1 / 27

TVARY GEORELIÉFU

TVARY GEORELIÉFU. GEOMORFOLOGIE - nauka o tvarech zemského povrchu a jejich vývoji GEORELIÉF – svrchní část litosféry - plocha styku litosféry s pedosférou , atmosférou a hydrosférou - podmořský a pevninský

duaa
Download Presentation

TVARY GEORELIÉFU

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. TVARY GEORELIÉFU • GEOMORFOLOGIE-nauka o tvarech zemského povrchua jejich vývoji • GEORELIÉF–svrchní část litosféry - plocha styku litosféry s pedosférou, atmosférou a hydrosférou - podmořský a pevninský - vznikl a je přetvářen vlivem endogenních (vnitřních) a exogenních (vnějších) pochodů - v současnosti i vliv člověka (antropogenní činnost) - mnoho tvarů vzniklo působením více geomorfologických činitelů – polygenetický původ. Je třeba posoudit, který činitel měl rozhodující vliv. - není-li žádný činitel dominantní – georeliéf polymorfní

  2. PODMOŘSKÝ GEORELIÉF • pevninský šelf (průměrně do 130 m až 200m) – pokračování pevniny pod mořskou hladinou, velmi malý sklon, pevninská z.kůra, ropa, zemní plyn, rybolov • pevninský svah –klesá od okraje šelfů do hloubky až 3 km • pevninské úpatí – přechod do oceánských pánví, sedimenty • hlubokooceánské pánve (3-6 km) – oceánská kůra, podmořské hory (1 až 1,5km) – mohou vystupovat nad hladinu (ostrovy), guyoty – tabulové hory, často je pokrývají korálové útesy • středooceánské hřbety (2-3 km ze dna) – souvislý pás rozlámaného pohoří mezi pánvemi, kopírují divergentní rozhraní litosférických desek • hlubokooceánské příkopy (až 11 km) – většina v Tichém oceánu, Mariánský příkop 10 924

  3. PEVNINSKÝ GEORELIÉF • Členění podle nadmořské výšky : • prolákliny (záporná) • nížiny (0 - 200 m. n. m) • vysočiny (nad 200 m. n. m)

  4. PEVNINSKÝ GEORELIÉF • Členění podle výškových rozdílů v krajině: • roviny (0 - 30m) • pahorkatiny (30 – 150m) , ploché p. (30-74), členité p.(75-149) • vrchoviny (150 – 300m) , ploché v. (150-199), členité v.(200-299) • hornatiny (300 – 600m) , ploché h. (300-449), členité h.(450-599) • velehornatiny (nad 600 m) • Pozn. Relativní výškový rozdíl je rozdíl mezi nejvyšším a nejnižším místem na jednotkové ploše

  5. ENDOGENNÍ TVARY • Tvary tektonické • klenby a pánve (vyklenuté oválné kupovité struktury – klenby, prohnuté kruhové či oválné sníženiny – pánve) • vrásová pohoří (horské hřbety-antiklinály vrásy a údolí-synklinály vrásy) – př. Švýcarský Jura • příkrovová pohoří (složitá struktura vrásových příkrovů) – př. Alpy, Himálaj • kerná pohoří (pohyby ker podél zlomů) – př. Ťan-šan • vrásno-zlomová pohoří (kombinace vrás a zlomů) – př. Karpaty, Andy • příkopové propadliny (pokles ker - protáhlé sníženiny, často zality vodou)- př. jezero Bajkal • hrásti(výzdvih ker – protáhlé vyvýšeniny)

  6. ENDOGENNÍ TVARY - VRÁSY • ANTIKLINÁLY – ohyby vrás vyklenuté nahoru • SYNKLINÁLY - ohyby vrás vyklenuté dolů • Antiklinály – horské hřbety • Synklinály – sníženiny (údolí) Obr.1 – Antiklinála a synklinála vrásy Obr.2-Synklinála Rainbow Basin, Barstow, California

  7. ENDOGENNÍ TVARY • Tvary vulkanické • sopečná pohoří (kuželovité vulkány, protáhlé lávové proudy, deskovité lávové příkrovy) • sopky • stratovulkány – 90%, budovány střídavě sypkými pyroklastiky a lávovými proudy) – př. Etna, Vesuv, Stromboli, Mt. St.Helens, Pinatubo, Cotopaxi , • štítové sopky – výlevné lávové, málo viskózní magma – př. Kilauea, MaunaLoa, Mauna Kea • tufové sopky – tvořeny nezpevněným materiálem (pyroklastiky, tefrou) – sopečným prachem, popelem, pumami, tufy vznikají zpevněním tefry • maary – explozívní krátery, sopky bez kužele – př. pohoří Eifel (DEU) • laháry (bahnotoky) – vznikají smícháním pyroklastik s vodou • batolity, lakolity, plutony – utuhnuté magma pod povrchem

  8. MOUNT ST.HELENS – 18.5.1980URČETE, VE KTERÉM ZE STÁTŮ USA LEŽÍ SOPKA MT.ST.HELENS. V jakém leží pohoří? Jak se nazývá nejvyšší sopka pohoří? (AS 124) Obr.3- animace Mount St. Helens den před erupcí (18.5.1980) a asi čtyři měsíce po erupci.

  9. MAAROVÁ JEZÍRKA v pohoří EifelURČETE, VE KTERÉ ZE SPOLKOVÝCH ZEMÍ NĚMECKA JEZÍRKA LEŽÍ (AS 66,68) Obr.4- 3 Dauner Maare (Gemündener-7,2 ha, Weinfelder-16,8 ha, Schalkenmehrener-21,6 ha), vpravo nahoře městečko Daun

  10. EXOGENNÍ TVARY • KRYOGENNÍ RELIÉF (GLACIÁLNÍ – ledovec, PERIGLACIÁLNÍ-mráz, NIVAČNÍ – sníh) • EOLICKÝ RELIÉF (modelovaný činností větru) • FLUVIÁLNÍ (ŘÍČNÍ) RELIÉF (je utvářen převážně činností tekoucích vod) • KRASOVÝ RELIÉF (vzniká působením vody v oblastech s krasovými horninami – vápence) • SVAHOVÝ RELIÉF (pohyby hmot ze svahu vlivem gravitace) • MARINNÍ (MOŘSKÝ) RELIÉF (modelován činností mořské vody) • ANTROPOGENNÍ RELIÉF(dotváření přírodních tvarů a vytváření nových tvarů člověkem)

  11. KRYOGENNÍ RELIÉF GLACIÁLNÍ RELIÉF (činnost ledu) • LEDOVCE – PEVNINSKÉ (Antarktida, Grónsko) a HORSKÉ (Himálaj, Alpy) • - vznikají nad sněžnou čárou ze sněhu. (SNÍH→FIRN→FIRNOVÝ LED →LEDOVCOVÝ LED) • KAR – ledovcový kotel, ze kterého ledovec vzniká • TROG (ledovcové údolí) – tvaru U,vzniká erozivní činností ledovce • FJORD – ledovcové údolí zatopené mořem, úzký protáhlý záliv (NOR, NZL) • TILL – nevytříděný sediment (jílovitý, písčitý, kamenitý), který je součástí morény • MORÉNA – kamenný val vzniklý činností ledovce (čelní, boční, spodní, střední,vnitřní), často bývá hrází LEDOVCOVÉHO JEZERA • DRUMLIN – po ústupu ledovce pahorek doutníkového tvaru (N.IRL) • OBLÍK – oválný pahorek vzniklý modelací hornin v podloží ledovce • NUNATAK – skalnatý vrchol hory vystupující z pevninského ledovce (GRL) • SANDR – výplavová planina před čelem ledovce • ESKER – dlouhý úzký val, který kopíruje průběh toku PERIGLACIÁLNÍ RELIÉF (činnost mrazu) - opakované tání a mrznutí, mrazové zvětrávání - KAMENNÁ MOŘE

  12. TROG Obr.5- ledovcové údolí tvaru U (trog) nedaleko osmitisícovky Kangchenjunga (8586) URČETE, KTERÉ HORY JSOU VYŠŠÍ NEŽ KAŇČENDŽUNGA 8598 (název i výška podle modrého atlasu, vysvětlete rozdíly v přepisu názvu i v nadmořské výšce), NA HRANICI KTERÝCH DVOU STÁTŮ HORA LEŽÍ?

  13. FJORD Obr.6 – Sognefjord (NOR) – 3. nejdelší na světě 204 km , VYHLEDEJTE V ATLASE (70) SOGNEFJORD A NĚKTERÉ DALŠÍ FJORDY

  14. MORÉNA Obr. 7 – boční moréna tvořená tillem (Hadley Glacier – USA,Washington)

  15. EOLICKÝ RELIÉF • převládá v suchých tropických a polárních oblastech (málo vegetace) • vítr zdvihá a unáší prachové a pískové částice, kterými obrušuje skaliska a kameny v krajině – větrná abraze (koraze). • HRANEC – vzniká korazí, valoun s hladkými ploškami a ostrými hranami • JARDANGY – drobné prohlubně a hřbítky v pískovcích (žlábkové, jamkovité) • SKALNÍ MĚSTA, SKALNÍ OKNA, SKALNÍ BRÁNY, SKALNÍ ŘÍMSY – koraze méně odolných hornin ve skalách – u nás oblasti Labské pískovce, Broumovsko, Český ráj, Kokořínsko • při poklesu síly větru dochází k akumulaci materiálu a vznikají eolické sedimenty – spraše a váté písky • SPRAŠ – akumulace převážně prachových částic okolo překážek, SPRAŠOVÉ NÁVĚJE (návětrné strany) a SPRAŠOVÉ ZÁVĚJE (závětrné strany) • VÁTÉ PÍSKY – hlavně v pouštních oblastech, plošné pokryvy nebo přesypy • ČEŘINY – podobají se vlnám na plošných pokryvech • BARCHANY – přesypy (DUNY) srpovitého tvaru

  16. FLUVIÁLNÍ RELIÉF • utvářen převážně činností tekoucích vod • hlavním zdrojem vody jsou atmosférické srážky • RON – nesoustředěný povrchový odtok vody (déšť, tání sněhu) • RONOVÉ RÝHY – na svazích • STRŽE – prohlubováním ronových rýh • soustředěný odtok – vodní tok – protéká korytem • ŘÍČNÍ KORYTA – tvar je dán intenzitou erozní, transportní a sedimentační činností vodního toku • eroze (hloubková, boční) • transport (splaveniny, plaveniny) • sedimentace (bary – ostrůvky sedimentů, delty – u ústí toků) • MĚLČINY (brody) a PROHLUBNĚ (tůně) • VODOPÁDY – vytvářeny skalními stupni • ŘÍČNÍ ÚDOLÍ – horní tok tvar V (hloubková eroze)- soutěsky a kaňony, peřeje a vodopády, dolní tok tvar U (boční eroze) – neckovitá údolí, MEANDRY – zákruty řeky • ÚDOLNÍ NIVA – tok teče ve svých náplavách • ŘÍČNÍ TERASY – plošiny, bývalá údolní dna • NÁPLAVOVÉ KUŽELY – akumulační tvary při úpatí hor

  17. KRASOVÝ RELIÉF • utvářen působením vody v oblastech s krasovými horninami • krasové horniny – rozpustné ve vodě (vápence, dolomity, sůl kamenná, sádrovec) • krasovění – koroze (chemické rozpouštění) puklin v krasových horninách • povrchové tvary: • ŠKRAPY – ostrohranné prohloubeniny nebo drobné rýhy v podložním masívu • ZÁVRTY – okrouhlé sníženiny • UVALY – sníženina ze spojení více závrtů • POLJE – protáhlé uzavřené krasové sníženiny velké rozlohy s příkrými svahy • povrchové tvary: • JESKYNĚ – 95% krasového původu • KRÁPNÍKY – stalaktity (visí ze stropu), stalagmity (narůstají ze země), stalagnáty (srůstem stalaktitu a stalagmitu)

  18. KRASOVÝ RELIÉF - STALAGNÁT Obr. 8 – Krápníková jeskyně - Grotta di Ispinigoli, Dorgali, východní Sardinie, Itálie.

  19. SVAHOVÝ RELIÉF • pohyby hmot ze svahu vlivem gravitace • důvody : narušení stability - podmáčení, otřesy, odstranění vegetace atd. • SESUVY – krátkodobé klouzavé svahové pohyby • SKALNÍ ŘÍCENÍ – náhlý pohyb uvolněných skalních bloků • TEČENÍ – rychlý pohyb po svahu, např. BAHNOTOKY • LAVINY – rychlý sesuv velkého množství sněhu po svahu • OSYP – nahromadění kamenné suti, hromadí se na úpatí skály či svahu

  20. SVAHOVÝ RELIÉF - OSYP Obr. 9 – Osyp - velké kameny jsou níže položeny pod úbočím skály

  21. MARINNÍ (MOŘSKÝ) RELIÉF • utvářen činností mořské vody • POBŘEŽÍ – ABRAZNÍ (převaha eroze) a SEDIMENTÁRNÍ (převaha akumulace) • pobřeží – území od břehu k pevnině, na němž se projevují vlivy moře • ABRAZNÍ SRUBY (KLIFY) –pobřežní srázy • ABRAZNÍ TERASY – plošiny se skalním podkladem • PLÁŽ – oblast pobřeží s přínosem jemnozrnného materiálu (písek , štěrk) • KOSA – úzký a protáhlý písčitý výběžek do moře

  22. MARINNÍ RELIÉF – KOSA A LIMAN • POJMENUJTE PODLE ATLASU (67) JEDNOTLIVÉ KOSY: • zleva doprava: Helská kosa, Viselská kosa a Kuršská kosa s typickými limany Viselského a Kurského zálivu. • liman – zátoka či jezero téměř nebo zcela odříznuté od moře. Obr. 10 – Jihovýchodní pobřeží Baltu . (AS 67)

  23. ANTROPOGENNÍ RELIÉF • výrazný podíl lidské společnosti • TVARY VYHLOUBENÉ : • LOMY, PÍSKOVNY, ŠTĚRKOVNY, TĚŽEBNÍ JÁMY • TVARY NASYPANÉ : • HALDY, VÝSYPKY, NÁSPY • TVARY PODZEMNÍ : • TUNELY, ŠACHTY, ŠTOLY • TVARY ROVINNÉ : • KOMUNIKACE, LETIŠTNÍ PLOCHY, VODNÍ NÁDRŽE • Jiné dělení antropogenních tvarů : těžební, průmyslové, zemědělské, vodohospodářské, sídelní, dopravní

  24. TVARY RELIÉFU – samostatná práce Přiřaďte typy reliéfu k tvarům podle převládajícího činitele : vulkanický (V), glaciální (G), eolický (E), fluviální (F), krasový (K), svahový (S), marinní (M), antropogenní (A)

  25. TVARY RELIÉFU – samostatná práce - ŘEŠENÍPřiřaďte typy reliéfu k tvarům podle převládajícího činitele : vulkanický (V), glaciální (G), eolický (E), fluviální (F), krasový (K), svahový (S), marinní (M), antropogenní (A)

  26. ZDROJE INFORMACÍ 1: Obr.1- [cit. 2013-02-02]. <http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Syncline_and_anticline_norw.jpg >. Licence: Creative Commons Attribution ShareAlike 3.0, Autor: Tcie Obr.2- [cit. 2013-02-02]. <http://en.wikipedia.org/wiki/File:Rainbow_Basin.JPG > .Licence: Public domain, Autor: Wilson44691 Obr.3- [cit. 2013-02-02]. <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Sthelens1-animation.gif >. Licence: Public domain, Autor: Harry Glicken (původní zdroj – USGS), úpravy Cz-David Obr.4- [cit. 2013-02-02]. <http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Maare.jpg > .Licence: Creative Commons Attribution ShareAlike 3.0, Autor: Martin Schildgen Obr.5- [cit. 2013-02-02]. < http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Glacier_valley,_near_Thangshing.JPG >. Licence: Creative Commons Attribution ShareAlike 3.0, Autor: Amar Obr.6- [cit. 2013-02-02]. < http://en.wikipedia.org/wiki/File:Sognefjord,_Norway.jpg>.Licence: Creative Commons Attribution ShareAlike 3.0, Autor: Worldtraveller Obr.7- [cit. 2013-02-02]. < http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:LateralMoraine_6911.jpg>.Licence: Creative Commons Attribution ShareAlike 3.0, Autor: Walter Siegmund Obr.8- [cit. 2013-02-02]. < http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Grotta_di_ispinigoli.jpg>.Licence: Creative Commons Attribution ShareAlike 3.0, Autor: SehLax Obr.9- [cit. 2013-02-02]. < http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Gloppedalsura2.jpg>.Licence: Creative Commons Attribution ShareAlike 3.0, Autor: Jarvin Obr.10- [cit. 2013-02-02]. < http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Baltic_spits.png>.Licence: Creative Commons Attribution ShareAlike 3.0, Autor: Miaow Miaow (vytvořeno: http://www.aquarius.geomar.de/make_map.html)

  27. ZDROJE INFORMACÍ 2: Litosféra. Wikipedie, otevřená encyklopedie. [on-line]. [cit. 2013-02-02]. Dostupné z WWW: Reliéf. < http://cs.wikipedia.org/wiki/Reli%C3%A9f_%28geografie%29> Povrchové tvary.< http://cs.wikipedia.org/wiki/Povrchov%C3%BD_tvar> Vulkanismus. < http://cs.wikipedia.org/wiki/Vulkanismus> Sopka.< http://cs.wikipedia.org/wiki/Sopka> Ledovce.<http://cs.wikipedia.org/wiki/Ledovce > Fjord.< http://cs.wikipedia.org/wiki/Fjord > Svahový pohyb.< http://cs.wikipedia.org/wiki/Svahov%C3%BD_pohyb> Osyp.< http://cs.wikipedia.org/wiki/Osyp> Bičík, Ivan; Janský, Bohumír a kol. Příroda a lidé Země. Učebnice zeměpisu pro střední školy. Praha: Nakladatelství České geografické společnosti, s. r. o., 2004. 1. vydání, ISBN 80-86034-45-3 Valenta, Václav a kol. Maturita ze zeměpisu. Studijní příručka pro maturanty. Praha: Nakladatelství České geografické společnosti, s. r. o., 2000. 1. vydání, ISBN 80-86034-44-5 Kašparovský. Karel. Zeměpis I. v kostce pro SŠ. Praha: Nakladatelství FRAGMENT,s. r. o.,2008.1. vydání, ISBN 978-80-253-0586-7 Klímová, Eva. Školní atlas světa. Praha: Kartografie Praha, a. s., 2004. 1. vydání, ISBN 80-7011-730-3 Hanus, Martin; Šídlo, Luděk. Školní atlas dnešního světa. Nakladatelství Terra, s. r. o. 2011. 1. vydání. ISBN 978-80-902282-6-9 Reliéf. Dnešní svět-časopis pro moderní výuku. Praha : Vydává TERRA-KLUB, o. p .s. č.1, ročník 2012/2013. ISSN 1801-4119 Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Alois Studenovský.

More Related