1 / 16

Globalizace

Globalizace. ( G-word ) - borderless world - time-space compression - světověk. Počátky globalizace. -15. století – objev Ameriky a zrod kapitalismu ? - 70. let 20. století (počátky globální ekonomiky) ? 1989 – po ukončení Studené války, „nový počátek dějin“ (Dahrendorf) ?.

brina
Download Presentation

Globalizace

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Globalizace (G-word) - borderless world - time-space compression - světověk

  2. Počátky globalizace -15. století – objev Ameriky a zrod kapitalismu ? - 70. let 20. století (počátky globální ekonomiky) ? • 1989 – po ukončení Studené války, „nový počátek dějin“ (Dahrendorf) ?

  3. Charakter globalizace MMF: Globalizace je rostoucí ekonomická vzájemná závislost zemí ve světovém měřítku v důsledku rostoucího objemu a druhu přeshraničních transakcí zboží a služeb a toku mezinárodního kapitálu, jakož i rychlejšího a rozsáhlejšího šíření technologií. Zrychlený transport: • Lidí (cestování, migrace) • Zboží , služeb, kapitálu • Informací, technologií Pronikání a střetávání: - Životních stylů, kultur, náboženství

  4. Klady globalizace: - růst objemu globálně obchodovaného zboží - rychlost investic - ekonomický růst některých původně rozvojových zemí - růst spotřeby - vznik homogenní střední třídy odborných elit v Asii a Lat. Americe - vznik. „translokální kultury“, otevřené navenek, oproti kultuře moderny, uzavřené v národním státě Zápory globalizace: - nekontrolovaný transfer kapitálu (riziko ekonomických kolapsů) - roste nerovnost (mezi státy, regiony, i jednotlivci - a to i ve vyspělých zemích) - mimo procesy zůstává cca 20 procent nejchudších zemí světa (asi 1,2 mld. lidí) - roste nezaměstnanost v prvním světě - oslabení role národních států - tlak globálních trhů - kulturní invaze (kulturní antagonismy) - „globalizační šok“

  5. Politické důsledky a MV - Dochází k výraznému oslabování tradičních aktérů MV (států) - I když státy stále hrají svou významnou roli ve světovém dění, globalizace postupně rozdíl mezi vnitřním a zahraničním děním stírá, hranice států se stávají průchodnými, přičemž vzrůstá vliv nadnárodních útvarů, mezinárodních uskupení a organizací. Zatímco ve 20. století moc státu enormně vzrostla, nyní hrozí až jeho vymizení. Hovoří se o „postsuverénních státech“ – moc se „vsakuje dolů i vzlíná vzhůru“. (loajality spjaté s regionem, náboženskou nebo etnickou identitou, regionalizace, náboženský fundamentalismus). Na druhé straně růst významu mezinárodních organizací (OSN, NATO, EU, WB, IMF, WTO).

  6. Aktéři globalizace • Nadnárodní společnosti NNS (transnational corporations - TNCs´) - výrobní, obchodní, internacionalizace vlastnictví. NNS jsou stále nezávislejší na zemích svého původu, působí globálně, v globálním měřítku koncentrují ekonomickou moc v rukou malého počtu ekonomických subjektů. Kupř. HDP ČR je třetinou obratu General Motors či polovinou obratu Wall-Mart Stores. • Nejvyspělejší státy a jejich uskupení „Triadizace vlivu“ tří uskupení USA, EU, Japonsko, ze kterých pochází nejvíce největších a nejvlivnějších NNS, které jsou ekonomickými centry majícími své periferie. • G7+1 je sdružení sedmi nejvyspělejších států světa (Francie, Itálie, Japonsko, Kanada, Německo, Spojené království, USA) a Ruska. Dohromady tyto státy představují 65% světové ekonomiky. • Mezinárodní organizace Nejmocnější mezinárodní organizace spojené s nejmocnějšími státy a NNS – Mezinárodní měnový fond (IMF – ukládá státům podmínky v rámci Struktural Adjustment Programmes), Světová banka (WB – půjčuje peníze jednotlivým zemím) a Světová obchodní organizace (WTO – stanovuje pravidla mezinárodního obchodu)

  7. Rozvojový svět a globalizace Země: 6, 7 miliardy obyvatel cca 1 miliarda se má dobře, jako my nebo lépe 2 miliardy v důsledku globalizace posledních 25 let bohatnou a chystají se mít dobře jako my 2 miliardy jsou v pásmu chudoby (nemají hlad, ale nemají se dobře) 1 miliarda je v pásmu hladu

  8. Rozvojový svět a globalizace Zatímco v roce 1970 byla Asie domovem 76 procent všech chudých světa, dnes je jejich podíl jen jedenáctiprocentní. Jediným kontinentem, kde se nedaří čelit chudobě, je Afrika s téměř dvěma třetinami světových chudých, která je navíc paralyzována epidemií AIDS Indie: v letech 1993 až 2004 klesl podíl obyvatelstva žijícího pod hranicí chudoby z 36 na 22 procent. V zemi přibude každý měsíc více než 6 milionů mobilních telefonů. Na konci roku 2006 bylo v Indii 136 milionů mobilních zákazníků a dosažení magické půlmiliardové hranice se očekává v roce 2010. „Podle Asijské rozvojové banky chudoba ustupuje z odhadovaných 28 procent v roce 1978 na 9 procent v roce 1998 v Číně. Oficiální indické odhady oznamují, že chudoba poklesla z 51 procent v letech 1977-1978 na 26 procent v letech 1999-2000 “ Jagdish Bhagwati: In Defense of Globalization (2004)

  9. „blahoslavení chudí“ x „prokleté bohatství“ Za hranici „přežití“ skutečné liberální demokracie považuje Zakaria HDP 6000 USD na obyvatele - Jedině svobodná kapitalistická ekonomika je s to vytvořit základ k jejímu úspěšnému prosazení a trvalejšímu fungování. Samotné peníze však nejsou zárukou úspěšného fungování liberálních a demokratických institucí, to je dle Zakarii zřejmé z příkladu států zbohatlých na rozsáhlém přírodním bohatství, jako např. arabských ropných monarchií, které kritérium HDP mnohdy bohatě splňují. Jejich bohatství však autor považuje za „prokleté“, protože nevzniklo „zaslouženě“ tvůrčím úsilím a nepodnítilo, ba přímo blokuje vývoj společnosti ke kapitalistickému hospodářství a emancipaci jednotlivce z něj vyplývající, což je předpokladem vzniku moderních politických institucí. Autor hovoří o „blahoslavených chudých“, o státech, které musely vytvořit bohatství za přispění patřičného tvůrčího úsilí. Tento potenciál je možné uvolnit ve všech chudých zemích, za přispění určitých politických a hospodářských reforem. Politické reformy směrem k liberální demokracii musí však následovat až po vybudování dostatečného ekonomického potenciálu, jinak podstupují riziko neúspěšnosti, Fareed Zakaria: Budoucnost svobody

  10. Rozvojová a humanitární pomoc OSN, velké státy, nevládní organizace Přepočítáno na ceny roku 2004 bylo nejchudším zemím světa – vesměs jde o země subsaharské Afriky – od roku 1960 právě do roku 2004 poskytnuto zhruba 650 miliard dolarů rozvojové mezivládní či nadnárodní pomoci. Do této sumy nejsou zahrnuty privátní sbírky, peníze soukromých nadací a podobně. Celková pomoc všem cílovým zemím je ve stejném období odhadována na 2 biliony dolarů. Přitom ovšem dle údajů téže Světové banky subsaharská ekonomika za posledních dvacet let nezbohatla, ale naopak zchudla. Měřeno v HDP na hlavu, v paritě kupní síly některé země subsaharské Afriky – tedy příjemci pomoci – zchudly. A to výrazně, v některých případech o neuvěřitelných 15–25 %! - Zkorumpované režimy, rozkradení části pomoci • Charita utvrzuje v zachování dané situace, nepodporuje rozvoj (syndrom závislosti ) Rozvojová pomoc je pouhým doplňkem, který by měl být využíván pouze v případě humanitárních katastrof. Nepředstavuje řešení problému hladu a chudoby.

  11. Rozvoj x protitržní tendence Agrární dotace v EU a USA Subvence zemědělcům v EU činí 40 procent unijního rozpočtu !!! • EU sice odstraňuje bariéry obchodu uvnitř sebe, ale navenek se chrání – největší ochranu požívá právě zemědělství. V této oblasti neplatí pravidla volného trhu, ale pravidla evropského centrálního plánování, které se opírá o dotace, subvence a kvóty, které udržují cenu produkce na nižší úrovni, než je světová cena příslušných zemědělských komodit. Tato politika se provádí za účelem „ochrany“ evropského zemědělství. EU tak blokuje liberalizaci trhu v oblasti zemědělských komodit a přispívá tak ke zdražování potravin… • Odstranění subvencí a obchodních bariér by mohlo by stimulovat zemědělskou produkci v Africe a dalších místech jinak závislých na dovozu. Současná situace deformuje světové trhy na úkor chudých...

  12. Ekologismus x rozvoj ? Biopaliva: cesta k omezení emisí, či k hladomoru? • Za poslední tři roky (2005-2008) se světové ceny potravin vyšplhaly o 83 procent • Podle indického ministra financí je etanol „zločinem proti lidskosti“ • Odhad podílu biopaliv na tomto růstu se odhaduje od 10-15 % (OSN) až po 33 % Produkce biopaliv vede k tomu, že velká a stále rychle se zvětšující část zemědělské půdy je využívána pro produkci těch plodin (řepka, cukrovka, cukrová třtina, pšenice, kukuřice), které jsou vhodné pro produkci biopaliv

  13. Protiglobalizační tendence • Socialismus • Anarchismus • Environmentalismus „globalizace terorismu“ v jistém smyslu může ostatní globalizační procesy zpomalovat a přímo destruovat (menší prostupnost hranic, omezení imigrace z rozvojového světa, politika energetické bezpečnosti apod.), kdy dochází k rehabilitaci významu dosud slábnoucího národního státu a k oklešťování do té doby nabytých lidských svobod. Válka moderní x válka postmoderní

  14. Terorismus • Nový typ terorismu je dán jistými strukturními předpoklady, zejména pak právě globalizačními procesy: • – propustnými hranicemi, levnou leteckou dopravou, elektronickou komunikací, otevřeností demokratických společností a jejich složitou a snadno zranitelnou infrastrukturou. • Pro nový terorismus jsou charakteristické transcendentní cíle (terorismus předchozích ér měl jasně formulovanou konkrétní politickou agendu a v čase dosažitelné dílčí politické cíle) • ochotak sebeobětování (využívá sebevražedných útoků, což přináší nové taktické výhody (odpadá problém únikových cest, riziko následného odhalení a vyšetřování, zvyšuje se přesnost a účinnost útoku a psychologický účinek teroristického aktu) • úsilí o dosažení hromadného ničivého účinku (souvisí s dostupností zbraní hromadného ničení) • specifická organizace (decentralizovaná nehierarchická globální síť semiautonomních buněk).

  15. 5 válek globalizace • Nezákonné trhy se: • Zbraněmi • Drogami • Lidmi • Duševním vlastnictvím • Penězi • Moisés Naim (Černá kniha globalizace, česky 2008)

  16. Krize v „morální ekologii“. • Centesimus Annus (38): „Kromě nesmyslného ničení přírodního životního prostředí je nutno zmínit se o ještě závažnějším ničení mravního prostředí; nevěnujeme mu ještě zdaleka potřebnou pozornost. • - Kulturní pokora • - Regulativní idea pravdy • - Důstojnost individuální osoby • Lidská solidarita • Michael Novak

More Related