Příroda v z imě Živočichové 4. ročník

1. Základní škola Jakuba Jana Ryby Rožmitál pod TřemšínemInovace a zkvalitnění výukyprojekt v rámci Operačního programuVZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOSTEU Peníze školám Příroda v zimě Živočichové 4. ročník

2. Název: Příroda v ziměAnotace: V zimním období mají živočichové ve volné přírodě nepříznivé podmínky. Je to období, kdy se zkracuje den a prodlužuje noc, teplota vzduchu klesá - mrzne, je málo slunečního svitu – méně tepla a světla. Dělení živočichů na studenokrevné a teplokrevné a jejich život v období zimního klidu. • Vypracovala: Mgr. Iva Hořejší • Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět, Přírodověda • Metodika práce s materiálem: Výkladová prezentace, která lze využít i k opakování. • Ročník: 4. ročník • Datum vytvoření: 10. 12. 2011

3. Život v zimě = období zimního klidu • V zimním období mají živočichové ve volné přírodě nepříznivé podmínky. • Je to období, kdy se zkracuje den a prodlužuje noc, teplota vzduchu klesá - mrzne, je málo slunečního svitu – méně tepla a světla.

4. Živočichy dělíme: • Studenokrevné • Živočichové, u kterých se mění teplota podle teploty okolního prostředí. • Např: ryby, obojživelníci, plazi a hmyz • Teplokrevné • Živočichové, kteří si dokážou udržet stálou tělesnou teplotu. • Např: ptáci, savci

5. Studenokrevní živočichovéRyby – zimu přečkávají ve stavu strnulosti u dna rybníka.

6. Plazi přezimují ve stavu strnulosti pod pařezy, kameny a v puklinách skal. Ještěrka – se přes zimu nepohybuje a nepřijímá potravu. Do úkrytu zalézá na podzim a vylézá až v dubnu, když začne opět hřát sluníčko.

7. Hmyz Hmyz přečkává zimu ve skulinách, v půdě, v kůře stromů… U většiny druhů hmyzu dospělí jedinci na podzim hynou a zimu přečkávají pouze vajíčka, larvy a kukly.

8. Teplokrevní živočichové • Živočichové pohybující se ve volné přírodě • Živočichové upadající do zimního spánku • Ptáci odlétající do teplých krajin

9. Ptáci živící se semeny

10. Přikrmování ptáků v zimě • semena - především slunečnice, drcený oves, len, proso, semínka trav a bodláků přilákají vrabce, zvonky, stehlíky a sýkorky. Semena rostlin svou energetickou hodnotou nejvíce podobají přirozené potravě ptáků. • rozdrcené ovesné vločky, krupice • rozdrcený jemně nastrouhaný tuk • ovoce a bobule (jeřabiny, plody bezu černého, hlohu, rakytníku …..) • tukové směsi, které získáme vyškvařením loje a následným smícháním s olejnatými semeny (např. slunečnice) nebo ovesnými vločkami, krupicí, hrubou sojovou moukou, ale i strouhankou Směs pak za tepla plníme do různých k zavěšení vhodných nádob, ze kterých je ptáci postupně zespodu uzobávají, • vedle tukových směsí lze zavěšovat, převážně pro sýkory, kousky syrového loje či sádla. Nezávadné kuchyňské odpadky jsou také vhodným krmivem, protože v takové době ptactvo neodmítne skoro žádnou potravu

11. Srnci a jeleni - celou zimu jsou aktivní, pokud však napadne hodně sněhu, mají potíže se sháněním potravy a okusují stromky.

12. Krtek obecný - je aktivní přes celou zimu, pohybuje se však pouze ve svých podzemních chodbách, kde nalézá potravu.

13. Ježek - zimu přečká v zimním spánku, stejně jako např. medvěd. Schoulí se do klubíčka ve své skrýši z trávy a listí. Jeho tělesná teplota se sníží na 5˚C.

14. Veverka si celé léto uschovává část nalezené potravy do svých „spižíren“ v dutinách stromů, ty jí poskytují výbornou zásobárnu potravy v nejtěžších obdobích.

15. Netopýří zimní spánek trvá déle než půl roku. Během této doby klesá teplota jeho těla na 2-3°C a jejich srdce tepe pouze pětkrát za minutu. Netopýr dokonce dokáže přerušit krevní oběh v křídlech a šetřit tak další energii. Křídla zároveň slouží jako přikrývka.

16. Také většina hlodavců upadá do zimní letargie. Někteří, jako například náš křeček, se občas probudí a doplní energii ze zásob, které si na podzim připravili. Zato svišti nebo sysli dokáží přečkat celou zimu bez probuzení. Praví zimní spáči se probudí ve chvíli, kdy okolní teplota přesáhne většinou 12°C.

17. Asi nejznámějším spáčem je medvěd. Ten ale patří mezi spáče nepravé, jeho tělesná teplota klesá jen o pár stupňů. Medvěd během spánku přijímá sluchové signály z okolí a ty ho mohou snadno probudit.

18. Do nepravého zimního spánku upadá také náš jezevec lesní. Ten se při zvýšení okolní teploty dokáže probudit, chodí se obvykle vyprázdnit a napít. Při ochlazení se vrátí do nory, jejíž vchod ucpe senem a hlínou a spí dál.

19. Přikrmování zvěře Seno, letnina - usušené větvičky nejrůznějších stromů a keřů (dubu, lípy, vrby, osiky, maliníku, kopřivy apod.) obsahují výživné látky a především odstraňují pocit hladu a zlepšují průchodnost natrávené potravy spárkaté zvěře. Ohryzané větve - pro zajíce a králíky využijme např. větve ovocných stromů, které jsme odstraňovali při zimním průklestu. Semena - žaludy, kaštany, bukvice obsahují nejdůležitější stavební a energetické látky pro život zvěře. Dužnatá krmiva - jablka, hrušky, mrkev, jeřabiny, brambory, krmná řepa a siláž jsou hlavně zdrojem vitamínů a tekutin. Suché neplesnivé pečivo a chléb - je možné nabídnout, ale mělo by být pouze doplňkem.

20. Téma: Příroda v zimě, 4. ročník Použitý software: držitel licence - ZŠ J. J. Ryby v Rožmitálep.Tř. Windows XP Professional PowerPoint www,naturfoto.cz Obrázky z internetu Autor: Mgr. Iva Hořejší ZŠ J. J. Ryby v Rožmitálep.Tř. (www.zsrozmital.cz)