NEPRAVIDELNOSTI VE SKLOŇOVÁNÍ PODSTATNÝCH JMEN

1. NEPRAVIDELNOSTI VE SKLOŇOVÁNÍ PODSTATNÝCH JMEN Mgr. Michal Oblouk

2. NEPRAVIDELNOSTI U NĚKTERÝCH JMEN VZORU PÍSEŇ A KOST • podle vzoru KOST se ve všech pádech skloňují jména zakončená –OST (rychlost, radost, starost,…) a podstatná jména řeč a věc • jiná jména, která řadíme podle zakončení 2. pádu jednotného čísla ke vzoru KOST (myš, noc, nemoc), mají v některých pádech množného čísla tvary podle vzoru PÍSEŇ

3. NEPRAVIDELNOSTI U NĚKTERÝCH JMEN VZORU PÍSEŇ A KOST

4. NEPRAVIDELNOSTI U NĚKTERÝCH JMEN VZORU PÍSEŇ A KOST • podle vzoru PÍSEŇ se ve všech pádech skloňují především jména zakončená –Ň, -Ř, -J (báseň, tvář, krůpěj,…) a některá jiná, např. náruč, soutěž, labuť,… • některá jména zakončená na –Ť, -Ď mají v 2. pádě jednotného čísla a v 1. a 4. pádě množného čísla dva tvary, např. tratě/trati, hutě/huti,…

5. KRÁCENÍ KMENOVÉ SAMOHLÁSKY • u některých dvojslabičných podstatných jmen vzoru ŽENA a RŮŽE se v některých pádech krátí samohláska v kmeni • krácení bývá nejčastěji v 2. pádě množného čísla, dále v 3., 6. a 7. pádě množného čísla nebo i v 7. pádě jednotného čísla • krácení je i u některých podstatných jmen jiných vzorů, např. sůl (soli), jméno (jmen), kámen (kamene), mráz (mrazu), chléb (chleba), stůl (stolu), práh (prahu), vítr (větru),…

6. KRÁCENÍ KMENOVÉ SAMOHLÁSKY

7. KOLÍSÁNÍ MEZI VZORY • některá podstatná jména na –L mají tvary podle vzoru tvrdého i měkkého – chmel, kotel, kužel, popel, plevel, uhel, strašpytel, apríl, rubl, koukol • mezi vzory pán a muž kolísají – rorýs, pilous, platýs, penězokaz, Alois, Amos, Halas • podstatná jména rodu mužského neživotného na –EN se skloňují podle vzoru hrad, některá ale mají v 2., 3. a 6. p. j. č. též tvary podle vzoru stroj – plamen, kámen, křemen, hřeben, řemen, pramen, kmen • některá podstatná jména kolísají mezi vzory životnými a neživotnými – beránci/beránky, panáci/panáky, ledoborci/ledoborce, obrněnci/obrněnce, slanečci/slanečky, sledi/sledě, ukazatelé/ukazatele, čitatelé/čitatele, jmenovatelé/jmenovatele,… • bacil, mikrob – tvary životné i neživotné

8. NÁZVY ČÁSTÍ TĚLA • některá podstatná jména označující části lidského nebo zvířecího těla mají v množném čísle některé zvláštní tvary • neoznačují-li podstatná jména NOHA, KOLENO, RAMENO části těla, skloňují se v množném čísle podle příslušných vzorů, např. s nohami stolu • zakončení –MA v 7. pádě množného čísla mají také zdrobněliny těchto slov, např. ručičkama, nožičkama • koncovka přídavných jmen, zájmen a číslovek se přizpůsobuje koncovce podstatného jména, např. se zlatýma rukama, s dlouhýma ušima, svýma očima, mezi čtyřma očima

9. NÁZVY ČÁSTÍ TĚLA

10. VLASTNÍ JMÉNA OSOBNÍ • většina podstatných jmen vlastních se skloňuje podle příslušných vzorů • příjmení zakončená –Ů zůstávají většinou nesklonná, např. Petrů (Petrů/možno Petra) • příjmení zakončená –O se skloňují podle vzoru PÁN, např. Stýblo (Stýbla) • příjmení typu Kníže, Dítě, Hrabě mají tvary podle vzoru SOUDCE, ale také s kmenem rozšířeným o –ET- (Kníže/Knížete) • příjmení, která mají tvar jako přídavná jména, se skloňují podle vzorů mladý a jarní, např. Černý, Dolejší,…

11. POMNOŽNÁ JMÉNA MÍSTNÍ • místní jména se skloňují podle svého rodu a zakončení jako podstatná jména obecná nebo jako přídavná jména • pomnožná jména zakončená –Y/-ANY se skloňují podle vzoru HRAD, ale ve 2. p. je tvar bez koncovky, např. Poděbrady, Rokycany (Poděbrad, Rokycan)/Mosty (Mostů) • některá jména zakončená –KY jsou ženského rodu a mají všechny tvary podle vzoru ŽENA, např. Benátky (Benátek) • jména zakončená –E/-ICE se skloňují podle vzoru RŮŽE, v některých pádech jsou možné i dva tvary, např. Hořovicím/Hořovicům (ale jen Hranicím/Kraslicím)