1 / 35

Fiskální politika

Fiskální politika. Ničemu se jedna vláda od druhé nenaučí rychleji než umění tahat z kapes lidí peníze. Adam Smith. Fiskální politika.

filia
Download Presentation

Fiskální politika

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Fiskální politika Ničemu se jedna vláda od druhé nenaučí rychleji než umění tahat z kapes lidí peníze. Adam Smith

  2. Fiskální politika • Fiskální politiku můžeme charakterizovat jako zásahy do ekonomiky prostřednictvím příjmů a výdajů státního rozpočtu,resp. soustavy veřejných rozpočtů a to s cílem pozitivně ovlivnit ekonomický vývoj (např. produkt, nezaměstnanost).

  3. Cíle fiskální politiky Základní cíle: Utlumit výkyvy hospodářského cyklu, Přispět k rychlému ekonomickému růstu při zachování vysokézaměstnanosti a stabilní cenové úrovně. SkrzeFP se vlády často snaží ovlivňovat výši produktu společnosti, a to konkrétně stimulací či destimulací AD. Pro snižování míry inflace se doporučuje omezovat vládní výdaje. Fiskální restrikce působí přes mechanismus multiplikátorůstejně jako expanze. Vyvolává snížení AD. Z hlediska působení rozlišujeme tyto druhy FP: Expanzivní fiskální politiku – spadají sem jakákoliv opatření, která podporují růst AD a růst produktu Restriktivní fiskální politiku - spadají sem jakákoliv opatření, která přispívají k snižování AD a omezování růstu produktu, ale zároveň i ke snižování inflace.

  4. Fiskální politika Předmětem FP je získávání příjmů (příjmová část) a vynakládání prostředků (výdajová část) v systému veřejných rozpočtů. Cílem je skrze příjmy a výdaje pozitivně ovlivňovat ekonomický vývoj společnosti. SoučasnáFP je střetem názorů keynesiánců a monetaristů. Nositelem FP je v užším pojetí vláda, resp. ministerstvo financí. V širším pojetí i nižší správní a samosprávní orgány (např. obce, kraje, spolkové země).  Příjmy SR (převážně daňové) Ovlivňují chování subjektů, od kterých jsou získávány  Výdaje SR Ovlivňují chování subjektů, ke kterým plynou DomácnostiFirmy (ekonomické subjekty) DomácnostiFirmy (ekonomické subjekty)

  5. Systémy veřejných rozpočtů • Veřejné finance- veškeré finanční prostředky, kterými disponuje stát a veřejně právní instituce a finanční vztahy související s přerozdělováním veřejných prostředků mezi různými subjekty. Veřejné finance se obvykle spravují skrze veřejné rozpočty. Systém veřejných rozpočtů zahrnuje: • státní rozpočet, • rozpočty regionálních orgánů (krajů) a obcí, • specializované centralizované fondy (v ČR: státní fondy včetně Fondu národního majetku).

  6. Státní rozpočet • Definice: • Státní rozpočet je plán finančního hospodaření státu. • Státní rozpočet je odhadem příjmů a výdajů na zabezpečení chodu státu a jednotlivých výdajových programů. • Státní rozpočet je ústředním veřejným rozpočtem státu. • Státní rozpočet dostává podobu zákona a prochází s ním spojenouprojednávající a schvalovací procedurou. Ve SR je zachycena hospodářská politika vlády a je s ním spojeno vyjádření důvěry. • Většina států(iČR) má rozpočtový rok totožný s kalendářním.

  7. Státní rozpočet 2014 • Příjmy celkem: 1 099 307 508 965 Kč • Výdaje celkem: 1 211 307 508 965 Kč • Schodek: 112 000 000000 Kč • (financováno vydanými dluhopisy za 113 568 800 000 Kč)

  8. Příjmy SR • Hlavními příjmy SR jsou daně,dále cla, půjčky ze zahraničí,emise státních dluhopisů. • Daň je povinná platba vybíraná státními nebo jinými veřejnými orgány od fyz. i práv. osob na základě zákona k úhradě nákladů na plnění funkcí státu. Jednostranná povinnost, nevzniká nárok na ekvivalentní plnění. Danědělíme např. na • přímédaně, vybírané z důchodu poplatníka v závislosti na jeho majetkové, resp. důchodové situaci. • nepřímé daně, nepostihují důchod poplatníka přímo, ale jsou vybírány v ceně zboží či služeb při jeho prodeji.

  9. Míra zdanění (v %) Daňový výnos (pro SR) Příjmy SR • Daně přímé se někdy dělí na daněvýnosové (objektivní), postihující zdroje důchodů před jeho vytvořením (např. daň pozemková) a daně důchodové(subjektivní), postihující přímo samotný vzniklý důchod plátce (daň z příjmu). Podle výběrčího subjektu - daň státní a daň místní. • Nepřímé danězvyšují ceny a omezují finální spotřebu (např. nežádoucích komodit). Daňové úniky jsou menší, snáze se inkasují a lze je relativně snadno zvyšovattendence ke zvyšování podílu nepřímých daní • Vysoké daně oslabují motivaci k pracovním výkonům a úsporám, povzbuzují k nezdanitelným svépomocným aktivitám a daňovým únikům (tzv. Lafferova křivka).

  10. Výběr daní v ČR

  11. Daňová soustava v ČR Soustavu daní v ČR v současné době tvoří: Daň z přidané hodnoty – nepřímá, daň z prodeje zboží, poskytování služeb a z převodu a využití práv s tím souvisejících;stanovena procentně; nezatěžuje zisk ani majetek plátce, promítá se v konečné ceně statků, platí ji finální spotřebitel. Jsou dvě sazby: základní 21 % a snížená 15 % Kde je nižší DPH: potraviny, nealko nápoje, krmivo pro zvířata, rostliny, dětské pleny, autosedačky, voda, teplo, palivové dřevo, léky, zdravot. Pomůcky, knihy, tiskoviny, nové bydlení, ubytování, veřejná doprava, vstupy na kulturní a sportovní akce, služby fitcenter, sauny, pohřební služby Daň spotřební – nepřímá, podléhají ji vybrané statky: uhlovodíková paliva a maziva (benzin 12,84 až 13,71 Kč/litr),líh a destiláty (285 Kč/l, líh obsažený v destilátech ovocných z pěstitelského pálení 143 Kč/l), pivo (Sazba daně v Kč/hl za každé celé procento extraktu původní mladiny 32 Kč – pro malé pivovary snížena až na polovinu), víno (Šumivá vína 2 340 Kč/hl, Tichá vína 0 Kč/hl),tabák a tabákové výrobky (cigareta 28 % z ceny včetně DPH a 1,12 Kč/kus, celkem nejméně však 2,10 Kč/kus). Jejich sazby se obvykle stanovují částkou Kč na naturální jednotku množství

  12. Daňová soustava v ČR Daň silniční – přímá, platí ji držitel vozidla (podle tech. průkazu), které je používáno k podnikání. Výše daně je stanovena pevnou částkou podle typu vozidla. Základem daně je a) zdvihový objem motoru v cm3 u osobních automobilů s výjimkou osobních automobilů na elektrický pohon, (např. 1250 cm3 až 1500 cm3 = 2 400 Kč/rok, 1500 cm3 až 2000 cm3 = 3 000 Kč/rok) b) součet největších povolených hmotností na nápravy v tunách a počet náprav u návěsů, c) největší povolená hmotnost v tunách a počet náprav u ostatních vozidel. (např. 2 nápravy nad 1 t do 2 t = 2 400 Kč/rok; 3 nápravy nad 13 t do 15 t = 10 500 Kč/rok, nad 26 t do 31 t = 36 600 Kč/rok) Daň z dědictví a darování – přímá, dědická daň se platí za převod majetku při smrti vlastníka, výše daně závislá na blízkosti vztahu dědice a na velikosti dědictví. Darovací daň se platí při bezúplatném převodu majetku a výše závisí velikosti daru a vztahu dárce a obdarovaného Do I. skupiny patří příbuzní v řadě přímé a manželé. Sazba 1 % až 5 %. Do II. skupiny patří příbuzní v řadě pobočné. Sazba 3 % až 12 %. Do III. skupiny patří ostatní fyzické a právnické osoby. Sazba 7 % až 40 %.

  13. Daňová soustava v ČR Daň z nemovitostí – přímá, tvoří ji daň z pozemků (např. stavební pozemek 2 Kč/m2 * koeficient 1 až 5, pro Ústí n. L. je 3,5) a daň ze staveb (např. u obytných domů je sazba 2 Kč/m2, u bytů 1 Kč/m2 * koeficient 1 až 5) evidovaných v katastru nemovitostí. Daň z převodu nemovitostí – přímá, platí se při prodeji a jiných formách úplatného převodu majetku. Většinou ji platí prodávající. Sazba 3 % ze základu daně. Daně z příjmů - přímá, týká se FO a PO Sazby daně z příjmů: DzPPO je 19 % (od 1.1.2010). DzPFO je 15 % (od 1.1.2008).

  14. Sociální a zdravotní pojištění 2 základní složky: Pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti zaměstnavatel platí 25 % z hrubých mezd z toho: 2,3 % na pojistné na nemocenské pojištění 21,5 % na pojistné na důchodové pojištění 1,2 % příspěvek na státní politiku zaměstnanosti Zaměstnanec platí 6,5 %, Pojistné na zdravotní pojištění Sazba je 13,5 % z hrubých mezd: zaměstnavatel platí 9 %,zaměstnanec 4,5 %

  15. Cla • Cla jsou dávky vybírané státem při přechodu zboží přes celní hranici, a to při dovozu (dovozní cla) a nebo při vývozu (vývozní cla). Podle účelu rozlišujeme: • cla finanční, uvalovaná s cílem zajistit především příjmy pro státní pokladnu, • cla ochranná zvýhodňující domácí výrobce proti zahraniční konkurentům. Podle způsobu stanovení celní sazby rozlišujeme: • cla hodnotová (ad valorem), vyjádřená procentem z deklarované hodnoty zbož • cla specifická (vyměřují se podle fyzických jednotek, například podle hmotnosti či jiné jednotky charakterizující velikosti zboží). Často se vyskytuje kombinace obou.

  16. Dále existují: • cla prohibitivní -znemožňující obchod, mají omezit spotřebu určitého druhu zboží, • cla antidumpingová jsou určená na ochranu proti dumpingu • Vedle daní a cel může stát využívat jako příjmy i různé poplatky, příp. pokuty

  17. Výdaje státního rozpočtu Z hlediska protihodnoty dělíme rozpočtové výdaje na: • Transfery- peněžní toky plynoucí z rozpočtů jednotlivým subjektům (podnikům a domácnostem). Jedná se o jednostranný pohyb finančních prostředků, stát za ně nedostávážádnou protislužbu (protihodnotu). • Nejužívanějším transferem domácnostem jsou dávky sociálního zabezpečení – dávky důchodového a nemocenského pojištění, podpory v nezaměstnanosti, rodinné přídavky apod. Transfery podnikům jsou nejčastěji formou dotací. • Vládní nákupy zboží a služebjsou investiční a neinvestiční (např. náklady na výstavbu dálnic, platy učitelů na státních školách). Za tyto výdaje státdostává nějakou protihodnotu.

  18. Výdaje státního rozpočtu Z hlediska povinnosti můžeme výdaje členit na: • mandatorní – jsou povinné, stát se k nim zavázal (většinou v určitých zákonech); stát je musí uhradit, jinak by porušil své zákony a riskoval by problémy v ekonomice (jsou to např. dotace zemědělcům, starobní důchody, odvody do EU, …) • nemandatorní - ostatní, které nemusí, ale chce realizovat (pokud zbudou nějaké peníze )

  19. Rozpočtové období ? Do cyklického deficitu se může státní rozpočet dostat díky nastalé krizi (propadu výkonnosti, nevyužitých kapacit) ekonomiky a to i tehdy, když byl původně plánován jako vyrovnaný či přebytkový. • V průběhu fiskálního roku se nemusí příjmy a výdaje časově zcela shodovat a státní pokladna může mít přebytky nebo deficit. Rozhodující je výsledný stav na konci fiskálního roku. Podle něho rozlišujeme: • Vyrovnaný rozpočet, • Přebytkový rozpočet (příjmy vyšší než výdaje), • Schodkový (deficitní) rozpočet (příjmy nižší než výdaje). • Z hlediska vzniku deficitu rozlišujeme: • Cyklický deficit– příčinou je fáze hospodářského cyklu, ve kterém se ekonomika nachází (recese), kdy příjmy do SR klesají (daně) a výdaje rostou (transfery). • Strukturální (aktivní) deficitodráží opatření hospodářské politiky (stanovení daňových sazeb, výše výdajů ap.). Ke strukturálnímu deficitu dochází na základě rozhodnutí vlády, tedy pokud jej jako schodkový vláda naplánuje. Za cyklický deficit tedy může cyklické kolísání výkonnosti ekonomiky (hospodářské cykly) a za strukturální deficit mohou rozhodnutí vlády

  20. Pokrytí deficitu SR • Deficit SR může být vyrovnán (kompenzován): • emisí peněz (velmi nebezpečné řešení) • emisí státních dluhopisů, • půjčkami ze zahraničí. • Státní dluhopisy jsou volně obchodovatelné a mohou je nakupovat i soukromé osoby. • Přímé výpůjčky ze zahraničímohou být problematické. Dají se uskutečňovat i prodejem státních dluhopisů zahraničním zájemcům. To vyvolává poptávku po české koruně, a ta se zhodnocuje vůči zahraničním měnám, což se projeví poklesem čistého vývozu a tím i GDP.

  21. Rozpočtová zodpovědnost v ČR

  22. Nástroje fiskální politiky • Nástroje FP slouží k ovlivňování ekonomického vývoje země. • Mezi nástroje FP můžeme zahrnout jakákoliv opatření, která mají vliv na výši příjmů a výdajů veřejných rozpočtů (hlavně SR) • Podle toho, zda je nebo není pro změnu výdajůči příjmů potřebné rozhodnutí státního orgánu, většinou parlamentu, jsou rozlišovány: • Vestavěné (automatické) stabilizátory (Fungují v ekonomice permanentně a uplatňují se automaticky) • Záměrná (diskrétní) opatření (Používají se operativně pro řešení konkrétních aktuálních problémů)

  23. Nástroje fiskální politiky • Vestavěné stabilizátory na stabilitu působí poptávkově-nabídkově. „Spínají“ se automaticky a bylo o jejich zavedení rozhodnuto (např. i schválením určitých zákonů) již dříve, než nastal problém, který řeší. • Při ochabnutí ekonomiky se snižují díky progresivní daňové konstrukci daňová zatížení subjektů a zvyšují se výdaje (např. dávky v nezaměstnanosti). SR je v tomto období deficitní. • Naopak při konjunktuře díky daňové progresi výrazněji rostou daňové příjmy a snižují se vládní výdaje. SR by měl být v tomto období přebytkový. • Záměrná opatření(provádějí se až při objevení se určitého problému) zasahují do daňového systému a mění daňové sazby, poskytují různé daňové úlevy u investic, mění i vládní výdaje. Jsou však problematické, protože vznikajíčasové prodlevy a opatření se nemusí projevit v té fázi hospodářského cyklu, pro kterou je zamýšleno.

  24. Nástroje fiskální politiky • Vestavěné (automatické) stabilizátory: • progresivní daň z příjmu (do konce roku 2007), • pojištění v nezaměstnanosti, • státní výkup zemědělských přebytků, • subvence k cenám zemědělské produkce, • Záměrná (diskrétní) opatření: • změny daňových sazeb, sazeb sociálního pojištění • změny ve struktuře výdajů státního rozpočtu (na co jsou peníze vynakládány), • změny ve výši položek jednotlivých položek rozpočtových výdajů (kolik peněz je vynakládáno).

  25. Účinnost fiskální politiky • Uvedli jsme si, že cílem fiskální politiky je zejména podpora růstu produktu (HDP) a zaměstnanosti. Toho se dosahuje opatřeními, které působí stimulačně na růst AD. Je však nutné si uvědomit, že růst AD nemusí vždy vést pouze k růstu produktu. Za jakých podmínek tedy stimulace AD vede hlavně k nárůstu produktu? • Tuto otázku jsme již v podstatě zodpověděli v kapitole o inflaci, kdy právě stimulace AD skrze vládní výdaje může vést k poptávkové inflaci. • Aby tedy vedla stimulace AD spíše k růstu produktu a méně k růstu cen, je nutné aby byla křivka AS co nejplošší. Plošší tvar má podle kompromisního tvaru křivka AS, pokud je pod potenciálním produktem. • Platí tedy to, co již bylo mnohokrát jinde naznačeno, a tedy, že čím je ekonomika hlouběji pod potenciálním produktem, tím stimulace AD skrze expanzivní FP povede mnohem více k nárůstu produktu než cenové hladiny. Čím se bude naopak ekonomika více blížit k potenciálnímu produktu, tím více budou každá další opatření expanzivní fiskální politiky vykoupena vyššími nárůsty cenové hladiny.

  26. Možno říci, že vláda dosáhla nejnižšího stupně úpadku, není-li už středem jejího zájmu nic kromě peněz... Vláda musí být vždy hotova obětovat svou vládu pro lid, a nikoliv lid pro vládu. Jean Jacques Rousseau

  27. Doplněk

  28. Příklad Jaké daně a jiné platby budou odváděny za zaměstnance s měsíční hrubou mzdou 25 000 Kč a jaký bude mít čistý příjem, pokud je: • 1) ženatý a vyživuje jedno dítě (manželka je na mateřské) • 2) svobodný a bezdětný student do 26 let Doplňující informace: • daň vypočtená se dle zákona snižuje o částku • 24 840 na poplatníka, • 24 840 na manželku (manžela) žijící s poplatníkem v domácnosti, pokud nemá vlastní příjem přesahující za zdaňovací období 38 040 Kč; • 4 020 u poplatníka po dobu, po kterou se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem, • Poplatník má nárok na daňové zvýhodnění (slevu na dani) na vyživované dítě žijící s ním v domácnosti ve výši 13 404 Kč ročně

  29. Student Superhrubá mzda 402 000 Kč Státní rozpočet 125 940 Kč (31,32 %) Sociální pojištění za zaměstnavatele 75 000 Kč Zdravotní pojištění za zaměstnavatele 27 000 Kč Hrubá mzda 300 000 Kč (25 000 x 12) Zdravotní pojišťovna 40 500 Kč (10,07 %) Sociální pojištění zaměstnance 19 500 Kč Zdravotní pojištění zaměstnance 13 500 Kč Čistá mzda 235 560 Kč (19 630 měsíčně) Čistá mzda 235 560 Kč (58,30 %) Daň 15 % ze superhrubé mzdy 60 300 Kč Daň k zaplacení 31 440 Kč Sleva na dani (studium) 4 020 Sleva na dani základní 24 480 Kč

  30. Ženatý s dítětem Superhrubá mzda 402 000 Kč Státní rozpočet 94 500 Kč (23,5 %) Sociální pojištění za zaměstnavatele 75 000 Kč Sociální pojištění za zaměstnance 19 500 Kč Hrubá mzda 300 000 Kč (25 000 x 12) Zdravotní pojišťovna 40 500 Kč (10,07 %) Čistá mzda 269 784 Kč (67,11 %) Čistá mzda 269 784 Kč (22 482 měsíčně) Daňový bonus 2 784 Kč Sleva na dani za dítě 13 404 Kč Daň 15 % ze superhrubé mzdy 60 300 Kč Zdravotní pojištění za zaměstnance 13 500 Kč Sleva na dani za manžela(ku) 24 480 Kč Zdravotní pojištění za zaměstnavatele 27 000 Kč Sleva na dani základní 24 480 Kč

  31. STÁT Příklad – výpočet DPH 2,5 2,5 2,5 12,5 12,5 12,5 4,21 4,21 4,21 Výpočet DPH si ukážeme na zkráceném příkladu zpracování chmele a výroby a prodeje piva. Každý článek řetězce platí státu rozdíl mezi DPH z prodeje (na výstupu) a DPH již zaplacené předchozími články (na vstupu). Konečné břemeno DPH nese spotřebitel (platí celou DPH odvedenou státu). 20,8 20,8 20,8 1,7 1,7 1,7 1,7 8,3 8,3 8,3 8,3 3,3 3,3 3,3 3,3 3,3 16,7 16,7 16,7 16,7 16,7 Pivovar Restaurace Pěstitel chmele Zpracovatel chmele Zákazník

More Related