1 / 33

Miroslav Melichar (podle práce Umeshe Adigy)

Nástroj pro segmentaci buněk v obrazu tkáně pořízeném konfokálním mikroskopem. Kvantitativní analýza FISH signálů. Miroslav Melichar (podle práce Umeshe Adigy). Konfokální mikroskopie. Ostře zaměřený laserový paprsek skenuje zkoumaný vzorek v určité ohniskové rovině

dane-riddle
Download Presentation

Miroslav Melichar (podle práce Umeshe Adigy)

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Nástroj pro segmentaci buněk v obrazu tkáně pořízeném konfokálním mikroskopem. Kvantitativní analýza FISH signálů. Miroslav Melichar (podle práce Umeshe Adigy)

  2. Konfokální mikroskopie • Ostře zaměřený laserový paprsek skenuje zkoumaný vzorek v určité ohniskové rovině • Výběr ohniskové roviny a řízení skenování provádí počítač připojený k mikroskopu • Výsledkem je zásobník 2D obrazů • Hloubka zásobníku je osa Z

  3. Schéma konfokálního mikroskopu

  4. FISH signály • Fluorescence in Situ Hybridization • Biologická metoda umožňující vizualizovat části DNA • Zkoumané části DNA jsou zobrazeny odlišnou barvou

  5. Cíle práce • Poloautomatická segmentace buněk v 3D obraze • Automatická segmentace FISH signálů • Kvantitativní analýza FISH signálů • Počet FISH signálů na jednu buňku • Nutné vyšetřit celý (3D) obsah buňky • Visuální počítání v zásobníku 2D obrazů je obtížné • Obvykle 2 FISH signály na buňku • Pokud chybí(monosomie) nebo přebývají(trisomie), jde o chybu vgenetické výbavě buňky (např. indikuje rakovinotvorný nádor)

  6. Předzpracování obrazu • Úkolem potlačit šum a zvýraznit důležité rysy • Prahování (odliší pozadí a objekty zájmu) • Zostření • (směrové) Vyhlazení - odstraní šum

  7. Prahování • Vhodné pokud jasová složka dostatečně charakterizuje objekt • Dynamický práh (mění se dle polohy bodu), a hledá se analýzou histogramu • Obvykle v „údolí“ mezi dvěma vrcholy histogr. • Pokud není údolí, hledá se na „rameni“ • Poté se odstraní malé objekty a zalepí malé díry • Objekt: popředí obklopené pozadím • Díra: pozadí obklopené popředím

  8. Hledání prahu na „rameni“ histogramu

  9. Zostření obrazu • Přidáním gradientu nebo vysokofrekvenčního signálu do obrazu • Směrové vyhlazení (odstraní šum) • Zachovává hrany a odstraňuje rušivé výčnělky na okraji (na hranách) • Bere maximální hodnotu ze směrového průměru

  10. Směrový (Gaussův) filtr

  11. Detekce vnějších hranic buněk • Filtrem LoG (Laplacian of Gauss) • Laplacian (druhá derivace) po Gaussovi (vyhlazení) • Najde vnější hranice • Nenajde hranice dotýkajících se nebo překrývajících se buněk (je zde malý gradient)

  12. (a)originál (b)detekované hranice (c)co bychom chtěli

  13. Segmentace 3D obrazu s využitím vrstev • Poloautomatická procedura • Provede se interaktivní (myší) segmentace jednoho representativního obrazu (vrstvy) • Informace o segmentaci representativního obrazu je použita pro segmentaci sousedních obrazů • Předpokládá se podobnost sousedících obrazů

  14. (a)originál (b)celková hranice (c)interaktivně segmentovaný obraz

  15. Segmentace s využitím informace o segmentaci sousední vrstvy (1) • E1 – množina pixelů z vnějších hran v aktuálním obraze (získaná LoG) • E2 – množina pixelů z hran správně segmentovaného sousedního obrazu • Pokud je v „okolí“ E2 nalezen pixel z E1, je daný pixel z E2 vypuštěn. Množinu zbylých pixelů z E2 nazýváme E3

  16. Segmentace s využitím informace o segmentaci sousední vrstvy (2) • E3 slouží jako základ pro hledání hranice mezi dotýkajícími se nebo překrývajícími se buňkami. • V okolí E3 se hledají pixely, které mají vysokou hodnotu lokálního gradientu = hranice mezi buňkami • práh pro gradient je nižší než u LoG

  17. Prohledávání „okolí“ pixelu

  18. Výskyt nových a odstranění nežádoucích buněk • Výskyt nových buněk při průchodu vrstvami • Pokud je náznak buňky potvrzen výskytem ve dvou sousedních obrazech, jde o novou buňku • Odstranění nežádoucích buněk • Buňky na kraji obrazu a v krajních obrazech zásobníku jsou považovány za ořezané (tj. nežádoucí) • Odmítnutí buňky možné i interaktivně

  19. Označkování (labeling) buněk • Vrstvy se prochází postupně, prvnímu neoznačenému voxelu se přiřadí unikátní označení (číslo). • Projdou se všechny jeho sousední voxely a dostanou stejnou značku. • Poté se pokračuje tam, kde skončil bod 1.

  20. Vizualizace označkované buňky

  21. Interpolace pro zvýšení axiálního (Z) rozlišení (1) • Pokud se sousední snímky liší výrazněji, je třeba prohledávat větší region • Výpočetně náročné O(n*m3), n=počet pixelů, m=velikost regionu • Zvýšení rozlišení umožní, aby si dva sousední obrazy byli více podobné • Je možno zmenšit velikost prohledávaného regionu na polovinu => snížení výpočetní složitosti

  22. Interpolace pro zvýšení axiálního (Z) rozlišení (2) • Úloha: máme dva binární obrazy (pozadí a objekty) a chceme vytvořit obraz (vrstvu) mezi nimi. • Řešení: • Pro vytvoření hranic binárního obrazu se použije matematická morfologie • Pro vytvoření šedotóní informace v obraze se použije míchání (tj. průměrování, příp. vážené)

  23. Vytvoření hranic ve vloženém obraze

  24. Segmentace FISH signálů (1) • Jednodušší než segmentace buněk • Jsou více lokalizované (malé), vysoký jas • Nezajímají nás FISH signály mimo buňky • Vyhlazení: Gaussův filtr • Odstraní ostrá ojedinělá maxima způsobené šumem, ale rozmaže i FISH signál • Vyhledání FISH sinálů: TopHat filtr • Označí bod jako FISH signál, pokud je rozdíl maximálních hodnot v jádře a okolí filtrů větší než zadaný práh

  25. TopHat filtr

  26. Segmentace FISH signálů (2) • Následuje heuristika na velikost a tvar a umístění FISH signálů • Velikost: experimentálně zjištěný počet voxelů • Tvar: musí zabírat alespoň 2 vrstvy • Umístění: alespoň z poloviny v buňce • Pokud je FISH signál příliš veliký, šetří se zda nejde o 2 FISH signály • Musí být přítomny alespoň 2 intenzitní vrcholy s předdefinovanou minimální vzdáleností • Posledním krokem je označkování FISH signálů

  27. Vyhledávání FISH signálu: • Originál • po Gaussově vyhlazení • Po TopHat filtru • Po heuristice na velikost a tvar

  28. Kvantitativní analýza FISH signálů • Pro každou buňku se zjistí počet FISH signálů • Jednoduché, neboť obojí je již označkované • Výsledky • 6 vzorků tkání, 4-8 buněk na vzorek, 77 FISH sig. • Algoritmus nalezl 73 FISH signálů, tj. 5% chyba • Velmi přijatelný výsledek • Patologové také nejsou při ručním označovaní jednotní • Ulehčí únavnou práci patologům

More Related