1 / 18

Utváření postojů a předsudků v kontextu multikulturní výchovy

Utváření postojů a předsudků v kontextu multikulturní výchovy. Výzkum a projektování Jiří Němec, 2004. Definice a struktura postojů. Naučené predispozice k celkově příznivé či nepříznivé reakci na daný podnět, objekt, osobu, událost. (Fishbein, Ajzen, 1975)

calum
Download Presentation

Utváření postojů a předsudků v kontextu multikulturní výchovy

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Utváření postojů a předsudků v kontextu multikulturní výchovy Výzkum a projektování Jiří Němec, 2004

  2. Definice a struktura postojů • Naučené predispozice k celkově příznivé či nepříznivé reakci na daný podnět, objekt, osobu, událost. (Fishbein, Ajzen, 1975) • Stabilní systémy pozitivního nebo negativního hodnocení, emočních pocitů a technik jednání týkajících se sociálních cílů. (Krech, 1962) • Predispozice k reakci, které se od jiných stavů připravenosti liší hodnotícím charakterem reakce. (Osgood, 1957)

  3. Vlastnost osobnosti promítající se do chování jednotlivce. • Hodnotící vztah, zaujímaný jednotlivcem vůči okolnímu světu, jiným subjektů i k sobě samému, který zahrnuje i tendenci chovat se či reagovat určitým relativně stabilním způsobem. Postoj je získáván jednotlivcem na základě spontánního učení v rodině a v jiných sociálních prostředích. Je determinován kulturně, tzn. má specifický obsah v jednotlivých kulturních skupinách. (Průcha, 2000)

  4. Struktura (dimenze) postoje • KOGNITIVNÍ • EMOCIONÁLNÍ • KONATIVNÍ (behaviorální) --------------------- HODNOTY a MRAVNÍ NORMY POSTOJE

  5. KOGNICE – kognitivní proces • VNÍMÁNÍ (zkušenost, globální, detailní) • POZORNOST (zaměřenost vědomí na určitý obsah, distribuce, koncentrace atd.) • PŘEDSTAVIVOST a fantazie • PAMĚŤ (vědomosti, zkušenosti, zážitky, p.epizodická, p. sémantická atd.) • MYŠLENÍ (svoboda, introjekty v myšlení, míra integrace poznatků, asociace atd.) ZPĚT

  6. CITY A EMOCE • Reakce organismu na daný podnět • City (lehká intenzita, dlouhodobé trvání) • Emoce (silná intenzita, krátké trvání) • Afekty (velmi silná intenzita) ---------------- ODPOR – pryč s tebou LÁSKA – sem s tebou ZPĚT

  7. KONATIVNÍ DIMENZE • Co udělám • Behaviorální – jak se zachovám • To, co je pozorovatelné (popsatelné) • Přináší výsledný čin (rozbitá hlava)

  8. Můžeme postoje ovlivňovat? • Utváří se v rodině, následně v sociálních skupinách (soc. učení, vedení, nápodoba, identifikace) • Rozpor mezi postojem (kognitivní d.) a chováním (emocionální a behaviorální d.) • Diskrepance učitelova pojetí (co se oficiálně má a jaký je můj postoj?)

  9. Edukace • Přesto, že jsou postoje relativně stabilní, můžeme je ovlivňovat – pedagogický postulát • Stávající důraz na kognitivní d. • Menší (nedocenění) význam je kladen na emocionální d. (práce s emocemi, afekty) • Velmi málo edukačních projektů zaměřených na činnostní pojetí (simulační hry, dramatická výchova)

  10. PŘEDSUDKY • P. je fixovaný, předem zformovaný postoj k nějakému objektu bez ohledu na jeho reálnou znalost. • Převládne jedna dimenze, postoj je nevyvážený („fuj, ten je hroznej, podívej se jaký má oči a ten nos!“) • Proč? Analýza předsudků, postojů (pouze u starších žáků)

  11. Vývoj etnických předsudků • Očerňování – pomluvy • Izolace – oddělení jedné skupiny od druhé (rozsazení žáků ve třídě – za trest) • Diskriminace - odpírání práv (hledání zaměstnání, pořadí ve frontě na oběd) • Tělesné napadání (šikana) • Vyhlazování (Allport, 1954)

  12. Teoretická vysvětlení předsudků • Určité typy osobnosti – autoritářství (T. W. Adorno, 1950) • Velmi tvrdá autoritářská výchova vyvolává agresivní pocity, které nemohou být vyjádřeny. Tyto pocity se internacionalizují a projevují agresí vůči minoritám (slabším apod.) • Příklad: Špatná známka (ponížení učitelem), vyvolá agresi vůči slabšímu (ale i sobě, věcem atd.)

  13. KULTURNÍ vysvětlení předsudků – předsudek jako oficiální etická tolerovaná norma společnosti (Holandsko x Severní Irsko) • OBĚTNÍ beránek (Hovland, Sears, 1940) – analyzovali případy lynčování na jihu USA. Počet lynčování vysoce koreloval s cenou bavlny na burze. • REALISTICKÁ teorie (Scherif, 1961) – Pozorování chování hochů na táboře v různých situacích. Nejdříve bydlí odděleně, potom jsou vystaveni situaci soutěžení. Členové vlastní skupiny jsou odvážní, členové druhé skupiny zbabělí, lstiví. Sblížení až při společné záchraně. Viz „Vlčí bouda“

  14. Principy konstituování předsudků • Osobnost člověka (výchova, vlastnosti a INFORMOVANOST • SOUTĚŽIVOST skupin (identifikace s mojí skupinou, diskriminace členů z druhé) • Nedostatek informací, jejich povrchnost a jednostrannost • Předsudky si mohou „zajistit“ důkazy • Předsudky existují v kontextu mravního étosu společnosti

  15. Jak usilovat o změnu předsudků • Rovnocenné postavení zúčastněných • Příležitost pro osobní kontakt (??výzkum?) • Kontakt s nestereotypními jedinci • Kontakty mezi skupinami jsou podporovány společností • Existuje možnost spolupráce

  16. Příklad výzkumu předsudků • Austrálie (Gutman, Hickson, 1996) • 17,5 mil obyvatel (90% bělošské obyv.) • V kterém věku se předsudky poprvé objevují? Jaký vliv má socioekonomické prostředí? • Školy A – homogenní australská populace bez kontaktu s domorodci • Školy B – venkovská oblast, 30% žáků domorodců

  17. Použité metody výzkumu • Žáci přiřazují pozitivní a negativní atributy různým etnickým skupinám (hodný, špatný, špinavý, chytrý, zdravý apod.) • Umisťování fotografií dětí posuzovaných skupin na tabuli podle daného kritéria (vzdálenost)

  18. Závěry • Rasové předsudky byly zjištěny i u nejmladší věkové skupiny (6 – 7 let) • Statisticky významné rozdíly mezi školou A a B • Negativní postoje žáků byly větší ve škole B, přes rozsáhlou škálu edukačních programů

More Related