Individuální psychologie

1. Individuální psychologie Alfred Adler (1870-1937)

2. Individuální psychologie Alfred Adler • zakladatel individuální psychologie • původem Žid, žil ve Vídni,v dětství nemocný – trpěl křivicí, stal se lékařem • spolupracoval s Freudem • zabýval se sociální nespravedlností a chudobou (zajímal se o učení K.Marxe a socialistické hnutí) • 20. léta - zorganizoval a otevřel dětské poradny ve Vídni • později žil v USA

3. Individuální psychologie Hlavní body Adlerovy teorie • Usilování a nadřazenost • každý člověk usiluje o překonání pocitů méněcennosti zakotvených v dětství a o dosažení nadřazenosti • Společenský důraz • usilování o nadřazenost – prospěšné jedinci tehdy, když je sociálně zaměřeno (činy, které prospívají všem lidem) • sebestředné, antisociální usilování o nadřazenost – regresivní (zdroj deviací a charakterových selhání) • Cílevědomost • důležité prvky individuální psych. – volbacílů • k porozumění chování člověka musíme znát cíle, které si zvolil

4. Individuální psychologie Vývoj osobnosti • důraz na vědomé složky osobnosti • nevědomí – spojoval s neurotickým chováním • Pocity méněcennosti • když se dítě narodí, trpí pocity slabosti („normální pocit slabosti a bezmoci mimořádně zesiluje a rozrůstá se do hluboce prožívaného pocitu méněcennosti“) • pocity méněcennosti – psychologický jev, jejich příčina je fyziologická (slabost dětského těla) • k překonání slabosti – kompenzační proces (jiné označení: vůle k moci, usilování o nadřazenost), tzn. že kompenzuji slabost v jedné oblasti úsilím o vyniknutí v jiné • pocity méněcennosti = situacenedostatku – základní motivační činitel pro lidské chování a výkon

5. Usilování o nadřazenost úsilí proměnit situaci nedostatku za situacidostatku zdravápodoba – růst, seberealizace nezdravá podoba, sobecké usilování o nadřazenost – regresivní projevy – antisociální chování, poruchy, přecitlivělost, nesnášenlivost (např. rozmazlené dítě) rozmazlené dítě– v dospělosti – pocit, že jim ostatní křivdí, špatně se k nim chovají,chtějí mít splněny všechny požadavky, projevují nepřátelství, tyranizují druhé lidi zanedbávané, nechtěné dítě– nenaučily se spolupráci, nezakusily lásku, vnímají život negativně, nedůvěřují nikomu, ani samy sobě, jsou podezíravé Individuální psychologie

6. Individuální psychologie Cíl vývoje osobnosti • sociální cit – tzn. „vidět očima druhého“ • schopnost spolupráce Individuální životní styl = znaky, rysy, způsoby chování – pokusy o kompenzaci pocitů méněcennosti a k usilování o nadřazenost + vliv rodinnéhoprostředí (utváří individuální životní styl) + psychosomatický vztah Tvůrčí já = skloubit individualita a jedinečnost člověka s jeho sociálně zaměřeným, spolupracujícím postojem

7. Individuální psychologie Sourozenecké pořadí • pořadí sourozenců v rodině – ukazatel jejich budoucích postojů a vzorcůchování (typické znaky osobnosti nejstarších, prostředních, nejmladších dětí) Prvorozené děti • musejí ustoupit ze středu rodičovské pozornosti, když přijde druhé dítě • rodiče je musí připravit na příchod sourozence – jinak citově trpí (cítí se odstrčeno, žárlí,…) Druhé či prostřední děti • rodí se do sociálně vyvážené situace • dělí se o matčinu pozornost s ostatními sourozenci, neznají trauma odsunutí ze středu pozornosti

8. Individuální psychologie • starší sourozenec – pro dítě podnětem k většímu usilování o úspěch • „dítě se chová jako při závodech“ – snaha dohnat staršího sourozence Nejmladší děti • rozmazlovány • obtížně si vytvářejí sociální cit Nejstarší a nejmladší děti – největší předpoklady k poruchám přizpůsobení V současnosti Adlerova teorie o významu pořadí narození sourozenců upravována, vzhledem k proměnám společenské situace.