Digitální výukový materiál zpracovaný v rámci projektu „EU peníze školám“

1. Digitální výukový materiálzpracovaný v rámci projektu „EU peníze školám“ Projekt: CZ.1.07/1.5.00/34.0386 „SŠHL Frýdlant.moderní školy“ Škola: Střední škola hospodářská a lesnická, Frýdlant Bělíkova 1387, příspěvková organizace Šablona: III/2 Sada: VY_32_INOVACE_EKG.1.06 Teplota Vytvořeno: 15.09.2013 Ověřeno: 19.09.2013 Třída:NS1

2. Teplota Vzdělávací oblast: Enviromentální vzdělávání Předmět: Ekologie Ročník: 1. Autor: Radomíra Hradilová Časový rozsah: 1 vyučovací hodina Pomůcky: dataprojektor, notebook s připojením na internet Klíčová slova: teplota, jarovizace, eurytermní druhy, stenotermní druhy Anotace: Materiál je určen pro výuku předmětu ekologie. Vysvětluje význam teploty na živé organismy, jejich nároky na teplotu a způsoby adaptace. Obsahuje interaktivní prvky k aktivizaci žáků a procvičení učiva.

3. Teplota • Většina organismů vyžaduje teplotu, při které je voda v tekutém stavu (tj. nad 0 °C) a ještě nedochází k denaturaci některých organických látek, například bílkovin (tj. přibližně do 60°C). • Teplota prostředí ovlivňuje rychlost biochemických reakcí (aktivita enzymů).

4. Teplota • Teplotní optimum pro většinu organismů se pohybuje v rozmezí od 15° - do 30° C. • Ale např.: • bakterie -150°C až 100°C • želvušky -270°C až 100°C

5. Jarovizace • Jarovizace • Je proces v individuálním vývoji rostlin, kdy jsou semena, mladé rostliny či cibule vystavena přesně stanovené teplotě po určitou dobu. • Nízká teplota (často pod bodem mrazu) je nutná pro rostliny mírného pásma (alpínky, ozimy, dvouletky), pro tropické rostliny je nezbytná naopak vysoká teplota. • Rostliny, které neprojdou jarovizací, kvetou málo nebo vůbec a tvoří málo semen.

6. Rozdělení organismů podle vztahu k teplotě okolního prostředí Podle ekologické valence • eurytermní - snesou větší výkyvy teplot (myš, sedmikráska a většina cévnatých rostlin mají optimum v rozmezí 5 až +55oC) • stenotermní- malé výkyvy teplot (tučňák, řasy) • termofilní – teplomilné (korálnatci) • psychrofilní – chladnomilné - organismy, které mohou růst za teplot nižších než 0 °C, optimálně rostou při teplotách nižších než 16 °C a obvykle nerostou při teplotě vyšší než 20 °C (rostliny s krátkou vegetační dobou, bakterie, houby, lední medvěd, tučňák, mrož, lachtan, sob, arktičtí ptáci, vysokohorské rostliny) • kryofilní - (sníh, led) - mikroskopické řasy a houby, chvostoskoci, někteří brouci

7. Rozdělení organismů podle vztahu k teplotě okolního prostředí Podle schopnosti termoregulace • živočichové ektotermní (exotermní = poikilotermní = studenokrevní) - teplota se mění s okolím • živočichové endotermní (homoiotermní = teplokrevní) - savci 36-37°C, ptáci 39-40°C

8. Ochrana proti extrémním teplotám Rostliny: • odpařování vody, odrážení světla pomocí lesklých listů, otužování snížením obsahu vody, ztráta vegetativních orgánů (opad listů), trichomy Živočichové: • stav strnulosti, velikost těla (v teple menší), velikost tělních výběžků (uši, končetiny – v teple větší), zimní spánek (hibernace ježek, netopýr, obojživelníci), letní spánek (estivace - drobní hlodavci)

9. Vysvětlete pojmy Období nízkých teplot, kterými rostlina musí projít po zasetí • Jarovizace • Psychrofilní organismy • Homoiotermní živočichové • Hibernace • Estivace chladnomilné Se stálou tělesnou teplotou Zimní spánek Letní spánek

10. Použité zdroje Pokud není uvedeno jinak, jsou použité objekty vlastní originální tvorbou autora. Materiál je určen pro bezplatné používání pro potřeby výuky a vzdělávání na všech typech škol a školských zařízení. Jakékoliv další využití podléhá autorskému zákonu. Veškerá vlastní díla autora (fotografie, videa) lze bezplatně dále používat i šířit při uvedení autorova jména.