

  7. POSOUZENÍ NÁROKŮ PRACOVNÍ ČINNOSTI NA PSYCHIKU(Psychologie v hygieně)

  8. Historie • AHEM 11/1981 • Metodický návod k provádění hygienického dozoru na pracovištích (kategorizace pracovišť). Metodika hlavního úkolu hygienické služby č. 9.1. • AHEM 1990 • Standardní metodika pro hodnocení pracovních podmínek z hlediska neuropsychické zátěže (Acta hygienica, epidemiologica et microbiologica)

  9. Vnucené tempo • přímá závislost na technologických podmínkách • jde o striktní podřízenost pracovníka technologickému procesu, pracovník nemůže své místo opustit bez vystřídání, • čas limitovaný na pracovní operaci je nutno dodržet, • na každém kuse je nutno stanovenou operaci vykonat. Typická je pásová výroba -montážní linka (assembly line) -výrobní linka (production line)

  10. Vnucené tempo

  11. Vnucené tempo

  12. Monotonie “ Monotonie je stav snížené aktivační úrovně CNS v důsledku stále stejných a opakujících se jevů v podnětovém poli, na který je nutno reagovat striktně určeným algoritmem pohybů či jiných úkonů” • Psychický stav - únava a útlum CNS a podkorových center! • Zátěž jiných orgánů či systémů

  13. Repetitive Strain Injury Monotonie bývá často ztotožňována s RSI • Fyziologie práce - jednostranné,nadměrné,dlouhodobé zatěžování končetin – nemoc z povolání • Repetitive Strain Injury nebo Repetitive stress injury je v dnešní době jedna z nejčastějších příčin přiznání nemoci z povolání v kancelářských profesích????“ (Zdroj:Wikipedie)

  14. snížení pozornosti poruchy vnímání snížení rychlosti fyzického i psychického výkonu snížení přesnosti výkonu,zvýšení chybovosti vyšší energetické nasazení k udržení výkonu snížení motivace, nezájem, pocity otupení, ospalosti, apatie, únavy pocity nudy, dlouhé chvíle, přesycení (saturace) Dopady monotonie na člověka

  15. Spolupůsobení dalších faktorů 1. osobnostní předpoklady, temperament, typ osobnosti, emoční a volní stálost, 2. tělesná námaha při práci, 3. možnost využití sociální opory, 4. faktory pracovního prostředí (hluk, škodliviny), 5. intelektové předpoklady, 6. motivace a aspirace pracovníků.

  16. Vnucené tempo?

  17. Monotonie

  18. Monotonie

  19. Monotonie

  20. Monotonie

  21. Časový tlak • přetížení kapacity při zpracovávání informací, • rozhodování v časové tísni (pro práci je typické rychlé střídání podnětů s okamžitou nutností reakce); • složitost řízeného objektu; • neočekávané poruchy a stavy řízeného systému, které vyžadují okamžitý zásah; • soustředěné monitorování více než polovinu pracovní směny; • přetížení termínovanými úkoly, které nesnesou odkladu; • úkoly s pravidelnou denní mimořádnou psychickou a senzorickou zátěží (minimálně 2 hodiny denně).

  22. Karasekův model – dvě základní oblasti pracovního stresu: • Obtížnost (nároky práce) • Možnost kontroly nad situací • Nadměrné úsilí provázené vyčerpáním a různými poruchami zdraví se objeví tehdy, • pokud jsou vysoké nároky na práci a nízká volnost v rozhodování (číšníci, bankovní • úředníci,zdravotní sestry, řidiči). • Naopak do kvadrantu aktivita jsou řazeni manažéři, žurnalisté.

  23. Exponované profese • Operátoři zařízení s možností selhání lidského faktoru • Operační týmy • Záchranáři • Ostraha nebezpečných osob • Řidiči • Moderátoři v mediích • Obsluha,číšníci • Monitorování činností ( obchod, banky, policie) • Pracovníci call center Příplatky za práci v riziku psychické zátěže: NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 4. května 2009, kterým se mění nařízení vlády č. 564/2006 Sb. , Novela - NAŘÍZENÍ VLÁDY č. 130/2009 Sb.

  24. Vnímání času Východní vnímaní času Muslimské vnímaní času Klidná filozofie okamžiku, nemají tendenci udělat si přesný plán, protože budoucnost náleží Alláhovi a když plánování zapadá do jeho záměrů, přijde to samo, pokud ne, není třeba si to vynucovat. V obchodním životě nedoceňují stanovené lhůty. Čínské vnímaní času Podle taoistické filozofie má uspořádání věcí a událostí svůj vlastní pořádek, vše se děje na správném místě a ve správném čase, není třeba předvídat a plánovat, spíše se snažit proniknout k podstatě uspořádání věcí. Nechat plynout čas a nechat věci, aby se navzájem uspořádaly. Pasivný, trpělivý přístup manažerů, schopnost ustoupit, počkat, jak se věci přirozeně vyvinou. Negativem je defenzivní přístup, nic neřešit. Západní vnímaní času Dopředu vědět jasné, co má být uděláno, naprogramovat si to a potom uskutečnit podle plánu. Není možné nic nedělat, ve výrobní sféře jde o propagování nepřetržité práce zaměstnanců, orientovaný na produkci. Pozitiva: plánování a řízení času vede k jasnosti a přehlednosti. http://havlik.blog.idnes.cz/c/321421/Zaklady-elementarni-debility-I.html

  25. Časový tlaknení! • Plnění úkolů nerealisticky postavených, s časovým omezením a nesplnitelnými termíny. • Nedostatky v plánování. • Neschopnost splnit úkol v pracovní době. • Nutnost domácí práce. • Časté přerušování jinými úkoly. • Americká studie konstatují, že práci si domů berou zaměstnanci stále častěji ( Odpověď „ano“ na otázku “Nikdy nemám pocit, že mám dost času udělat vše potřebné ve své práci”). • Jiné výzkumy poukazují na dlouhé hodiny práce manažérů, které vyúsťují v únavu, bolesti hlavy a další psychosomatické potíže. • Problémem je zvyšující se podíl organizací, které prodlužují pracovní hodiny v důsledku nutnosti vyšší produktivity. • Snižování pracovníků udržuje nebo zvyšuje produktivitu podniku za cenu prodloužení pracovní doby a přesčasů.

  26. 8hodinová pracovní doba • Na počátku 18. století pracovali dělníci až 16 hodin denně (ročně přes 3 000 hodin). • V první polovině 19. století byla pracovní doba 12 až 14 hodin, před I. světovou válkou se v evropských státech pracovalo 10 až 12 hodin denně. • ČR - 8 hod. pracovní dobu ustanovil Zákon číslo 91. (1918) • V roce 1956 - pracovní doba 46 hodin týdně • Potvrdil Zákoník práce z roku 1965, platný do konce roku 2006. • Od 90. let se krátila - 42,5 hodin týdně ???? Práce přesčas????

  27. V Evropě méně než v Asii • Francie,Dánsko, Belgie (35 – 38 hodin), cca 1500 hodin ročně • GB 48 hodin • Evropa jinde těsně pod 2000 hodin • USA cca 1800 hodin. • Asie vede – Korejci 2300 hodin Slobbies. Tento název pochází z označení slow but better working people

  28. Spánek • Vynález žárovky byl jedním z největších symbolických vítězství v boji, jenž se odehrál mezi průmyslem a lenošením. Dynamický a dravý Edison prosazoval myšlenku:“Pracuj více, méně spi!“. Přesvědčení lenocha zní:“Pracuj méně, více spi!“ • Žárovka s sebou přinesla práci na směny. Stále jsme se svou prací svázáni. Před vynálezem žárovky byla průměrná délka spánku zhruba 9 hodin, dnes je 7,5….. Edison by spočetl, ze každý jedinec tak ročně získá 500 pracovních hodin navíc.“ • V poslední době zahájily útok na spánek farmaceutické společnosti, hledají se látky, které, by vydělávaly na naší touze po práci, a z kterých se vyčaruje lék na bdělost. • Reklamy typu „Jste unavení? Tak spěte víc!“ neuvidíte. Energetické nápoje, to je chytrý nápad! jelikož všichni trpíme nedostatkem spánku. Komu však takové bdění prospívá? Našim zaměstnavatelům. • Bertrand Russell „In Praise of Idleness“ (Oslava lenosti) nabízí příklad s továrnou na špendlíky. Zde pracují dělníci osm hodin denně, a vyrobí se dostatek špendlíků. Pak nastane technologický pokrok, díky vynálezu je stejný počet lidí schopen vyrobit dvakrát tolik špendlíků, špendlíky jsou pak tak levné, že za nižší cenu se už ani nedají koupit. V rozumném světě by každý člověk vyrábějící špendlíky, měl v úmyslu zavést čtyřhodinovou pracovní dobu namísto osmihodinové a vše ostatní by fungovalo stejně jako dříve. Ve skutečném světě by se to ovšem jevilo jako demoralizující. A tak lidé stále pracují osm hodin, máme přespříliš špendlíků, někteří zaměstnavatelé bankrotují a polovina lidí, která dříve pracovala na výrobě špendlíků, je vyhozena z práce“. Jak být líný –Tom Hodgkinson http://www.zpub.com/notes/idle.html

  29. Spánek v práci • Dobíjejte si baterky, dejte si šlofíka!Deník Bangkok Post otiskl fotografii, na níž je vidět místnost s dřevěným obložením.Státní úředníci sedí kolem konferenčního stolu s hlavou položenou na jeho desce, rolety na oknech jsou stažené. „Už dlouho si dávám po obědě šlofíka, a tak jsem se rozhodl v listopadu představit tento projekt svým podřízeným“ vysvětlil autor programu Surakjet Limčaren, podle něhož tímto způsobem pracovníci ideálně „dobijí baterie“ před odpolední a večerní službou. • Sára C. Mednick "Take a Nap! Change Your life" (Dej si dvacet, změň svůj život) • Bruno Comby - Chvála siesty.

  30. Sociální „jet lag“ • Jet lag - únava a malátnost - choroba z časového posunu (let proti časovému pásmu) • Víkendový (sociální) jet lag - Po víkendovém ponocování je návrat do pracovního procesu ztížen časovým posunem spánku. • O víkendu neponocovat - spát a vstávat stále ve stejný čas.„Přispat si o víkendu znamená posun vnitřních hodin na později, pak následuje stres - ranní vstávání v pondělí (Helen Burgess). • Pojem „sociální jet lag“ vytvořil Till Rönneberg “ - časté opakování může působit negativně na celkové zdraví (snížená schopnost přemýšlení, únava, podrážděnost a špatná nálada) http://www.novinky.cz/kariera/273957-pondelni-unava-je-zpusobena-socialnim-jet-lagem.html

  31. Mavis Kleinová: ŠKODLIVÉ MINISCÉNÁŘE • BUĎ DOKONALÝ • BUĎ SILNÝ • ZAVDĚČ SE VŠEM • VYNASNAŽ SE A NEŽÁDEJ ODMĚNU • POSPEŠ SI,VŠE STIHNI Eric Berne - Jak si lidé hrají- „Ušoupané koleno“. Být perfektní ve všem: pracovně, matka, chůva, společnice, manželka a současně milenka, uklízečka, kuchařka…….. Výsledek = „Nestojím za nic“.

  32. Sociální interakce Práce spojená s vysokými nároky v oblasti jednání a vzájemné kooperace mezi jednotlivci a činnosti, kdy je zaměstnanec vystaven konfliktům, frustraci a negativním emočním tlakům. Stupnice „interakční“ zátěže: Nízká: Jednání s klientem, zákazníkem, stranami Zvýšená: Osoby vyžadující zvláštní způsob nakládání, zvláštní péči, osoby ve stresu Vysoká: práce s problémovými osobami (nebezpečné, nezvladatelné, sociálně nepřizpůsobivé)

  33. Karasek - třídimenzionální model

  34. Emoční práce • Součástí pracovního úkolu je výraz emocí • Snaha firem kontrolovat - diktát výrazu emocí • Emoce jako tržní zboží • Pravidla (scénář chování - standardy „ošetřující lidskou komunikaci“), • Trvání (délka interakce), • Intenzita (povrchová emoce vs. hluboká emoce), • Rozmanitost a změna v čase, • Konflikt rolí – disonance, „ znásilnění“ vs. „zhlédnutí“ se v roli Usmívejte se na povel! Zbyněk Vybíral (2000)

  35. Francouzská norma v cestovním ruchu Přijímající personál musí: • zahájit rozhovor pozdravem a přivítáním, • mít na tváři přirozený úsměv, • být trpělivý a nerozčilovat se, • být dvorný a přívětivý, • dát přednost návštěvníkovi před administrativními úkony; • umět naslouchat a projevovat známky zájmu. Některé požadavky na pracovníky mají sofistikovanou dovednostní podobu.Přijímající personál musí: • umožnit návštěvníkovi zpřesnit široké nebo obecné otázky, • rozšířit otázku, aby se zaměřil i na nepřímá očekávání, • odhalit, co návštěvník hledá; • podávat na otázky jasné a správné odpovědi; • přinést návštěvníkovi takové informace, které ho uspokojí a již předem budou odpovědí na jeho žádost o radu. Usmívejte se na povel! Zbyněk Vybíral (2000)

  36. pracovníci vězeňské služby pracovníci protialkoholních či protinarkotických zařízení záchranáři pedagogové diagnostických ústavů, revizoři exekutoři řidiči prostředků hromadné dopravy ve velkých městech prodavači v hypermarketech učitelé ZŠ sestry LDN sestry ARO výběrčí daní sestry psychiatrie Profese se sociální interakcí

  37. Třísměnný a nepřetržitý provoz Sledovat! • Práci v nepřetržitých provozech, která je spojena s vysokou fyzickou zátěží • Práce, kde dochází ke zvýšené psychické zátěži v důsledku nutnosti dlouhodobé pozornosti při sledování dějů (monitorování, řízení) • Práce s vysokou odpovědností za případné chybné rozhodnutí • Práce se zvýšenými nároky na zrakový výkon • Práce s vysokým stupně monotonie Zdravotní faktory • U osob staršího věku • U osob se sklonem k psychosomatickým onemocněním Směnová práce je vykonávána přibližně pětinou zaměstnanců,u 20 – 30 % z nich se objeví do tří let zdravotní potíže.

  38. Směnová práce a spánek - Spánek po noční směně bývá kratší, snáze dojde k vyčerpání organismu - Spánek ve dne není fyziologicky plnohodnotný - Brzké nástupy na směnu znamenají nefyziologické vstávání - Po odpolední směně dochází obvykle k pozdějšímu ukládání ke spánku - Dojíždění do práce je přídatným faktorem pracovního stresu - Nelze popírat existenci vyhraněných denních typů (ranní - večerní) Poznámky • Kriteriem dobrého spánku není délka, ale svěžest po probuzení (vstát z postele čerstvý a odpočinutý) • Spánkový dluh – sleep debt • Spánková deprivace • Desynchronóza - projev rozladění vrozených biorytmů, vyznačuje se zejména nervovou labilitou, zažívacími potížemi, poruchami spánku.

  39. dlouhodobě může způsobovat špatný zdravotní stav ovlivňuje negativně cévní systém, TK, narušuje imunitu psychický stres - zvýšená náchylnost k depresi zpomaluje tempo práce – jedna probdělá noc až 30% úbytku, dvě probdělé noci 60 % úbytku výkonu zhoršené vštěpování, ukládání nového do paměti, výpadky paměti, může vyprovokovat záchvat epilepsie vyvolává bolesti hlavy zhoršuje potíže zažívacího traktu zvyšuje riziko propadnutí alkoholu může vyvolat halucinace zvyšuje podrážděnost přináší ztrátu pozornosti, únavu, pomalost, zvyšuje možnost dopravní nehody (většina smrtelných nehod na dálnici má souvislost s ospalostí řidiče) Důsledky nedostatku spánku

  40. Důvody směnové práce 1.Zajistit kontinuitu provozu (nemocnice, stravování, doprava apod.), 2. Zajistit kontinuitu technických a výrobních procesů (elektrárny apod.) 3.Využít nákladných zařízení k vyšší produkci (práce pro zisk). Pohled ekonomického výnosu se značně liší od pohledu hygienika - ochránce lidského zdraví.

  41. Dopady směnové práce na člověka Fyziologicky - směnová práce znamená noční práci a nutnost pracovat mimo dobu biologicky určenou pro bdění – v noci. Na stejnou práci je potřeba vynaložit o polovinu více energie než ve dne. Při noční práci se častěji vyskytují zdravotní potíže. Psychologicky – ovlivňování cirkadiánního rytmu, nedostatečný odpočinek, spánkový dluh, vyčerpání, poruchy funkcí, zvýšená možnost nehody či úrazu, zvýšená chybovost Zhoršené sociální začlenění • nutnost adaptace na změny v životním stylu (omezení kontaktů, omezení osobního vyžití, nepravidelnost životního režimu) • účinek na rodinný život - méně času na společné aktivity, izolace • účinek na společenský život (?) Otázka - Má občan nárok na svobodu volby noční práce? Psycholog doporučuje - lékař vyřazuje!

  42. Chronotyp - ranní/večerní typ Příčinou psychických i tělesných potíží může být intolerance ke směnové práci. Je častější u osob s vyhraněným denním typem, které: - nejsou schopny se přizpůsobit normálnímu dennímu režimu a mají zvýšené problémy při větších změnách časového režimu - směnová práce může vyvolat částečnou spánkovou deprivaci či poruchy spánku, a to zvláště u ranních typů při noční práci a u večerních typů při časném ranní vstávání. - lépe se na směny přizpůsobují večerní typy. Pokud jde o vztah mezi chronotypem a noční prací, zhruba 70–80 % pracovníků si na ní zvykne. Pro ranní typy bývá směnová práce častěji doprovázena narušením fyziologických funkcí.

  43. Zjišťování chronotypu Aby bylo možno se vyhnout účinkům směnového režimu na zdraví, bylo by vhodné provádět lékařské i psychologické vyšetření, které by zahrnovalo i určení denního typu. Povědomí o svém chronotypu usnadňuje osobám rozhodnutí o vhodnosti zařazení do směnového provozu. Pro zjišťování denního typu slouží různé dotazníky. Nejznámější je „Morninngness – Eveningness – Questionnaire“ Českou verzi MEQ je možno nalézt na: www.psvz.cz (Metody) Doporučení psychologa - zjištění denního typu je jedním z ukazatelů, který by měl být zvažován při nástupu na směnovou práci.

  44. Ranní typ - jak to vidí? „Nikdy bych nemohla dělat na směny. Je mi 48 let a vždy jsem dělala jen v ranních směnách. Dvakrát v životě jsem dělala celou noc a dospávala jsem to týden. Přes den mi nevadí být jakkoli dlouho v práci, klidně dělám nepravidelně, přesčasy, přijdu klidně o víkendu. Vstávám již 25 let po páté hodině ranní a chodím do práce na šestou. To mi nedělá problémy, jsem hned čilá. Musím ale snídat, pokud nejsem do půl hodiny po probuzení pořádně nasnídaná, tak začnu mít „ vlčí“ hlad a nesoustředím se na práci. Vstávám kolem sedmé hodiny i v sobotu a v neděli, déle mne nikdo v posteli neudrží. Že nevydržím v noci o mně moji známí vědí, když se jdeme někam bavit, kolem 22 hodiny na mne padne šílená únava a pasivita a už od mládí se snažím dostat co nejdříve do postele. Myslím si, že kdybych chodila do práce na směny, že bych brzy dopadla jako vymačkaná houba s poruchami spánku.

  45. Večerní typ - jak to vidí? „Jsem noční můra. Ráno se nejsem schopná probrat a když musím do práce, jdu v polospánku a jsem naprosto nevýkonná nejméně do 9 hodin. Když nemusím ráno vstávat, tak klidně spím do 10 hodin i déle. Zato večer, to je jiná, domácí práce klidně začnu dělat ve 10 nebo v 11 v noci, ožiji, na televizi bych se dívala klidně do rána. Po ránu mi nechutná, žaludek je neprobuzený, jím první jídlo třeba až v poledne. Nejvýkonnější jsem v odpoledních hodinách, kdyby ale po mně někdo chtěl výkon brzy dopoledne, tak nevím, nevím…. Noční nebo odpolední směny mi zase tak moc nevadí, dokážu klidně bez problémů prospat den. Kdybych získala práci, ve které musím chodit do práce v časných ranních hodinách nebo musela do práce dojíždět a vstávat brzy, tak bych myslím brzy skončila“.

  46. Riziko ohrožení zdraví jiných osob • riziko ohrožení zdraví jiných osob • činnosti, při nichž musí být striktně dodržována pravidla bezpečného chování, • náročnost práce vyplývá z možného rizika

  47. Jiné faktory Vyžadují zvláštní posouzení: 1) Vlivy narušující soustředění ( zvýšená chybovost nebo možnost neurotizace zaměstnance), např. rušivý a obtěžující vliv hluku. • 2) Odpovědnost organizační a hmotná • 3) Hodnocení vlivu pracovních podmínek na centrální nervový systém zaměstnanců (práce na dislokovaných pracovištích a práce spojené se sociální izolací). • 4) Nároky na ostatní smyslové orgány

  48. Kategorizace prací • Vyhláška č.432/2003 Sb.(částka 142) (přepracovaná Vyhláška 89/2001 Sb) Kategorizace prací“ • Nařízení vlády č.523/2002 Sb., podmínky ochrany zdraví při práci, rizika z pracovních podmínek a požadavky na pracovní prostředí a pracoviště: § 10 a) - g) Příloha 7 - část B

More Related