1 / 11

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL. Pravopis I/Y. V JAKÉ ČÁSTI SLOVA?. ČÍM SE ŘÍDÍME?. VYJMENOVANÁ SLOVA VZORY PODST. JMEN VZORY PŘÍD. JMEN VŽDY MĚKKÉ –I SHODA PODMĚTU S PŘÍSUDKEM. V kořenech slov V koncovkách Podstatných jmen Přídavných jmen Sloves V přítomném čase

dante-hicks
Download Presentation

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL

  2. Pravopis I/Y V JAKÉ ČÁSTI SLOVA? ČÍM SE ŘÍDÍME? VYJMENOVANÁ SLOVA VZORY PODST. JMEN VZORY PŘÍD. JMEN VŽDY MĚKKÉ –I SHODA PODMĚTU S PŘÍSUDKEM V kořenech slov V koncovkách • Podstatných jmen • Přídavných jmen • Sloves • V přítomném čase • V minulém čase

  3. VYJMENOVANÁ SLOVA • Zopakujte si vyjmenovaná slova • Ve dvojicích vymyslete co nejvíce vyjmenovaných a příbuzných slov, která stejně znějí, ale liší se pravopisem I/Y (HOMOFONY)

  4. HOMOFONY • Bít (tlouct) x být (existovat) • Bidlo (tyč) x bydlo (bydlení) • Líčený (předstíraný) x lýčený (z lýka) • Mít x mýt • Mi x my • Pisk (pískot) x pysk (ret) • Opilovat x opylovat • Sirý (osiřelý) x syrý (syrový) • Vír x výr • Vískat x výskat • Nazívat se x nazývat se

  5. ZÁLUDNOSTI VYJMENOVANÝCH SLOV • mlýn amlít: píší se jinak, protože jinak vznikla: mlýn (mlynář, mlýnice) do češtiny přišlo ze staroněmeckého mulīn (v němčině dnes Mühle). • mlítpochází z praslovanského melti, ve staré češtině došlo k přesmyku hlásek el (mleti) a zdloužení slabiky na lé(mléti); v ní se pak é zúžilo na í (mlíti). • mýtit avymítat: mýtit = kácením zbavit porostu (např. mýtitles), přenesený význam: odstranit něco nežádoucího: vymýtit korupci; snažili se vymýtit neštovice. • Vymítat = vyhánět, bylo variantou slovesa vymetat (vymítat ďábla, kacířství z církve) • PRAVOPISNÁ PERLA: Někteří vymítači ďábla vymítají zlo tak vehementně, že téměř vymýtí své pacienty. • pykat apikat: Pykat = trpět za něco: pykat za své provinění. • Pikat = zaříkávat se nějakou formulí (piky piky na hlavu). Hra na pikanou, pikola. • Pýchavka: houba, odvozeno od podstatného jména pýcha. • Vyžle: původně jedno z plemen menšího loveckého psa . Dnes velmi hubený člověk. • ližiny: střešní ližiny. Podstatné jméno lyže je převzato z ruštiny , ližina odvozena od podstatného jména líha = to, na čem nějaký předmět lehá, popř. prostřednictvím čeho si může lehat –např. i pro přistávací ližiny u podvozku vrtulníku.   • Lišaj: noční motýl, nesouvisí s vyjmenovaným slovem lysý; je etymologicky shodné s pojmenováním kožní choroby zvané lišej.

  6. KONCOVKY PODSTATNÝCH JMEN • vzory muž, stroj; růže, píseň, kost; moře a stavení: vždy jen měkké i, í: učiteli, Francouzi, jeteli, košili, větvi, obuvi; větvemi, stepmi. • vzor pán: • měkké i v 1. a 5. p. č. mn.: lvi, holubi, orli, chlapi, psi; • tvrdé y ve 4. a 7. p. č. mn.: lvy, holuby, orly, chlapy, psy. • vzor hrad: podst. jm. zakončená na c mají v koncovce -y, např. tácy, puncy, nespisovné placy, kecy aj.

  7. KONCOVKY PŘÍDAVNÝCH JMEN • mladý – píše se tvrdé –ý • jarní – píše se měkké -í: ke vzoru jarní patří příd. jm. utvořená od názvů zvířat: holubí, sokolí, čapí, psí, soví, kozí + cizí, ryzí ap. • v koncovkách přídavných jmen přivlastňovacích • vzor otcův • vzor matčin

  8. Přídavná jména přivlastňovací

  9. SHODA PODMĚTU S PŘÍSUDKEM • MŽ: -i: Hoši se rozběhli bosi. Sněhuláci roztáli. • MN: -y: Domy byly omítnuty. • Dny i dni se krátily. X Dnové se krátili. • Děti běhaly po hřišti. • Ž: -y: Studentky tančily. • STŘ: -a: Děvčata tančila.

  10. SHODA NĚKOLIKANÁSOBNÉHO PODMĚTU S PŘÍSUDKEM • Alespoň 1 podst.jm. MUŽSKÉ ŽIVOTNÉ: • Podmět předchází přísudku: -i • Podmět následuje za přísudkem: je možná shoda i podle nejbližšího jména několikanásobného podmětu, pokud je v množném čísle: Předmětem studia se staly kosatky a delfíni. Předmětem studia se stali kosatky a delfíni. • Žádné není MUŽSKÉ ŽIVOTNÉ: - y

  11. SHODA PODLE SMYSLU Podmět není zřejmý: • vyjádřen osobním zájmenem nebo tvarem pomocného slovesa : zvážit, zda se vztahuje k osobám rodu mužského, nebo rodu ženského: Co (my) jsme se vás s tím natrápily! (ženy); Co (my) jsme se vás s tím natrápili! (muži). • Všeobecný podmět (někdo, lidé) : shoda vždy podle rodu mužského životného: Psali to v novinách. • Nevyjádřený podmět: přísudek má shodu • Podle rodu podmětu předcházející věty: Na tréninku se sešla samá děvčata; brzy se rozcvičily a hned začaly hrát. (možno i rozcvičila, začala); • s podstatným jménem, kterého je užito ve větě předcházející v jiném než 1. pádě: Vedoucí pomohl chlapcům uvařit kotlíkovou bramboračku, protože to nikdy nedělali (tj. chlapci).

More Related