1 / 22

Mikroekonomie I Peníze a poptávka po peněžních zůstatcích

Mikroekonomie I Peníze a poptávka po peněžních zůstatcích. Ing. Vojtěch Jindra Katedra ekonomie (KE). Proč vznikly peníze. Naturální směna vyvolává příliš vysoké transakční náklady (náklady směny). Naturální směna se stává brzdou specializace a dělby práce.

elijah
Download Presentation

Mikroekonomie I Peníze a poptávka po peněžních zůstatcích

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript

  1. Mikroekonomie I Peníze a poptávka po peněžních zůstatcích Ing. Vojtěch Jindra Katedra ekonomie (KE)

  2. Proč vznikly peníze

  3. Naturální směna vyvolává příliš vysoké transakční náklady (náklady směny). Naturální směna se stává brzdou specializace a dělby práce.

  4. Naturální směna byla nahrazena peněžní směnou. Peníze směnu neusnadňují, ony ji umožňují. Peníze můžeme považovat za jeden z největších objevů lidstva.

  5. Peníze – prostředek směny

  6. Potíž s naturální směnou je v tom, že vyžaduje oboustrannou shodu potřeb. Peněžní směna nevyžaduje oboustrannou shodu potřeb, protože peníze fungují jako prostředek směny.

  7. Podstata peněz : každý je přijímá, protože ví, že je každý přijímá

  8. Prvními rozšířenými penězi se se staly drahé kovy – stříbro a zlato. Nejdůležitější vlastností byla jejich dlouhodobá vzácnost.

  9. Rozvoj bankovnictví znamenal postupné nahrazování drahých kovů mincemi a papírovými penězi. Nezáleží na tom, z čeho jsou peníze „dělány“, nýbrž na tom, zda lidé věří, že budou ve směně přijímány.

  10. Bankovky centrální banky stát povýšil na zákonné platidlo. Důvěra v tyto bankovky už není založena na zlatě. Je založena na důvěře v zákon a ve státní moc.

  11. Peněžní zůstatky – likvidní aktivum

  12. Prodej a koupě se rozpadá na dva různé směnné akty. Tyto dva směnné akty obvykle nejsou časově shodné.

  13. Peněžní zůstatky jsou oběživo (mince a bankovky), které máme ve svých peněženkách a na bankovních účtech. Peněžní zůstatky jsou jedním z aktiv.

  14. Likvidní aktivum je takové aktivum, které lze rychle rychle a bez velkých nákladů nebo ztrát přeměnit v prostředek směny – v peníze. Likvidita je snadnost přeměny aktiva v prostředek směny.

  15. Míra výnosu aktiva závisí také namíře jeho likvidity. Čím je aktivum likvidnější, tím je jeho míra výnosu nižší.

  16. Úzce definované peníze zahrnují oběživo a vklady na běžných účtech. Široce definované peníze zahrnují navíc také termínovaná vklady. Součet všech peněžních zůstatků v ekonomice nazýváme peněžním agregátem.

  17. Transakční a opatrnostní zůstatky

  18. Transakční zůstatky výše zůstatků (tis. Kč) 16 10,7 průměrný stav zůstatků 8 5,3 1 10 15 20 30 dny v měsíci

  19. Důvodem pro držbu peněžních zůstatků je transakční motiv. Transakční zůstatky slouží na zabezpečování běžných transakcí. Druhým důvodem držby peněžních zůstatků je opatrnostní motiv.

  20. Peněžní zůstatky a úroková míra

  21. Při vyšší úrokové míře chtějí domácnosti a firmy držet méně peněžních zůstatků a dávají přednost méně likvidním aktivům. Funkce poptávky po peněžních zůstatcích udává závislost poptávaných peněžních zůstatků na úrokové míře.

  22. Poptávka po reálných peněžních zůstatcích r (%) D r0 r1 D 0 (M/P)0 (M/P)1 M/P (mld. Kč)

More Related