Následné péče o mladé lidi odcházející z náhradní péče v České republice Situační analýza

1. Jan Folda (editor), Oldřich Matoušek, Hana Pazlarová, Anna Šabatová, VědunaBubleová, Alena Vávrová, Martina Vančáková, Jana Frantíková, Renata Janíčková Následné péče o mladé lidi odcházející z náhradní péče v České republiceSituační analýza

2. Veřejně dostupné statistické údaje Výzkumné zprávy státních i nestátních organizací Další publikace Slabé místo Roztříštěnost informací Nedostupnost některých údajů Zdroje

3. Náhradní péče o děti a mladistvé je dlouhodobě problematická. • ČR je na špici v počtu dětí vyrůstajících mimo vlastní rodinu. • Analýza se zaměřuje na přípravu dětí na odchod z péče a na dostupnou následnou péči. • Ročně odchází z ústavní péče asi 250 mladých lidí, až polovina se dostane do konfliktu se zákonem. Východiska

4. Nejednotný výklad. Různí se podle zákonné normy. Analýza pracuje s rozpětím 15 – 26 let. Pojem „mládež“

5. Sociální poradenství • Telefonická krizová intervence • Domy na půl cesty • Kontaktní centra • Krizová pomoc • Nízkoprahová zařízení • Terénní programy Kromě domů na půl cesty bezplatné Systém sociálních služeb pro děti a mladistvé (dle zák. 108/2006 Sb.)

6. Prodloužení pobytu v zařízení z důvodu soustavné přípravy na výkon povolání Příprava dítěte na odchod do samostatného života (samostatné bytové jednotky, kontakt s příslušných místním úřadem a sociálním kurátorem před odchodem) Věcná nebo peněžitá pomoc do 15 000,-Kč. Domy na půl cesty Pomoc v hmotné nouzi + program individuálního motivačního postupu Legislativou upravené možnosti pomoci mladým lidem před/při odchodu z péče

7. Nabídka služeb neodpovídá zcela potřebám cílové skupiny. Nabídka je lokálně i kapacitně omezená (např. kapacita domů na půl cesty, Praha x ČR). Některým potřebám neodpovídá žádná stávající služba (pomoc v životní orientaci, doprovázení..) nebo je poskytována omezeně neziskovými organizacemi. Možnosti x potřeby

8. Výbor pro práva dítěte vidí jako nejproblematičtější následující oblasti: • Roztříštěnost systému péče o děti • Chybějící národní plán implementace Úmluvy o právech dítěte • Nedostatečné respektování principu „nejlepšího zájmu dítěte“ v legislativě i praxi. • Zcela nedostatečná podpora rodin v obtížné situaci, vedoucí k příliš vysokému počtu dětí v ústavních zařízeních. • Problémy s předsudky a diskriminací Romů ve společnosti. Práva dětí žijících v náhradní resp. následné péči

9. Nedostatečný respekt k právu na rodinný život. Ochrana práv dětí není chápána v kontextu práva na rodinný život. • Neexistuje systém preventivní péče, jenž by předcházel nařizování ústavní výchovy. Ústavní výchova bývá velmi často nařizována i pro nepříznivou sociální situaci rodiny. • Pokud je ústavní výchova nařízena, nečiní orgány dostatečné kroky k tomu, aby trvala co nejkratší dobu Příklady porušování práv dětí

10. Děti umístěné do pěstounské péče, nemají zaručeno právo na pravidelný kontakt s rodiči • Soudní řízení o navrácení dítěte do rodiny trvá často bezdůvodně dlouho • Způsob výchovy v dětských domovech nedostatečně připravuje děti na převzetí odpovědnosti za svůj život • Praxe panující ve většině výchovných ústavů neodpovídá potřebám dětí (podmiňování kontaktu s rodiči….)

11. Neexistuje povinné právní zastoupení mladistvých u soudu v řízení o ústavní výchově. • Nedobré klima v některých ústavech způsobuje množství útěků = riziko zneužívání a dalšího společensky rizikového chování • Nápadně vysoké procento romských dětí v ústavní výchově • Ochrana dětí a rodiny není chápána jako přirozená součást sociální politiky vůbec, jejíž nezbytnou součástí je přiměřená bytová politika.

12. posílit a zkvalitnit terénní sociální práci, zaměřenou především na prevenci sociálního osiření a sanaci, podporu a pomoc biologické rodině • posílit a podpořit práci orgánů sociálně právní ochrany dětí • hledat a rozvíjet nové programy a projekty jako alternativy ústavní péče • zavádět nové formy pěstounské péče, které by pomohly většímu počtu dětí žít v rodinném prostředí s podporou biologické rodiny Doporučení k systému péče

13. podporovat, doprovázet a vzdělávat pěstounské rodiny informovat veřejnost a problematice ohrožených dětí vytvořit a prosadit jednotnou koncepci péče o dítě a rodinu určit zodpovědný orgán, který bude mít exekutivní pravomoc pro celou oblast náhradní péče o děti a mladistvé finanční prostředky v rámci systému by měly být směřovány na konkrétní dítě, nikoliv na lůžko v ústavním zařízení. vytvořit systém specializovaných pěstounských rodin pro handicapované děti.

14. Vytvořit aktuální koncepci následné péče Zrovnoprávnit v systému financování lůžková zařízení a terénní či ambulantní služby V procesu komunitního plánování na úrovni krajů není tato cílová skupina dostatečně reprezentována Doporučení k systému následné péče