1 / 7

Průmyslová zóna Šlapanice a životní prostředí a zdraví obyvatel (shrnutí)

Průmyslová zóna Šlapanice a životní prostředí a zdraví obyvatel (shrnutí). Hluk. Hluk má nepříznivý účinek na zdraví .

Download Presentation

Průmyslová zóna Šlapanice a životní prostředí a zdraví obyvatel (shrnutí)

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Průmyslová zóna Šlapanice a životní prostředí a zdraví obyvatel(shrnutí)

  2. Hluk • Hluk má nepříznivý účinek na zdraví. • Dlouhodobé vystavování nadměrnému hluku způsobuje hypertenzi (vysoký krevní tlak), poškození srdce včetně zvýšení rizika infarktu, snížení imunity organismu, chronickou únavu a nespavost. • Jako problematickou oblast z hlediska hlukové zátěže identifikovala Šlapanice a okolí tzv. HIA - posouzení vlivů na zdraví obyvatel k územnímu plánu JMK. • Na šlapanickém katastru již nyní existují významné zdroje hluku: dálnice D1, letiště Brno-Tuřany, železniční trať Brno – Přerov. • A schvalovány jsou další významné záměry, které mohou hladinu hluku výrazně ovlivnit: rozšíření letiště Brno-Tuřany (jeho kapacity a provozu) a vysokorychlostní trať. • Opatření ke snížení hluku nebyla pro Šlapanice a Bedřichovice například na dálnici D1 dosud realizována žádná přes opakované urgence obyvatel a skutečnost, že počet vozidel na D1 skokově narostl během posledních 15 let. • Průmyslová zóna pak přinese především hlukovou zátěž z vyplývající dopravy.

  3. Ovzduší • Šlapanice jsou na základě výsledků měření Českého hydrometeorologického ústavu opakovaně zařazovány mezi Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (tzv.OZKO). • Kvalita ovzduší se sleduje kvůli závažným dopadům znečištěného ovzduší na zdraví obyvatel. • Znečištěné ovzduší podle konkrétní látky ovlivňuje zdraví našeho dýchacího ústrojí, může mít ale i mutagenní účinky a např. dlouhodobá expozice vysokým koncentracím výfukových plynů dieselových motorů vede k nárůstu výskytu rakoviny o 40% . • Při vymezení OZKO Jednoznačně se konstatuje, že významný vliv na kvalitu ovzduší má doprava. • Průmyslová zóna plánované velikosti a s předpokládanými skladovacími halami pak přinese především významný nárůst dopravy. • Přestože Šlapanice jsou zařazovány do OZKO opakovaně již delší dobu, dosud nebylo přijato žádné účinné opatření, které by situaci ve Šlapanicích výrazně napravilo. • Instalace měřící stanice ve Šlapanicích, slibované současným vedením a firmou CTP má jen psychologický účinek, hodnotu ovzduší sama o sobě nezkvalitní. K dispozici jsou navíc relevantní údaje z blízké stanice ČHMÚ v Tuřanech.

  4. Klima • Dopad menší plochy samotné by nemusel být velký. Průmyslová zóna Šlapanice však navazuje plynule na stávající průmyslové a obchodní plochy, které lemují celý jižní a jihovýchodní okraj Brněnské aglomerace. Dochází zde k tzv. „zabetonování“ ploch. • Pod tímto pojmem rozumíme pokrývání půdy budovami, stavbami a nepropustnými anebo jen částečně propustnými vrstvami (asfalt, beton, atd.). • V území plánované průmyslové zóny se jedná o přeměnu toho nejcennějšího, co lidstvo potřebuje ke své obživě a tím je orná půda. Tato ztráta se nedá bohužel nahradit tím, že ornou půdu odstraníme a budeme ji skladovat. Zabetonované území ztratí svoji funkčnost nejen z klimatického, ale i z hydrologického hlediska. • Pak je tu ještě další problém, kterým jsou emise, především z automobilové dopravy. Samotná činnost v plánovaných provozech hrozbou pro zvýšení exhalací v okolní krajině nemusí být zásadní. Doprava představuje pro znečištění ovzduší největší hrozbu. Plánované přeložení komunikace samotnému městu může ulevit, ale zvýší se dojížďka za prací do průmyslové zóny. Vzduch se nedá bohužel ohradit. Měření emisí a informace o překročení emisních limitů jsou jen informačního charakteru, ale jejich snížení nevyřeší.

  5. Hydrologické poměry • Všeobecně lze říci, že se obrovským způsobem urychlil odtok vody z území prostřednictvím různých vodotečí z krajiny. • Obce v celé České republice si lze představit jako jednu „velkou střechu“, ze které při dešti veškerá voda rychle mizí a odtéká prostřednictvím kanalizace a dalších vodotečí z území, aniž by se dostávala do půdy a doplňovala tak zásoby podpovrchové a podzemní vody již po desítky let. • Negativní dopady můžeme jednoduše sledovat při množících se záplavách, které postihují různé části území České republiky. • Varováním byly zejména roky 1997, 2002. Nemůžeme se ani utěšovat tím, že se jednalo o více než stoletou vodu. Nelze předpokládat, že přijde opět až za 100 a více let. Je to jen užívaný termín a stoletou vodu můžeme očekávat prakticky kdykoliv a odborníci nás varují, že to bude čím dál častěji, pokud se naše chování ke krajině nezmění. Šlapanická průmyslová zóna je opět dalším přírůstkem pro stále se zvětšující zastavěné území. • Průmyslová plocha o velikosti 130 ha, navíc v souvislostech dalších plánovaných zpevněných ploch v celém území, tak znamená významný zásah do hydrologických poměrů území Šlapanic.

  6. Zábor půdy • Půdy pod plánovanou průmyslovou zónou jsou prakticky ze 100% zařazeny mezi půdy I. bonity. Jsou to půdy mimořádně kvality, které podle zákona o ochraně zemědělského půdního fondu smí být zabrány jen ve výjimečných případech. • Mezi tyto případy patří zájem všech obyvatel ČR, ale nikoliv finanční zájem soukromého investora! • Půda je neobnovitelný přírodní zdroj. Půdu nelze převézt jinam a tam ji používat bez toho, že by došlo ke změně její kvality. Představa, že firma CTP Invest skryje a odveze přibližně 120ha půdy o mocnosti 0,5 – 1m, je naprosto scestná. • Stačí se podívat na kopce zeminy vedle prvních 3 hal firmy CTP na šlapanickém katastru. Jedná se přitom o skrývku z pouhých 10 ha. • Skrývat takto kvalitní půdu a zavážet jí skládky či pískovny a lomy svědčí především o špatném hospodaření s dědictvím předků a bezohlednosti vůči příštím generacím našich dětí. • Tato půda neleží ladem, je zemědělsky využívána a firma Bonagro opakovaně vyjadřuje svůj zájem o hospodaření na této ploše. • Půda v této kvalitě, která se podle vyjádření Ministerstva životního prostředí (MŽP) vyskytuje pouze na 5% území ČR, proto požívá zaslouženou ochranu tohoto ministerstva, které již minimálně 8 let odmítá dát souhlas s odnětím této půdy z půdního fondu. Kvalitu půdy potvrdil rozbor z roku 2013.

  7. Ztráta krajiny • Obyvatelé Šlapanic již nyní žijí v silně urbanizovaném prostředí, platí tak za blízkost Brna a dostupnost zaměstnání a jiných výhod velkého města. • Šlapaničtí ale už nesou na svém území i značnou část nevýhod – na našem katastru prochází dálnice D1 se svým hlukem a znečištěním, letiště Brno-Tuřany, v centru města je stará ekologická zátěž v areálu bývalých papíren (6ha) a za městem se nachází cihelna Tondachu se svými provozy, dobývacím prostorem a také skládkou nebezpečných odpadů za základní školou. • Současné vedení ani firma CTP ani Jihomoravský kraj či Brno nedefinovali, co se stane s areálem průmyslové zóny po ukončení její životnosti (cca 30 let). Budou mít Šlapanice na starosti znečištěný, průmyslový areál jako je ten v ICECu. Jen 20násobně větší? • Město přitom tvoří nejen intravilán města, ale jeho obyvatelé oceňují i možnost vycházek či sportování v blízkém okolí. Těch přirozených je ve Šlapanicích velmi málo a zábor 130ha představuje zabetonování více než 1/10 celého katastrálního území jen pro potřeby průmyslové zóny. Obyvatelé Šlapanic by tak přišli o Brněnská pole, polní cestu Tuřanku a přilehlé území, kam často směřují své vycházky.

More Related