1 / 36

Ing. Petr Matoušek Ing. Martina Myšková Ing. Hedvika Fialová RNDr. Petr Dědič

Ing. Petr Matoušek Ing. Martina Myšková Ing. Hedvika Fialová RNDr. Petr Dědič. ZÁKLADNÍ TENDENCE DEMOGRAFICKÉHO, SOCIÁLNÍHO A EKONOMICKÉHO VÝVOJE PARDUBICKÉHO KRAJE V ROCE 2013. 15.9.2014, KS ČSÚ v Pardubicích. Demografický vývoj – shrnutí hlavních poznatků.

Download Presentation

Ing. Petr Matoušek Ing. Martina Myšková Ing. Hedvika Fialová RNDr. Petr Dědič

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Ing. Petr Matoušek Ing. Martina Myšková Ing. Hedvika Fialová RNDr. Petr Dědič ZÁKLADNÍ TENDENCE DEMOGRAFICKÉHO, SOCIÁLNÍHO A EKONOMICKÉHO VÝVOJE PARDUBICKÉHO KRAJE V ROCE 2013 15.9.2014, KS ČSÚ v Pardubicích

  2. Demografický vývoj – shrnutí hlavních poznatků Počet obyvatel v roce 2013 poprvé od roku 2005 klesl, a to přirozenou měnou i stěhováním. Porodnost v kraji meziročně poklesla, úhrnná plodnost byla nejnižší od roku 2006. Podíl dětské složky v populaci kraje meziročně mírně stoupl. Zároveň výrazně vzrostl podíl obyvatel ve věku 65 a více let. Sňatečnost dlouhodobě klesá. Průměrný věk snoubenců za posledních dvacet let stoupl o 8 let. Rozvodovost v kraji dlouhodobě stagnuje, míra rozvodovosti byla nižší než celorepublikový průměr. Počet potratů klesá, a to především díky poklesu počtu umělých přerušení těhotenství.

  3. Sociální vývoj – shrnutí hlavních poznatků Počet uchazečů o zaměstnání v kraji v roce 2013 nadále rostl, avšak pomalejším tempem než na celorepublikové úrovni. Meziroční pokles nezaměstnanosti byl zaznamenán od dubna 2014. V mezikrajském srovnání byly mzdy v kraji třetí nejnižší. Pokračoval narůst podílu příjemců předčasných starobních důchodů. Počet studentů středních škol nadále zřetelně klesal, počet žáků v MŠ a ZŠ naopak mírně roste. Počet zjištěných trestných činů v kraji meziročně vzrostl, jednalo se však o jeden z nejmenších procentních nárůstů mezi kraji.

  4. Ekonomický vývoj – shrnutí hlavních poznatků • Po mírném oživení ekonomiky v letech 2010 a 2011 došlo v roce 2012 v Pardubickém kraji k poklesu HDP. • Sklizeň řepky byla nejvyšší v historii; rostly stavy skotu a prasat; v odchovu telat a selat kraj dlouhodobě patří k nejlepším. • V průmyslových podnicích sídlících v kraji rostly v roce 2013 tržby pomaleji, tržby na 1 zaměstnance byly mezi kraji třetí nejvyšší. • Objem základní stavební výroby dlouhodobě klesá, k výraznému meziročnímu poklesu došlo také u počtu stavebních podniků a jejich zaměstnanců. • Počet dokončených bytů meziročně výrazně poklesl, více u bytových domů.

  5. Životní prostředí – shrnutí hlavních poznatků • Výměra orné půdy se postupně zmenšuje, roste rozloha lesních pozemků; přírůstek zastavěných ploch byl v kraji v roce 2013 vyšší než úhrn za předchozích 5 let. • Spotřeba vody v domácnostech nadále klesá; v roce 2013 klesl i podíl ztrát v trubní síti. • Měrné emise oxidu siřičitého a oxidů dusíku dlouhodobě pozvolna klesají, v roce 2012 vzrostly emise tuhých znečišťujících látek. • Produkce podnikového i komunálního odpadu v roce 2012 rostla; podíl odděleně sbíraných složek komunálního odpadu poklesl pod celostátní průměr. • V roce 2012 rostly investice na ochranu životního prostředí a byly nejvyšší za posledních 15 let.

  6. Počet obyvatel kraje 515 985 (stav k 31.12.2013). • V rámci ČR kraj se čtvrtým nejnižším počtem obyvatel. • Ženy 50,6 %, muži 49,4 %. • Obyvatelstvo dle věku • 0 – 14 let 15,1 % • 15 – 64 let 67,4 % • 65 a více let 17,5 % • Meziroční pokles počtu obyvatel přirozenou měnou i stěhováním (stejný vývoj i v rámci ČR). • Základní demografické údaje

  7. Změna počtu obyvatel • Počet obyvatel kraje v roce 2013 poprvé od roku 2005 poklesl. • Meziroční změna počtu obyvatel • celkový přírůstek -455 osob, (-0,9 ‰) • přirozený přírůstek -315 osob, (-0,6 ‰) • přírůstek stěhováním -140 osob, (-0,3 ‰) kladné saldo zahraničního stěhování, • nárůst počtu obyvatel pouze v okrese Pardubice (Pardubicko, Holicko), nárůst stěhováním.

  8. Pokles porodnosti (počet živě narozených dětí na 1 000 obyvatel) • rok 1991 porodnost 12,8 ‰, rok 2013 porodnost 9,8 ‰ (ČR 10,2 ‰) • sedmá nejnižší porodnost mezi kraji • Úhrnná plodnost 1,45 živě narozeného dítěte na jednu ženu, nejnižší od roku 2006. • Průměrný věk matek 30,3 roku, za deset let nárůst o 2,4 roku. • Nárůst počtu dětí narozených mimo manželství (44,3 % v roce 2013; 6,2 % rok 1991). • Porodnost, úmrtnost

  9. Obyvatelstvo kraje dlouhodobě stárne • index stáří 116,1 (v celé ČR 115,7), rok 1991 index stáří v kraji 60,0 • nejvyšší index stáří okres Pardubice, nejnižší okres Ústí nad Orlicí • index stáří u mužů 94,0; u žen 139,4 • Průměrný věk se zvyšuje, od roku 1991 nárůst o 5,3 roku • průměrný věk: celá populace 41,5; muži 40,0; ženy 42,9 • Střední délka života se prodlužuje, u mužů rychleji • za posledních 20 let se rozdíl střední délky života mužů a žen snížil o 1,5 roku • Věkové složení obyvatelstva

  10. Pokles počtu uzavřených manželství • rok 2013 počet sňatků 2 057, meziroční pokles o 6,7 % • pokles od roku 2003 o 9,0 %, pokles od roku 1993 o 43,2 % • Pokles míry sňatečnosti • rok 2013 uzavřeny 4 sňatky na 1 000 obyvatel (4,5 v roce 2003; 6,4 v roce 1993) • Manželství se uzavírají ve vyšším věku • Rozvodovost dlouhodobě stagnuje, lidé se rozvádějí ve vyšším věku • Potratovost klesá, pokles počtu umělých přerušení těhotenství • 819 umělých přerušení těhotenství v roce 2013; 1 071 v roce 2003; 3 138 v roce 1993 • Sňatečnost, rozvodovost, potratovost

  11. Počet osob tvořících pracovní sílu (zaměstnaní+nezaměstnaní) roste. • V roce 2013 tvořilo PS v kraji 263 tis. osob, tj. o 6 tis. více než v roce předchozíma téměř o 9 tis. více než před pěti lety. • Ve struktuře PS podle věku neustále klesá zastoupení nejmladší věkové kategorie a roste podíl nejstarší složky (vlivy demografické, prodlužování přípravy na povolání i věku odchodu do důchodu). • Pracovní síla podle věku (VŠPS)

  12. Vzdělanost pracovní síly v kraji roste, nadále však nedosahuje republikové úrovně. • Podíl vysokoškoláků na pracovní síle v kraji v roce 2013 zaostával za průměrem ČR téměř o 5 procentních bodů. • Přestože počet i podíl středoškoláků bez maturity vč. vyučených v kraji neustále klesá, v roce 2013 převyšoval republikový podíl téměř o 3 procentní body. • Pracovní síla podle vzdělání (VŠPS)

  13. Zaměstnaní se na pracovní síle v kraji v roce 2013 podíleli 91,6 %, což je o 4,8 procentního bodu méně než před pěti lety. • Pokles zaměstnanosti se zřetelně projevil v letech 2009 a 2010, následoval kolísavý vývoj s tendencí k mírnému růstu (v roce 2013 v kraji 241 tis. zaměstnaných osob). • Obdobně se vyvíjela míra zaměstnanosti (55 % v kraji v roce 2013, mírně pod průměrem ČR). • Podíl podnikatelů v kraji v roce 2013 činil 14,4 % všech zaměstnaných, tj. třetí nejnižší hodnota mezi kraji; v čase podíl vykazuje rostoucí tendenci, a to díky pracujícím na vlastní účet. • Zastoupení osob s více zaměstnáními v kraji (2,9 % všech zaměstnaných v roce 2013) převyšuje průměr ČR; po předchozím období poklesu v roce 2013 zřetelně vzrostl na 7 tis. osob. • Zaměstnanost (VŠPS)

  14. Ke konci roku 2013 bylo na úřadech práce v kraji evidováno 26,4 tis. uchazečů o práci, tj. o 4,4 % více než v předchozím roce a zároveň o 3,6 % méně oproti konci roku 2010, kdy byl počet uchazečů za posledních 24 let maximální. • Nezaměstnanost (MPSV) • Meziroční procentní nárůst počtu nezaměstnaných v kraji byl jedním z nejnižších v mezikrajském srovnání, relativně nejvíce vzrostl počet uchazečů v okrese Pardubice, v okrese Ústí nad Orlicí se mírně snížil. • Dlouhodobá nezaměstnanost roste, v mezikrajském srovnání však patří k nejnižším. • Podíl nezaměstnaných osob v kraji vzrostl ke konci roku 2013 na 7,4 % (dlouhodobě šestý nejnižší mezi kraji), u obou pohlaví shodně o 0,4 proc. bodu; u mužů na 7,6 %, u žen na 7,3 %. • Meziroční pokles nezaměstnanosti v kraji nastal až od dubna 2014, v ČR od července.

  15. Průměrná hrubá měsíční mzda v kraji v roce 2013 činila 22 068 Kč (o 3 tis. Kč méně než v celé ČR) a byla třetí nejnižší mezi kraji. • Meziročně průměrná roční mzda v kraji vzrostla nominálně o 0,8 %, reálně klesla o 0,6 %. • Průměrná mzda ve 4. čtvrtletí 2013 meziročně klesla (v kraji v menším rozsahu než v celé ČR) vlivem předčasně vyplácených manažerských odměn závěrem roku 2012. • Medián mezd činil v roce 2013 v kraji 21 166 Kč (muži 22 380 Kč, ženy o 3 374 Kč méně). • Zřetelný nárůst mezd doprovázený růstem zaměstnanosti byl zaznamenán v 1. pololetí 2014. • Mzdy

  16. Průměrný starobní důchod (bez souběhu) v kraji meziročně vzrostl na 10 740 Kč, tj. o 1,8 %. • Starobní důchody v kraji zaostávají za republikovou hodnotou o 230 Kč, u mužů jsou v mezikrajském srovnání 3. nejnižší. • Důchody • Ženy v kraji pobíraly v roce 2013 v průměru 9 803 Kč starobního důchodu (bez souběhu), což je o 2 tis. Kč méně oproti mužům. • Podíl příjemců předčasných starobních důchodů nadále roste, v mezikrajském srovnání je druhý nejvyšší po Kraji Vysočina. • Nejvyšší zastoupení mají příjemci předčasných starobních důchodů v okrese UO a SY.

  17. Obsazenost škol nižších stupňů je značně ovlivněna vývojem porodnosti. • Počet dětí v MŠ v kraji od školního roku 2006/7 trvale roste (o 3,7 tis. dětí na téměř 19 tis. ve školním roce 2013/14). • Počet žáků ZŠ v kraji klesal do roku 2010/11, následoval mírný růst na 42,3 tis. žáků v roce 2013/14. • Nízká porodnost v 90. letech minulého století se odráží v poklesu počtu žáků SŠ; v úhrnu klesl počet žáků denního studia SŠ v kraji od roku 2010/11 o 3,8 tis. na 21,1 tis. • Vzdělávání • Počet studentů VŠ začal po předchozím zřetelném nárůst v posledních letech stagnovat a postupně přechází v mírný pokles; v akademickém roce 2013/14 studovalo VŠ 16,3 tis. osob s trvalým bydlištěm v kraji, tj. o 476 osob méně oproti předchozímu roku.

  18. Počet nově hlášených případů PN po předchozím dlouhodobém poklesu meziročně vzrostl. • Průměrné % pracovní neschopnosti od roku 2005 trvale klesalo, přičemž v roce 2013 přešlo v mírný nárůst na 3,69 (10. místo mezi kraji). • Zdravotnictví, pracovní neschopnost • Počet lékařů ve zdravotnických zařízeních v kraji roste, počet obyvatel na jednoho lékaře postupně mírně klesá (251 osob v kraji v roce 2013, průměr ČR 221 osob). • Počet lůžek v nemocnicích v kraji klesá od roku 2010; v roce 2013 připadalo v kraji 4,8 nemocničního lůžka na tis. obyvatel, v celé ČR 5,4. • Předchozítrend zkracování průměrné ošetřovací doby v nemocnicích přešel v kraji ve stagnaci na 7,3 dne při republikovém průměru 6,8 dne.

  19. Kraj patří k regionům s nižší intenzitou kriminality; v roce 2013 zde připadalo na tis. obyvatel 17,6 zjištěných trestných činů (třetí nejnižší hodnota mezi kraji), při republikovém průměru 31. • V roce 2013 bylo v kraji zjištěno 9 092 trestných činů, tj. o 1,1 % více oproti předchozímu roku (jeden z nejnižších procentních nárůstů mezi kraji). • Nejvyšší kriminalita je dlouhodobě v okrese Pardubice (22,6 trestných činů na tis. obyvatel v roce 2013), nárůst kriminality oproti roku 2012 byl zaznamenán zejména v okrese Svitavy (o 6,2 %). • Kriminalita, dopravní nehody • Na tis. obyvatel připadalo v roce 2013 v kraji 7,2 nehod při průměru ČR 7,0. • Ke zranění či usmrcení došlo při 1 190 nehodách v kraji (tj. 33 %); podíl těchto nehod na počtu obyvatel v kraji dlouhodobě převyšuje průměr ČR (3. mezi kraji v roce 2013).

  20. Volební účast • Volební účast při volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR i volbě prezidenta ČR v roce 2013 byla třetí nejvyšší mezi kraji. • V roce 2013 se předčasných voleb do PS PČR v kraji zúčastnilo 62,3 % voličů (v celé ČR 59,5 %); oproti roku 2010 byla tato účast o 3 procentní body nižší, oproti roku 2006 o 5 p.b. nižší. • Zřejmá je nepřímá závislost mezi nezaměstnaností a volební účastí – vysoká nezaměstnanost tlumí zájem voličů spolurozhodovat o politickém dění (viz Ústecký, Moravskoslezský, Karlovarský kraj; v Pardubickém kraji okres Svitavy, zejména Moravskotřebovsko).

  21. Meziroční růst/pokles HDP ve stálých cenách v Pardubickém kraji a ČR • Nadprůměrný růst HDP z let 2010 a 2011 byl v roce 2012 vystřídán výrazným poklesem. • Hrubý domácí produkt • Nepříznivý ekonomický vývoj se projevil v nižší míře investování. • Tvorba hrubého fixního kapitálu na obyvatele je mezi kraji čtvrtá nejnižší. • Hrubá přidaná hodnota v roce 2012 poklesla v průmyslu a stavebnictví. • Vzrostl podíl služeb na HPH na 53,7 %.

  22. V kraji bylo v roce 2012 celkem 143 pracovišť, která se zaměřují na výzkum a vývoj; dvě třetiny z nich se zabývají technickými vědami. • Oproti roku 2008 se v kraji zvýšil přepočtený počet zaměstnanců výzkumu o 18 % na 2 617 osob. • Přepočtený počet výzkumných pracovníků vzrostl v kraji od roku 2008 o 14 %. • Do kraje jsou na vědu a výzkum alokovány menší objemy veřejných prostředků; zatímco celostátně připadalo v roce 2012 na veřejné prostředky 37 %, v Pardubickém kraji to bylo 23 %. • Výzkum a vývoj

  23. Nově vzniklé ekonomické subjekty v okresech kraje Struktura ekonomických subjektů v Pardubickém kraji k 31. 12. v % • Celkový počet ekonomických subjektůke konci roku 2013 byl 115 116; pouze u 54,5 % z nich byla zjištěna ekonomická aktivita. • V průběhu roku 2013 přibylo v kraji 3 942 nových ekonomických subjektů; tři čtvrtiny z nich byly fyzické osoby, především živnostníci. • Z hlediska zaměření se nejvíce subjektů orientuje na obchod, ubytování a stravování (26 %), následuje průmysl (15 %), stavebnictví (13 %), profesní, vědecké a technické činnosti (9 %). • Ekonomické subjekty

  24. Sklizeň vybraných plodin v Pardubickém kraji • Zemědělství – rostlinná výroba • Od roku 2010 převažujev kraji rostlinná produkce nad živočišnou. • Rozhodující podíl na rostlinnéprodukci mají obiloviny (47 %), následují technické plodiny (28 %) a pícniny (17 %). • Meziroční zvýšení sklizně obilovin v kraji v roce 2013 o 22,1 tis. tun souvisí s vyšší sklizní ozimé pšenice. • Podpora produkce biopaliv vede v kraji ke zvětšování osevních ploch řepky.

  25. Výroba masa v jatečné hmotnosti v Pardubickém kraji Podíl krajů na stavech skotu a prasat v roce 2013 (k 31. 12.) • Intenzita chovu skotu zvolna roste druhým rokem, nedosáhla však úrovně z roku 2009. • Intenzita chovu prasat roste čtvrtým rokem, nedosáhla přitom úrovně z roku 2007. • Příznivé výsledky kraj zaznamenává v odchovu telat (1. místo) a selat (3. místo v ČR). • Výroba mléka se v kraji zvýšila v roce 2013 o 3,4 %; průměrná dojivost se v kraji mírně snížila, hodnota 7 428 litrů na krávu za rok řadí Pardubický kraj na 8. místo. • Výroba hovězího masa v roce 2013 poklesla o 3,0 %, vepřového masa vzrostla o 5,7 %. • Zemědělství – živočišná výroba

  26. Průmysl Rok 2013: Zaměstnanci Mzdy 2,9 % 89,2 % průměru ČR Tržby 0,6 %

  27. Snižuje se počet podniků s 50 a více zaměstnanci (v roce 2013 o 8 na 29). • Průměrná měsíční mzda vzrostla o 4,4 %;za průměrem ČR zaostává o 14 %. • Objem základní stavební výroby (ZSV) oproti předchozímu roku poklesl o 6,8 %; ZSV rostla v oblasti pozemního stavitelství na úkor inženýrských staveb. • Objem stavebních prací provedených podle dodavatelských smluv vzrostl v roce 2013pouze v okrese Chrudim, a to především v oblasti inženýrských staveb a výstavby nebytových budov. • Stavebnictví Stavební práce provedené na území Pardubického kraje podle místa stavby v mil. Kč

  28. Zahájena výstavba 1 062 bytů, tj. o 34 méně než v roce 2012. • Dokončena výstavba 1 021 bytů, tj. o 274 méně než před rokem. • Za rok 2013 se na 1 000 obyvatel dokončilo nejvíce bytů v okrese Pardubice, nejméně bytů v okrese Ústí nad Orlicí. • Bytová výstavba

  29. Došlo k revizi dat o kapacitách ubytovacích zařízení a jejich návštěvnosti za roky 2012 a 2013; data z předchozích let nejsou srovnatelná. • V 361 hromadných ubytovacích zařízeních, která v roce 2013 poskytla data, bylo 7 673 pokojů s 21 842 lůžky. • 19 kempů mělo 1 627 místpro stany a karavany. • Počet hostů v kraji v roce 2013 meziročně vzrostl o 0,8 %, přitom ze zahraničí o 3,3 %. • Rostla návštěvnost v zimě. • Cestovní ruch Hosté v hromadných ubytovacích zařízeních v Pardubickém kraji

  30. Zemědělské půdy ubývá ve prospěch lesů a zastavěných ploch. • Zastavěných ploch a nádvoří v roce 2013 v kraji přibylo 134 ha, což je více, než činil součet přírůstků za předchozích 5 let. • Zpomalil se růst počtu farem zaměřených na ekologické zemědělství. • Podíl ekologicky obhospodařované půdy se za poslední rok v kraji zvýšil jen o 0,1 procentního bodu (na 5,1 % celkové výměry zemědělské půdy), přičemž o třetinu vzrostla výměra půdy v ekologickém zemědělství na úkor ploch v přechodném období. • Životní prostředí – pozemky, ekologické zemědělství Podíl ekologicky obhospodařované zemědělské půdy na celkové výměře zemědělské půdy v Pardubickém kraji a jeho okresech (v %)

  31. Klesá specifické množství vody fakturované domácnostem; za poslední rok se v Pardubickém kraji její množství snížilo o 2,4 litru na osobu a den na 77,1 litru. • Celkové množství vyrobené vody meziročně pokleslo o 4,6 %, přitom objem ztrát v trubní síti se snížil o 10,4 %. • Podíl obyvatel bydlících v domech napojenýchna kanalizaci v kraji dlouhodobě pozvolna stoupá. • V roce 2013 žilo v domech napojených na veřejnoukanalizaci 73,2 % obyvatel, přitom v domech napojených na koncovou čistírnu odpadních vod žilo 70,2 % obyvatel kraje. • Podíl čištěných odpadních vod v roce 2013 dosáhl 98,4 %. • Vodovody a kanalizace Specifické množství vody fakturované domácnostem (l/osobu/den) a vodné(Kč/m3) v Pardubickém kraji

  32. Měrné emise znečišťujících látek v okresech Pardubického kraje (v t/km2) • V posledních pěti letech se v kraji postupně snižovaly emise oxidu siřičitého a oxidů dusíku. • Měrné emise tuhých znečišťujících látek vzrostly a byly nejvyšší za posledních 5 let. • Emise • V kraji se znečištění ovzduší nejvíce dotýká okresu Pardubice. • Největší meziroční pokles měrných emisí oxidu siřičitého byl zaznamenán v okrese Ústí nad Orlicí (o 25 %). • Meziroční růst měrných emisí tuhých znečišťujících látek nastal pouze v okrese Pardubice a oxidů dusíku především v okrese Svitavy.

  33. Produkce komunálního odpadu vzrostla v roce 2012 oproti roku 2011 v kraji o 7,9 %; na 1 obyvatele dosáhla 294 kg za rok. • Podíl odděleně sbíraných složek odpadu v posledních letech klesal (na 13,5 % v roce 2012). • Odpady Nakládání s odpady v Pardubickém kraji podle vybraných způsobů nakládání • V roce 2012 bylo vyprodukováno o 8 % podnikového odpadu více než v roce předchozím. • Vyšší objem odpadů produkovalo především stavebnictví.

  34. V roce 2012 dosáhly pořízené investice na ochranu životního prostředí v Pardubickém kraji na 1 obyvatele 2 947 Kč, což bylo nejvíce za posledních 15 let a o 29 % více než v předchozím roce. • V mezikrajském srovnání se tím postavení kraje zlepšilo ze 7. místa v letech 2009-2011 na 2. místo v roce 2012. • Největší podíl investic je určen na nakládání s odpadními vodami, zatímco rozhodující objem neinvestičních nákladů je vynaložen na nakládání s odpady. • Investice na ochranu životního prostředí

  35. KONTAKTY Kontakt pro objednávky publikací a dalších služeb ČSÚ www.pardubice.czso.cz Úřední hodiny: PO, ST: 8-17 hod. , v ostatní pracovní dny po předchozí domluvě

  36. Děkujeme za pozornost

More Related