190 likes | 310 Views
Vliv rozvinuté infrastruktury na ekonomickou prosperitu regionu a nástroje její podpory v příštím programovacím období Petr Zahradník, ekonomický konzultant a analytik, člen Národní ekonomické rady vlády (NERV). Luhačovice září 2012. ZÁKLADNÍ ALGORITMUS ROZVOJE DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY.
E N D
Vliv rozvinuté infrastruktury na ekonomickou prosperitu regionu a nástroje její podpory v příštím programovacím období Petr Zahradník, ekonomický konzultant a analytik, člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Luhačovice září 2012
ZÁKLADNÍ ALGORITMUS ROZVOJE DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY • Popis stavu/ potřeba: primární: vytvořit základní minimální úroveň rozvoje dopravní infrastruktury a obslužnosti, srovnatelnou s vyspělými zeměmi EU – kvalitativně i kvantitativně; sekundární: využití zdrojů a kapacit vytvořených ve stavebnictví, projektových aktivitách a dalších činnostech přímo či nepřímo spojených s budováním, rozvojem, modernizací a údržbou dopravní infrastruktury; • Cíl: co udělat a dosáhnout ?, proces změny: sledvat základní strategické cíle Bílé knihy Doprava 2050; • Nástroje; politiky a strategie; národní veřejné finanční zdroje, evropské zdroje, soukromé zdroje – preference: maximální využití evropských zdrojů jako jediného představitelného nástroje fiskální expanze pro potřeby rozvoje dopravní infrastruktury, včetně řady návratných nástrojů, například projektových dluhopisů; • Ukazatele: potřeba jejich měřitelnosti a schopnosti reflektovat reálné dopady, nejen elementární výsledky
POTENCIÁL ROZVOJE INFRASTRUKTURY (1) • Silniční doprava: • pokrytí značné, možná až nadměrné; problémem je technická zaostalost stávající infrastruktury (bez ohledu na velkorysou podporu z fondů EU) a především pak absence odpovídajícího rozsahu komunikací dálničního a rychlostního typu (viz následující slides); • minimálně vzájemné propojení všech krajských, případně statutárních měst těmito komunikacemi, stejně jako jejich významné posílení při přeshraniční dopravě (stále pouze 4 dálniční přechody) by mělo být pro vyspělou společnost 21. století samozřejmostí; • prostor pro zlepšení doprovodné silniční infrastruktury (informační systém, značení, údržba) a její participace na multimodálních formách dopravy (logistická centra, překladiště, dopravní huby umožňující integrovat jednotlivé typy dopravy)
POTENCIÁL ROZVOJE INFRASTRUKTURY (5) • Železniční doprava: • též velmi vysoká hustota, s ne tak kvalitní infrastrukturou, někdy nepříliš efektivně využívanou (především v podobě majetku a zařízení nádraží a okolí železničních tratí); • relativní hodnocení konkurenceschopnosti železnice v České republice je však příznivější v porovnání se silniční dopravou (12. versus 22. místo podle Světového ekonomického fóra); • velký potenciál rozvoje spočívá v nevyužívání příležitosti pro budování a rozvoj vysokorychlostních železničních tratí v rámci sítě TEN-T; • z pohledu ekonomické (vč. regionální) konkurenceschopnosti má smysl nalézání dalších synergií železniční a silniční dopravy a udržení relativně vysokého podílu železnice na nákladní přepravě v České republice
POTENCIÁL ROZVOJE INFRASTRUKTURY (6) • Letecká doprava: • efektivní provázanost letišť s dalšími druhy dopravy (tristní stav na prakticky všech mezinárodních letištích v České republice, především v Praze – bez jakékoliv návaznosti kolejové dopravy – metro, tramvaj, příměstský vlak); • učinit z prostorů letišť obchodní a podnikatelská centra; • pečlivé zvažování reálných možností stávajících či zamýšlených regionálních letišť • Vodní doprava: • komplikovanost strategického celoročního spojení tuzemských toků s evropskou sítí vodních cest (především Labe a severoněmecké námořní přístavy); • též propojenost lodní dopravy s jinými módy
POTENCIÁL ROZVOJE INFRASTRUKTURY (7) • Bílá kniha k dopravě EU 2050: • Rozvoj a využití nových a udržitelných paliv a pohonných systémů • Zredukovat na polovinu používání konvenčně poháněných aut v dopravě ve městech do roku 2030; pozvolna je v městech vyměnit do roku 2050; dosáhnout podstatné úrovně městské logistiky bez emisí CO2 v hlavních městských centrech do roku 2030; • Nízkokarbonová udržitelná paliva v letecké dopravě snížit na 40% do roku 2050; rovněž do roku 2050 zredukovat emise CO2 z paliva v námořní dopravě o 40% (pokud je realistické a proveditelné i o 50%)
POTENCIÁL ROZVOJE INFRASTRUKTURY (8) • Bílá kniha k dopravě EU 2050: • Optimalizace výkonů multi-modálních logistických řetězců, včetně širšího využívání energeticky efektivnějších módů dopravy • 30% silniční nákladní dopravy ve vzdálenosti přes 300 km by se mělo přesunout na jiné druhy dopravy – železnici nebo páteřní lodní doprava – do roku 2030, a více než 50% do roku 2050; proces by měl být usnadněn efektivními a „zelenými“ nákladními přepravními koridory; naplnění tohoto cíle bude též vyžadovat rozvinutí vhodné infrastruktury; • Do roku 2050 završit a zkompletovat Evropskou síť vysoko-rychlostí železnice; ztrojnásobit délku existující vysoko-rychlostní železniční sítě do roku 2030 a udržet hustou železniční síť ve všech členských státech; do roku 2050 by měla většina cestujících na střední vzdálenosti používat železniční dopravu; • Plně funkční a celou EU pokrývající multimodální TEN-T „core network“ (jádrová páteřní síť) do roku 2030 s vysoce kvalitní a kapacitní sítí do roku 2050 a korespondující sada informačních služeb; • Do roku 2050, propojit všechny letiště v rámci „core network“ na železniční síť, přičemž je dávána přednost vysoko-rychlostní železnici; zajistit, aby všechny klíčové mořské přístavy byly uspokojivě propojeny na železniční síť přepravy nákladu a tam, kde je to možné na vnitrozemský říční lodní systém;
POTENCIÁL ROZVOJE INFRASTRUKTURY (9) • Bílá kniha k dopravě EU 2050: • Zvýšení efektivnosti dopravy a infrastruktury a jejího využívání s informačními systémy a tržně-konformními pobídkami • Rozvinutí a využívání modernizované infrastruktury managementu letecké dopravy (SESAR) v Evropě do roku 2020 a završení společného evropského leteckého prostoru (ECAA); rozvinutí a využívání ekvivalentního pozemního a lodního systému řízení dopravy (ERTMS, ITS, SSN a LRIT, RIS); rozvinutí a využívání Evropského globálního navigačního satelitního systému (Galileo); • Do roku 2020 založit rámec pro Evropský multimodální dopravní informační, řídící a platební systém; • Do roku 2050 posun směrem k nulové smrtelné nehodovosti v silniční dopravě; v souladu s tímto cílem se EU zaměřuje na snížení na polovinu počtu silničních nehod do roku 2020; potvrdit, že EU je světový leader v bezpečnosti dopravy ve všech jejích druzích; • Posun směrem k úplné aplikaci principů „uživatel platí“ a „znečišťovatel platí“ a zahrnutí soukromého sektoru do procesu eliminace distorzí, včetně škodlivě alokovaných dotací, podpory příjmové stránky a zajištění financování pro budoucí dopravní investice
NÁSTROJ PRO PROPOJENÍ EVROPY (1) • CEF: jedna z nejvýznamnějších navrhovaných inovací v rámci návrhu Evropské komise k Víceleté finanční perspektivě (rámci) /VFP/ na období let 2014 – 2020; jedna z uvažovaných prioritních oblastí pro budoucí financování ze zdrojů Rozpočtu EU v nadcházejícím období; • Vychází z potřeby EU zlepšit fungování a procesy Jednotného vnitřního trhu a z předpokladu, že bez moderní, vysoce výkonné infrastruktuře propojující Evropu přednostně v oblasti dopravy, energetiky a informačních a komunikačních technologiích není v nadcházejícím období vysoce konkurenceschopný JVT EU možný; • Provedený odhad: rozvojový potenciál k finalizaci a kompletizaci transevropských dopravních sítí činí cca 540 mld. EUR, ICT více než 250 mld. EUR; energetika 200 mld. EUR); primární objem těchto investic by měl pocházet z národních veřejných a soukromých zdrojů – prioritní orientace CEF zejména na odstraňování následků tržních selhání, vyplnění přetrvávající mezer v propojení, odstranění úzkých míst a zajištění adekvátního přeshraničního propojení; • Dodatečný smysl CEF: národní zdroje nikdy neposkytnou dostatečně vysokou prioritu investicím s přeshraničním přesahem (prioritní orientace na oblasti s nedostatečným stávajícím přeshraničním propojením, na posílení energetické bezpečnosti zajištěním celoevropského přístupu k diverzifikovaným zdrojům a poskytovatelům uvnitř i mimo Unii); • Bude definována dopravní prioritní infrastruktura unijního zájmu na bázi udržitelnosti
NÁSTROJ PRO PROPOJENÍ EVROPY (2) • CEF bude řízen centrálně a bude financován z Rozpočtu EU prostřednictvím specifického rozpočtu CEF; míry spolufinancování z Rozpočtu EU by měly být vyšší tam, kde se investice uskutečňují v konvergenčních regionech (relativně méně rozvinutých); • Významným předpokladem implementace CEF má být propojenost s národní, regionální i místní infrastrukturou na bázi komplementarity (obsahové i finanční – projekty financované s CEF mohou být propojeny s lokálními projekty, podpořenými z národně alokovaných strukturálních fondů); • CEF představuje novou příležitost pro využívání inovativních finančních nástrojů k zajištění či urychlení většího objemu investic, než by mohlo být vytvořeno pouze prostřednictvím veřejného financování, na bázi návratnosti či udržitelnosti; předpokládaná součinnost s EIB a dalšími veřejnými investičními bankami na kombinaci finančních zdrojů; preferovaná forma speciálních úvěrů, záruk, investic do vlastního kapitálu společností řešících daný infrastrukturní projekt, a projektových dluhopisů); • Pro CEF navrhováno 40 mld. EUR + dodatečných 10 mld. EUR z Kohezního fondu pro dopravní investice; z této celkové částky je 31,8 mld. EUR vymezeno v návrhu pro dopravní sektor
NÁSTROJ PRO PROPOJENÍ EVROPY (3) • EIP; • Společný finanční rámec pro všechny sektory (ukazatele výkonnost, kondicionality) • Koordinance s dalšími intervencemi (Horizont 2020; Kohezní politika) • Snaha o motivaci soukromých finančních zdrojů; • Přímá kapitálová účast; úvěry a záruky; nástroje na sdílení rizik; projektové dluhopisy
NÁSTROJ PRO PROPOJENÍ EVROPY (4) • Koncept CEF je v České republice na oficiální úrovni spíše odmítán; • Nutnost prosadit reprezentativní zastoupení projektů na „mapách“ trans-evropských sítí; • Není příliš kvitována struktura centralizovaného managementu; • Především v oblasti dopravy bychom „přišli“ o pravděpodobně významnější část stávající alokace; • Perspektiva spočívá především v existenci nových finančních nástrojů, aplikovatelných na obdobném modelu i v dalších oblastech
PROSTOR PRO NÁVRATNÉ FINANČNÍ NÁSTROJE (1) - Definice a deskripce návratných nástrojů • Popis trhu návratných nástrojů a jeho potenciálu • Přínosy návratných nástrojů oproti nenávratným grantům • Implementační záležitosti a vazby
PROSTOR PRO NÁVRATNÉ FINANČNÍ NÁSTROJE (2) - Návratné finanční nástroje představují nový způsob účinnějšího využívání omezených prostředků Kohezní politiky EU efektivnějším, prospěšnějším (účelnějším) a udržitelnějším způsobem na principu návratnosti. • Projev posunu kohezní politiky směrem k zajištění socio-ekonomické a v některých případech i přímé finanční návratnosti (garantované finančními nástroji). • Zaměřeny na ekonomicky zdůvodnitelné projekty, s reálnou schopností dosáhnout požadované návratnosti. • Konkrétně nabývají typu půjčky, záruky, přímého kapitálového vstupu (private equity) či projektového dluhopisu • Komplementarita s dotačními nástroji v rámci kohezní politiky či návratnými nástroji mimo kohezní politiku
PROSTOR PRO NÁVRATNÉ FINANČNÍ NÁSTROJE (3) Efektivnost: dána výkonem funkce manažera správy těchto prostředků, které naplňují veřejný zájem kvalitativně zcela odlišným způsobem v porovnání s dotacemi Účelnost (prospěšnost): dána oprávněností existence každého Operačního programu, resp. té jeho části, jež je pro účely návratných nástrojů předurčena či vyčleněna Udržitelnost: založena a opírá se o definiční princip návratnosti revolvingových nástrojů
PROSTOR PRO NÁVRATNÉ FINANČNÍ NÁSTROJE (4) • Stávající obsah diskuse (i pod vlivem aktuální ekonomické situace a provádění stabilizačních až restriktivních opatření v oblasti fiskální politiky a nakládání s veřejnými zdroji) předpokládá pro programovací období 2014 – 2020 posílení role návratných nástrojů na přibližně 10% objemu alokace (v EU se jedná až o trojnásobné navýšení prostoru a přibližně desetinásobné skutečné využívání; v České republice je prostor tohoto navýšení ještě významnější – nyní se u nás reálně využívá v nízkých desetinách procenta alokace) • Smyslem jejich širšího využívání je rozšíření pozitivních zkušeností ze stávajícího a minulých období ve smyslu lepšího využívání kohezních finančních prostředků jako účinnější a udržitelnější alternativy k tradičnímu dotačnímu (grantovému) způsobu podpory