teorie blahobytu mikroekonomick role st tu konstituov n vzd lanostn spole nosti n.
Download
Skip this Video
Loading SlideShow in 5 Seconds..
Teorie blahobytu, mikroekonomická role státu, konstituování vzdělanostní společnosti PowerPoint Presentation
Download Presentation
Teorie blahobytu, mikroekonomická role státu, konstituování vzdělanostní společnosti

Loading in 2 Seconds...

play fullscreen
1 / 34

Teorie blahobytu, mikroekonomická role státu, konstituování vzdělanostní společnosti - PowerPoint PPT Presentation


  • 104 Views
  • Uploaded on

Teorie blahobytu, mikroekonomická role státu, konstituování vzdělanostní společnosti. Mikroekonomie bakalářský kurz - VŠFS Jiří Mihola, jiri.mihola@quick.cz , www.median-os.cz, 2010. Téma 3. Obsah. 3.1 Základy teorie blahobytu 3.2 Přímá a nepřímá mikroekonomická role státu

loader
I am the owner, or an agent authorized to act on behalf of the owner, of the copyrighted work described.
capcha
Download Presentation

PowerPoint Slideshow about 'Teorie blahobytu, mikroekonomická role státu, konstituování vzdělanostní společnosti' - greta


An Image/Link below is provided (as is) to download presentation

Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author.While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server.


- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - E N D - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -
Presentation Transcript
teorie blahobytu mikroekonomick role st tu konstituov n vzd lanostn spole nosti

Teorie blahobytu, mikroekonomická role státu, konstituovánívzdělanostní společnosti

Mikroekonomie bakalářský kurz - VŠFS

Jiří Mihola, jiri.mihola@quick.cz , www.median-os.cz, 2010

Téma 3

obsah

Obsah

3.1 Základy teorie blahobytu

3.2 Přímá a nepřímá mikroekonomická role státu

3.3 Vývoj kapitálového trhu a přenesená hodnota

obsah1

Obsah

3.1 Základy teorie blahobytu

3.1.1 Podstata teorie blahobytu,

3.1.2 Vztah mezi rovností a efektivností,

3.1.3 Všeobecná ekonomická rovnováha a společenské optimum v ekonomii produktivní spotřeby

podstata teorie blahobytu

Podstata teorie blahobytu

Teorie blahobytu se snaží odpovědět na otázku, jak zajistit větší míru spravedlnosti ve společnosti.

Pracuje s mikroekonomickým aparátem a využívá myšlenku redistribuce.

podstata teorie blahobytu1

Podstata teorie blahobytu

Teorie blahobytu vyšla ze snahy domyslet některé důsledky konceptu všeobecné rovnováhy.

Teorie blahobytu se zabývá porovnáváním užitků jednotlivých členů či společenských skupin.

body na k ivce dosa iteln ho u itku hranici u itkov ch mo nost

Body na křivce dosažitelného užitku (hranici užitkových možností)

Co můžeme říci o rozdělení, které odpovídá bodu A, a o rozdělení, které odpovídá bodu B, na křivce dosažitelného užitku?

U1A/U2A>>U1B/U2B

spotřebitel 2

spotřebitel 1

podstata teorie blahobytu2

Podstata teorie blahobytu

V případě rozdělení, které odpovídá bodu A, má 1. spotřebitel mnohem větší užitek než 2. spotřebitel.

V případě rozdělení, které odpovídá bodu B, se užitek spotřebitelů příliš neliší.

body na smluvn k ivce u efektivnosti ve sm n

Body na smluvní křivce u efektivnosti ve směně

V bodu Abude 1. spotřebitel spotřebovávat výrazně více statků Q´1 i Q´2 než 2. spotřebitel.

podstata teorie blahobytu3

Podstata teorie blahobytu

Ve společnosti jsou výrazné majetkové rozdíly - část společnosti je bohatá, a část je naopak chudá.

To má řadu nepříznivých dopadů jako: společenská nestabilita, kriminalita vyvolaná chudobou, zhoršené podmínky pro výchovu značné části populace apod.

podstata teorie blahobytu4

Podstata teorie blahobytu

Každé rozdělení bohatství je výsledkem ekonomických procesů.

Lze zkoumat, zda určitou

(sociálně orientovanou)

redistribucí prostřednictvím státu(veřejného sektoru)

nelze dosáhnout vhodnější ekonomické situace.

podstata teorie blahobytu5

Podstata teorie blahobytu

Body na hranici užitkových možností UPF jsou paretoefektivní.

Ne každé rozdělení užitku podle dané teorie však musí být spravedlivé.

Spravedlnost se přitom chápe jako exogenní faktor modelu a posuzuje se z normativního hlediska.

p iny majetkov ch rozd l

Příčiny majetkových rozdílů

Osoba disponuje schopnostmi, kterými jiný nedisponuje, takže je výrazně produktivnější než jiná.

Osoba své bohatství zdědila.

Osoba zabraňuje druhému spotřebiteli, aby využil svých schopností a příležitostí k získání bohatství.

Osoba je vážně nemocná.

Osoba je pohodlná a nechce využívat svých výrobních faktorů (např. nechce pracovat).

podstata teorie blahobytu6

Podstata teorie blahobytu

Jeremy Bentham (1748 – 1832), anglický filosof a ekonom, zakladatel tzv. teorie utilitarismu.

John Rawls (1921 – 2002), americký filosof, zakladatel tzv. teorie spravedlnosti.

spole enskou indiferen n k ivku w

definuje Stiglitz jako množinu kombinací užitků společenských skupin, která poskytuje společnosti stejnou úroveň blahobytu.

Společenskou indiferenční křivku W

Pohybem po společensky indiferentní křivce se zvyšuje užitek jedné skupiny obyvatel na úkor snížení užitku jiné skupiny obyvatel, celkový užitek společnosti však zůstává zachován.

Pokud se posune celá W zvyšuje se užitek obou skupin obyvatel a tedy i celkový celospolečenský užitek.

tvary spole ensky indiferen n ch k ivek

A: Robinson se užitku vzdává, dokud tím Pátek nezískává stejný užitek. W je tvořena přímkou s úhlem 45 °.

B: Snížení užitku Robinsona U2vede ke zvýšení užitku U1 Pátka.

C: Žádné zvýšení užitku Robinsona, či Pátka neospravedlňuje sebemenší snížení Pátkova, či Robinsonova užitku. Indiferenční křivka má tvar písmene L.“

Tvary společensky indiferenčních křivek

realitě nejvíce odpovídá případ B

bod dotyku spole ensk indiferen n k ivky w a k ivky dosa iteln ho u itku upf

Bod dotyku společenské indiferenční křivky W a křivky dosažitelného užitku UPF

B - bod blaženosti - užitky obou subjektů se v tomto bidě předpokládají přibližně stejné.

sn en spole ensk ho u itku v d sledku p erozd lov n

Snížení společenského užitku v důsledku přerozdělování

Společnost se ve snaze dostat se z A do B dostává do bodu I, který se nachází pod hranicí křivky dosažitelného užitku.

ztráta efektivnosti způsobena přerozdělováním

přerozdělováním způsobuje demotivaci

pohyb po hranici produk n ch mo nost ppf hodnocen v hodnost tohoto pohybu je problematick

Pohyb po hranici produkčních možností PPF.Hodnocení výhodnost tohoto pohybu je problematické.

Společnost může preferovat spotřebu hrušek před spotřebou jablek a naopak.

Pro posouzení výhodnosti pohybu je potřeba

* porovnatelnost obou statků

* preferenci jednoho statku

musíme řešit soulad preferencí všeobecného zájmu a zájmu spotřebitelů

pohyb po hranici u itkov ch mo nost upf hodnocen v hodnost tohoto pohybu je problematick

Pohyb po hranici užitkových možností UPF.Hodnocení výhodnost tohoto pohybu je problematické.

Nelze říci, že přesun z bodu A1do bodu B, respektive z bodu A2do bodu B je paretooptimální.

společenské preference určitých skupin obyvatelstva je problematické

porovnávání těžko měřitelných subjektivních užitků spotřebitelů je obtížné

podstata teorie blahobytu7

Podstata teorie blahobytu

Stejně jako na hranici produkčních možností PPFnelze o nějaké kombinaci statků ležící na této hranici říci, že je lepší než druhá, tak i na hranici užitkových možností UPFnelze o nějaké kombinaci rozdělení užitků ležících na této hranici říci, že je lepší než druhá.

podstata teorie blahobytu8

Podstata teorie blahobytu

Teorie blahobytu se zabývá porovnáním užitků určitých skupin osob, přičemž předpokládá, že zvýšení užitku určité skupiny osob prostřednictvím přerozdělování je společensky přijatelné, pokud toto zvýšení užitku je větší než pokles užitku jiné skupiny osob.

Závěry této teorie jsou však diskutabilní.

sporn p edpoklady teorie blahobytu

Sporné předpoklady teorie blahobytu

Identifikace není založena na paretovských zlepšeních.

Vychází ze sporného způsobu definovaní křivky společenského blahobytu W.

Předpokládá se řešení dilematu efektivnosti a rovnosti.

Především však platí, že dosažení bodu blaženosti nutně předpokládá redistribuční roli státu.

tradi n ch p n vztahu rovnosti a efektivnosti

Tradiční chápání vztahu rovnosti a efektivnosti

V bodě A preferujeme rovnost před efektivností. V bodě B preferujeme efektivnost před rovností.

vztah mezi efektivnost a rovnost dle p go eva

Vztah mezi efektivností a rovností dle P. Gočeva

Pokud mezi body 0 až A zvyšujeme rovnost, tak zároveň zvyšujeme efektivnost

mo n vztah rovnosti a efektivnosti

Možný vztah rovnosti a efektivnosti

Možný tvar mezi rovností a efektivností v případě přerozdělování od chudých k bohatým

Např. feudální či otrokářský systém

vztah mezi rovnost a efektivnost

Vztah mezi rovností a efektivností

Zvýšení užitku s cílem dosáhnout větší rovnosti je obvykle doprovázeno poklesem efektivnosti daného systému.

Mezi rovností a efektivností ale nemusí být jednoznačný vztah – jsou situace, kdy lze přerozdělováním zvyšovatjak rovnost, tak efektivnost, ale i situace, kdy v důsledku přerozdělování rovnost i efektivnost klesá.

hranice sou asn hodnoty budouc ho p jmu

Předpokládejme, že spotřeba má podstatným způsobem produktivní charakter. Každý svým rozhodováním maximalizuje současnou hodnotu budoucího příjmu.

Hranice současné hodnoty budoucího příjmu

Pak místo o hranici dosažitelného užitku můžeme hovořit o hranici současné hodnoty budoucího příjmu!

v eobecn ekonomick rovnov ha

Všeobecná ekonomická rovnováha

Hranice příjmových možností Y´PF znázorňuje veškeré kombinace maximální současné hodnoty budoucíchpříjmů 1. a 2. spotřebitele.

Tato hranice má konkávní tvar, který je důsledkem vzácnosti zdrojů a zákona klesajících mezních výnosů.

v eobecn ekonomick rovnov ha1

Všeobecná ekonomická rovnováha

Pro výpočet současné hodnoty budoucího příjmu se potom používá vzorec:

PV (Y) je současná hodnota budoucího příjmu,

FVj (Yj´) je budoucí příjem obdržený za j období od současného,

jє<1; n> n je počet období

i je tržní úroková míra daného období v desetinném tvaru

Operace se nazývá diskontování.

hranice sou asn hodnoty budouc ho p jmu1

Paretovské změny na hranici současné hodnoty budoucího příjmu z hlediska bodů této hranice.

Hranice současné hodnoty budoucího příjmu

paretovské zlepšení nastává pouze za určitých podmínek

paretovsk zlep en na hranici dosa iteln ho p jmu a bod optima

Paretovské zlepšení na hranici dosažitelného příjmu a bod optima

Proč je posun z bodu A do bodu E paretovským zlepšením:

v eobecn ekonomick rovnov ha2

Všeobecná ekonomická rovnováha

1. spotřebitel se vzdal části svého budoucího důchodu ΔY´1.

To umožnilo 2. spotřebiteli získat větší přírůstek budoucího důchodu ve výši ΔY´2. Jinými slovy: ΔY´2 > ΔY´1.

Tento přírůstek ΔY´2si lze představit jako součet ΔY´1a samotného paretovského zlepšení, které uvedenou změnou vzniklo.

ΔY´2 = ΔY´1 + paretovské zlepšení.

O hodnotu paretovského zlepšení se mohou podělit oba spotřebitelé.

Bod optima E je na hranici příjmových možností Y´PF, konkrétně je to bod, kde se přímka vedená pod úhlem 45° dotýká hranice příjmových možností.

v eobecn ekonomick rovnov ha3

Všeobecná ekonomická rovnováha

Na hranici příjmových možností Y´PF lze dosáhnout paretovského zlepšení obou spotřebitelů – lze zvýšit současnou hodnotu budoucího příjmu jednoho spotřebitele tak, aby se nesnížila současná hodnota budoucího příjmu 2. spotřebitele.

Bod optima na Y´PF leží v bodě, kde se Y´PF dotýká přímky spojující obě osy a svírající s každou z os úhel 45 stupňů.

d kuji za pozornost

Děkuji za pozornost.

Teoretický seminář VŠFS

Jiří Mihola

jiri.mihola@quick.cz www.median-os.cz