Analýza potřeb a nabídky sociálních služeb na území hlavního města Prahy

1. Analýza potřeb a nabídky sociálních služeb na území hlavního města Prahy

2. Metodologie • Fáze: Analýza dokumentů a dat: Studie poskytnuté MHMP – zejména kvantitativní studie opírající se o data z Registru poskytovatelů sociálních služeb „Sociální služby na území hlavního města Prahy v roce 2011“ (Janečková, H., Angelovská, O. 2011), a „Výkaz financování a určování priorit v oblasti sociálních služeb v městských částech 1 až 22“, kterou zpracoval MHMP v roce 2011 na základě vlastního šetření Analýza komunitních plánů vybraných městských částí Mapování potřeb uživatelů sociálních služeb v několika městských částech, zpracované nestátní neziskovou organizací Agora CentralEurope Výroční zprávy vybraných poskytovatelů působících na území hlavního města, webové stránky poskytovatelů Veřejně-politické dokumenty - strategie, koncepce a programy v sociálních oblastech hlavního města Prahy a České republiky; Akademické texty a studie věnující pozornost nějaké z cílových skupin a obecně systému sociálních služeb

3. Metodologie 2. Fáze - vlastní výzkum Zvolené metody sběru dat byly dvě – osobní polostrukturovaný rozhovor a metoda ohniskové skupiny Metoda rozhovoru byla použita v úvodní fázi projektu, metoda focus group naopak sloužila k ověření a doplnění poznatků z realizovaných rozhovorů a byla tak použita v druhé polovině projektu.

4. Metodologie - rozhovory

5. Výběrový vzorek

6. Ohniskové skupiny (Focus Groups) Celkem bylo realizováno pět ohniskových skupin. Na čtyřech z nich se setkali zástupci městských částí, zástupci poskytovatelů a zástupci cílových skupin. Každá skupina aktérů byla v dané skupině, která měla 8-12 účastníků, zastoupena přibližně stejným počtem reprezentantů. Na poslední ohniskové skupině se setkali členové poradního týmu a zástupci MHMP.

7. Výsledky výzkumu

8. Cílová migranti a etnické menšiny Migranti v České republice tvoří cca 4 % populace, přičemž jejich největší koncentrace je v hlavním městě, kde cizinci tvoří trojnásobek celorepublikového průměru počtu obyvatel Nejpočetnější etnickou menšinou žijící v Praze jsou Romové. Odhady hovoří o tom, že na území hlavního města žije cca 13 000 - 22 000 Romů. Jedna třetina z nich žije v 6 lokalitách s větším podílem Romů

9. Migranti Negativním průvodním jevem, se kterým se často setkávali, je diskriminace a snaha domácího obyvatelstva zneužít jejich nejistého postavení, nedostatku kontaktů v rámci sociálních sítí a neznalosti místního prostředí a jazyková bariéra.

10. Problémy - migranti Pro migranty je v současném systému řada služeb nedostupná z titulu jejich pobytového statusu. Nárok na sociální služby dle zákona č. 108/2006 mají jen občané EU a z občanů tzv. třetích zemí (mimo EU) jen osoby, kterým byl udělen azyl (azylanti) a migranti s trvalým pobytem, který lze však získat až po pěti letech nepřetržitého legálního pobytu na území ČR.

11. Migranti – potřeba služeb odborné sociální poradenství zaměřené zejména na bydlení, zaměstnání, pobyt na území ČR (získání trvalého pobytu či českého občanství, sloučení rodiny, apod.), oblast lékařské péče, vzdělávání či antidiskriminační poradenství a právní pomoc při porozumění smlouvám (na zdravotní pojištění, nájemním, pracovním) nabídku služeb doprovázení do institucí, kdy by sociální pracovníci mohli pomáhat  cizincům při komunikaci s úřady, ve zdravotnických zařízeních, apod. a mediační služby Terénní služby Kurzy, zejména jazykové

12. Romové Také Romové v obtížné sociální situaci se často setkávají s diskriminací a xenofobií společnosti z důvodu etnické příslušnosti, nejčastěji při schánění práce a bydlení. „Jako přišli jsme za jednim pánem jenom na brigádu a on nám řekl na rovinu: „Já cigány neberu“. A bavil se s náma přes zavřenou bránu. Normálně jako přes plot, ale přes zavřený dveře, prostě hele já cigány neberu, čau.“ (Uživatel 2j)

13. Problémy – Romové v obtížné sociální situaci • Romy v obtížné sociální situaci sužují finanční problémy, zejména dluhy. • V lokalitách vyznačujících se větším počtem Romů v obtížné sociální situaci se jeví jako velmi závažná kumulace sociálně patologických jevů, jakými jsou nezaměstnanost a „závislost“ na dávkách, alkoholismus, zadluženost, nevyhovující bydlení atd. Problémem je rovněž nízká úroveň dosaženého vzdělání, nedostatek kvalifikace a absence praxe. „Sestře je dvanáct, bydlim teda v takový oblasti, kde je hodně cikánů, teda hodně Romů a občas tam jsou nějaký ty konflikty. Co se týká rodiny (respondentova vlastní rodina – pozn. tazatele), tak táta ten bydlí jinde, už jsou delší dobu rozvedený rodiče a táta je nezaměstnanej, takže nás vlastně nijak nepodporuje, se s nim ani nevídáme. A taky docela dost pije, takže zřejmě jen tak práci nenajde, …. Ale jako takhle, když se tam můžou celý dny poflakovat (romští občané žijící v místě, kde je větší koncentrace romských občanů v obtížné sociální situaci – pozn. tazatele), kolem nich se taky všichni celej den poflakujou, tak asi nevidí moc jako důvod něco měnit.“ (Uživatel 6j)

14. Romové – potřeba služeb • Poradenství, zejména v otázkách dluhové problematiky, zaměstnanosti, bydlení a diskriminace • Terénní služby • Rozšiřovat síť sociálně aktivizačních služeb pro rodiny s dětmi – orientace nízkoprahových zařízení pro děti a mládež také na dospívající (doučování a nabídky kurzů, které jim umožní lepší uplatnění na trhu práce)

15. Osoby bez přístřeší Skupina osob bez přístřeší je velice heterogenní skupinou Dle posledního sčítání bezdomovců z roku 2010 žije v Praze asi 4 000 osob bez přístřeší, z nichž přibližně 1 500 osob tvoří tzv. „viditelní“ bezdomovci žijící na ulici, „neviditelní“ pak čítají kolem 2 500 osob. Počet osob bez přístřeší vykazuje rostoucí trend. 5 - 10 tisíc domácností lze považovat za ohrožené bezdomovectvím. Jedná se zejména o nezaměstnané, „osamělé“ seniory, zadlužené či neúplné rodiny s nezaopatřenými dětmi

16. Osoby bez přístřeší – potřeba služeb • Nedostatek míst v azylových zařízeních a akutním nedostatku lůžek v noclehárnách v zimních měsících, která jsou pro tuto cílovou skupinu nezbytnou podmínkou pro přežití • Chybějícím článkem v systému péče o lidi bez přístřeší jsou proto jakási „bezprahová“ zařízení, která by mohli využívat i jedinci, kteří nesplňují pravidla pro poskytnutí nízkoprahových sociálních služeb

17. Osoby bez přístřeší – potřeba služeb Sociální skupina, u které je nejméně pokryta poptávka po sociálních službách, jsou osoby, u nichž se kumulují kromě bezdomovectví i další rizikové faktory, např. vyšší věk, špatný zdravotní stav (zejména duševní onemocnění), závislosti či příslušnost k národnostní menšině. Pro tyto osoby je v současném systému velmi obtížné najít odpovídající službu. Nedostatečná je zejména kapacita domovů se zvláštním režimem. • nezbytná existence specifické bezprahové zdravotnické péče (ambulantní i mobilní), které je doposud v HMP nedostatek. Úplně chybí lůžková péče, psychiatrická a stomatologická péče • Z pohledu uživatelů i poskytovatelů je nedostatečná nabídka hygienických center (umývárny, toalety) a prádelen, které jsou poskytovány mimo rámec zákona o sociálních službách. • Nedostatečné terénní služby (řešení mobilní)

18. Osoby bez přístřeší – potřeba služeb Z důvodu nedostatečného personálního zabezpečení není zcela pokryta potřeba odborného sociálního poradenství (včetně právního), které by se zaměřovalo na pomoc při uplatňování nároků na dávky hmotné nouze, řešení problémů zadluženosti či předluženosti nebo pomoc při stigmatizaci či laxním přístupu úředníků Prevence potřeba odborných sociálních poradenských služeb (včetně právního a dluhového poradenství) zaměřených na osoby, kterým hrozí ztráta bydlení např. v důsledku ztráty zaměstnání, předluženosti či neutěšených rodinných vztahů.

19. Cílová skupina senioři • v našem výzkumu zahrnuje osoby starších 65 let.

20. Hlavní potřeba seniorů • Respondenti potvrzovali přání co nejdéle bydlet ve svém domově se zajištěnou (běžnou) péčí (i za pomoci terénních sociálních služeb) a věnovat se svým zájmům bez omezení (nebát se navštívit výstavu či divadlo, docházet na přednášky univerzit třetího věku, v pořádku a bez potíží se dopravit k lékařům apod.). Každodenním problémem seniorů žijících ve vlastním domově se tedy stává zvládání rutinní péče o sebe a vlastní domácnost.

21. Neuspokojená poptávka I • V oblasti pobytových služeb (domovy pro seniory, zejména domovy se zvláštním režimem) „Přátelé, my máme 1000 žádostí, ano. My, co jsme zdědili od Magistrátu před zákonem 108, máme 1000 žádostí, s těmi průběžně pracujeme. Aktuálních je prosím vás minimum, jo? Teďko aktuální, co chtěj nastoupit reálně, těch lidí je 30, ano.“ „

22. Neuspokojená poptávka II • V oblasti terénních služeb “Problém u seniorů je ten, že chybí terénní služby a že chybí zařízení pro ležící a pro dementní. To chybí, ano? Ovšem takový ty důchodci, kteří jsou chodící a relativně zdraví, tak ty už dneska ani do domovů důchodců nechtějí, protože dneska převládá ten jako ekonomický kalkul, že ten důchod a příspěvek na péči pomáhá rodině hodně a [rodina] se dneska stará sama. My máme problémy [...] najít dneska uchazeče pro domov důchodců. My dneska chodíme a propagujeme náš domov, aby jsme získali klienty, kteří mají příspěvek na péči...” (Poskytovatel fg1)

23. Neuspokojená poptávka III • po pečovatelské službě a osobní asistenci, • zcela chybějící sociální službou je tísňová péče, tj. možnost přivolat si v případě nutnosti okamžitě dočasnou pomoc či službu. • služba zajištění dopravy (do různých zařízení), která ale není sociální službou definovanou v zákoně o sociálních službách.

24. Důvody nevyužívání služeb • Nedostatečné finance na zaplacení sociálních služeb. • Nedostatečná kapacita pobytových zařízení různého typu (zejména pro seniory, kteří trpí specifickými zdravotními problémy). • Omezená otevírací doba v některých zařízeních poskytujících sociální služby. • Nedostatek volnočasových aktivit (často souvisí s finančně náročnou dopravou). • Nedostatečná informovanost.

25. Ze zjištění našeho výzkumu vyplývá, že je nutné přistoupit k řešení životní situace uživatelů sociálních služeb komplexně, tj. i nad rámec sociálních služeb.

26. Rodina, děti a mládež v nepříznivé situaci • Rodina a blízcí jsou primární záchytné zdroje • Bydlení je základní stabilizační prvek • Nedostatečné kapacita azylových domů • Chybějící navazující článek • Zaměstnání matek s malými dětmi • Význam neformálních vztahů při získávání informací

27. Poskytovatelé • Nedostatek/nejistota financí • Administrativní zátěž • Kvalifikovaný personál je problém • Nízké platy vs. vysoké nároky • Velký stres a psychická zátěž • Nízká perspektiva? • Vzdělávání ne vždy přínosem • Využívání dobrovolníků

28. Spolupráce aktérů • MPSV, Magistrát, MČ, NNO • Příspěvkové organizace vs. NNO • Magistrát -> MČ • Velké rozdíly mezi jednotlivými MČ • Některé cílové skupiny kumulované pouze v několika málo MČ

29. Děkujeme za pozornost!